Srdce v Atlantidě

od:

Srdce v Atlantidě

Sbírka povídek Srdce v Atlantidě vyvolala zuřivé diskuze mezi příznivci Stephena Kinga považovaného za mistra moderního hororu. Jednotlivé příběhy se odehrávají v časovém rozmezí čtyřiceti let. Od začínajícího konfliktu ve Vietnamu, viděného očima univerzitního studenta, který má problémy se závislostí na karetní hře, až po n... celý text

Sbírka povídek Srdce v Atlantidě vyvolala zuřivé diskuze mezi příznivci Stephena Kinga považovaného za mistra moderního hororu. Jednotlivé příběhy se odehrávají v časovém rozmezí čtyřiceti let. Od začínajícího konfliktu ve Vietnamu, viděného očima univerzitního studenta, který má problémy se závislostí na karetní hře, až po následky, které tato válka zanechala v duši válečného veterána, snažícího se zapomenout na prožité hrůzy.
Srdce v Atlantidě je Kingova nová sbírka příběhů, jež jsou vzájemně – ať tak či onak – propojeny. Tradičně se zde prolínají prvky hororové s realistickými. Nic neubírá na vynikající pověsti a vyhledávanosti autora. méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/11_/1136/srdce-v-atlantide-IG7-1136.jpg 3.9478
Originální název:

Hearts in Atlantis (1999)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Thrillery
Vydáno:, Beta - Pavel Dobrovský
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (49)

Přidat komentář
danny_21
31. července

Srdce v Atlantidě je spíš příběhovou knihou, ve kterých se prolínají životní cesty dětských hrdinů, kterým zkříží cestu v první a nejlepší povídce jeden z Bořitelů Pistolníkova světa, ostatní příběhy z doby, kdy USA řešili oprávněnost a neoprávněnost vietnamské války už nemají podobnou kvalitu - 65 %

Eremites
20. června

Dle mého nejde tak ani o knihu povídek. Spíš něco jako příběh na pokračování. První (a podle mne nejsilnější a nejlepší) příběh mě vzal za srdce, King je prostě spisovatelský king :-). Další příběhy byly stále kratší a kratší, a byť hodně silné, už ve mě nezanechaly takovou stopu.
Je to zase úplně jiný King, než na jakého jsou čtenáři zvyklí, což vůbec není na škodu. Nesmírně obdivuju rozmanitost Kingova díla, jeden nikdy neví, co mu další kniha od tohoto autora přinese :-)

Blekmun
17. června

No... tak v komentároch čítam, že prvá poviedka je najsilnejšia... To som potom rád, že som to v dvoch tretinách tej poviedky zavrel. Prvý King, ktorého som nedočítal. Bez spádu. Tu môj plameň narazil na horu azbestu nudy. Hviezdičiek sa radšej zdržím...

Hanulka25
12. června

Knížky od pana Kinga mám ráda, ale tohle se mi vůbec nelíbilo.

AlenaŠ1
17. dubna

Po knize IT, Řbitov zviřátek a Carrie jsem chtěla dát knize Srdce v Atlantidě mnohem horší hodnocení. Kniha je to ale skvělá, bohužel ve srovnání s jeho dalšími knihami horší. Ani mi zde nevadila spojitost s Temnou věží a dokonce jsem jí vítala. Nevím zda ale čtenáře, který Temnou věž nezná, jen nezmátla.
Pozor Spoiler
Druhá část a dále se mi zdála dost zdlouhavá a nějaké pasáže až zbytečné. Určitě jako naprosto skvělá a dojemná, je první část knihy a konec. Myslím, že nejsem jediná, kdo uronil slzu při odchodu Teda a při každém znamení či vzkazu od něho. Ale mám pocit, jako kdyby se smíchali dva odlišné žánry... první část je napínavý horor jako od Kinga očekáváme a druhá část je spíš dojemné popisování let za války ve Vietnamu.

Detroit
10. dubna

Kniha, která mi naprosto vyrazila dech a dokonce jsem měl na konci i knedlík v krku (a to nejsem žadný cíťa). Je úžasný, jak všechny Kingovo knihy patří do jednoho velkýho světa a navzájem se propojují (např. Srdce v Atlantýdě x Temná věž).

Gabi.K
04. dubna

Velmi zajímavě pojato, několik příběhů, které spolu nakonec souvisí, průběh několika desítek let propletené v různých přesto samostatných příbězích . Opravdu zajímavá kniha, přesto mám raději jeden dlouhý, celistvý příběh, Tyto povídky mě až tak moc nedostaly jako běžně příběhy od autora.

Mayaku
09. ledna

King je opravdu literární král a opět se mu podařilo mě emocionálně zasáhnout na těch správných místech (přiznávám bez mučení, že slzy se mi vháněly do očí více, než je zdrávo :). První povídka (či spíše novela) Ničemní muži ve žlutých pláštích, v níž King dokazuje, že umí psát příběhy s dětskými hrdiny jako nikdo jiný, je, jak je zde již mnohokrát zmiňováno, z celého kompletu nejsilnější a obstála by i jako samostatný román. S ostatními povídkami však tvoří krásnou, nostalgickou a realisticky působící mozaiku, která i s její lehce tajuplnou osudovostí chytne za srdce a nepustí ani po přečtení posledních stránek.

Hjuud
09.11.2016

První novella za plný počet, to bez debat. Krásný příběh, a kupodivu mi nevadilo ani téma Věže. Mnohem lepší než film mimochodem. Příběh z prostředí vysoké školy byl neméně skvělý, v něm se projevila Kingova mistrnost v psychologii postav a také reálné vykreslení atmosféry okolo vietnamské války. Další povídky už byly průměrné. Celkově tedy 4*

Catherine
30.08.2016

Naprosté nadšení, první část už jsem četla dříve v jiné knize ale takhle pohromadě to bylo supr dala bych víc hvězd ale nejde to

Ivan Kučera
10.07.2016

„Jej smrť zrušila nielen kúzlo, ale priamo zmysel detstva.“ Srdce v Atlantíde mnohí poznajú len prostredníctvom filmu s Anthonym Hopkinsom z roku 2001, ale bizarnou zaujímavosťou je, že daný film nie je adaptáciou poviedky Srdce v Atlantíde, ale Ničomní muži v žltých plášťoch. Zbierka, ktorá nesie súhrnný názov práve Srdce v Atlantíde, nie je klasickou zbierkou Stephena Kinga z dvoch dôvodov: jednak nemá s hororom nič spoločné (samé drámy, snáď iba prvá poviedka je jemne kingovská) a jednak nejde o tradičné poviedky, ale o navzájom pospájané príbehy, odohrávajúce sa v rozmedzí niekoľkých desaťročí. Hrdinou prvej poviedky sú deti Bobby, Carol a Sully. V druhej poviedke sa objavuje už len Carol, v tretej dokonca nikto z nich, v predposlednej chudák Sully a v záverečnej, asi najdojemnejšej, dospelí Bobby a Carol. Prvé dve poviedky sú ľahko nadpriemerné, nasledujúce dve dosť hrozné a nudné, našťastie posledná zlú pachuť úspešne zničí a možno si trochu poplačete. Príjemný a ľahký nadpriemer, ale tretia a štvrtá poviedka bez milosti strašné.

marek6463
02.07.2016

Nejvíce mě bavila 1. část knihy.

šošon
26.04.2016

Četl jsem kdysi před cca deseti lety a nyní se k ní s chutí vrátil. Období vášnivé četby Kingových knih mám asi za sebou, ale tento počin stále považuji za jeho nejlepší dílo - to že je netypické proti jeho další tvorbě považuji spíše za výhodu.

Hory
07.03.2016

Za mě pro Mistra opět 5*. Jeho styl psaní a vyprávění mi prostě sedí, má to děj, tempo, člověka to vtáhne a dost často má příběh mnohem hlubší význam, který si čtenář může i nemusí najít. Líbí se mi jak se jednotlivé povídky vzájemně doplňují a postupně dokreslují celý životní příběh všech hlavních hrdinů, který pravda, není ani u jednoho zrovna nejveselejší. Hlavně kontrast bezstarostného dětství, kdy má každý život před sebou a má nespočet možností jak ho nasměrovat na cestu ke "štěstí" a pak pohled na to, jak to doopravdy dopadlo, je tady hodně pěkně a podaný.

Jano.
26.12.2015

Zvláštna kniha, ktorú som lúskal postupne počas adventných nocí. Je dosť netypicky stavaná, myslená aj formulovaná. A menej ako 5* sa jej jednoducho dať nedá.
/Pozor, zvyšok komentára obsahuje isté spoilery, snažil som sa neprezradiť nič zásadné, ale nejaký menší by sa mohol vyskytnúť/

Poviedka Ničomní muži v žltých plášťoch je najdlhšia a vydala by snáď aj na samostatný román. Vychádza z Kingovej série Temná Veža, ale jej znalosť vám asi nebude až tak príliš chýbať, lebo ani ja som ju nečítal (zatiaľ?) a aj bez toho ma to celkom zasiahlo. Skôr ako o tých podivných zjaveniech, čo za sebou nechávajú dračie chvosty, mesiace a kométy a dorozumievajú sa pomocou plagátov o stratených psoch, to je o detstve, letných prázdninách, knihách a filmoch a kamarátstve. Samo o sebe to je dlhšie a lepšie ako prvý román od Kinga, ktorý som čítal - Carrie.

Citát: "Chlapi ako my. Kto sú to chlapi ako my?"

Srdcia v Atlantíde, druhá najrozsiahlejšia poviedka tejto knihy nadväzuje na tú prvú tým, že rovnako ako vo všetkých v tejto knihe, aj tu vo (viac-menej) vedľajšej úlohe vystupuje Carol Cerberová. Srdcia sa mi z celej knihy páčili najviac, aj napriek tomu, že tu akosi nebol poriadnejší dej. Je to rozprávanie študenta na Vysokej, ktorý miesto štúdia radšej "naháňal Mrchu," ale zároveň rozprávanie o generácii kvetinových detí zo 60. rokov a vtáčích stopách v krúžku.

Citát: "Musím pripomínať, že sme vtedy boli menší, takí malí, že sme svoje žiarivo farebné životy mohli žiť pod hubami a pritom veriť, že to sú stromy, prístrešie pod nebeskou strechou. Viem, že to nedáva poriadny zmysel, ale lepšie to nedokážem: nech žije Atlantída!!

Slepý Willie: táto poviedka o pokání mi až tak nesadla a pravdepodobne ju nedokážem naplno doceniť. Človeka napadne, že tie prvé dve sú hlavné a zvyšok knihy je len dojazd. A ono to nie je celkom tak.

Citát: " - Máš nakrivo fúzy, - hovorí Santovi. - Ak chceš, aby v teba ľudia verili, tak si ich sakra sprav! -

Prečo sme boli vo Vietname: ďalšia výborná, emočne veľmi silná poviedka o vojnových veteránoch z Vietnamu prekliatych spomienkami a dobou. Hrdinom je Sully-John z prvej poviedky tejto knihy. Poviedka však okrem Ničomných mužov (okolo tej sa prakticky točí celá kniha) odkazuje aj na Srdcia v Atlantíde, pretože okrem Willieho Shermana (z predchádzajúcej poviedky a aj z NMVŽP) sa tu vyskytuje aj Ronnie Malenfant - kartový žralok...

Citát: " Nie, Deef, pomyslel si Sully. Nespravil si to. Iba si kývol hlavou. Keby si stál pred súdom, taká sračka by ti neprešla, donútili by ťa povedať to nahlas. Donútili by ťa urobiť prehlásenie do protokolu."

Nebeské tiene nocou padajú: Záver, proste záver knihy.

Citát: "Povedz jej, že bola statočná ako lev."

romankrasa
28.09.2015

„Mám rád spoustu lidí svého věku jako jednotlivce, ale svoji generaci si hnusím a pohrdám jí. Měli jsme příležitost všechno změnit. Skutečně měli. Místo toho jsme se spokojili se značkovými džíny, dvěma lístky na Mariah Carey v Radio City Music Hall, slevami za nalétané kilometry, Titanikem Jamese Camerona a penzijním portfoliem.

Jediná generace, která se nám podobá v té čiré, sobecké sebestřednosti, je takzvaná ztracená generace z

dvacátých let, a z ní měla většina alespoň tu slušnost, že zůstala opilá. My nedokážeme ani to. Člověče, jsme k zblití. Ale byly doby… nesměj se, ale byly doby, kdy jsme to opravdu všechno měli v rukou. Víš to?“

Jsem rozladěn a to jen proto, že netuším, kam tuto knihu zařadit. Nejde o horor ani nic jiného. Je to vše dohromady a jak je u Kinga zvykem, provede nás smrtí, smutkem, zamilovaností a melancholickým vzpomínáním starce.

Abych se přiznal, tato kniha mi byla doporučena a já očekával tuctový horor, protože jsem toho o něm příliš neslyšel, ale jakmile jsem se začetl a že jsem se začetl vážně hluboko, nemohl jsem se už zbavit pocitu vzpomínek.

Nejvíce se mi líbila titulní část „Srdce v Atlantidě“ a snad to bylo právě proto, že se nejedná v žádném případě o horor, ale o dojemný příběh z reálného života, který zažil snad každý středoškolák. Právě tím, že se s příběhem dokáži ztotožnit, je mi tato část nejbližší. Snaha zvládnout školu a dosáhnout na svůj vytyčený cíl, udržet si svou lásku a hlavně nepropadnou šílenosti a nepříčetnosti, což je někdy opravdu těžké. V této části se také „rodí“ hippies a symbol pro odzbrojení. Zasmějete se, zamračíte, ucítíte šimrání v oku – to všechno prostřednictví těch slov, která jsou autorem napsána do knihy.

zylla
30.07.2015

Kniha je tak trochu "nekingovská" a hodně zvláštní. Povídky nejsou typické povídky ale spíš takový jeden dlouhý příběh na pokračování. Poslední tři se mi nelíbily skoro vůbec, přičemž předposlední byla vyloženě k smrti nudná.

Enforcer
30.07.2015

Pro mě jedna z nejoblíbenějších knih autora. Hororové a nadpřirozené prvky jsou zde spíše druhořadé. Hlavní je vyprávění o osudech lidí ze ztracené hipísácké generace.

Nunee
15.05.2015

Dávám plný počet kvůli první části, protože ničemní muži, bořitelé, Karmínový král a Věž..... To je Ka a Ka je kruh.... :-)

Terva
28.04.2015

Opět povídková kniha a já je zrovínka moc nemusím. Ale když je napíše a vydá můj nejoblíbenější spisovatel, nemůžu to ignorovat. Srdce v Atlantidě jsem už ignoroval (přečetl) dvakrát.

Bagriela
17.04.2015

Úvodní povídka byla famózní a ze všech mě zaujala nejvíce. Zbylé mě zase tolik nenadchly, přesto dávám čtyři hvězdičky a s čistým svědomím mohu říct, že se tato netypická kingovka zařadí mezi jedny z nejlepších povídek, které jsem kdy četla.

elleyne
26.01.2015

Okamžitě mi k srdci přirostla první povídka a to Ničemní muži ve žlutých pláštích, mylně zfilmovaná jako Srdce v Atlantidě. A pak mě také zaujaly dvě poslední povídky a nejméně se mi líbila druhá.

borknagar
16.01.2015

Kniha, kterou jsem četl před hodně lety a která se mi moc líbila. Netypická "Kingovka", která má však kouzlo a zvláštní atmosféru. Strašně moc se mi líbí i obal knihy, takové kdyby byly u "Kingovek" všechny. Příjemné čtení, které lze jen doporučit.

kalache
01.01.2015

nekingovské a zajímavé.....

bukiet
28.12.2014

Pro mnohé kontroverzní kniha pouze dokazuje, jak důležité je vyvíjet se, neustrnout na místě. To se Kingovi rozhodně v jeho kariéře spisovatele daří. Mnozí čtenáři mají se Srdci v Atlantidě problémy. Nedivím se jim. Mají Kinga zafixovaného jako „Mistra hororu“, což je stejně hloupé označení, jako bývalo u Hitchcocka, který točil především thrillery, ale ne horory. King s horory začínal, povznesl je na mainstreamovou úroveň, ale začal koketovat s fantasy, thrillerem i detektivkou. No a Srdce v Atlantidě je titul, který se nejvíce vymyká jeho tvorbě, protože to není žánrová kniha. Tedy aspoň to není kniha v žánru pro Kinga typickém. Vzpomínkový společenský román v povídkách. Žádné strašení z nadpřirozena (válka ve Vietnamu ale asi Američany straší víc než tušíme a stejně si nedají pokoj), jen lehké dotknutí se cyklu Temné věže. Nic víc a pak jen příběh, příběh ztracené generace. Pro mne osobně je absence kingovských žánrů v této knize obrovským plus, neboť King opět dokazuje, že je především výborný spisovatel a vypravěč. Ta kniha je čistá, nezaplevelená mísením žánrů(viz Rose Madder a Pytel kostí). Ale milovníci Řbitova zviřátek si asi budou při četbě zoufat. Ale opravdu bychom chtěli číst šedesáté pokračování Prokletí Salemu?

jiri1678
26.09.2014

Kniha se mi líbila, film už je trošku o něčem jiném.

callahanh
07.08.2014

Co říct k Srdcím? To je osobní vyrovnání se Stephena Kinga s válkou ve Vietnamu. Kniha není rozhodně špatná, od začátku se setkáváme se stejným nádechem jako v ostatních mistrových dílech. Nejlepší mně osobně přijde titulní novela Srdce v Atlantidě. Ale ostatní novely jsou taky dobré, ale přece jen jim něco chybí. Dál bych vyzdvihl asi úvodní novelu o Ničemných mužích ve žlutých pláštích, dětství nikdy nebude stejné:) Jinak další dvě novely jsou zvláštní, ale přitom mrazivé. Veterán války ve Vietnamu se trestá za hříchy v dětství tím, že žebrá a další veterán zase vidí ducha mrtvé vesničanky. Závěrečná novela to je jen takový smutný závěr celé knihy. Dětství je pryč, zpátky se nevrátí, kamarádství se rozpadají. Takže kniha je posmutnělá, místy veselá, ale hlavně asi krutě realistická a o lidech, kteří prožili něco, co by nechtěl prožít nikdo z nás (a ani z nich). 80%

čemijka
22.02.2014

Moje první čtenářská zkušenost s Kingem a každopádně kladná reakce. Moc se mi líbil motiv baseballové rukavice, která putuje snad všemi částmi knihy a zapálenost studentů do karet, v době, kdy vyletět ze školy neznamenalo jen akademickou potupu, ale závisel na tom i jejich holý život.

Fuksinka
16.10.2013

S Kingovýma povídkama mám problém. Buď mě baví tak, že se od nich nemůžu odtrhnout (Ničemní muži ve žlutých pláštích, Srdce v Atlantidě), nebo se musím nutit do čtení (všechny ostatní v této knize). Kdyby na sebe tyto povídky volně nenavazovali, ani bych knihu nedočetla. Na druhou stranu King je jeden z mála autorů u kterých jsem povídky ochotná číst.
Každopádně kvůli výše zmiňovaným skvostům stojí za to si Srdce v Atlantidě přečíst.

AjťačkaTýnka
30.08.2013

Oproti ostatním Kingovým povídkám se ma tato jeví jako jedna z nejhorších knih.