Statky – Zmätky
Jozef Gregor Tajovský (p)
Ako už prezrádza názov hry, v popredí je veľmi nebezpečný a zákerný činiteľ – majetok (statky), ktorý zasahuje a ovplyvňuje všetky tri rodiny vystupujúce v dráme, z nich rodiny Palčíkovcov a Ľavkovcov zasahuje v ich najhlbšej podstate. Hlavnou myšlienkou diela je, že šťastie sa neskrýva v majetku, ale v láske.
Přidat komentář
Statky-zmätky sú zaujímavým dielom a podarenou drámou. Má to výstižnú myšlienku a pre mňa osobne nečakaný koniec.
Kniha obsahuje okrem Statkov-zmätkov aj dve jednoaktovky Matka a Hriech pár poviedok. A práve tie jednoaktovky by si zaslúžili väčšiu pozornosť. Sú krátke a aktuálne i dnes.
Prečítané ako tzv. povinné čítanie na ZŠ, keď po Shakespearovi a iných velikánoch svetového divadla prišli na rad aj naši, slovenskí dramatici. Páčilo sa mi to vtedy, pamätám si dobre, hoci drámu v knižnej podobe nevyhľadávam.
Štítky knihy
realismus (literatura) veselohry
Autorovy další knížky
| 1973 |  Statky-zmätky a iné |
| 1990 |  Horký chlieb |
| 1951 | Do konca (výbor) |
| 2004 | Maco Mlieč a iné |
| 1946 | Mamka Pôstková (výbor) |
Kniha Statky – Zmätky je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 86x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Knihotéce | 24x |
| Chystám se číst | 2x |
| Chci si koupit | 3x |
Co říct k divadelní hře, zabývající se tahanicemi o majetek kdesi v „Horném Dolném“? Domluvená svatba, která končí fiaskem a druhý pokus získat statky bezdětných starých manželů… ostatně nebudu prozrazovat, k jakým zauzlením Jozef Tajovský své hrdiny dovedl. Hru jsem četl v originále a přiznávám bez mučení, že to byla darda jako hrom. S onou krajovou vesnickou staroslovenštinou jsem zápasil tak, že se mi až uzlovalo centrum řeči a číst to nahlas, musel bych nejspíš na logopedii. Zápletka příběhu je samozřejmě prostoduše jednoduchá, přičemž minimálně z poloviny je to vlastně jen jedna velká a nekonečná hádka jednoho s druhým, třetím, pátým… a pak zase znovu do kříže a ještě jednou dokola. Přestože v závěru nadobude hra poměrně dramatických okamžiků, v knižním zpracování zůstává přece jen hodně suchopárná. Mělo tam snad být i něco o lásce, ale já ji tam bohužel nikde nenašel. Přes všechnu snahu se začíst a překonat ony olbřímí těžkosti s porozuměním jazyku jsem vyšel naprázdno a žádný uchvacující pocit jsem si z tohoto textu neodnesl.