Stanice odložených lásek

22.09.2026

Bolo to prekvapujúco príjemné, ľudské a bezprostredné. Príbeh ukazuje, že s odstupom času sa tie najväčšie katastrofy zmenia na silné impulzy, bez ktorých by ten život nemal pointu. Možno trochu otrepané, ale viackrát som si na to spomenul, že v živote sa nič nedeje tak, ako chcem ja, ale ako to má byť. Dúfam, že si na to spomeniem aj vtedy, keď moje deti dôjdu domov tehotné v devätnástich.

Dočetla jsem Sudetský dům, trilogie končila rokem 1969. V této knize sledujeme příběh kamarádek Kamily a Laděny v době normalizace. Spolu s děvčaty jsem se vrátila zpět do dětství, zavzpomínala na kamarádky z gymplu, na taneční, čaje a první lásky. Dobu nesvobody, kterou mladí lidé nezažili, socialismus s lidskou tváří, podpultové zboží, fronty před Vánoci na banány, všechno šedivé....
Život obyčejných lidí vsazený do doby socialismu se paní Körnerové podařilo výborně zachytit, tak to bylo. Je fajn, že je to za námi.

Krásné, poslechnuto v Audiotece. Příběh z doby mého mládí a tak autenticky popsané,

Autorka má talent popsat velmi čtivou formou zcela běžný život. Díky ní si lze uspořádat a sesumírovat vlastní vzpomínky, včetně vzpomínek na lidi, s nimiž se člověk od dětství a mládí stýkal. Sice jsem byla na zdrávce o 20 let později, ale v přelomových před/porevolučních letech to stále ještě nebyl oproti sedmdesátkám žádný velký rozdíl, včetně mezilidských vztahů, pracovních vztahů i komunikace atd. O kolik procent by v dnešní době stoupl například počet manželství, kdyby se každá hned vdávala, kdyby "musela" kvůli tomu, co by tomu řekli lidi? Jaká by byla porodnost s tehdejšími antikoncepčními metodami? :) Ale i negativněji - nadáváme na bydlení a jeho nedostupnost, ale kdybychom se museli tísnit v malém prostoru s dalšími rodinnými příslušníky (což byla tehdy norma), nejspíše bychom pohled přehodnotili.
Kamila i Laděna jsou ve věku, kdy je opravdu nepříjemné řešit životní kotrmelce a přehmaty a vlastně se s tím vším poperou docela dobře, s pár šrámy na duši a x kompromisy.

Do dalšího dílu jsem se pustila ihned - zvědavost mi nedala :)

Kniha se mi líbila.

Skvěle napsané a velmi čtivé. Už druhá kniha této autorky, kterou jsem četla a přečetla jedním dechem. Dokáže vtáhnout čtenáře do doby i osudů svých hrdinů. Úplně mě mrzelo, že je už konec knihy. Jedinou hvězdičku ubírám za poměrně velké množství gramatických i stylistických chyb a překlepů.

Čtivá oddechovka ze života. Příběh dvou kamarádek a jejich životních kotrmerlců v dobách minulých.

Oddechovka ze života

06.04.2026

Lehká, čtivá oddychovka.

Velmi dobře popsané životní osudy dvou kamarádek. Žádná z nich nejde svým životem snadno ani přímočaře, obě se ale se vším, co je potká, vypořádají se ctí. Čtivé, uvěřitelné. Po dočtení máte silnou potřebu otevřít další knihu této autorky.

Krásná a velice dobře čtivá kniha ze života.

Síce som v tej dobe nežila ale kniha sa mi páčila taká o živote, ktorý je prirodzene dobrý a aj zlý zároveň.
Bohužiaľ sa s tým “čo by tomu povedali ľudia” stretávam ešte aj teraz v roku 2025, hlavne to prevláda u ľudí, kt. žijú na dedine, kde je názor suseda niekedy dôležitejší, ako názor dané osoby, čo je smutné.

Moc hezky a čtivě napsaný příběh o dvou kamarádkách z období sedmdesátých let. Přesně tak to bylo: "co by tomu lidi řekli....".
Moc se těším na druhý díl.

Takový normální příběh ze života dvou kamarádekv.Oddychové čtení, místy mi připadlo, že více než román pro ženy, je to dívčí román. Až na chyby v textu je to celkem dobré čtení.

Taková milá retro vzpomínka.Dobře se to poslouchalo a vyvolávalo to spoustu zážitků z dob dávno minulých.Načteno možná dost dramaticky,ale zase se při tom člověk musel usmívat.

Čtivý příběh ze života dvou žen. Můžeme porovnat, jak složité to bylo pro ženy před třiceti lety, když měly dítě, ale ne manžela. A také tu jsou povahy lidí, se kterými se můžeme setkat. Určitě doporučuji.

Příběh o době, kdy být svobodnou matkou nebyl žádný med ani pro matku, ani pro dítě. O době, kdy když vám bylo 25 a nebyli jste ženatí nebo vdaní, byli jste podezřelí a vděčný námět k pomluvám. O době, kdy si na vás zasedl učitel (nebo kdokoli, s rudou knížkou) a nemohli jste s tím nic dělat. Jen držet ústa a krok. O době, kdy jste nemohli studovat, i když jste byli chytří, jen proto, že jste neměli dělnický původ. O lidech, kteří v té době žili a snažili se prožít svůj život co nejlépe. Paní Körnerová píše velmi čtivě a tu dobu vystihla opravdu věrně.

Taková fajná a čtivá oddechovka že života normálních lidí.

Máte rádi neobyčejně obyčejné příběhy ze života? Tahle knížka vás bude bavit. Navíc se to celé odehrává u nás, v kontextu české historie, která ale není nijak vtiravě detailní. Kouzelný příběh, moc mě to bavilo.