Starý král ve vyhnanství

Starý král ve vyhnanství https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/145115/bmid_stary-kral-ve-vyhnanstvi-550-145115.jpg 4 65 21

Arno Geiger vypráví o otci, kterému pomalu vynechává paměť a který se přestává orientovat v přítomnosti. Otevřeně, laskavě a radostně začíná syn znovu poznávat svého otce, chodí s ním na procházky, naslouchá jeho zdánlivě nesmyslným a často poeticky znějícím větám, vypráví o otcově minulosti i přítomnosti, o svém dětství na venkově. Úžasná, dojemná i vtipná kniha o životě, který stojí za to žít až do poslední chvíle, o životě, který se od toho našeho liší jen nepatrně, ale přesto zásadně.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány

Vydáno: , Mladá fronta
Originální název:

Der alte König in seinem Exil , 2011


více info...

Emik87
Emik87
24.02.2024 5 z 5

Kniha pro mě byla opravdu silným zážitkem. Vztahy otce se synem, nemoc a vzpomínky. Opravdu stojí za přečtení.

Katka2382
Katka2382
12.11.2021 4 z 5

Smutné čtení.


kikidok
kikidok
01.12.2020 2 z 5

Možná to je tím, že jsem tuhle knihu četla s němčině, ale přišla mi prostě hrozně zdlouhavá. Ze začátku jsem byla nadšená, ale ve výsledku z té knihy vychází jen jedno ponaučení a na to jsme potřebovali 200 stran. Četla jsem knihu se stejným tématem od Backmana a ta se mi teda zdála daleko líp zpracovaná. Starý král je hezká knížečka, ale nic extra to není.

blimba
blimba
14.01.2019 3 z 5

Zajímavé téma, ale jako kniha mi to připadalo trochu nedodělané.

momo01
momo01
11.05.2018 4 z 5

„Říká se, že každé vyprávění je generální zkouškou na smrt, protože každé vyprávění musí dospět ke svému konci. Současně vyprávění tím, že se věnuje mizení, přivolává zpět zmizelé věci.“

„Stáří jako poslední etapa života je kulturní forma, která se neustále proměňuje, takže je nutné učit se ji znovu a znovu. A pokud je to tak, že otec nemůže své děti naučit nic jiného, pak alespoň to, co obnáší být nemocný. I to, za jistých předpokladů, může znamenat být otcem, a být dítětem. Neboť oplácet smrt můžeme jenom za života.“

Zajímavá a inspirativní kniha.

Peršanka
Peršanka
30.12.2016 5 z 5

Toto je celistvý kulturní zážitek. Téma, způsob vyprávění, výrazivo i překlad. Čtu zvolna, nechci přijít o jediné slovo. Klobouk dolů!

puml
puml
08.10.2016 5 z 5

Silný román o nemoci, která se jakoby vzpouzí označení "nemoc". Je to spíš stav vědomí, stav vyhasínající mysli, která na jedné straně nutně znamená jistá omezení a přehodnocení dosavadního života, především pak pro příbuzné a známé, ale na druhé straně ukazuje Geiger i podivuhodně bohatý (jestli to tak lze říci) život plný podivuhodných setkání s čímsi tajemným. Pro autora bylo psaní i určitou terapií jak pochopit otce a jeho nemoc. Geigerova zpověď ale vyznívá laskavě a její hlavní poselství spatřuji v tom, že demenci nijak nedémonizuje a ukazuje i její do jisté míry tvůrčí potenciál (hra se slovy).

Paradoxně až právě díky této nemoci našel Geiger cestu ke svému otci. Jde o přístup k člověku a jeho stavu. Snaha ho pochopit a ne mu vnucovat svoje vidění světa, což může být pro nemocného jen matoucí a pro příbuzné a známé zas někdy dost složité, jak už to tak bohužel u psychických poruch a onemocnění obecně bývá.

I přes neradostné téma je to kniha vtipná a čtivá, ale je v tom velká dávka melancholie a pocitu nenávratného vytrácení se. Doporučuji.

Ještě krátký dodatek: myslím si, že částečný problém ve vnímání demence je právě ve slově demence, kterému se rozumí většinou v pejorativním smyslu. Osobně (i z vlastní zkušenosti v rodině) mě napadá v souvislosti s demencí slovo pomíjivost - prohlubující se pomíjivost.

Dodatek 2: jeden známý mi vyprávěl historku o své mamince, která bohužel začala trpět Alzheimerovou chorobou. Sama to prý komentovala slovy: "Asi na mě leze ten Němec". Což prý v daný moment ostatní rozesmálo. Opravdu nevyzpytatelná nemoc, která má v sobě i něco poetického, což ostatně právě Geiger dobře ukazuje.

Janek
Janek
19.09.2016 4 z 5

Je to výborná kniha, jen jsem zřejmě měla až příliš velká očekávání a zbytečně jsem ten text četla v chvatu.

jolii
jolii
13.03.2016 5 z 5

Je to výborná kniha. To téma se týká nás všech. Můžeme být pozorovateli, pečovateli i hlavními postavami. Kniha napsaná s velkou láskou i nadhledem.

fruitbueno
fruitbueno
05.01.2016 4 z 5

S hodnocením jsem dlouho váhala, zato komentář jsem měla připravený o dost dříve... Autor napsal text, který neváhám označit žánrem útěšná próza. Tím, jak vypsal příběh svého tatínka, ulevil především sám sobě. Přesně vím, jak se cítí! Text je na můj vkus trochu přehlcen aluzemi na ostatní autory, jako by měl potřebu opírat se o autority, brát jejich slova atd. Nebylo třeba. Text je plný krásných myšlenek, které jsou vlastní pouze autorovi.

Bolkonská
Bolkonská
16.07.2015 5 z 5

Ano, tato kniha je o vztahu syna a otce, a taky je o Alzheimerově nemoci, nicméně vypovídá taky hodně, a to opravdu hodně, o světě, jaký byl ještě nedávno a jaký je nyní, co jsme měli a ztratili, a co se ani nesnažíme nalézt - a především tento přesah z toho pro mě dělá vynikající dílo na světové úrovni. Nemluvě o tom, jak je to výborně napsané.

dark.ma93
dark.ma93
05.03.2015 3 z 5

Nejen info o nemoci, ale hlavně je to cesta toho, jak se učit dívat na svět očima nemocného. Snaha přistupovat k nemoci nejen jako k negativní.

Oloušek
Oloušek
14.01.2015

informace o alhzaimrově nemoci

MartinaF
MartinaF
14.06.2014 4 z 5

Velmi krásná kniha, která je o vztahu mezi synem a otcem, který trpí Alzheimerovou chorobou a o tom, jak je tato nemoc těžká. I přesto, že kniha není tak moc dojemná a nejde úplně do důsledků, jaké nesnáze a těžkosti Alzheimer přináší, v pozadí cítíte tu naléhavost sblížit se a navzájem si porozumět.

Lidka
Lidka
10.05.2014 5 z 5

Teprve při četbě této knihy si člověk uvědomí, jak potřebné je říct a říkat si věci dokud je čas.
Je to nemoc těžká zvláště pro okolí, smířit se s tím, vyrovnat, pochopit a chápat, nalézt vztah a stále mít rád a snad ještě radši. Byla jsem dojata tím, jaký krásný vztah našli otec a syn.
Takových knih je třeba a třeba je je číst , možná, že se už zítra budou týkat i nás.

Z doslovu vybírám:

"... Je to autorův hold otci. A životu vůbec. Z tohoto příběhu můžeme doslova fyzicky cítit, jak může literatura bolet. Geirgerův román není návod, jak zacházet s člověkem, který trpí závažnou nemocí, není to příručka, je to román, který čtenáře promění."

Ano i já to tak cítím.

Márinka
Márinka
02.04.2014 4 z 5

"Nikdo si nevšiml, že pozvolna ztrácí schopnost vykonávat obyčejné, praktické činnosti ..." Tak přichází Alzheimer a tragédie je, že si skutečně mnohdy nikdo z blízkého okolí nevšimne. Velice dobrá a potřebná kniha. Doporučuji také Lisu Genovu - Ještě jsem to já.

sporran
sporran
07.01.2014 5 z 5

Výborná kniha. Autor přibližuje zlomek života člověka z Alzheimerovou chorobou, tak jak ji vnímá jeho rodina. Ač jde o těžkou nemoc, tak při čtení této knihy roste v člověku pocit, že zoufalství nemusí být zcela zoufalé.

Alma-Nacida
Alma-Nacida
12.11.2013 5 z 5

Překvapivá kniha o nemoci, které se asi bojí každý. Kupodivu nevyznívá depresívně, spíš optimisticky. Zajímavé je i srovnání s knihou o podobném tématu Ještě jsem to já od Lisy Genovy. Doporučuji.

Zorka
Zorka
09.11.2013 3 z 5

Kniha, z které mi po čase zůstane jen pocit.Nemá žádnou výraznou dějovou linii, je dojemná a zároveň úsměvná, složená ze střípků života, ke kterému patří úspěšné i ty méně radostné úseky.

Boboking
Boboking
26.08.2013 4 z 5

Je to až dokumentární popis člověka, který svůj život uzavírá postupnou demencí. Překvapivě to není až tak melancholické vyprávění, nekončí aní aktérovou smrtí. Spíše je to popis vztahů v rodině, která musí nějak reagovat a pomáhat, ale ihodně o osobním vztahu autora k otci (hrdinovi knihy). Jak se píše, vtipné i dojemné. Vyzněním mi to připomínalo slavnou Kam jedeme, tati od Fourniera.

Štítky knihy

rakouská literatura Alzheimerova choroba

Autorovy knížky

Arno Geiger
rakouská, 1968
2013  85%Starý král ve vyhnanství

Kniha Starý král ve vyhnanství je v

Právě čtených1x
Přečtených84x
Čtenářské výzvě8x
Doporučených13x
Knihotéce22x
Chystám se číst66x
Chci si koupit14x
dalších seznamech1x