Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů
Annie Barrows , Mary Ann Shaffer
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/41267/bmid_spolek-pratel-krasne-literatury-a-b-GJW-41267.png
5
977
315
Je krátce po druhé světové válce a Juliet Ashtonová, úspěšná autorka humoristických esejů vydaných pod názvem Izzy Bickerstaff rukuje, se rozhlíží po námětu na novou knihu. Shodou okolností se prostřednictvím korespondence s jedním z jeho členů dozvídá o Spolku přátel krásné literatury a koláče z bramborových slupek, který během války založili obyvatelé okupovaného ostrova Guernsey, a jejich osudy ji natolik zaujmou, že se je rozhodne navštívit osobně. Juliet sama prožila válku v Londýně, kde neustále hrozilo bombardování, ale nikdy nepoznala přímý styk s nepřítelem a izolaci od okolního světa, jaké byli vystaveni ostrované. Guernsey má, tak jako celý svět, svoje podvodníčky, opilce a podivíny, dobráky, závistivce i hrdiny, a z jejich humorného i dojemného vyprávění začíná před Juliet vyvstávat živý obrázek společenství, kde v těžkých dobách krystalizují lidské povahy a osudy se proplétají zcela nečekaným způsobem. Kdy jindy by se mohlo stát, aby byl při tajných vepřových hodech založen čtenářský spolek, zvlášť když většina jeho členů jakživa nedržela v ruce jinou knihu než bibli? A co víc, aby noví čtenáři našli i v náročných knihách poselství, které je zaujme, a aby je četba podnítila k vášnivým diskusím na nejrůznější témata. Juliet se na ostrově dostane víc než srdečného přijetí a brzy se ukáže, že v novém prostředí dost možná najde víc než inspiraci pro svoji další knihu.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2009 , Knižní klubOriginální název:
The Guernsey Literary and Potato Peel Pie Society , 2008
více info...
Přidat komentář
bohužiaľ na ohodnotenie tejto knihy mi chýbajú hviezdičky, potrebovala by som ich najmenej sedem.....knižka sa ku mne dostala náhodou, ale ani náhodou ju neposuniem ďalej, je to jedna z mála kníh ktoré budem čítať dookola.....
Krásna kniha. Napodiv na mňa nepôsobilo rušivo, že celá kniha sa skladá len z korešpodencie medzi postavami knihy. Veľmi sa mi páčili postavy ľudí, ktoré žili na ostrove Guernsey, až tak, že by som tam najradšej išla bývať. Najlepšie k Isole.
Knížka se mi líbila. Netradiční formou - prostřednictvím dopisů - se nám postupně otevírá příběh z druhé světové války. Dovolím si poznámku, že první část knihy byla pro mě trošku nepřehledná a možná i zbytečně zdlouhavá, s detaily, které neměly pro děj skoro žádný význam. Druhá část, kdy hlavní hrdinka Juliet přijíždí na Guernsey, mne oslovila mnohem více. Kromě děje možná i proto, že mi mnohé postřehy (např. líčení cesty lodí z Weymouth, popis hlavního města ostrova St. Peter´s Port) připomněly moji návštěvu Guernsey před několika lety. Určitě souhlasím s Juliet, která v jednom ze svých dopisů píše, že "na Guernsey je opravdu nádherně, především rozmanitosti zdejší krajiny - jsou tu pole, lesy, živé ploty, úzká údolíčka, divoké útesy, panská sídla, starokeltské obětní kameny, magická zákoutí, tudorovské domy a normanské kamenné příbytky."
Knížku doporučuji - forma dopisů Vám možná připomene "Dopisy z ostrova Skye."
Pro Mary Ann Shafferovou
……………………………..............
Vážená paní spisovatelko,
i když jste se nedožila vydání své knihy, patří Vám dík mnoha čtenářů, které příběh ostrovanů z Guernsey okouzlil.
Rád udržuji korespondenci s přáteli, v současnosti víc komunikujeme prostřednictvím e-mailové pošty, ale v minulém století jsem stihl napsat stovky dopisů a velké množství jsem jich taky obdržel. Některé mám schované. Dál utrácím za poštu alespoň posíláním pohledů :-)
Epistolární forma, kterou jste zvolila, se mi líbila. Připadalo mi, jako bych adresátem dopisu byl já. Stejně jako Vy jste si zamilovala Guersney, tak i já jsem ostrovní atmosférou nadšený. Normanské ostrovy řadím mezi své cestovatelské výzvy.
Zaujal mě odkaz na Charlese Lamba.
Poselství dobrých knih jste skryla na s. 14: „Stačí, aby Vám v knize padla do oka nějaká drobnost, a ta Vás zavede k jiné knize, ve které se zase najde něco, co Vás zaujme a přivede ke třetí knize, a tak to postupuje geometrickou řadou, konec toho procesu je v nedohlednu a smyslem jeho pokračování je požitek, nic víc.“
Opakovaně se přesvědčuji, že i s odstupem desítek let vznikají zajímavé příběhy, které popisují smutné období 2. světové války. I když ne všechno se dá popsat, jak říká Seneca (s. 145): „Malá bolest vybízí k výmluvnosti, velká nutí k němotě.“
Rád jsem poznal postavy z Vaší knihy. Upřímně jsem se zasmál při charakteristice malé Kit (s.182): „Při setkání s někým, koho nechce vidět, se umí podívat tak, že by se i Médea lekla.“
***************************************************************************
Pro Annie Barrowsovou
……………………………........
Děkuji za finální podobu příběhu. Zajímalo by mě, jestli existují příběhy O. Wilda o kočičím mušketýrovi.
***************************************************************************
Pro Martinu Káňovou
…………………….............
Děkuji za pěkný překlad. Užití protetického v [von] se mi líbilo, ale občas mi přišly dopisy od méně vzdělaných členů Spolku psané jako od soustředěného gymnazisty :-)
***************************************************************************
Všem členům Spolku přátel krásné literatury a bramborových koláčů
………………………………………………………………………....................................
Přeju Vám, ať pokračujete v tradici zakladatelů Spolku a s laskavým nadhledem rozebíráte knížky, které Vás zaujaly.
Pokud byste stáli o nějakou zajímavou knihu od českého autora, nebo o zajímavý recept, neváhejte mě kontaktovat.
***************************************************************************
S úctou
vděčný čtenář
..................................................................................................
Čtenářská výzva 2017 - 9. kniha, odehrávající se na ostrově
Občas se stane, že nějaký spisovatel zachytí kousek historie způsobem, který se nedá vymazat z hlavy. Na největším z Normanských ostrovů se za války neděje nic velkolepého. Až na německou okupaci a to hodně dlouhou. Není co jíst, čím topit a svítit a ostrované žijí v podmínkách, které moc k žití nejsou. Náhoda jim dopomůže k tomu, aby jim život usnadnilo cosi nečekaného. Knihy. Knihy, jako most k spojenectví, přátelství, lásce, jako příležitost podívat se na svůj vlastní život z nečekaných úhlů pohledu.
Na knížku jsem narazila náhodou, není to novinka, nic jsem o ní nečetla. V anotaci mě zaujalo, že je o knížkách. Děj se rozjíždí s milým humorem. Napsaná je formou dopisů a chvíli mi trvalo, než jsem se zorientovala, kdo komu píše. Shrnuto - naprosto úžasná kniha, která přiblíží válku zase z jiného úhlu. Těm, komu se líbila Sůl moře, ji doporučuji, tato mi přijde ještě o level výš. Kniha by si zasloužila více pozornosti.
Musím souhlasit s většinou komentářů níže a při vzpomínce na tuto knihu (kterou jsem vyslechla audio) jsem dojatá. Něco tak nenásilně mile napsaného jsem ještě nečetla. Nevím, jak to vyjádřit, snad že obyvatelé ostrova Guernsey jsou tak obyčejní a milí, že s nimi člověk úplně splyne. A příběh ženy silného charakteru Elisabeth dodává historii ostrova za druhé světové války závažnost.
Krásná, krásná. Hluboké příběhy, přátelství a obětavost, přitom vše zabalené do humoru a ještě doplněné vtipnými a trefnými komentáři ke knihám.
Kniha asi nebyla nijak špatná, ale prostě mi nesedla. Je napsaná formou dopisů, a furt přibývají nové postavy, nové příběhy a vůbec se v tom nedá orientovat. Upřímně nechápu jak tahle knížka může mít tak dobré hodnocení. Ani jsem nedočetla. Tři hvězdičky jenom za název a celkem pěknou obálku.
Naprosto neskutečná kniha. Podle názvu jsem si zprvu myslela, že jde o nějakou klasickou slaďárnu. Nemohla jsem tušit, že se pod ní skrývá tolik neskutečně hlubokých příběhů z druhé světové války a doby krátce po ní.
Moc pěkná odpočinková kniha i s vážnější mi tématy. Normálně humornou literaturu moc nemusím, ale Britové to prostě umí a Mary Ann Shaffer není výjimkou. Její román v dopisech je nejen vtipný a chytrý, ale dozvěděla jsem se zase řadu mně dosud neznámých faktů o německé okupaci Normanských otrovů, že jejich obyvatelům v případě odporu zcela reálně hrozil i transport do koncentračních táborů na pevnině a jak se jim vůbec dařilo v nouzi přežít. A nejvíc se mi líbily pasáže, které popisují setkání s literaturou u lidí, kteří by za normálních okolností knihu nejspíš nikdy neotevřeli, a jak to na ně působilo.
Zmínku o téhle knížce jsem objevila v jedné skupině na FB. jen se zvědavosti jsem si jí půjčila. A můžu napsat jen superlativy. Děj je vlastně poměrně jednoduchý a mohl by to klidně být děj banálního dílka z Červené knihovny. Jenže tahle knížka je mnohem víc.
Zajímavé je, jakým způsobem je použita forma dopisů, Řadu faktů a událostí autorky postupně rozkrývají a něco nechávají na čtenáři, aby si domyslel sám. Je tam milostný příběh ( vlastně minimálně dva), je tam humor i dojemné příběhy, V neposlední řadě jsou tam i postřehy ze života v GB těsně po válce a na ostrově Guernsey za války. Vůbec nevadí, že něco bylo předvídatelné.
V poslední době jsem přečetla několik knih, které byly psány formou dopisů (ty modernější i smskami a maily). A tahle je mezi nimi suverénně nejlepší. Krásný příběh. Opravdu vzbuzuje touhu se na ostrov vydat a stát se členem jejich spolku. Nebo aspoň být členem nějakého takového spolku tady u nás, i když by těžko někdo tady překonal způsob a důvod založení obdobného spolku. Obecně čtu hodně ráda válečnou tématiku a tato kniha velmi neotřelou formou seznámí, jak se žilo lidem, kteří se ocitli v izolaci na okupovaném ostrově. A nejen to..
Kniha začala veľmi sľubne, až tak, že som zvažovala 5 hviezd v hodnotení, zopárkrát ma aj rozplakala pri opisoch, čo ľudia zažívali počas vojny a celkovo ako sa postavy pomaly kryštalizovali a utvárali, každá z nich bola svojská a ľahko sa dalo predstaviť si ich v reálnom živote, ale ...a tu sa dostávam k druhej polovici/časti knihy, ktorá už taká dobrá a zaujímavá nebola. Stále sa to čítalo rýchlo,ale začalo to byť "klišoidné" (akože Guernsey je miesto, kde Vás teší vstávať o piatej ráno, idete s úsmevom podojiť kravu alebo tĺcť maslo; a všetci sú družní, milí a máte len samú zábavu, od rána do večera sa naháňate s dieťaťom a chodíte na prechádzky), chýbala tomu originalita a začalo sa to podobať na úplne bežné príbehy, ktorých je neúrekom...Jedno sa však musí nechať, mám chuť na Guernsay ísť a vidieť ostrov na vlastné oči - minimálne turizmu urobila tá druhá časť knihy službu.
Čítala som slovenský preklad "Guernseyská literárna a koláčová spoločnosť", ktorý vydal Tatran v r. 2009 a bola som nadšená a rozhodnutá navštíviť Normandskè ostrovy. Snáď sa mi to podarí.
Příběh mi připadal naprosto úchvatný, dopisová forma se mi opravdu velmi líbila (podobným typem jekniha Dopisy z ostrova Skye), nejraději bych se tam ihned rozjela podívat a zapsala se do místního spolku čtenářů :-)
Po knize jsem sáhla v podstatě z nouze. Ale nakonec jsem byla mile překvapená, byť začátek byl takový chaotický a zdlouhavý. Nakonec to byl takový milý i když chvilkama smutný příběh. A díky dopisovému pojetí to mělo to kouzlo.
Dopisové pojetí mě nejdříve dosti zaskočilo, ale nakonec si mě plně získalo. Doporučuji k přečtení.
Štítky knihy
koncentrační tábory Anglie druhá světová válka (1939–1945) přátelství dopisy zfilmováno okupace sirotci o knihách romány v dopisech, epistolární romány
Kniha Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 1 270x |
| Čtenářské výzvě | 460x |
| Doporučených | 193x |
| Knihotéce | 310x |
| Chystám se číst | 681x |
| Chci si koupit | 105x |
| dalších seznamech | 20x |
Chci teď hned odjet na Guernsey...