Štěstí má barvu levandule
Pauline Mai
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470238/bmid_stesti-ma-barvu-levandule-3Ur-470238.jpg
4
180
64
Babička vypadla z okna! Taková zpráva by Penelope, které všichni říkají Pepe, převrátila život naruby, i kdyby už nebyl v troskách. V práci dostala výpověď a od přítele kopačky po telefonu. A tak je vlastně ráda, že se musí postarat o babičku místo toho, aby řešila svůj vlastní život. Hned vyrazí do malého penzionu v Provenci, kde se sestrou trávily u babičky každé prázdniny. Jenže tam jsou už hosté, o které je třeba se postarat, a babička si poleží v nemocnici. A tak se Pepe s chutí pustí do práce. Mezi péčí o hosty, pečením francouzských dezertů a procházkami po fialových lánech levandule si uvědomí, že je konečně šťastná. Postupně najde sílu dát do pořádku svůj život i vztahy. Uvědomí si, že pravou lásku měla celou tu dobu přímo u nosu?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , CosmopolisOriginální název:
Das Glück ist lavendelblau , 2020
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha ... Ta byla nejlepší, jakou jsem za poslední dobu četla. Jelikož miluju levandule, věděla jsem už od začátku, že prostředí Provence a levandule všude kolem bude pro mě ideální. A čtením této knihy je moje touha Provence jednou navštívit zmnohonásobila. Je to naprosto skvělý voňavý příběh, pro někoho bude možná hodně sladký, jelikož je plný romantiky a cukrovinek. Ačkoliv jsem podvědomě tušila, jak to s jednotlivými postavami v knize bude, užila sem si každou stránku, každé slovo. Tohle mě opravdu hodně bavilo, naprosto ideální čtení na dovolenou. Je to psané čtivým stylem, že vám stránky budou pod rukama ubýhat rychlostí blesku, zamilujete si kocoura Falka, levandulová pole i záhadné tajemství dopisů z podkroví. Výborná záležitost a v mé knihovničce se zařadí mezi srdcovky. Tohle totiž budu v brzké době číst znovu.
Tato kniha je vyloženě letní pohodovka. Dobře se čte, ale vzrušení moc nečekejte. Je to jemně o lásce, ale hlavně o hledání sama sebe. Jaký vztah, či práce nebo místo k bydlení vás naplňuje. Nádherně je tam popsaná oblast, kde se děj knihy odehrává. Provence bych navštívila moc ráda. I když já si myslím, že všude je krásně.
Letní pohodové čtení. Příběh se mi líbil a způsobil, že bych se moc ráda podívala do Provence.
Nenáročné dovolenkové čtení, i když se to trochu táhne. Osnovu této knihy jsem už četla několikrát - hrdinka se po rozchodu s přítelem a ztrátě zaměstnání ujme vedení penzionu, vyčistí si hlavu a ujasní si, kde je její místo ve světě. Tentokrát je příběh trochu ozvláštněn vzpomínkami na nemoc a smrt matky a rozkolem s otcem.
Příběh z mě velice příjemného Provence. Když jsem knihu četla, úplně jsem cítila slunce a levanduli a to nemluvím o lákavé vůni zákusků, které Pepe pekla. Moc se mi líbil Henry, ten byl úplně skvělý. Rafaela jsem moc nemusela. Ale Jonas byl také skvělý. Mrzí mě, že o Jonasovi tam toho bylo opravdu málo, mohl dostat více prostoru. Jen nechápu, že jim to trvalo tak dlouho. Velice příjemná oddechová četba, která poklidně plyne. Hodnotím 4*. Doporučuji.
Štěstí má barvu levandule je přesně ten romantický příběh, který chcete číst v létě, nebo prostě jen ve chvílích, kdy potřebujete vypnout a přenést se do příjemného imaginárního prostředí.
Hlavní hrdinka, skoro třicetiletá Pepe, prožívá životní zlom. Rozešel se s ní přítel, vyhodili ji z práce a navíc se dozví, že její babička vypadla z okna a má vážná zranění. Pepe se proto vydává z Berlína do Provence, kde její babička žije, aby jí mohla navštěvovat v nemocnici a zároveň se v její nepřítomnosti postarala o penzion, který babička spravuje. Pepe tuto příležitost uchopí jako možnost restartovat svůj život a přijít na to, čemu se chce skutečně věnovat. A díky jistému nadhledu, který svým odcestováním získá, pomalu objeví hluboko zakořeněný cit, který si doposud odmítala připustit…
Knížka se mi moc líbila! Ano, je to typický romantický příběh, i ten lze ale pokazit. V tomto případě se tak nestalo, ba naopak. Autorka nás umně přenese do oblasti Provence, do prostředí levandulových polí a malých francouzských rodinných podniků.
Kniha mi velmi připomínala příběhy Julie Caplinové - pokud jste jejich fanoušky, Štěstí má barvu levandule by vás zaručeně nemělo minout.
(A jelikož je kniha pruhovaná, pomůže vám splnit jeden z úkolů čtecí výzvy pro rok 2021 na @databazeknih, nemáte zač :D)
Doslova provoněná kniha levandulí a spousty zákusků nám přináší velmi jednoduchý a jasně daný příběh, ve kterém nalezneme i tu romantickou stránku. Absolutní plusy jsou dobrá čtivost (objevují se zde i třeba textovky), krásná obálka a nádherné prostředí.
Našlo se však pár much, které mi při čtení vadily. Penelope nebyla úplně postavou, do které bych se dokázala vžít. Nevím čím to pořádně bylo, ale něco mi k tomu souznění chybělo. Navíc jsem měla pocit, že tohle je příběh, který vystihuje tak trochu film Dopisy pro Jůlii a knihy Julie Caplin. Takový mix těchto dvou :)
ŠTĚSTÍ MÁ BARVU LEVANDULE nás zavede do Provence, kam se po úraze babičky vrací naše hlavní hrdinka Pepe, aby se po dobu babiččiny rekonvalescence postarala o její penzion. Pepe je sympatická mladá žena, která však momentálně nemá na růžích ustláno - přišla o zaměstnání i o přítele. V tomto kouzelném kraji si Penelope uvědomí spoustu věcí a rozhodne se změnit svůj život od základů... V této knize jsem se z Paříže přesunula do další mé milované destinace, a to do Provence. A byl to úžasný výlet plný francouzských dobrot a nádherných míst.
(SPOILER) Knihu jsem poslouchala jako audio v němčině a líbila se mi hodně - protože přesně tohle jsem v tuto chvíli potřebovala (po náročné knize Listopád). Příběh jako takový je spíš poklidně vyprávěný, žádné velké zvraty nečekejte ;-). Pepe přijede z Berlína do Provence ke své babičce, která leží po úrazu v nemocnici. A hned - samozřejmě dobrovolně, protože ji to neskutečně baví ;-), převezme provoz penzionu. A vedle všeho toho pečení a vaření - které mi mimochodem nahánělo ohromné chutě :-), řeší i svoje vlastní bolístky, jako například rozchod s přítelem, ztrátu zaměstnání, jednu původně docela slibnou aférku, případnou další velkou lásku a spoustu dalších maličkostí ;-). Vyprávění jako takové lehce plyne a kniha má dokonce i několik napínavých momentů, kdy Pepe najde tajuplné dopisy, které (pochopitelně) nebyly určeny pro ni. Začne tedy pátrat po tom, kdo za nimi vězí. Samozřejmě se jí to podaří vypátrat a v průběhu vyprávění se ještě mimo jiné usmíří se svým otcem, babičku dá dohromady s její láskou z mládí a také sama nalezne štěstí. Moje hodnocení tedy zní ;-): autorka čtenáři nabízí příjemný příběh, lehce šmrncnutý červenou knihovnou a provoněný levandulí, vhodný i na dovolenou. Jako oddechovka dokonalé! :-)
Krásně letní čtení. Nic náročného a nečekejte žádný velký trhák a obří zápletku. Ale i tak se mi kniha četla velice pěkně a ráda se k ní vrátím. Myšlenky na krásný penzion se spoustou levandule kolem, mě přivádí na myšlenky, že by to bylo krásné mít takové místo na odpočinek.
Hodnocení 3,5/5
Tento příběh je o malebném penzionu v Provenci, uprostřed rozkvetlého levandulového pole. Penzion vede starší žena, která má nehodu – vypadne z okna svého penzionu, naštěstí pád nebyl tak hrozný, jen si pár týdnů poleží v nemocnici. Těchto pár týdnů však stmelí celou rodinu do kupy a přivede naši hlavní postavu v příběhu k jinému životu. Penelope, nešťastná žena, která dostala kopačky po telefonu a výpověď v práci. Přivede jí prozatímní vedení hotelu na jiné myšlenky i na jinou životní dráhu? V hotelu jsou naštěstí jen dva hosté, takže se nemusí moc ohánět a hostům se může stoprocentně věnovat. Vznikne další přátelství nebo snad láska?
Tato kniha, tento příběh byl do jisté míry zajímaví ale bohužel až moc předvídatelný a lehce nestravitelný. Dle mého úsudku za to mohlo umělé natahování příběhu, kdyby kniha měla o sto stran méně byl by příběh stravitelnější. Je to taková letní jednohubka, to ano ale díky tolika stránkám byli občas velice nudné a zdlouhavé pasáže, které se někdy i opakovali. Ale jinak to byl příběh velice příjemný a „voňavý“ . Já osobně levanduli miluji, zaprvé díky barvě a za druhé kvůli vůni. Úplně jsem se viděla, jak trávím víkend v takovém domácím penzionu a snídám na balkoně a kam kouknu tam fialové pole plné sladké levandulové vůně. A když by mi k tomu Penelope ještě udělala své pověstné éclairs, byla bych v ráji.
Obrovským plusem je pro mě prostředí, ve kterém se příběh odehrává, a to Provence. Popisy levandulových polí, francouzská atmosféra, penzion Petite Sorcière... navíc velmi sympatické postavy, kouzelný příběh, láska a city, a dokonce i krátká vsuvka o pátrání po událostech z minulosti.
Jako příjemné odpočinkové čtení na zlepšení nálady je kniha naprosto ideální. Jediné co mě trochu mrzí je rychlé ukončení. Čekala jsem, že budou podrobněji rozebrány závěrečné události.
Taková pohodová letní oddechovka pro ženy . Čtení u kterého si odpočinete, nemusíte nijak zvláť přemýšlet, děj tak nějak příjemně pomalu plyne. Dýchne na vás úžasná atmosféra Provance s vůní levandule a chutných sladkostí. Kdo má náladu na příběh z romantického, slunného prostředí , tak jej přesně dostane v této knize. Provance, penzion, levandule a láska,to vše k létu neodmyslitelně patří.
Není to bohužel úplně můj šálek kávy, mám radši , když má knížka trochu vyšší tempo. 3,5*
Halo !
No tak haloo ! je to ten penzion v levandulovém poli co se mu říká Malá čarodějnice ?
Zamlouvám si pokoj na celý červenec se snídaní , s plnou penzí od Pepe.
už cítím tu vůni....
A jo byla fajn, nenadchla, neurazila. Splnila přesně to co měla, přenesla mě do prosluněného kraje plného levandule, jídla, vína na oddech ideální.
Štítky knihy
láska naděje pro ženy Francie Provence štěstí hotely babička romány prarodiče a vnoučata
Autorovy další knížky
| 2021 |  Štěstí má barvu levandule |
| 2022 | Štěstí hřeje jako slunce |
| 2023 | Štěstí voní jako chleba |
Kniha Štěstí má barvu levandule je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 266x |
| Čtenářské výzvě | 56x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 171x |
| Chystám se číst | 187x |
| Chci si koupit | 50x |
| dalších seznamech | 8x |
Anotace knihy začínala zhruba takto: život Penelope, které všichni říkají Pepe, se v jedné krátké minutě převrátil naruby - v práci ji čekala výpověď, doma zase kopačky od přítele. Ajajaj...Zní to jako začátek asi milionu dalších romantických knih. Nic originálního, ale přesto jsem se do této Provence provoněné knížky s radostí pustila. Znáte to - prožíváte zrovna nějakou bolůstku, a tak sáhnete po knižním titulu, u kterého nemusíte zrovna přemýšlet.
Bohužel děj, průběh i rozuzlení je tady dost předvídatelné. Přesto mě dokázala autorka svým stylem psaní vtáhnout do děje, tak lehké a stylově nenáročné čtení to bylo! Kapitola ubíhala za kapitolou a já měla ani ne za den přečteno. Romanťárna jak vyšitá, co splnila to, co svou obálkou slibovala. Sluncem prozářený příběh Penelope, která se přestěhuje do babiččina penzionu, aby se postarala o jeho hosty, ozdobený špetkou cukru v podobě lákavých tradičních francouzských dezertů a laskomin. Penelope zde uplatňuje nejen svou vášeň pro pekařinu, ale poznává i svět, ve kterém byla dlouhé roky tolik zaslepena. Zjišťuje nejen babiččino dávné tajemství, ale otevírá svou vlastní tajnou skříňku ukrytou v srdci, ve kterém už dlouhá léta vládne jméno jen jediného muže.
Všechny postavy v knize mi byly sympatické, upřímný humor mě čekal i při pasážích s hosty penzionu , kteří měli nakonec v celém příběhu větší roli, než jsem zprvu očekávala.
Pokud jste fanoušky knih Julie Caplin a filmu Dopisy pro Julii - tak tohle je spojení těchto dvou dokonalostí. Tudíž určitě nebudete zklamaní. Přesto strhávám hvězdičky za předvídatelnost děje a ztvárnění romantické linky přes telefonáty a sms zprávy. Tam mi chyběl ten správný feeling face to face.