Štěstí je zadarmo
Michaela Klevisová
Povídky o kočkách a jejich lidech série
< 3. díl
Kamila rozpoutala válku se svými příšernými sousedy. Táňa už se nemůže dívat, jak si její máma ničí život. Aneta se asi zamilovala – jenže do nesprávného muže. A Jiří se ze všech sil snaží, aby ho dcera měla aspoň trochu raději... Hlavní postavy povídek mají společný cíl: být alespoň trochu šťastnější. Na štěstí má přece právo každý, ne? V jejich příbězích o důležitých náhodách a životních prozřeních potom sehrají roli kočičí (a někdy i psí) hrdinové... Autorka ke knize dodává: Opravdový úspěch přece nemusí nutně být to, co vás nejvíc pozvedne v očích ostatních. Může to být něco, za co si sami sebe vážíte, co vás naplňuje. Jen vás samotné. nemusí nikdo další vědět...“... celý text
Přidat komentář
Příjemná oddechovka. První a druhá knížka se mi líbila asi trochu víc.
Tady někdy hrály kočky jen vedlejší roli. I tak příjemné čtení.
Takové nenáročné pohodové čtení. Vždy jsem si dala jednu povídku ke kafi. Teď , po měsíci, už si v podstatě ani žádnou konkrétně nevybavím, moc toho ve čtenáři nezůstane, ale protože jsem majitelka a milovnice kočiček, ráda si knihy o nich přečtu
Od psaní detektivek si autorka odskočila k trochu jinému žánru a pobavila své čtenáře milými, citlivými příběhy lidí, psů a koček. Jsou to spíš takové jednohubky, zachycené okamžiky uprostřed žití. Klevisová má cit pro vykreslení atmosféry, a i díky tomu se její povídky dobře a lehce čtou.
Přestože Michaela Klevisová píše v ČR snad nejlepší detektivky, chci dnes vytáhnout její starší dílo, Štěstí je zadarmo.
Jde o povídkovou knihu zaměřenou hlavně na kočky, potažmo hafany. Já sama jsem chovatelka buldočků. Jo-chtěla jsem kočky. Manžel psi. Tak máme kočkopsi.
Povídky obecně nejsou moc oblíbeny mezi čtenáři. Já je ráda mám a vyhledávám, když na čtení není tolik času.
Míša umí barvitě vytvořit postavy, za kterými pak vidím i já lidi z mého okolí. Co si budeme namlouvat, ne každý je milovník zvířat. Já je beru jako součást rodiny a mám ty moje potvůrky zakomponovaný v dědictví :-))
Těchto 11 povídek není nijak náročný k četbě, i tak se mi její zpracování líbilo. Takže, doporučuju milovníkům chlupáčů :-)
Zase pohodove pribehy, lehke, mile, muzu za sebe rict, ze se mi libilo vice nez prvni dil, takze dekuji, takova prijemna oddechovka.
Nevím, jestli je to čtení pro chlapa, ale je to pohodové a milé. Chtěl jsem zkusit Klevisovou jinak a povedlo se to. Hvězda dolů je za to, že nejsem povidkovy typ. Ale v tom případě je problém na mé straně, Klevisko promiň ;-)
Za mě asi ne. Nechci knihu nijak shazovat, protože věřím, že někomu se tento styl líbí,ale já už bych ji znovu nečetla.
Hezká knížka povídek o kočkách i pejscích a o lidech, jimž dokážou tito tvorové zpříjemnit a zpestřit ne vždy veselý a láskyplný život. Na povídkové knihy si moc nepotrpím, je mi líto , že jsou jednotlivé příběhy tak krátké, ale paní Klevisová umí zaujmout i ve zkratce.
Tak jsem začala druhým dílem a pokračuji třetí knihou povídek o kočkách a nejen o nich, ale také o lidech, kteří s nimi žijí. A tentokrát tam bylo i pár pejsků, což není na škodu. Příjemné čtení pro jakoukoli dobu, nenutí až tak moc přemýšlet, naopak u mě vyvolávalo spokojené úsměvy. Teď už jenom sehnat první díl :-) Ten mi chybí přečíst, i když každá z knih se dá číst samostatně, nenavazují na sebe.
Knížka vypadá jako odpočinková - maličký soubor kratičkých povídek - některé již dříve různě publikované a v každé z nich vystupují domácí zvířata, většinou kočky, dvakrát psi a jednou kotě. A v každém kratičkém příběhu na mne kouká lidskost a láska - nejen ke zvířatům, ale i mezi lidmi. A styl psaní a krásná slovní zásoba je prožitkem pro nespěchajícího čtenáře.
Jednoduchá a milá četba. Na chvíle, kdy se vám nechce přemýšlet nebo když víte, že nemáte tolik času, kolik by vyžadoval román. Povídky o životě, o změnách, vztazích, koncích a pokračováních. A v každé se mihne zvířátko.
Styl paní Klevisové je poklidný a pozvolný, žádné dramatické změny. Zároveň je ale podmanivý a je takovým pohlazením na duši.
Četla jsem hodně jejích detektivek a tak mě povídku hodně zajímaly. A jsem potěšená. Až mi její další povídková kniha zkříží cestu, pustím se do ní ráda.
Budu se opakovat, ale styl Michaely Klevisové mi sedí. Baví mě charaktery jednotlivých postav, způsob jejího vyprávění. Přijde mi to přirozené, ze života a plné laskavosti. Na začátku mi chvilku trvalo než jsem si zvykla na povídkový styl, protože mi přišlo líto, že už nějaký příběh končí a nepokračuje dále. Za mě výborná kniha.
Tak trochu jiná kniha M. Klevisové, ale ani tady není v jednotlivých příbězích o čtivost a drama nouze, takže se v té změti vztah a nálad jednotlivých postav ani na chvíli nenudíte.
Některé povídky hezké jiné míň, jak už to tak u knihy povídek bývá. Trochu mě zklamalo, že i když se tam kočky oběvovaly, nebyly hlavními aktérkami příběhu.
Kniha se čte ale poměrně hezky. Je vidět, že autorka umí psát.
Štítky knihy
kočky psi povídky zvířata, fauna česká literatura člověk a zvíře české povídky
Část díla
- 1988 2016
- Bubamara 2016
- Cesta na sever 2016
- Dům hrůzy 2016
- Hospůdka na Dunaji 2016
Autorovy další knížky
2020 | Drak spí |
2021 | Prokletý kraj |
2017 | Zmizela v mlze |
2019 | Sněžný měsíc |
2023 | Vraní oko |
Kniha Štěstí je zadarmo je v
Právě čtených | 7x |
Přečtených | 406x |
Čtenářské výzvě | 93x |
Doporučených | 16x |
Knihotéce | 157x |
Chystám se číst | 154x |
Chci si koupit | 42x |
dalších seznamech | 4x |
Nakoukla jsem trochu za půlku - je to milé, citlivé, slušně napsané. Milovník koček knížku povídek určitě ocení víc. Já se budu držet detektivek.