Staré pověsti české

od:

Staré pověsti české

Knížka od samotného prvního vydání v roce 1894 patří do zlatého fondu české literatury a její znalost patří k základnímu vzdělání. Jirásek tu sebral a beletristicky zpracoval nejznámější české pověsti. Dočteme se mezi nimi např. o praotci Čechovi, Krokovi a jeho dcerách, Přemyslovi i Libušiných proroctvích nebo o staré Praze...

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/29237/stare-povesti-ceske-29237.jpg 3.81294
Žánr:
Literatura česká, Historie, Pověsti
Vydáno:, Papyrus
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (100)

Přidat komentář
Ramazith
23. srpna

Klasika 19 století, pro kterou byly velkou inspirací rukopisy zelenohorský a královedvorský . Každý, kdo četl něco od Jiráska začal jistě tohle knihou, která má své kouzlo i dnes.

intelektuálka
18. srpna

Zlatý fond české literatury - má 3 části:

staré pověsti české /např. O Čechovi, O Krokovi a jeho dcerách, O Libuši.../

pověsti doby křesťanské /např. O králi Svatoplukovi,O králi Václavovi IV.../

ze starobylých proroctví /např. Sibylina proroctví, Blaničtí rytíři.../

Další z knih, které by neměly chybět v naší knihovně.

Atanone
18. srpna

Naše kořeny. A své kořeny by měl znát každý. A pečovat o ně. Protože z nich rosteme.

katy211
02. srpna

Klasika, kterou by měl každý znát. Četla jsem i se syny a oba překvapivě zaujala.

Kuža007
14. července

Staré pověsti čeké - nejznámější kniha Aloise Jiráska. Vlastenecky podaná. Vycházejí i z růzkých středověkých kronik. Jirásek zde skvěle skloubil mýty a pověsti spolu s historickými fakty a události. Spolu s husitskými trilogie je toto moje oblíbená kniha od Jiráska a stejně dobře čtivá.

jarabr
29. června

Druhá kniha od Jiráska v mojí statistice. Těžkopádná čeština, některé dějově zajímavé jiné méně. Čtivé to moc není, tomu odpovídá i čas, než jsem se prokousal na konec (2 měsíce). Mám za sebou i Psohlavce a to bylo něco úplně jiného, přečteno za pár dní. Češtinářsky určitě zajímavé pro školáky, aby si uvědomili, jakou podobu čeština taky mohla mít a kam se za dlouhé roky posunula, ale v rámci povinné četby bych nenutil číst celé - jednu, dvě pro jazykovou ukázku, zbytek převyprávěný do současné češtiny, aby to bylo stravitelné.

radkamysli
24. června

Bohužel, v rámci povinné četby, nikdy nedočteno, snad někdy jindy...

SSTknihy
19. června

Klasika, kterou by měl každý znát, jako nedílnou součást naší historie. Pravda, není to psáno na dnešní poměry už úplně čtivým jazykem, ale přelouskat se to dá. I když dětem je to lepší trochu převyprávět než poctivě číst.

Kačkaknihomol
15. června

Určitě kniha, kterou by si každý Čech s kapkou vlastenectví v krvi měl přečíst. Přestože je napsaná starou češtinou, Jirásek občas volí i zajímavý slovosled, informace jde pochopit z kontextu. Na spisovatelově stylu jsem si všimla i neustálým nutkáním, psát i dva odstavce o přírodě. Ano, je sice hezké myslet na Matičku přírodu, ale osobně mě tyhle opisy úplně nezajímaly, protože jsem se chtěla dopracovat k jádru příběhu.

Jde většinou o ne-zvlášť zapeklitou zápletku, pod vrstvami popisů se většinou skrývá prostý příběh, o hrdinství a čestnosti, občas i o nějakých těch úplně nepozitivních vlastnostech. Nějaké byly o náboženství, ty mě úplně nebavily, naopak jsem byla mnohem napnutější u těch dobrodružnějších částí. Celkově by si ale z tohoto národa, měl tyto pověsti každý přečíst, aby se dozvěděl základní informace o té naší české zemi.

Kukinka1981
19. května

Když jsem v knihkupectví viděla toto vydání, neváhala jsem a knížku si koupila. Poprvé jsem ji dočetla až si konce. Právem patří do povinné četby a každý Čech by měl znát alespoň základ pověstí. Ilustrace jsou úžasné a dělají z knihy pravý poklad.

KrYtikLsdDxz
06. května

Nikdy jsem to nedočetl :) :)

Marekh
09. dubna

Citát z knihy, z pověsti Boží soud:

Sem do té prostory přivedli Kozinu. Kolem se vše utušilo. Smutným tichem jen vzlyk a pláč Kosinovy rodiny a jeho krajanů se ozval. Sám mladý hospodář, stanuv pod šibenicí, políbil kříž knězem mu podaný a naposled se kolem rozhlédl, po svých lidech, po zástupu. A vtom uzřel mezi důstojníky na koni také toho, jenž by příčinou všeho – Lammingera. Kozina se vzpřímil, podíval se mu do tváře a vtom už volal velikým hlasem, jenž se jasným vzduchem mrazivého dne jasně rozléhal: „Lomikare! Lomikare! Do roka budeme spolú stát před súdnú stolicí boží. Hin se hukáže, kdo z nás - “ Vtom se velící důstojník vzpamatoval. Obnažený jeho kord se zableskl vzduchem, kat podtrhl a Kosinův hlas umlkl. Navždy. Jana Sladkého, nazvaného Koziny, nebylo naživu. Na smrt bledý hleděl na něj Lamminger, ale již obrátil koně a jel rychle do města. Chodové a lid kolem klečeli a v pohnutí a rozčilení modlili se z té duše za nebožtíka. Plakali a vzlykali nejen lidé z Chodska, nýbrž i cizí, a plni vzrušení opakovali si, jak ten Chod pozval trhanovského pána na boží soud.

Lessana
14. března

Spomienka na bezstarostné detstvo v obklopení kníh s povesťami :).

Kira128
19. ledna

Staré pověsti české jsou podle mě základ, který by měl každý čtenář alespoň trochu znát. Sama vím, že jsem nějaké ty zjednodušené četla v první třídě na základce, ale nepamatovala jsem si z nich prostě nic. Povinná četba na střední mě ale donutila přečíst si i něco od známého, staršího, proslulého autora Aloise Jiráska. Byla jsem tedy nucena zaběhnout do knihovny, probrat se všemi svazky a najít to, co jsem potřebovala, což se v jednu chvíli zdálo i jako nemožné.
Těžko říct, co… Jinak, úplně jinak. Kniha mě moc nebavila a četla se mi poměrně složitě. To je rozhodně tím jazykem a stylem, nejsem na něj tolik zvyklá. Když jsem něco přelouskala, musela jsem se zase vrátit na začátek, protože můj mozek neměl sebemenší tušení, kam až se děj posunul a co se v tu dobu všechno stalo.
Kvůli následující písemce z českých pověstí jsem si musela pamatovat i ty nejdrobnější detaily a přečíst to celé během jednoho dne (protože jsem to naprosto inteligentně a velmi chytře nechala až na poslední chvíli, ostatně jako vždy).
Jiráskův styl je taková klasika, která je sice pěkná a která se mně osobně díky té originalitě dost líbí, ale těžko se to čte, to prostě opravdu nedokážu popřít.
Staré pověsti české rozhodně patří do základu knih každého čtenáře, alespoň si to myslím. Jen se ale připravte na to, že příběhy vás sice zaujmou svým dějem, ale budete se muset plně soustředit, aby vám něco neuteklo, jinak to můžete číst znovu.
Tři z pěti, pro mě to byl průměr zařazený do povinné školní četby a odškrtnutý bod z mého seznamu knih, které musím přečíst před smrtí.

lifeoptimist
11.10.2017

četla jsem "kdysi" ve škole, a co vím a co mi utkvělo v hlavě, že se Jiráskovy pověsti četly těžce - to třeba Cibulovy se četly dobře

Dant76
14.09.2017

Starým jazykem psané staré pověsti české, znovu ožívající známé příběhy, pěkné čtení......

MOu598
25.08.2017

Četla jsem v říjnu 2012. Podle mých poznámek:
Něco známé, ale překvapilo mne, kolik je toho pro mne nové.
Zajímavé, i když pověsti.
Hezky se čte.

Nita17
17.07.2017

Povinně pro každého, je ostuda, že málokdo tyhle pověsti z kořenů českého národa zná. Mám ji v knihovničce a ted' už do ní nahlíží i Můj osmiletý syn :D

Katranis
03.07.2017

Pro mě těžkopádný jazyk, ale jinak byly pověsti zajímavé.

barnemo
29.05.2017

5 hvězdiček za ilustrace a 1 navíc za starou češtinu :-)

Aniday
23.04.2017

díky použité "staré mluvě" jsem se na knihu hůř soustředila, ovšem ilustrace by si zasloužily hvězd deset 8)

EvikU.
09.04.2017

Tohle byla pro mě snad jediná kniha, která se mi fakt líbila.

bábuška
25.02.2017

Krásné vzpomínání na kořeny českého národa. Svého času jsem přečetla komplet celého Jiráska včetně jeho her. Nelitovala jsem.

martas006
06.02.2017

Klasika, kterou by měl každý správný Čech znát.

fvalek
31.01.2017

Ač fiktivní, tak přesto úžasná "historie" naší vlasti, která mě bavila jako dítě a baví i teď. Kniha je prostě fantastická, každý si v ní najde svou oblíbenou pověst. Jirásek prostě věděl co dělá a já si nemám na co stěžovat. Nechápu nižší hodnocení, pro mě je to poklad :)

pegasek
29.01.2017

taky souhlaím stím,že tato kniha by neměla chybět vv žádné knihovně

Welinie
10.01.2017

Když se řekne Staré pověstí české, tak si hned vybavím tu o Libuši. Snad každý musel číst na základce. Ale že bych si je jen tak vzala a četla, to né.

medvedice3
08.01.2017

Dávná povinná četba. Ač v dospělosti nejsem příznivkyní mystifikátora Jiráska, "Staré pověsti" opravdu patří do základů všeobecné vzdělanosti.

Blancheerka
11.09.2016

Dílo, které je právem zařazeno v povinné četbě a i pro mě patří do kolonky ,,vzdělávací´´. Ač sám Jirásek čerpal jen z fantasií jiných a ti z fantasie bůhvíčeho, jako soubor legend je to nádherné. Jsem ráda, že i češi mají vlastní mytologii.