Stepfordské paničky

23.01.2020

Kniha je zajímavá, ale nějak mě extra nenadchla, i když se to četlo dobře.

19.01.2020

Na téma emancipace žen (např. film Úsměv Mony Lisy) bylo v 50. létech asi sepsáno dost příběhů a tohle byl jeden z nich. Ne každá žena si přeje stát celý den u plotny, pečovat o domácnost atd. Líbilo se mi, jak Levin analyzoval postavu Joanny a zároveň dal najevo, že i muži mají své potřeby (mít doma taky ženskou, která o sebe dbá).
Když si to vezmu, tak všechny ty stepfordské paničky byly celý den doma, děti ve škole, tak co sakra mají jinak dělat a co od nich muži jinak můžou chtít, než mít uklizenou domácnost a být fit a hezké? Mně osobně by to asi štvalo, kdyby manžel byl celý dny doma (bez dětí) a doma by byl bordel a on by s velkým pupkem ležel na gauči. Jasně, nejde o to, aby byl poslušný a plnil všechna má přání, což v povídce tak vyznělo, ale...
No, každopádně film byl zklamáním, hlavně už některé scény byly přes čáru a vymykaly se knižní předloze, která byla podaná vážněji než film.

08.01.2020

upřímně nemůžu říct, že bych z knihy byla úplně nadšená. Jako první jsem viděla film a překvapilo mně, jak moc si autoři "pustili fantazii na špacír" a zároveň mně překvapilo, jak nejasně to ukončil autor...každopádně film se mi líbil vizuálně (dokonalé dámičky, domečky apod. - nakonec s původním literárním podkladem neměl kromě původní myšlenky moc společného) Já sama bych do stepfordského kolektivu fakt nezapadla, domácnost v troskách, choť nenaškrobený límeček, děti zvlčilé...no má manžel co měnit :)

19.10.2019

Poslušné ženušky, co svým mužům dnes a denně škrobí límečky, vzorně a úhledně do klopy skládají kapesníčky, pulírují domečky. Páni, to oni, hračičkové - hlavičky, páni tvorstva vyvinuli, upravili tvary. Vlastní klíč na dokonalé drahé polovičky. Dálkově ovládají kroky "Sněhurek - marionet." Pohádkový třpyt, celofánový svit. Loutkový svět. Nenápadně "jiný" růžový sen v rudý osten, jíní reality mění.

18.09.2019

Zábavná klasika, výborně napsaná fantazie s hororovým přídechem. Film se nedá ani přirovnat, až na věrné kulisy 50. let je dost blbý s podivně upraveným stupidním závěrem.

05.08.2019

Po dočtení mě napadlo jenom "psycho". Škoda, že ten konec je tak uspěchaný, klidně by zasloužilo trochu rozepsat proč se to vlastně děje :).

31.07.2019

Levin píše pútavo a pritom jednoducho - vety sú jasné na prvé prečítanie, netreba v nich hľadať podstatu, čo vlastne autor chcel povedať. Dej sa odvíja plynulo, no koniec sa mi zdal rýchlo ukončený. Určite by som novelu neradil medzi hororové tituly, na to tam bolo málo hrôzy. Každopádne príjemné čítanie.

02.04.2019

Taková blbost, ale tak dobrá blbost. Nešlo přestat číst. Klidně bych uvítala o trochu delší příběh, Joanna mi bylo ohromně sympatická.

28.03.2019

Mám za sebou teprve druhou knížku od Levina, ale..po dlouhé době jsem měla z četby pocit, že ztrácím cit v prstech, třesu se a dělá mi problémy se nadechnout.. Člověk tuší, co by se mohlo stát, jaké by to mohlo mít následky a modlí se, aby to tak nebylo.. Doporučuji!
Stephen King popsal Levina jako „švýcarského hodináře napínavých románů, který z nás ostatních dělá levné stánkové prodejce“.
Promiň Stephene..momentálně mám stejný pocit..

08.01.2019

Kniha se mi líbila víc, než Rosemary, jelikož tady se člověk nikde nijak nedozví, co se vlastně děje a jestli jde o něco nepřirozeného, či o duševní chorobu hlavní hrdinky. Co jsem ale nepochopila, byl účel pasáží typu: vstala, dala prát prádlo, vyfotila pár fotek atd atd, zdálo se mi, že v příběhu neměly moc význam, snad jenom ten, že dotvářely atmosféru ubíjejícího stereotypu. Přesto jich tam bylo trochu moc a způsobily, že jsem se u čtení chvílemi dost nudila. Jako oddechovku ale doporučuji.

16.11.2018

I přes žánrovou změnu v tomto případě preferuji film. Ten měl atmosféru, osobitý styl, budoval napětí a i přes komediální prvky se jistým děsivým způsobem zaryl do paměti na léta. Právě tohle všechno knize chybělo.
Ano, konec krásně vygradoval a hororová atmosféra v něm pracovala na jedničku. Jenže to se bavíme o posledních pár stranách. Předtím - nic. Kniha měla zkrátka navíc, atmosféra se měla budovat od začátku a chvilky pro napětí se mohly začít objevovat mnohem dříve. Nemluvě o tom, že mě naprosto ubíjely časté a naprosto bezvýznamné odstavce o tom, co manželé zrovna dělali ve stylu: "Udělala jsem snídani, poslala děti do školy, šla nakoupit, nafotila pár fotek. Manža zatím byl v práci, cestou domů mluvil s XY, doma dal nádobí do myčky." Kniha má 160 stran, námět na regulérní román, a přesto tu jsou zbytečné vycpávky.
Úplná ztráta času to ale není. Text je psaný vcelku lehce, těch pár stran se přeletí snadno a rychle, nápad je zajímavý a čtení vás bude převážně bavit. Jen to zkrátka nemá hloubku a za chvíli na knihu zapomenete.

20.10.2018

Kdo by nechtěl žít ve Sepfordu! Všechno je tak dokonalé, všichni jsou tak krásní, chytří, milí, prostě úžasní. Jenomže cosi hodně shnilého je ve „státě Stepfordském“ a navíc se zdá, že zlo se neúprosně blíží a na záchranu už je pozdě.
Ira Levin opět tahá mistrně své čtenáře za nos – horror, společensky angažovaná sci-fi nebo studie psychologického traumatu, způsobeného duševně ubíjejícím stereotypním životem na luxusním venkově? Tak to už je na každém čtenáři, co zvolí.

29.09.2018

Někdy mi kniha přišla zbytečně zdlouhavá, ale pořád mě něco drželo, abych ji přečetla. Dost jsem byla zhnusená z manžela hlavní postavy.

23.09.2018

Mestecko, ktere vyleci pretizene a uspesne zeny. Prekvapive jiny konec, nez ve filmovem zpracovani. Doporucuji!

09.08.2018

Krátká kniha na jedno odpoledne. Žádné okolky, děj jede rychle a stále se vyostřuje. Pro mě málo vysvětlování "proč",ale nevadí mi to. Jak se mohl milý muž takto změnit a chtít jinou ženu, než tu, kterou si vzal? Postupně jsem trnula s Joannou, věděla jsem, jak to dopadne, byla s ní sama a snažila se ubránit nevyhnutelnému.

02.08.2018

Také jsem, tedy pro změnu slyšela, dvojknihu - spolu s Rosemary. A první se mi líbila víc.
I když mají paničky něco do sebe, nic převratného se vlastně nestalo.
Chlapi mají rádi prsaté, poslušné blbky bez názoru, za nímž by si stály. A ty jim přizvukují. Ať už se pak změní tak, jako v příběhu, nebo vlivem vztahu, což už jsem také párkrát viděla - dokonce jako až tak, že dotyčné poslaly do háje bývalé přátele - je to smutné. Považuji tento druh slepic, pardon manželek, za exkluzivní vzorek povrchnosti lidstva a doufám, že to v jeho evoluci bude jen pomíjivou kapitolkou.

Každá rodina má být trochu chaotická, jednotlivci v ní nestejní, děti svého času neposlušné a dospělí na pochybách. Ne jako ze škatulky, reklamy, časáku. To neexistuje a fungovat nemůže.
Jenom můj názor založený na vlastním pozorování :).

08.06.2018

Četla jsem jako dvojknihu hned po Rosemary má děťátko. Rosemary se mi líbila mnohem víc, bylo tam víc napětí a sama jsem nevěděla do poslední chvíle jaká je teda pravda, ale tady mi bylo jasné, že něco špatně určitě je. A navíc jsem se ani nedozvěděla co konkrétně :D Nicméně super počtení, kouknu i na film.

19.05.2018

Malá knížečka, kterou musíme brát s nadsázkou a přeci... Dobré čtení na jedno odpoledne, žádné obstrukce okolo, příběh nezadržitelně jede. Myslím, že ve svém roce vydání, to musela být pecka!

06.05.2018

Tomu tedy říkám jízda.... První slovo, které se vloudilo po dočtení - "hustý"...