Komu zvoní hrana

Námětem k tomuto románu byla autorovi španělská občanská válka. Děj se odehrává ve 3 dnech, které prožije na straně republikánů americký dobrovolník Robert Jordan. Partyzáni chtějí vyhodit do povětří most, po kterém by nepřítel mohl dopravit posily, Jordan sice o zdaru akce pochybuje, ale podřizuje se. V průběhu těchto událostí s... celý text

Námětem k tomuto románu byla autorovi španělská občanská válka. Děj se odehrává ve 3 dnech, které prožije na straně republikánů americký dobrovolník Robert Jordan. Partyzáni chtějí vyhodit do povětří most, po kterém by nepřítel mohl dopravit posily, Jordan sice o zdaru akce pochybuje, ale podřizuje se. V průběhu těchto událostí se Jordan zamiluje do dcery republikánského starosty, který byl zavražděn fašisty. Most se sice podaří zničit, ale při jeho destrukci zemře několik Jordanových společníků a Jordan se sám vážně zraní. Na konci již není schopen dalšího pochodu, a tak zůstává nedaleko bojiště a umírá. Jordan představuje typického hrdinu Hemingwayových příběhů, je mužný, odhodlaný žít svobodně i v kritických situacích, blízko smrti a zla. Význam nemá jeho smrt, ale to, pro co zemřel. Smysl románu vyjádřil autor úvodním motem: „Smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem součástí lidstva. A proto se nikdy neodvažuj ptát komu zvoní ta hrana. Zvoní tobě.“ Autorem těchto slov je anglický básník John Donne (1572–1631). méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/35_/357/komu-zvoni-hrana-357.jpg 4.21018
Série:

Spisy Ernesta Hemingwaye (4.)

Originální název:

For Whom the Bell Tolls (1940)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Válečné
Vydáno:, František Borový
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (89)

Přidat komentář
parxel
19. července

Na první pohled je tato kniha poněkud zdlouhavá a roztahaná. To však nemění nic na tom, že je celkem čtivá a některé výjevy jsou popsány velmi živě, že máte pocit jakoby jste byli přímo v centru dění.

Když však přijde na řadu láska a pocity, tak je Hemingway kýčovitý jako stádo růžových velbloudů. Zde však příběh ze své vlastní podstaty vylučuje cukrkandlování na minimum a tak naštěstí zůstane pouze u "králíčka" a "země se pohnula", ale i tak to bohatě stačí.

Naopak pokud jde o vylíčení hlavního hrdiny jako racionálně uvažujícího člověka, který v rozhodujícím okamžiku nepřipouští žádné "ale", tak tam jsem Hamingwayovi uvěřil každé slovo. To je prostě poloha, která mu sedí, jak palčáky na tulení ploutve. Ze stejného důvodu však Hamingway nikdy nebude mím oblíbeným autorem.

Dávám 4 hvězdy, protože i když mi Hamingwayův styl v určitých ohledech nesedí, tak musím uznat, že se jedná o poměrně slušné čtení.

DasaN
29. června

Kniha není vůbec špatná, ale je dost zdlouhavá. Příběh je pěkný, ale nějak jsem se nemohla vcítit do role partyzána v občanské válce.

jahex
25. května

Musím říct, na rozdíl od ostatních komentářů tady, je to jediná Hemingwayova kniha, kterou jsem přečetl a hrozně mě bavila. Hltal jsem každou stránku, každé slovo... Pravda, už je to dlouho, co jsem ji četl (někdy v době maturity?), ale o to víc si pamatuju, že jsem neměl v ruce knížku z válečného prostředí, která by mě dokázala tak vtáhnout do děje. Hlavní hrdina pořád chlastal absinth a pamatuju si, že jsem chtěl zažít ten pocit rozlévajícího se tepla do těla, když si ho loknete. Při první příležitosti jsem si objednal panáka a... shořela mi huba. Od tý doby jsem ho nepil, ale na knížku vzpomínám pořád a rád.

triatlet
14. května

Přečetl jsem napotřetí a trvalo mi to půl roku...
Hemingway sice dokáže zachytit válečné utrpení věrohodně, naturalisticky, ale píše takovým stylem, že je to pro mě i čtenářské utrpení.
Milostný motiv srovnatelný s Titanicem nebo Osobním strážcem.
"Milovali jste se?" zeptala se žena.
"Co ti řekla?"
"Nechtěla mi nic povědět."
"Ani já ti to nepovím."
"Tak jste se teda milovali," řekla žena. "Zacházej s ní pokud možno opatrně."
"Co když bude mít dítě?"
"To by nevadilo," řekla žena. "To by nijak nevadilo." (s.78/79)
Vadil mi překlad Jiřího Valji (Vyšehrad, 1987) - proč nemůže napsat Pilar, Pablova žena a píše žena Pablova? Zpočátku jsem se ztrácel, jestli kromě Pilar a králíčků jsou v jeskyni ještě další ženy.
Na oslovení "králíčku" jsem byl alergický. Pasáže z jeskyně mi přišly zdlouhavé.
Chyběly mi vysvětlivky - překlad španělských slov.
Zachycení vzájemného lynčování fašistů i republikánů, ponižování, znásilňování je drastické, ale čtivé.
Zajímavé jsou aluze na Dolores Ibárruri a jejího syna. Neotřele působí i popis komunistického vedení v Madridu.
Občas se v Robertových vnitřních monolozích objeví zajímavá myšlenka: "Jestli dnes zemřu, bude to škoda, protože několik věcí už vím. Rád bych věděl, jestli je chápu, protože jsem přecitlivělý, poněvadž nám zbývá tak málo času. Nic takového jako málo času neexistuje."
Závěr je očekávatelný, ale podobně jako v Körnerově Slepém ramenu překvapí, jak ho autor vyřeší.

sjuzn9815
24. dubna

V polovině jsem to vzdala, bohužel knihu nedokážu dočíst. Nejspíš to bude tím, že se děj odehrává ve třech dnech, přišlo mi to hrozně zdlouhavé. Hemingwaye ovšem nezatracuji, určitě se k němu někdy vrátím nebo zkusím jinou z jeho knih.

KláraChD
10. března

Dobrodružná kniha z období španělské války. Děj mě bavil, byl zajímavý, ale v některých chvílích až moc zdlouhavý. Pro mě je válečné pole nepředstavitelné místo. A Hemingway umí vyprávět barvitě a realisticky. Doporučuji!

Ema22
08. března

Do téhle knihy se prostě nemůžu začíst, zkoušela jsem to několikrát, ale marně.

Cagbel
23. února

Byl to můj první Hemingway, kterého jsem četla. Děj byl místy celkem zajímavý i napínavý, ač jsem mu občas nerozuměla. K této knize se už vracet ale určitě nebudu. Myslím, že Hemingway není šálek mé kávy....

Sidonie
08. ledna

Snad jediná kniha, kterou jsem nikdy nedočetla. V polovině jsem to vzdala.

Izzurr
15.12.2016

Přes svůj rozsah jde o velmi čtivou knihu a děj ubíhá rychle. Doporučuji těm, kteří přemýšlí, co přečíst z maturitní četby. Jinak mě ale kniha jako taková nijak výrazně nenadchla (čímž ale nechci říct, že byla špatná; vytknout se jí nedá nic).

chlo0opek
30.11.2016

Pro tuto knihu jsme šáhl jednak z důvodu, že je to autorova celkem známé dílo a jednak také proto, že se s tímto jejím názvem setkávám i v pincu, tak proč si nepřečíst rovnou i knihu?;) Ze začátku se kniha jevila, že bude mít dobrý spád, že jakmile se dokončí úvodně nastíněná akce, budou následovat další akční situace, ale ouha... místo toho tu byly dlouhé stránky o ničem, v podstatě o cca 100 stran dál se uděje vlastně pouze to, že hlavní hrdina obhlídne jenom místo události, aby se mohl vytvořit nějaký plán realizace, což by v jiných knihách bylo třeba tak na 5 stran. Už mi pomalu začínalo být jasné, že když se zadaří, tak do konce knihy snad skončí alespoň ta jedna jediná akce:(. Ono i to by se dalo přežít, kdyby ovšem obsah mimo hlavní děj byl záživný, což rozhodně není případ této knihy. Místo toho je to samé rozvláčněné omýlání jednoho a toho samého, příběhy, které nemají s hlavní linií knihy skoro nic společného, případně se na jedné straně vyjádří názor, druhá strana řekne jiný a ta první zas svůj názor pozmění, aby se víc blížil názoru straně druhé a přesně takhle "záživně" je jeden názor nemající vliv na hlavní příběh rozveden na 1 až 2 strany. (...zkrácený náhodný příklad "dynamického" rozhovoru:
Osoba 3 se ptá os. 1: Co se s ním stalo?
Os 1.: Byl těžce raněný, musel jsem se ho zbavit.
Os 2.: V jednom kuse tvrdil, že to bude jednou nutný. Byla to jeho utkvělá myšlenka.
Os 1.: Ano, V jednom kuse tvrdil, že to bude jednou nutné, a byla to jeho utkvělá myšlenka...
...no přijde Vám toto jako svižný rozhovor, zvlášť, když to není výjimečný způsob komunikace a hlavní hrdina ani na nějaké obsáhle rozhovory nemá moc času?)
Čím dále jsem knihu četl, tím častěji se mi stávalo, že vlastně ani pořádně nevím, co čtu, či proč se o nějakém tématu v knize tak sáhodlouze píše, ale už jsem to ani nezjišťoval, protože to stejně nebylo důležité k pochopení hlavní linie příběhu. Takže po cca 50 stranách nějakého děje, přijde tak 400! stran nudy a pak teprve opět přijde nějaký ten děj. A navíc po přečtení poslední stránky se stejně nějakou uspokojivou odpověď na to, proč se kniha jmenuje tak, jak se jmenuje, dovídám až teprve teď, když zde čtu popis knihy, že to vlastně bylo v motu knihy, což si ani nepamatuji, že by tam něco takového bylo. No zkrátka tato kniha byla pro mě jenom ztráta času!
Slabší 2*.

mamba27
30.11.2016

Přesto, že člověk ví, stále doufá. Ke konci má kniha takový spád, že se nelze odtrhnout.

ber-tram
14.11.2016

Spláceje dluhy tzv. klasice, jsem rád, že bezúročně... Hemingway prošel natolik nasyceným životem, že do literatury přenesl sotva jeho odstín. Jestliže by prožil dobrodružně-milostnou misi v sevření horského prostředí a v obklopení hrstkou rázovitých partyzánů, svedl by vykřesat víc; nejen přímočarou a obyčejnou epizodu na 400 stran. 50/16

simonit
26.10.2016

Nezapomenutelná knížka! Skvělý, procítěný příběh.
Jediné, na co jsem si nezvykla, je autorův styl psaní. Vše bylo takové zdlouhavé. Ale bude to asi tím, že se celý děj odehrál pouze ve 3 dnech.

Li@
29.09.2016

Stává se mi to sice málokdy, ale stává. Nedočetla jsem. Nemohu se do toho začíst. Došla jsem sice až skoro k 230 straně, ale i přes to to vzdávám. Pro mě to není ani zajímavé, ani napínavé, ani nijak extra hluboké. Prostě ne.

Jednoduchej
18.09.2016

Naprosto jsem vplul.

Darebačka
07.08.2016

Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, autor je opravdu mistr vypravěč. Velmi pomalý tok děje dává prostor pro detailní vykreslení charakterů postav, pro vnitřní monology, pro zajímavé odbočky od hlavní dějové linky v podobě vypravování a vzpomínek jednotlivých postav. Musím přiznat, že nebýt téhle výzvy, asi bych četbu brzy vzdala. Střídaly se zde strhující pasáže s rozvleklým nudným vyprávěním. Bojové scény v období španělské občanské války a popis vojenské techniky mi taky nic neříká, tak tyhle scény jsem jen tak přelétla. Milostný vztah mě taky moc nezaujal. Nějak jsem jim tu jejich čtyřdenní lásku na život a na smrt neuvěřila. :) Jako ano, určitě se tato kniha právem řadí mezi klasiku světové literatury, ale asi se k ní vracet nebudu.

KaileyBlot
13.07.2016

Dech beroucí kniha. Nemohla jsem odtrhnou oči od textu, což se mi často nestává. To naprosto dokazuje, jak mě dostala. Je to velmi obsáhlý válečný román a přitom se odehrává jen ve čtyřech dnech a dokázal se vecpat do ohromných 515 stran. Moc se mi líbily Hemingwayovy myšlenkové pochody, protiřečí a úvahy.
5 hvězd jasných.

Palivo
11.07.2016

Nekonečný potrat - tak by se tato kniha mohla jmenovat. Robert Jordan přijede vyhodit do vzduchu most někde v zemi Andrése Iniesty, ale jelikož to píše hemingvajor, tak to není jen tak. Bobeček se musí prvně v horách skamarádit s ostatníma tortilama a povídat si s nimi naprosto o všem, přičemž hned první noc začne klátit jednu místní čmafítas, které říká králíček. Když uběhlo třista stran a most pořád stál a Roberto Jordan pořád klábosil v jeskyni s cigánkou a bandou neschopných vojáků, tak jsem fakt už myslel na to, že přestanu do konce života kadit, abych tuhle knížku nemusel číst na záchodě. Nakonec kniha skončila, za což ji uděluji dva body - to byl totiž její jediný plus.

mdracek
22.06.2016

Ačkoli jsem od Hemingwaye po přečtení Starce a moře neočekávala, že by mě bavil, kniha mě velmi překvapila. Zpočátku to byl poněkud zdlouhavý příběh, plný zajímavých úvah a pohledů na život. Ale možná právě proto mě konec románu tolik zasáhl, přestože se smrt nesla celým dílem.
Přesto si ale Hemingwayův styl psaní nejspíš neoblíbím.

Ruzaaa
15.06.2016

Tak z knihy o cca 500 stranách mě bavilo tak 100 stran. Očekávala jsem něco úplně jiného a byla jsem velmi zklamaná, dělalo mi potíže knihu vůbec dočíst. To plané tlachání mezi Robertem a Marií bylo úděsné, jedině Pilar se mi líbila, taková rázná žena. Ke čtení této knihy je zřejmě potřeba koňská dávka empatie, která mi zřejmě chyběla.

francouz
07.06.2016

Musím říct, že když jsem knížku začal číst, tak jsem se sám sebe ptal, za co je tak vysoce ceněná? To jenom kvůli autorovi? Ale nedal jsem se odradit počáteční rozvláčností, už kvůli stejnojměnému názvu mojí oblíbené písně od skupiny Metallica, jsem pokračoval ve čtení, když jsem si najednou uvědomil, že jsem společně s hrdiny v lese a prožívám jejich den a přípravu na nezvratné finále, které příjde a stejně jako hlavní hrdina na ně nejste 100% připraveni ani vy.

veronika97
26.04.2016

Z počátku pomalý nudný tok děje se zvolna mění v napínavý krásný příběh. Hlavní hrdina je mi velice sympatický svou chladností, racionalitou, určitým odstupem, ale zároveň i trochu pošetilou láskou k dívce s ostříhanými vlasy.
Smrt hlavních hrdinů většinou adoruji, ale tady mi to bylo opravdu moc líto, fandila jsem mu po posledních písmen..
Ráda bych věděla co se stalo se zbytkem party.. Ale bohužel / bohudík musím si vystačit se svou fantazií.

bruens
29.03.2016

Hezký příběh

regulax
23.02.2016

Smutný příběh líčící válečnou tragédi, lidskou nenávist v zabíjení, boj za svobodu a demokracii, odhodlání partyzánů a jejich vnitřní souboj o přežití. Příběh je mile protkán krátkou a silnou láskou prožitou v hrůze války.

Smolda
14.02.2016

Hemingway má zvláštní styl psaní, takže chápu hodně rozdílných komentářů. Z mého pohledu měl za tuto knihu dostat Nobelovku ... ale to je jen můj názor. Za mě 5z5 prostě mi ta kniha sedla :)

Asterionela
12.01.2016

O životě, hlavně o životě v šílených situacích. Taky trochu o lásce. Hrdinové jsou velice lidští, je mezi nimi spousta zajímavých postav. Vidím, že ne každému sedl styl, jakým je tato kniha napsána, ale mě se naopak líbí - pomalejší a retrospektivní pasáže mi umožnily více nasát a pochopit atmosféru.

Edona
11.01.2016

Přiznám se, že to na mě bylo trochu zdlouhavé, ale napsáno to bylo mistrovsky. Jenom tak na tento příběh nezapomenu. Doporučuji.

endroo25
09.01.2016

Válečné romány nejsou můj šálek kávy. Knihu jsem začal číst na doporučení sestry. Od půlky knihy už jsem přeskakoval vzpomínkové pasáže a sledoval jsem jenom aktuální děj. Konec byl napsaný moc hezky, ale celkově mě kniha nezaujala.

Benjiki
02.01.2016

Zajímavý, že už jen kvůli úvodnímu mottu a závěrečný kapitole a větě nahodím tři hvězdy. Vyvarovat se nudnějším pasážím nejde, koneckonců je to starší literatura, neasi, ale opět důkaz, že Hemi byl prostě jiný a lepší. 6.4/10