Stát nebo stav?

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Univerzalismus Othmara Spanna v kontextu meziválečných korporativistických ideologií v Německu a Rakousku Po první světové válce se ve středoevropském prostoru masivně rozšířily myšlenkové směry korporativismu požadující nahrazení liberálně-kapitalistického hospodářského systému profesně-stavovským řádem, který měl být založen na „přirozeném“ členění hospodářského sektoru do samosprávných korporací – stavů. Ty měly převzít podstatnou část funkcí dosud příslušejících státu a současně řídit ekonomické vztahy po vzoru předmoderního cechovního systému. Mezi mnoha meziválečnými teoriemi korporativismu dominovala ideologie tzv. univerzalismu rakouského národohospodáře a sociologa Othmara Spanna, která si získala řadu příznivců v prostředí radikálněkonzervativních a katolických kruhů po celé střední Evropě, ze­jména v německy hovořícím prostředí. Právě podrobnějšímu zkoumání Span­novy nauky a jejímu zasazení do kontextu konzervativních a korporativistických směrů meziválečné epochy je zasvěcena tato kniha. Kromě kritické analýzy univerzalismu se v ní čtenáři seznámí rovněž se vztahem nacionálně-socialistické ideologie a nacistického režimu k univerzalismu a k ideám stavovské přestavby hospodářství a státu a v krátkém exkurzu také s pronikáním univerzalistických myšlenek do sudetoněmeckého radikálně­konzervativního milieu v meziválečné době....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/295795/stat-nebo-stav-Dxz-295795.jpg 41
Žánr
Literatura naučná, Historie, Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno, Centrum pro studium demokracie a kultury - CDK
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (1)

Kniha Stát nebo stav?

Anjin
09.07.2019

Hutná studie, která vyčerpávajícím způsobem předestírá celkový kontext Spannova univerzalismu, což je o to důležitější že jde u nás vlastně o první dílo na toto téma. A domnívám se, že i na nějakou dobu i posledním, protože jde vskutku o celistvé zprostředkování zamýšlené cíle. To je také asi největší slabinou knihy, neboť zatímco první část je skvěle vyvážená a nelze ji po této stránce nic vytknout, popisy recepce Spannovi teorie podle mého názoru přesahují vytyčeného cíle a jsou ve své rozsáhlosti nakonec zbytečné. Byť lze pochopit, i s ohledem na v úvodu zmíněnou a stále přetrvávající "teorii fašismu", že autor chtěl jasně odlišit popisované teorie od fašismu/nacismu.