Šťastný Jim

Šťastný Jim https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/1957/bmid_stastny-jim-ipV-1957.jpg 4 457 92

Tento humoristický román vypráví o mladém vysokoškolském učiteli Jamesu Dixonovi, který se bouří proti konvencím a vysoce postavenými lidmi opovrhuje, ale zároveň s nimi musí vycházet, aby nepřišel o místo. Kniha vtipně vykresluje atmosféru románů rozhněvaných mladých mužů, pro kterou je vzdor vůči konvencím tak charakteristický.

Literatura světová Humor Romány
Vydáno: , Svoboda
Originální název:

Lucky Jim , 1954


více info...

Přidat komentář

Peternikdy
14.02.2018 5 z 5

Neuveriteľne zábavná knižka o niečom, čo človeku nepripadá ako priestor a príležitosť čo len na dobrú poviedku. Zábavné od počiatku do konca; doslova nebezpečné pre bránicu čitateľa.

pepa4081
31.12.2017 3 z 5

Nečekejte žádnou srandu k popukání, spíš lehčí ironický humor. Příběh mladého lektora na venkovské univerzitě, kterého jeho práce nebaví a život mu komplikuje nadřízený i vztahy k ženám. Jako ve všech Amisových knihách i zde hraje svou roli alkohol. (Musím zmínit dlouhý, ale vtipný a výstižný popis kocoviny hlavního hrdiny.) Chvílemi jsem se bohužel téměř nudil. Mám ale rád knihy s dobrým koncem a ten jsem si vychutnal. Přečtení knihy nebyl ztracený čas, ale vracet se k ní pravděpodobně nebudu.


evelinka
16.12.2017

Opravdu legrační kniha, která mě chytla už při prvním přečtení, a při každém dalším jsem objevila víc vtipu. Připadá mě, že je v ní i hloubka, která nemizí a nutí nás stále znova k přemýšlení.

led.zep
29.09.2017 5 z 5

Právě jsem dočetl, už asi podvacáté - Šťastný Jim je prostě moje kultovka. Mám několik vydání, včetně prvního vydání Muchova překladu s doslovem Josefa Škvoreckého a vydání anglického s předmluvou od Davida Lodge. A bohužel i nový překlad Kateřiny Hilské.
Marně dumám, co k tomuto počinu vedlo - že by vydavatelství nedostalo autorská práva na Muchův překlad? Tajně doufám, že tomu bylo tak nějak, že nešlo jen o osobní ambice paní Hilské. Zkoušel jsem to přečíst několikrát, ale nikdy jsem se nedostal přes prvních pět stran textu, pak už jsem jen vyhledával různé pasáže a porovnával je s původním překladem a ovšem s originálem. Hlavní problém je podle mě v tom, že paní Hilská vůbec nevystihla autorův styl - Amisovo dílo u nás překládali různí překladatelé, ale vždycky to byl poznatelný Amis, tady se s ním však překladatelka míjí jak na mimoúrovňové křižovatce. Škoda - pro Amise, pro paní HIlskou, ale hlavně pro čtenáře, jimž se právě tento překlad dostane do ruky jako první.

Etvel
13.08.2017 3 z 5

Amisova kniha Chci to hned je mnohem lepší.

Amadys33
04.08.2017 4 z 5

Po druhém přečtění, po asi patnácti letech, už se mi to tolik nelíbilo, různé situace už mi nepřišly tak vtipné jako dřív, a to jeho neustálé šklíbení mi bylo vyloženě protivné. Potkat nějakého takového ksichtila, měl bych sto chutí nakopat ho do zadku. Proti ostatním postavám tam, je to ale pořád klaďas a sympaťák. Ubírám jednu hvězdu proti dřívějšímu hodnocení a vyjímám tento titul z doporučených knih.
Jako zajímavějšího a lepšího spisovatele beru Kingsleyho syna Martina Amise.

lencin
25.07.2017 4 z 5

Obličej "pohlavní život starých Římanů" mě opět dostal.

syskas
28.06.2017 3 z 5

Niektoré časti super, dobre som sa bavila, ale iné boli nudné. Záver podľa očakávania.

PetraMishka
30.05.2017 2 z 5

Kniha mě neoslovila. Hrdinovy problémy mi byly cizí, humornost jsem nepostřehla a jediná zábavná část byla na konci, když jel neuvěřitelně pomalým autobusem.

Vidlička
04.05.2017 4 z 5

Nezlomitelný Jim (Dickerson/Dickinson a podobně komolen) si sice za většinu svých trablů může sám (jeho ksichty a imrvérní nasávání v jakékoliv situaci vede!),to mu ale neubírá nic na sympatičnosti, a na tom, jak mu celou knížku držíte palce, ať vyjde vítězně ze všech soubojů a karambolů, které si navařil on sám nebo život. Příběhu dominuje kouzelná anglická atmosféra, ale čtenáři je i jasné, že ve své době určitě kdejakou tu hladinu kniha rozčeřila. Každopádně jsem se smála nahlas i v metru...

Mahuleno
22.02.2017 4 z 5

Začátek je trochu "mdlý", potom se to vylepší. Pro mne trochu kožené, nebo strojené dialogy, ale to asi byla Anglie té doby (aspoň podle mých představ). Nejvíc mě ale rozesmály popisy situací nebo pocitů hlavního hrdiny, to jsem se bavil. Např "opice" a probuzení s kocovinou u Welchů :-D

Back
12.10.2016 5 z 5

Jedna z mála knih, u které jsem se opravdu zasmál nahlas. Za mě pět hvězd, i když (malý spoiler) konec mohl být méně romantický. Ne že bych hlavnímu hrdinovi snad přál něco zlého, ale prostě si o to koledoval.....až do konce! :) :D

AllyKumari
15.07.2016 3 z 5

Nemohla jsem se začíst, i když nakonec jsem se tím prokousala. Jedna z knih, které zřejmě musí padnout povaze či čtenář musí mít nějaký vztah k dané tématice.

Lifa
15.07.2016 4 z 5

Ze začátku trochu nepřehledné a nezajímavé, ale od poloviny zajímavý děj. Dobře vykreslené postavy i příběh.

honza.gal
23.06.2016 5 z 5

Výborná kniha, po pár stránkách jsem se smál nahlas, během četby jsem načichl cigaretovým kouřem, nasákl pivem a měl kocovinu.

Ó, šťastný Jim,
jak mu závidím.

ProfChudak
20.06.2016 5 z 5

Skvelá vec! Jedna z tých kníh, ktorá ma prosila, aby som ju dočítal. Vtipné príhody, pútavá zápletka i LOL zabitá a vystihnutá charakteristika univerzitného prostredia. Pre ľudí, ktorí majú pocit, že akademické prostredie im lezie na mozog povinná príručka prežitia.

Michla76
08.12.2015 3 z 5

Příliš mnoho ironie. Pořád a za každou cenu. Typově mi to připomínalo "Tři muže", kterým se to ale ani náhodou nemůže vyrovnat.

Looka2
25.05.2015 4 z 5

80% Postava Jima Dixona, mě spíš iritovala svým podlým a záludným jednáním. Ale to byl asi spisovatelův záměr. Ve chvíli, kdy začal jednat podle svého srdce a ne rozumu, se najednou vše v dobré obrátí, což je dost pohádkové.

Veka01
07.04.2015 5 z 5

Ó šťastný Jim,
jak mu závidím.
Ó šťastný Jim...

Ay.Le
30.03.2015 3 z 5

Tak já nevím, musím říct, že jsem trochu na rozpacích. Je to něco trochu na způsob Sestupu a pádu od Evelyna Waugha, ale tady mi byly všechny postavy hodně nesympatické, v čele s Dixonem. Nějak jsem nedokázala pochopit jeho jednání, jeho pohnutky k takovému jednání. Možná je to dáno dobou, dnes už by se k Margaret takhle nikdo nechoval, ale vcítit se do toho nějak stejně nedokážu. Na to, že to má být humoristický román, jsem se zasmála žalostně málo, tak 3x, a to ještě po výměně překladu Hilské na ten Muchův. Pokud se chcete u tematicky podobných knih OPRAVDU zasmát, spíš doporučuju Hostující profesory, tady nic moc k popukání nebylo...