... s duší beadníka
Jaroslav Irovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/371862/bmid_s-dusi-beadnika-ovA-371862.jpg
5
79
46
"Sráčská" trilogie série
< 3. díl
Měsíc života (konec srpna - konec září 2017) autorova alter ega – nezaměstnaného spisovatele, introverta, inklinujícího k bohémství a samotě, trpícího depresemi a opovrhujícího konzumním životem. Bydlí v mizerném podnájmu, bere jakoukoliv příležitostnou práci, žije jako psanec na okraji jím nenáviděné společnosti a potýká se s existenčními problémy, „díky“ nimž se často ocitá v až tragikomických, zoufale banálních i šílených životních situacích. Navzdory podlomenému zdraví řeší své problémy alkoholem, drogami, prášky a náhodnými milostnými románky. Jeho nejmilejším únikem z reality je však psaní, při němž se snaží srovnat své roztříštěné myšlenky a najít smysl života a především sebe sama. "... s duší beadníka" je debutový román mladého olomouckého spisovatele Jaroslava Irovského. Stylem i obsahem navazuje na předchozí autorovy sbírky dekadentních povídek "Příběhy sráče" a "O(byčejný) ŽIVOT" psané bez příkras a cenzury, s nevybíravým slovníkem, undergroundovou emotivní přímostí a velkou dávkou upřímnosti, sebeironie a humorné nadsázky, odkazující na nejlepší tradice americké Beat generation a autory jako John Fante nebo Charles Bukowski.... celý text
Přidat komentář
Kdo zná autora, ví co od jeho děl může čekat. Ostatně již sám titulek knihy napovídá, že půjde o beat, vlastně bead zpověď jednoho osamělého nepřizpůsobivého vlka v džungli ze všech stran na nás útočícího konzumu, nesvobody pracovních povinností, nalajnovaného očekávání plození potomků v rámci rodinné pohody. Zkrátka postav dům, zasaď strom a zploď syna, těchto závazků se hlavní hrdina (autor) bojí jako čert kříže a uniká před nimi po svém...
Moc nerozumím zdejšímu vysokému hodnocení. Kdyby nebylo druhé půlky knihy, dala bych asi pouhé dvě hvězdičky. Více jak první polovinu mne totiž hlavní hrdina přišel nesmírně nesnesitelný, trapný a jeho (resp. autorův) všudypřítomný pokus o humor mne rozčiloval. Od zhruba tří čtvrtin mi už kniha přišla čitelná, jako kdyby autor konečně chytl ten správný dech a měl čtenářům co předat. Takže dávám tři hvězdičky za nekomplikovaný, snadno čitelný příběh, jehož poslední stranou ale vše končí a nic víc si z něj neodnesete.
Na autora, Jaroslava Irovského, jsem narazila náhodou. Díky náhodě jsem měla možnost nahlédnout do tvorby autora, který má pro psaní cit a talent. Budoucí čtenáři, připravte se na to, že knihu přečtete jedním dechem, jednoduše proto, že nebudete moci přestat. Opovržení konzumním životem a stylizace do role psance, svoboda ve vztazích i ve volbě zaměstnání, procházky v přírodě a touha po nalezení smyslu života. Irovský se neutápí v nenávisti ke společnosti, ale hledá cestu k sobě samému. Vtip, sebeironie, přirozenost, upřímnost i vděk za život, vše v jedné knize. Autor má co říci a věřím, že čtenářů, které osloví bude stále přibývat.
Mám ráda, co píšeš, a určitě to umíš na svých čteních prodat, tak nepodělej všechno to svoje snažení tím, že se ožereš a nikdo z toho nebude nic mít. A teď už piš, ať ti neujede vlak. (s. 134)
Hned na začátek musím říct, že kniha se mi velmi líbila. Ačkoliv je zábavná a čtenář se u ní nasměje, nese takový melancholický náboj. Ve svých povídkách je autor hrozné hovado (jsou super, doporučuji), v básních se zase projevuje jeho citlivá povaha a zde se obě jeho osobnosti spojují a já jsem nadšená. Zvládá rozesmát i dojmout a z toho důvodu mi více připomíná Fanteho než Bukowského. Skvělá práce, těším se na další tvorbu.
Na tuhle knížku jsem narazila úplnou náhodou a jsem za to opravdu moc ráda. Vyrostla jsem na knížkách Bukovského, Kerouaca, Woolfové a dalších a tohle byl hrozně příjemný návrat do těhle dob. Navíc...to, že se na naší české literární scéně - která opravdu za moc nestojí, co si budeme nalhávat (a jako knihovník a knihkupec, to vnímám víc, než běžný čtenář) - objevila takováto literatura, které je jako šafránu, je opravdu báječné zjištění - její objevení byl takový malý svátek. Doufám, že to nebyla první ani poslední knížka tohoto žánru, která u nás vyjde.
...s duší beadníka je neuvěřitelně upřímná knížka a osobně jsem měla dojem, že žiju s hlavním protagonistou ve stejný domácnosti a že spoustu věcí cítíme a vnímáme stejně, což je - kromě vytříbenýho jazyka - to nejvíc nejlepší, co mi kniha může nabídnout. Během jednoho víkendu jsem tu knížku přečetla 2x a rozhodně se jí brzy chystám přečíst znovu. Protože tohle se prostě nepřejí.
Jaroslav Irovský je momentálně můj nejoblíbenější český spisovatel. A troufám si říci, že má dobře našlápnuto a že o něm jistě ještě hodně uslyšíme. S duší beadníka byla první kniha, kterou jsem si od něj přečetl a ihned jsem si ji zamiloval. Dokonce jsem oslovil samotného autora a jelikož pracuji v knihovně, domluvil jsem mu nákup všech jeho knih do našeho fondu. Chtěl jsem jej podpořit a budu se o to snažit i nadále. Po dvou sráčských povídkových knížkách je první autorův román zatím to nejlepší, co doposud napsal. Je hrozná škoda, že se o knize skoro vůbec neví a není více propagována. Zaslouží si to. Kašlete na Viewegha, teď nastal čas pro Irovského. Já mu to přeju, ani nevíte jak. Vážně myslím, že má velkou budoucnost.
Jestli se něco dá říct o Jaroslavu Irovském s určitostí, tak to, že na sobě pracuje, aniž by na jeho tvorbě byla znát nějaká zoufalá hektická podbízivost a snaha po zalíbení se.
Jak už několikrát zaznělo v předchozích komentářích, román "...s duší beadníka" je stravitelný na jeden zátah (já zrušil dvě odpolední schůzky, prostě se mi od té knížky nechtělo). Autor nás k tomu nenutí šokujícími a neuvěřitelnými zápletkami, negraduje děj do nesmyslných výšin a nenutí čtenáře očekávat nějakou překvapivou pointu... on nás jen provádí svým světem, fyzickým, a hlavně duševním... Přestože se nesnaží vyrobit z hl. hrdiny sympaťáka (třeba žvýkačka přilepená na hrudi a drobky jídla v posteli jsou pro mne odpudivá záležitost), čtenář chce vědět, co bylo pak... a ještě pak... a ještě druhý den... a potom...
Rád bych si knihu přečetl znovu, pomaleji, s větším zamyšlením... jenomže jsem ji půjčil ségře, a ona nějaké kámošce ze sborovny, a ta svému manželovi... Takže si budu muset koupit ještě jednu, jenom svoji... čímž Jaroslava Irovského určitě nenaseru...
Knihu jsem přečetla jedním dechem hned dvakrát po sobě.Osobity humor a ironie,skvely pribeh...hotovy koncert pro moji duši.Mohu jedine doporucit.. tato kniha stoji rozhodne za přečtení a vyvolává závislost;-)
Opravdu nechápu, proč ... s duší beadníka nemá větší reklamu. Proč nám cpou v knize zmíněného Láďu Hrušku nebo Třeštíkovou a podobné české autory, jejichž tvorba není ani z poloviny tak dobrá.
Pokud hledáte něco u čeho se zasmějete, tak s Irovským rozhodně nesáhnete vedle.
Tohle mě příliš nezaujalo. Sem tam nějaký humor a povedený obrat, ale ta úporná snaha stylizovat se do českého Bukowského je mi proti srsti.
..napsat takový román během 14 dní? Podepsal smlouvu s ďáblem? Sráč se upgradoval do sympatičtější podoby románu. Aspoň pro mě. I když jednohubky v podobě povídek jsou časově asi méně náročné pro čtenáře, které společnost více ochočila. Tohle chytí a nepustí, dokud jako závěrečné titulky nesjíždíte naprosto geniální zakončení a vy hledáte mezi řádky příslib v další nálož. Rozhodně doporučuji!
Mel jsem moznost precist vsechny autorovi knihy a musim rict, ze tahle je zatim nejkomplexnejsi a v mnoha ohledech nejlepsi. Ctive, zabavne, vtipne ironicke... Po vynikajici epicke stredni casti pribehu prichazi meloncholicka katarze v zaveru, ktera sedne jako prdel na hrnec a knihu posunuje do hornich pater soucasne ceske tvorby.. rozhodne by tohle dilko zaslouzilo mnohem vice pozornosti! (ale ne mainstream, to bych mu nepral)
Skvělá kniha. Je velice zajímavé dívat se na obyčejný život jiným pohledem. Napsaná s humorem autorovi vlastním. Bavil jsem se a můžu jen poděkovat a doporučit.
Když vám někdo inteligentně a humorně mluví přímo z duše, je radost otáčet každičkou stránku. Kniha pro každého, kdo nechtěl zaplout do životem vytyčených kolejí, po kterých jede zbytek společnosti, koho serou ta lejna na hlavách, kterými se dnes pyšní většina mužů a pro každého, kdo se pořád hledá. Přál bych si, aby co nejvíce knihoven zdobily podobné knihy a ne rádoby bestsellery.
Pred par lety jsem se na DK zaregistrovala jen kvuli hodnoceni sbirky Obycejny zivot. Dodnes ji totiz povazuju za to nejlepsi, co jsem si od nejakeho soucasneho ceskeho autora mohla precist.
Podobne dojmy mam i z tohoto romanu. Miluju Irovskeho skvely smysl pro humor! K tomu ctivy popis jednotlivych minipribehu, osobity hlavni hrdina a hlavne nadsazka, ktera je spolu se zminenym humorem u Irovskeho stylu psani natolik specificka a v ceskych literarnich vodach ojedinela, ze nebyl problem precist roman na jeden zatah.
Pokud Irovsky v rane tvorbe priznaval inspiraci Bukowskim, pak ho pri srovnani jejich debutovych romanu svou zabavnosti jednoznacne prekonava.
Davam plny pocet hvezd a jednoznacne doporucuji k precteni.
Jaří Irovský spisovatel a báječný muž, nyní nově i patron Celostátní sbírky Zasukované tkaničky, který nejen že podporuje naše Vozíčkáře, píše knihy z vlastní fantazii a realitou humor v nich pojatý osloví mnohé lidi i sprostota v textu je lidská a přirozená. Všem ostatním, kteří váhají s koupí knihy píši jediné, neváhejte. Kniha je skvělá
Pecka, pecka, pecka!!! Děkuji za výtisk s věnováním, a hlavně za obsah. LenkaH.
Naprosto brilantní kniha plná inteligentního humoru, tragikomických situací, které často zaviní již zmíněný spolubydlící Milan.
Dle mého názoru autor předčil dokonce samotného velikého mistra Bukowského.
Co nevyřčeného ještě dodat? Jařího knihy se čtou s lehkostí a chutí. Líbí se mi ten fakt, že dokáže i z těch nejobyčejnějších věcí vytěžit literární maximum. Jeho zdraví přístup k sebeironii a smysl pro humor je mi velmi blízký.
Štítky knihy
autobiografické prvky Olomouc alkohol bohémský život
Autorovy další knížky
| 2018 |  ... s duší beadníka |
| 2022 | Psí život |
| 2013 | Příběhy sráče |
| 2014 | O(byčejný) život |
| 2020 | Hrobař |
Kniha ... s duší beadníka je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 80x |
| Čtenářské výzvě | 11x |
| Doporučených | 18x |
| Knihotéce | 32x |
| Chystám se číst | 44x |
| Chci si koupit | 13x |
Kniha mě nakonec hodně bavila, je vtipná, nekorektní a čtivá. Co se mi příčilo a kde vidím autorův silný handicap - dialogy. Strojené, šroubované, přebujele, nepřirozené, málo uvěřitelné. Kdyby je převedl do sebou komentované nepřímé řeči, získalo by to náboj a drive. Omlouvám se, ale dialogy opravdu ustřelují knize 2 hvězdy. I tak stojí za přečtení.