Srdce technopopu

Srdce technopopu https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17672/bmid_srdce-technopopu-Xpx-17672.jpg 4 24 2

Gothard
Gothard
06.06.2021 3 z 5

Devadesátá léta minulého století (a zejména jejich první polovina) byla pro fanoušky sci-fi neuvěřitelně náročná - a ještě více pro ty, kteří nebyli členy různých fanklubů a neměli možnost získat neoficiální a malonákladové překlady. Najednou vycházelo tolik úžasných knih úžasných autorů, klasiků žánru, o kterých jsme jen slyšeli a pouze v okamžicích naprosto bezbřehého optimismu doufali, že si je někdy přečteme. A naráz to bylo tady! Jaké to bylo pozdvižení, když poprvé vyšla česky třeba Hvězdná pěchota! Až později se ukázalo, že více těchto zdánlivě úžasných titulů vlastně vůbec nebylo dobrých, tím méně úžasných, a dnes se válejí na nejspodnějších a nejvíce zaprášených policích v nejvzdálenějším koutu knihovny. No a v této době vzniklo i několik antologií, které zcela nepokrytě těžily z tohoto čtenářského nadšení, a jejich kvalita byla přinejmenším diskutabilní. Srdce technopopu je jedna z nich. Obsahuje méně kvalitní povídky známých spisovatelů sci-fi i zcela nekvalitní povídky dnes oprávněně zapomenutých autorů. Klíč, jakým byly povídky vybírány, mi zůstal utajen, název byl jen obchodní trik. Z průměru vyčnívaly snad dva texty, a i ty si po letech těžce vybavíte. Na svou dobu snad dobré v tom, že i tyto antologie umožnily čtenářům lépe se orientovat, nicméně neumím si příliš představit, že by se k této knize někdo po letech ještě vrátil (a to mám bohatou fantazii).

black.susi
black.susi
27.11.2012 3 z 5

Knížku jsem si vybrala jako četbu na cesty tramvají, jinak bych po ní asi nesáhla. Protože povídkám většinou moc neholduju, a když tak těm delším. Příjde mi, že kratší povídky většinou nestačí ten nápad dostatečně rozvést. Některé by nemusely být úplně špatné, námět byl kolikrát zajímavý, ale na těch pár stránkách prostě nevyužitý. Vyjímkou je pro mě povídka Když jsou hosté v domě, která ačkoli je rozsahem nejkratší, se mi líbila a přišlo mi, že řekla všechno, co potřebovala. Další dobré povídky pro mě byly: Žlutá pilulka, V králičí noře a Jako bájný fénix. Naproti tomu poslední povídka, po níž se jmenuje celá antologie, byla hodně bídná. Asi jsem ji vůbec nepochopila, ale příjde mi, že větší blbost jsem už dlouho nečetla, pokud vůbec někdy.