Kesrith

04.02.2024

Tato kniha nebyla špatná ale dost dlouho mě trvalo než jsem našel rytmus čtení

24.10.2022

První díl trilogie. Na vzdálené planetě Kesrith spolu obchodují lidé a rasa regulů, kteří si najímají pro svou ochranu tajemné bojovníky mri. Hlavní hrdina Duncan se seznámí s dívkou z této rasy a jejími ochránci a stane se součástí proroctví. Dlouho trvá než se dostanete do děje, ale ke konci kniha nabere spád. V knize je ovšem plno myšlenek autorky, přes které je někdy hodně těžké se prokousat. Ale jinak celku vydařené sci-fi, které se hlavně točí okolo střetu civilizací.

16.02.2021

Přiznávám. Do knihy jsem se pustil hlavně kvůli obálce. Připomíná Dunu. A taky tam něco z Duny je. Hlavně ti "arabští" válečníci na nehostinné planetě. Ale zatímco vesmír Duny má minulost (různé historické události, citace knih apod.), přitomnost (hlavní děj) i budoucnost (proroctví), Kesrith má jen přítomnost. Takže se ze začátku hůř orientujete. A autorka vám to nedává lacino. S Dunou se seznamujete očima člověka, s Kesrith v první knize série hlavně očima mimozemšťanů. Prvních 200 stran z 300 jen tápete. Pak to konečně nabere obrátky... Trochu mě mrzelo, že knížka o rase legendárních válečníků prakticky postrádá bojové scény. A v nich ten válečník nijak nevyniká... Ale budování trojúhelníku civilizací na mě fungovalo. I když se zatím dost ukazuje nepochopení. Bavilo mě to víc než tematicky podobná Levá ruka tmy. AKTUALIZOVÁNO PO DOČTENÍ SÉRIE: druhý a třetí díl jsou mnohem přístupnější. Ve druhém víc proniknete do kultury mri prostřednictvím vnímání člověka (postupná proměna Duncana připomíná Lawrence z Arábie). Ve třetím víc do rasy regulů a dojde i na ona proroctví. Nemá to tu sílu Duny a autorka moc nezvládá bojové scény (dost těžko se odhaduje, kdo a proč co právě dělá - stejný problém už jsem měl u Stanice Pell) , ale celkově lepší průměr. Na druhou stranu ani série Stárnoucí slunce ani Stanice Pell mě nepřesvědčily, abych se pustil do autorčiny vrcholné série Cyteen. (Btw. Trilogie Stárnoucí slunce byla nominována na Huga i Nebulu, ale ceny získaly Snící had, resp. Clarkovy Rajské fontány).

27.08.2019

Velmi obšírná a místy velmi nudná trilogie, někdy jsem měl pocit, že popsat křišťálový popelník plný popela a nedopalků je proti tomu naprostá akční řežba mezi špačky. Čtenář, který jde po příběhu, se prostě musí prosekat spoustou balastu popisů sebemenšího hnutí mysli, složitou psychologií postav a jejich pohnutek, extra porcí nezapamatovatelných názvů a nejrůznějších vztahových rovin. V podstatě jde o cestu hrdiny ke zkoušce dospělosti, podané lopatkou v trochu jiné koncentraci balastního sirupu. Lze to svým způsobem pasovat na jakousi multi-kulti společnost. S doporučením bych byl opatrný, každému tento styl i podání asi nesedne, chce to velké soustředění, pozornost a klid ke čtení.

17.12.2018

Občas si vzpomenu na knihy, které jsem četla už dost dávno a tak se podívám do DK, co si o ní myslí spolučtenáři. A občas mi někdo promluví z duše a řekne to, co chci říct, za mě. Tak třeba níže Stauff. Trilogie o Stárnoucím slunci je docela obšírná, mám pocit, že některé části pro mě byly dost nezáživné. Velmi málo mě zaujali Regulové, zato, jak píše Stauff: postupný přerod Duncana, jeho pochopení Mri (konec citace). Já bych to řekla asi trochu jinak - co ze sebe a se sebou Duncan dokázal udělat, jak se dokázal změnit, proměnit - právě díky svému svazku s Mri... Nejvyšší čas si to znova přečíst. :-)

27.11.2018

Když jsem tuto knihu, vlastně celou trilogii, poprvé přelouskal, spadla mi brada. Od té doby uběhla spousta let, ale k příběhu jsem se několikrát vrátil a určitě ještě vrátím. Postupný přerod Duncana, jeho cesta k pochopení Mri... No pecka. Miluju ten příběh.

29.11.2017

Jednoznačne jedna z najlepších soft science fiction akú som kedy čítal. Autorka tu sleduje zložitý vzťahový trojuholník medzi rasou Mri, rasou Regulov a ľuďmi. V tomto prvom zväzku ľudia sú už technicky na pomerne vysokej úrovni, kolonizujú planéty ale v príbehu hrajú zatiaľ len vedľajšiu úlohu. Ťažiskom sú tu hlavne vzťahy medzi Mri a Regulmi. Regulovia sú stará dekadentná rasa s možnosťou len obmedzeného pohybu vďaka ich tukom obrasteným postavám a zakrnelým končatinám, no s vysokou kapacitou mozgu a s vyspelými technológiami. Regulovia vedú vojnu s ľuďmi, pričom sami nebojujú, využívajú na to rasu Mri.

Mri sa na prvý pohľad javia ako nájomní zabijaci a nič viac, niečo ako dnešný ISIS. Že je to trochu zložitejšie, o tom svedčia nasledujúce verše:

Dítě větru, dítě slunce, co je Kath? Ochránci dětí, zdroje smíchu, to je Kath.

Dítě ohně, dítě hvězd, co je Kel? Nosiči mečů, tkalci písní, to je Kel.

Dítě úsvitu, dítě země, co je Sen? Písaři run, vůdci Domů, to je Sen.

Autorka tu podobne ako neskôr Steven Erikson v Malazskej ságe ale o veľa desaťročí skôr rozohráva mozaikovitú hru s čiateľom, dávkuje informácie postupne a z rôznych hľadísk. Neuprednostňuje žiadnu rasu. Predkladá tu motiváciu, psychológiu a pohnútky všetkých strán a necháva to na teba aby si to zhodnotil.

Príbeh sa odohráva v čase, keď Regulovia podpisujú s ľuďmi mierovú zmluvu. Zostáva len drobnosť, čo so žoldniermi Mri? S Mri, ktorí neberú zajatcov, sú fanatickí a neboja sa smrti? Jeden človek sa im dostane do rúk, ako jediný v ich rukách prežije a začne pochybovať…

27.05.2016

Ťažko stráviteľná kniha od začiatku. Kopec podivných názvov, niektoré začnú dávať zmysel asi až od polky knihy. No odvtedy to začne byť najviac pútavé. Pripadalo mi akoby spisovateľka pre každú z troch civilizácii používala trochu iný štýl písania a nečítalo sa to úplne ľahko a plynule. Napriek tomu pre mňa jedna z najlepších sci-fi.

01.04.2016

Cherryhová maľuje vnútornými úvahami viac ako opisuje, preto si vyžaduje sústredenie na každej strane. Až približne v polovici sa začne črtať vnútorné prepojenie postáv na planéte Kesrith. Chudák prekladateľ, ale je to science fiction s výzvou - s výzvou porozumieť novým rasám. Ešte viac ako sci-fi, je to soc-fi, teda society fiction zameraná na spôsoby žitia spoločnosti. Neohúri technologickými vychytávkami, ale xenopsychológiou každej z rás. Neukazuje len jednosmerný vzťah, ale ich vzájomnú reflexiu. Musím povedať, že na pomery klasickej science fiction vyznie veľmi dôveryhodne a je prepracovaná. Každá postava má svoju vnútornú interpretáciu pre všeobecné ale aj konkrétne správanie inej rasy, a nie vždy presne odráža "skutočnosť" (tak ako to je aj v bežnom živote). Niektoré udalosti tak vidíme z rôznych hľadísk. K zrozumiteľnosti by však prispelo častejšie striedanie postáv (na spôsob Martinových GoT), najmä zo začiatku: chýba hľadisko obchodníkov-regulov, ktoré sa objaví až v polovici knihy a začne dávať zmysel.

Napriek do istej miery náročnému ponoru, a možno trochu nešťastnému-zložitému výkladu zo začiatku, je Kesrith I. uspokojujúce dielo (pokiaľ je čitateľ ochotný pokračovať ďalej, záver si to vyslovene žiada). Oddychové čítanie, bitky alebo vesmírnu akciu tu však nehľadajte. Síce nie až tak extenzívne ako Duna, ale jej hodnota je práve v dôveryhodnom vykreslení, najmä vnútorného, vesmíru postáv.