Syntéza

Konečně něco, co mě baví, po předchozích Star Trek knihách a hlavně po fiasku s předchozím dílem série Titan na vodní planetě. AI mě baví a je to aktuální téma, a to dokonce i když se premisa s incidentem na Titanu objevila i v TV sérii Discovery (Zora). Trapné je genderování AI, která gender nemá. A tak „potřebujeme, aby Modrobílý měl mužské chování (ať je to cokoli a naštěstí to není vysvětlováno, co je tím míněno) a Šedozelená byla ženská… Také bych se vyhnul fetišizování biologického rodičovství. Naopak na Star Treku taky nejvíc oceňuji etická témata, i když já jsem náročnější a ocenil bych větší ponor do humanitních oborů – ne vždy se moje etika shoduje se startrekovskou). Kulturní imperialismus x relativismus – v tom bych šel dále. Z etického hlediska nemáme právo paternalisticky „zachraňovat“ jiné kultury, aplikovat na ně naše hodnoty, ale zase na některé hodnoty jako na univerzální věříme – nedělat rozhodnutí za druhé, ale posoudit, zda rozhodování v dané kultuře je paritní a podílej se na něm všichni a případně je zplnomocnit (to udělal Modrobílý) – neuvěřitelně žalostně v tomto dopadla epizoda ze série Enterprise (s tím že celá řada byla z hlediska etiky návratem do středověku), která rezonuje s konfliktem v této knize: třetí série Cogenitor (“Spolurodič”), kdy Trip vzdělává příslušníka sociální skupiny, která je systematicky nechávána negramotnou, aby si neuvědomila, že je jen využívána (jsou nezbytnou součástí k rozmnožování daného druhu a zbytek společnosti redukuje smysl jejich existence pouze za účelem přenašeče při rozmnožování). Spoiler: Díky přátelství s Tripem daná osoba prohlédne a uvědomí si, že může mít svá práva, když jich nedosáhne (kapitán dané osobě např. nepovolí azyl, o který žádá), volí raději smrt, než otroctví. Kapitán veškerou zodpovědnost(!) svalí na Tripa, že se plete do toho, kam nemá a zapříčinil mimozemské lodi takové problémy, když se teď nemohou rozmnožovat…

U série Titan mě hodně bavily především první tři knihy a pak samozřejmě crossover s ostatními sériemi. Kromě prvních třech mi zbytek knih v sérii zatím přijde spíš jako taková ta výplň v podobě průměrnějších epizod v sérii seriálu, kdy se nějak musí zaplácat čas do něčeho velkého, co stojí za to čekání. U ostatních sérií (TNG, Voyager) je to podobné. Vlastně mi tahle post-Nemesis éra dost připomíná komiksy, třeba od Marvelu, kdy většina příběhů jede, je většinou průměrná a pak přijde ten velký crossover. Jenže k úplnému pochopení crossoveru je potřeba znát i ty vedlejší průměrnější příběhy, protože se na ně v crossoveru rovnou navazuje nebo minimálně odkazuje.

Zápletka tohohle dílu je už takový sci-fi evergreen - syntetici vs organici. Stačí znát pár děl s touto tématikou a už vás ničím nepřekvapí. Shodou okolností jsem se do téhle knihy pustila krátce po dohrání Mass Effectu, kde se podobné téma také řeší a je zpracováno výrazně lépe. Po Mass Effectu mi tahle kniha připadala dost nudná, trochu se to zlepšilo až tak v poslední čtvrtině, kdy už se blížilo finále. Mimo Mass Effect je to samozřejmě už lépe zpracované v Star Treku jako takovém, viz třeba vše kolem Data.

Poznámka trochu bokem: SPOILER - Nevím, proč autor pro avatara lodního počítače zvolil zrovna Minuet, když to reálně nemělo žádný dopad na Rikera nebo na jeho vztah se ženou apod. Je to jen takový laciný easter-egg, skoro bych řekla, že většina lidí bude mít problém vzpomenout si, kdo sakra Minuet byla.

P.S: komentář od hanak_v_exilu knihu vystihuje dokonale, jen jsem chtěla přidat i svůj pohled.

6/10