Stalingrad ekniha

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Píše se rok 1942 a německá armáda vítězí na všech frontách i díky speciálním vojákům v jejích řadách. Vojákům, kteří jsou prakticky nezničitelní - tedy pokud mají dost cizí krve. A jestli něco v téhle zatracené válce skutečně teče proudem, tak právě krev. Germánský upírský klan se rozpíná do všech stran a jeho nepřátelé jsou rozhádaní a prohrávají jednu bitvu za druhou. Zdá se, že mocnou vládkyni Germánů nic nezastaví. Jenže generál Gerhard začíná pochybovat a slovanský upírský klan se tak snadno nevzdává. Navíc Veronika s Janem Bezzemkem mají plán... Tajné války upírů vrcholí monstrózní bitvou, která se zapíše do dějin....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/41_/415899/stalingrad-RuV-415899.jpg 4.488
Série

Bratrstvo krve

Žánr
Romány, Literatura česká, Fantasy
Vydáno (ekniha) · Epocha (ČR, od r. 1989)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (29)

Kniha Stalingrad

Přidat komentář
Hzjena
předevčírem

Ještě se mi nikdy nepřihodilo, takové dilema. Na jednu stranu vím jak to autor myslel, proto Vy kdo nevíte odsuďte to ok, nemůžeme Vám to mít za zlé. A pokud je to Vaše první kniha o Bratrstvu krve, musí to být o to více nepochopitelné a celkové chování charakterů s jejich pohnutky neuchopitelné. Jen se prosím snažte pochopit, že se autor nebude zbytečně vracet k pohnutkám a postupné vyspělosti se všemi následky, které mají upíři. Takové jednání by ho pohřbilo ještě hlouběji s většinou braků. Na druhou stranu jsem nenašel uspokojivou a odpovídající zápletku, která by odpovídala této úrovni uvědomilosti. Bohužel z toho vyplívá, že:







-Nevěř ženám (obvzláště krásným)




- Každý má svůj plán, protože každému jde jen o vlastní přežití






- Jakmile se muži nahrne krev jinam, než do mozku, stává se slepým nástrojem (ženy).





-Lidtsvo nedokáže žít v míru, pokud nezakusí válku.






A to jsou věci, které už dávno víme...Proto musím hodnotit průměrem. Sebelepší nádivka nespraví připečenou kachnu

rieMa
16. září

Trochu slabší Kotleta, to znamená pořád dost dobrý :) Je dobré mít načtené předchozí díly, jinak hodně věcí nebude dávat smysl...

Vlk.kh
16. září

Nemůžu si pomoci, ale tohle je bohůmžel pro mě béčko i mezi béčky. Krom knih Spad, Poločas rozpadu a knih Perunova krev se pro mě páně Kotleta stává svou tvorbou brakem mezi brakovou literaturou. Jak už tu pár lidí napsalo, i když květnatěji a více do hloubky - je to vcelku o ničem. Jen masakrování všeho a všech a do toho Kotletovo oblíbené porno, které tam prostě musí nacpat, i kdyby nevím co. Podobnou krvavou oddechovku jsem občas vyhledával, ale mistr v tomto žánru u nás Boiohemu je a asi navždy bude jen jeden a to Jirka Kulhánek. Ať se to fanouškům Kotlety líbí, nebo ne, nesahá mu ani po kolena a je to v podstatě slabý odvárek. Příběhy jsou vesměs opravdu, jak přes kopírák - jak to trefně uvedl sharik - a je to celé příliš jednoduché, pubertální, povrchní a nudné. A to mám přitom fantastiku i drsnější příběhy v nejrůznějších formách rád.

Marketplace
15. září

Mnou dlouho očekávaná kniha. Ze začátku mi to přišlo přehnaně akční, ale pak mi došlo, že čtu Kotletu. Takže vlastně splnil veškerá má očekávání. Druhá půlka má zajímavější děj, ale 5 hvězdiček tentokráte ne. 4,5 :)

Terva
05. září

….točil se dokola a stříkající krev vytvářela
na podlaze zajímavý kruhový obrazec.
Myslím, že nějaký nadaný
francouzský ochlasta by z toho dokázal
rozjet nový umělecký směr.

Někdy není v knize nejdůležitější první věta, ale mnohdy knihu dělá obraz na titulní straně. Karolína Kavková (Satine Zillah) a její obraz ke knize Stalingrad se povedl. Je dostatečně brutální, krvavý a sexy. Vyjadřuje pohrdání, smutek, beznaděj a touhu po pomstě. A samozřejmě nezbytné SS detaily, jakoby vystupující z obrazu, které to vše podtrhují, pak dělají obraz obrazem. A možná se snad ani neptejte, kdo stál obrazu předlohou. Pokud se vám zdá, že jsem nepřiměřeně vícekrát použil slovo „obraz“, tak je to váš problém.

Citát: Tu vaši tichou průzkumnou operaci bylo slyšet přes půl Stalingradu.

Spousty uživatelů píše, jak je to horší než původní trilogie, ale zase je to lepší než první prequel Vlci, ale já říkám, že kdyby to byl Kotleta pustil do éteru jako první, každý by říkal, že následná trilogie byla horší. Ne, tohle je přesně na té úrovni jako (předešlá) následující trilogie. Kotleta vám na hlavu namrdá spousty sprostých slov, půl tuctu kund, tucet sexuálních scén, tisíce litrů krve, miliony zbraní a nábojů a hodí vás do Stalingradu, ať si ty sračky vyžerete. Nebýt z vás upír, tak chcípnete už po první větě.

Malá ochutnávka:
Jako válečný zajatec mám právo na...., začal Němec, ale Mongol ho neposlouchal.
Hm, ale ty nejsi zajatec, kundo, ty jsi krevní konzerva, vysvětlil mu Badur a zlomil mu vaz.
Pak přišel čas pít.

Tohle je přesně ten Pan Kotleta, kterého chci. Žádný sraní s mladou paní, dneska už jsem jedny kozy zabil, proč by při tom všem chaosu, honičkách, střílení a smrti neměl být čas na sex? Zítra už tu třeba nebudem, tak si zamrdáme. A že Šváby v tomto příběhu nezahálejí dokazují erotické scény skoro v každé kapitole. Akční části nás pak seznamují se spoustou zbraní, vozidel a letadel, čtenář je pak taky trochu chytřejší a může se tím v hospodě chlubit. Tohle je krásný, dobrodružně sexuální, naučný příběh, který se rychle čte, nudné pasáže neexistují a ty sexuální můžou klidně slabší povahy přeskočit. Za mě za pět.

Citát: Zatímco jsem jí řezal hlavu, svištěly kolem mě vesele projektily z obou stran.

Okoslav
04. září

Kotleta vsází na svůj osvědčený postup „hoďte tam sex, přidejte hlášky a proložte ‚Prásk! Prásk!‘, v případě potřeby opakujte“. Což je fajn zpráva pro všechny, kdo nemají rádi změny (protože takhle má koneckonců správná „kotletovka“ vypadat, ne?), hůř už to ale ponesou ti, kdo od knihy přece jen čekají něco víc.

Přestože totiž Stalingrad určitě potěší všechny autorovy fanoušky (kteří dostanou přesně to, co od Kotlety čekají), onen „velký nápad“, který nechyběl v téměř žádné z předchozích Kotletových knih (ať už jde třeba o originální střet upírů a mimozemšťanů v Bratrstvu krve nebo například o zajímavý koncept sexuální magie v sérii o Tomáši Koskovi), byste ve Stalingradu hledali marně.

Možná je to tím, že postavu Jana Bezzemka i celé jeho univerzum už moc dobře známe z Bratrstva krve, a coby čtenáři tak máme jen malý prostor k dalšímu objevování. Nebo snad tím, že Stalingrad mnohem spíš než klasický román připomíná obsáhlejší povídku, a to jak prací s postavami, tak samotným příběhem. A nebo je to možná obojím najednou.

rozalski
01. září

Nechápu všeobecné nadšení. Pro skalní čtenáře asi ok, pro nás ostatní nic moc.

lassse
30. srpna

Bohužel tohle je asi nejslabší kniha ze série. Rozhodně zajímavý nápad, závěr také dobrý, ale prostě tomu něco chybí.