Srdce temnoty

24.09.2015

Evropský kolonialismus zanechal hluboké stopy jak v Africe, tak i v kultuře a myšlenkovém zázemí „starého kontinentu“. Divoká země takřka neomezených možností, kde mohli i ti nejprohnilejší mizerové a nejhloupější zoufalci dosáhnout úspěchů a vydělat pohádkové bohatství, o čem by se jim doma ani nesnilo, ale měla i stinné stránky. Džungle totiž často tvrdě dopadla na lidské charaktery – jen málokdo odolal pokušení vyměňovat cetky za slonovinu, užívat si roli „bílého božstva“ mezi domorodci a jejich svévolnému zabíjení pro zábavu... Kurtzův příběh je ale do značné míry univerzální, takže leckdo, kdo podlehne svým ambicím a bludu vlastní velikosti by mohl zvolat: „Ta hrůza! Ta hrůza!“ (8/10)

23.03.2015

Knihu lze nejspíš číst několika způsoby protože ono procitnutí lidství v doslovu lze rovněž chápat jako přijímání lži, faleš adoptovanou z lítosti. Oba dva příběhy, které zde nalezneme jsou o jisté formě šílenství, které v bílých lidech černý kontinent (nechci být rasista, opravdu tam sluníčko více připéká) vyvolával. Neprozkoumané džungle Konga a řeka plná nástrah, dobrodružství i filozofické hloubání. Coppola šel v Apokalypse ještě trochu dál a předlohu překonal, přesto však stojí za přečtení. Ta hrůza. Ta hrůza. Druhé ze zmiňovaných vyprávění je slabší už ve své zápletce lelkující na jedné ze stanic na řece. Opravdu zajímavý je až konec. Otázky divošství, civilizovanosti se v objevování neznámého mísí s temnotou a zmarem.

13.09.2014

velke diky panu ffc za jeho apokalypsu, bot bez tohoto filmu bych asi nikdy nezjistil, ze existuje nejake srdce temnoty. a to by byla velka skoda. jak je conradovym dobrym zvykem, i toto dilo neni lehke na precteni. ale je uzasne, jak dokazal budovat atmosferu zmaru, hruzy a beznadeje

28.06.2014

Težká kniha, četl jsem ji už po druhé a objevil jsem v ní další nová proroctví. S Kurtzem se setkáváme až skoro v polovině knihy, ale díky mistrovskému slohu ho poznáváme již od první kapitoly. Nepoznáváme ale jen jeho. V sáhodlouhých odstavích je rafinovaně ukryt popis člověka, který se dostane k nenadálé moci nad slabšími, chudšími nebo zranitelnějšími. Možná je to v každém z nás. Zlo je prý nedostatkem dobra, ale u Kurtze je to čistá manipulace ku vlastnímu prospěchu a obdivu. Není obdivován a uctíván jen divochy, ale také druhou stranou, a to obchodní společností z Evropy a jejími zástupci. Conrad také výborně vystihuje atmosféru v tehdejší civilizované společnosti a nastoluje tak otázku, zda vůbec tuto - naší - společnost nazývat "civilizovanou". V části, kdy se Marlow vrátí z divočiny do města, je to skvěle vystižené. Vnímání jeho okolí je jiné, než před tím, co se vydal do Afriky. Temnota není tam, uprostřed toho divokého kontinentu, ale v nás.

Jedna z nejlepších, které jsem četla. Nemluvě o úžasném stylu (ačkoliv hlavně o tom to je), ta prorocká vize. Kurtz - Hitler, Stalin, Mao...?

27.10.2013

Moc mně to nezaujalo. Mám raději modernější autory. Občas sice má vyprávění správně temnou atmosféru ale celkově to tak slavné není.

22.08.2013

Musím souhlasit s Verou Silent. Kniha měla zajímavé téma, díky kterému jsem si ji přiklikla do seznamu svých knih k přečtení. Přestože nelze Conradovi upírat literární význam, nebyla to kniha, kterou bych mohla nebo chtěla doporučit. Až příliš složitá stavba vět, příliš metaforické vyjadřování zaměřené více na atmosféru než na příběh mi nevyhovovala. Pořád jsem čekala ten strhující psychologický rozklad osobnosti pana Kurtze, v knize je to ale tak étericky zamlžené, že jsem se o hlavním hrdinovi spíše domnívala než dověděla. Už dlouho jsem nebyla z žádné knížky tak "unavená" kvůli tomu, jak moc vyžadovala soustředění. Rozhodně to není četba pro každého, jsem přesvědčená o tom, že mnoho lidí knížku, byť je útlá, vzdalo už po pár stránkách.

22.06.2013

Velmi dobře napsaná kniha s myšlenkou a se zajímavou psychicky děsivou atmosférou neprobádané rovníkové Afriky, která začíná být po řekách kolonizována obchodními společnostmi s nevybíravými metodami a hrůzným přístupem k místním lidem, jejichž zaměstnanci jsou ale v prostředí nehostinné divočiny vystaveni psychickému náporu, který odhaluje necivilizované části jejich podvědomí. "Vykoupit to může jedině idea. Idea, o níž se to opírá; ne nějaká sentimentální záminka, ale idea a nesobecká víra v tu ideu - něco, co si člověk postaví před sebe, čemu se může klanět a nabídnout oběť..." Bohužel mě ale trochu zklamal závěr knihy, který mi přišel až příliš přímočarý, bez větší propracovanosti, která mě zaujala v jejím začátku.

04.02.2013

Ano souhlasím s tebou Vero Silent, že vzít si jako první knížku od Conrada Srdce temnoty (ačkoliv u mě to tak bylo) může být cesty jak ho nikdy do svého srdce nedostat. :-) Ve svém nadšení jsem ji dal přečíst své přítelkyni a ona na to měla dost podobný názor jako je ten Váš. Takže pokud někdo má chuť rozlousknout literární tajemství Josepha Conrada raději a vřele mu od něho doporučím román Vítězství (což byl pro mě ale také absolutní zásah), který je čtivější a skvěle napínavý, anebo slavného Lorda Jima, ten je sice místy trochu rozvláčný, ale nakonec stejně člověk dočte knihu s otevřenými ústy a hlavou plnou myšlenek...
Jestli se nepletu ve všech těchto třech románech také vystupuje osoba Marlowa, jakožto vypravěče různých dějů.

19.12.2012

Tak tohle je absolutní literární orgie..... Klasika každým coulem. Ač u nás ne tak známá kniha, v anglofonním světě braná jako jedno ze základních děl. Je víc než fascinující. Je takřka sebezničující, vydat se s Marlowem do nitra Konga - do nitra temnoty. Poznáte, že temnota není nic mimo nás, je stále v nás. Čeká jen na příležitost, aby se probudila. A pak se i z toho nejuhlazenějšího anglického gentlemana stává ten nejhorší divoch....
Úžasný apel na lidskost... Přečtěte si a přemýšlejte o lidství....

30.11.2011

Absolutně definitivní zážitek. Přiznávám, že jsem se často ztrácela a musela číst některé části několikrát, ale stálo to za to..