Povídky

od:


KoupitKoupit eknihu

V Povídkách jako by se promítal celý autorův život - od let dětství a dospívání, od tragických zkušeností generace, která prožila první světovou válku, po historie z loveckých výprav a zachycení lidských reakcí v kritických momentech na frontě či v zázemí, uprostřed býčí arény nebo při nejrůznějších životních situacích. A tak se v povídkách ocitáme uprostřed Afriky pod zasněženými vrcholy Kilimandžára i v lesích Michiganu, na italské frontě i v poválečné Francii, ve Španělsku i ve Wyomingu, a stále nás provází autorův vnímavý pohled, kterým své hrdiny často staví do mezních situací. Vydavatel: Odeon, Praha....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/31_/31813/povidky-RkJ-31813.jpg 3.9115
Série:

Spisy Ernesta Hemingwaye (1.)

Orig. název:

The short stories of Ernest Hemingway (1938)

Žánr:
Literatura světová, Povídky
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (15)

Přidat komentář
Fillipa
09. srpna

Dlouho jsem váhala, jestli nedám jen 3*, nemám ráda koridu. Ale EH ji nevymyslel a uměl o ní psát, stejně jako o lovu. Povídky nejsou tak poutavé, jako romány.

Renek
23. dubna

Bohatá a různorodá směs povídek, která rozhodně nenudila.

Marekh
09. února

Povídky se mi líbily (např. Krátké štěstí Francice Macombera, Hlavní město světa, Sněhy na Kilimandžáru aj.).

Z doslovu z jedné knihy jsem si poznamenal:

"V řade povídek pracuje Hemingway metodou, které se někdy říká TECHNIKA ŽIVOTNÍHO VÝSEKU (slice-of-life technique). Zachycuje často náladu okamžiku. Touto technikou pracovali impresionisté. Hemingway se snaží zachytit chvíle, kdy se v nitru člověka odehrává cosi těžko definovatelného právě proto, že jde v podstatě o otázku citu."

mamadli1922
20. ledna

Každá povídka v knize je prvotřídní námět na román. Skvěle potvrzují pravidlo, že nejdůležitější je to, co není napsáno. Častokrát zůstane za fikčním světem v povídce v hlavě čtenáře ještě jiný svět, rozvětvený těmi několika málo slovy.

witiko
26.05.2017

Hemingwayovy Povídky pro mě vždycky byly a pořád jsou velkou školou života. Velice bohatý kaleidoskop základních, někdy zdánlivě banálních, jindy existenciálních situací podaný metodou Hemingwayova ledovce. Většina prožitků a emocí je nevyslovená, dřímá pod povrchem textu a čtenář si tak do povídky může vložit svou vlastní zkušenost a tím si ji (jak povídku, tak i onu kdysi prožitou zkušenost) dotvořit a dát jí další smysl...

Drgajda
01.03.2017

Velice kvalitni, avsak tezka literatura, ktera neni pro kazdeho. Hemingwayuv styl psani povidek se mi velice libi v tom, ze temer kazdy pribeh zacina zasazen jako by uprostred deje, takze si predstavu o tom, co se stalo predtim, nebo jaky je charakter postav, musime udelat jen z toho, co se prave odehrava. Stejne tak mnoho povidek byva ukonceno tak, jak zacalo - uprostred deni. Nicmene mi nejsou blizke caste namety jeho pribehu - byci zapasy, valka ve Spanelsku, rybareni, lovecke vypravy v Africe.

reader11
18.02.2017

Souhlasím s ostatními, že moc dobře se mi zrovna nečte,
už dlouho rozečteno a čas od času se k ní vracím, ale vždy nakonec dostane přednost nějaká (pro mě) atraktivnější kniha...takže stále nedočteno...:-) přitom jiné Hemingwayovy knihy se četly skvěle, doporučuji například hodně autobiografické Ostrovy uprostřed proudu...

Hrdlička1
25.08.2016

Po těchto povídkách jsem sáhla, abych se nejspíš ujistila, že u mě (bohužel) stále patří obecně povídky a fejetony mezi méně oblíbené kategorie.
Je ovšem znát, že autorem je Pan spisovatel. Občas sice děj působí banálně až prostoduše, avšak osobní prožitek/zkušenost je patrná ve všech povídkách.

"Já vím, že musel jít tam, kam ho poslali, ať to bylo kam bylo, ale nevím, proč to musel dostat. Ach, co já bych za to dala, kdyby to byl nedostal! Je mi jedno, proč to dostal. Ale co bych já za to dala, kdyby to nebyl býval dostal! Vždyť on to třeba vůbec dostat nemusel. Já nevím, co mám dělat. Co já jen bych za to dala, kdyby byl nedostal vůbec žádnou chorobu. Já nevím, proč tu chorobu musel dostávat!" (z povídky Čtenářka píše)

Holden
15.05.2015

Řekl bych, že Hemovy povídky se liší od ostatních hlavně tím, že si na nic nehrajou. Stejně jako například Bukowski, i Hemingway popisuje život tak jak leží a běží, a i když se to někomu může zdát nudný a nezáživný, tak právě takhle to většinou opravdu chodí a jen málo kterej spisovatel dokáže popsat pocity každodenních hrdinů tak poctivě a věrohodně, jako to tady dělá Hemingway. Samozřejmě se kromě každodennosti dotýká svých klasických válečných témat, loveckých výprav a byčích zápasů - a vůbec to není ke škodě, právě naopak, je to oživení té všední činnosti, která mě osobně sice z Hemovýho psacího stroje nikdy neomrzí, ale trocha dobrodružství z Evropy nebo Afriky taky nemůže uškodit.

lemichaela
15.02.2015

Knížka mě moc nezaujala.. není to můj styl :)

Tejuš
25.11.2014

Knihu mám rozečtenou už měsíce a postupně se k ní moc ráda po jednotlivých povídkách vracím. Moc mě baví hledat v řádcích otisky Hemingwayova života, o kterém jsem v letošním roce přečetla několik knih

Makoves
26.06.2014

Některé povídky mi připadaly o ničem. Ty ostatní to ovšem vyrovnaly, nalezl jsem v nich i myšlenky, které stály za objevení.

namoki
05.01.2014

Knizka me proste nechytla, docela zklamani. Ani jsem jo nedocetla a to se mi casto nestava...

čuřil
09.04.2013

Musím napsat, že mě kniha zklamala. Čekal jsem asi od autora více.

Skawin
13.03.2012

Ernest Hemingway - jeden z mých oblíbených spisovatelů. Co ale tak úplně nemusím jsou jeho povídky z loveckých výprav do Afriky..