Komu zvoní hrana

od:


KoupitKoupit eknihu

Děj románu, soustředěný na tři až čtyři dny, odehrává se v druhém roce občanské války ve Španělsku. Američan Robert Jordan, člen mezinárodní brigády, je pověřen důležitým úkolem, který má zajistit úspěch chystané republikánské ofenzívě. Na charakterech několika republikánů, s nimiž se hrdina románu setkává při zajišťování akce, je zobrazeno celé tehdejší revoluční Španělsko se všemi problémy, úspěchy i zmatky. Autor se sám zúčastnil jako korespondent občanské války ve Španělsku na straně republikánů....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/31_/31888/komu-zvoni-hrana-31888.jpg 4.21167
Série:

Spisy Ernesta Hemingwaye (4.)

Orig. název:

For Whom the Bell Tolls (1940)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Válečné
Vydáno:, Naše vojsko
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (117)

Přidat komentář
kristleko
14. listopadu

Pět set stránek anatomie jedné partyzánské akce, ve které Hemingway naprosto názorně ukazuje, že „hodní“ republikáni nikdy nemohli vyhrát španělskou občanskou válku. Zatímco totiž oni měli sice nadšenou, ale neorganizovanou změť anarchistů a komunistů s ideologickou podporou Sovětského svazu, ti „zlí“ frankisté měli skutečnou armádu s reálnou vojenskou podporou nacistického Německa. Málokterý z literátů o tom věděl tolik jako Hemingway, jenž si jako interbrigadista španělským peklem prošel. Historická (válečná) linka románu je výtečná, vede k přemýšlení o hrdinství, zabíjení, lásce nebo přátelství, a z líčení revoluce na malém městě doslova běhá mráz po zádech a zvedá se žaludek... Jen ten předvídatelný konec milostné linky mi potvrdil, že nemělo smysl jí věnovat přílišnou pozornost. (8/10)

eliska2669
05. listopadu

Španělské hory ve válce, partyzáni a holka s vyholenou hlavou a vyhazování mostů do povětří. Úplně cítím tu vůni borovic, ikdyž ani nevím, jestli tam nějaký borovice byly. Nebyl mi sympatickej hlavní hrdina (američan, nenávidím, když se američani serou do Evropy), ani jeho láska, ani nikdo, příběh vlastně nebyl nějakej extra zajímavej a nic, ale přesto... Přesto jsem si tu knihu zamilovala a od tý doby se chci jet podívat do hor ve Španělsku.

Cacolinka
02. října

Z nějakého neznámého důvodu, vždycky objevím v knížce, kterou zrovna čtu něco, co se hodí zrovna na mou životní situaci. Tady to bylo: Je snadnější v nějakém režimu žít než proti němu bojovat.

touchud
27. září

Podle mého názoru nejlepší kniha, kterou jsem kdy četl.

SSTknihy
10. září

Román Komu zvoní hrana je mnohovrstevným příběhem, který přináší svědectví o zvěrstvech španělské občanské války, zároveň je krásným milostným příběhem, ukázkou pravého hrdinství a přátelství i obecným zamyšlením nad významem člověka a jeho skutků směrem k celému lidstvu. Naše rozhodnutí o tom, kdo je hrdina a kdo padouch, někdy závisí jen na tom, na které straně barikády stojíme. Jasným poselstvím je touha zachování lidskosti a mravních zásad i tváří v tvář smrti.

coquus
09. září

Z tohoto románu mám dost rozporuplné pocity. Na jedné straně jsou místa, kde příběh prostě jede díky pasážím celkem akčním, a na straně druhé naopak velice rozvláčné vyprávění o vnitřních pocitech ústřední dvojice, což vypadá dost nevyváženě. Nevím, jestli to byl záměr autora nebo horší překlad, ale občas na mě části textu, zejména některé rozhovory, působily dost nepřirozeným dojmem, prostě jako by se bavili dva hlupáci. Vcelku to ale hodnotím coby dobře vymyšlený příběh se silnou protiválečnou myšlenkou.

aardvarka
14. června

Příběhově skvělé, čtivé (i když dlouhé), nešetří se válečnými hrůzami, asi největším positivem jsou zajímavé a sympatické postavy. Je zde snaha o objektivitu, ať už jde o dvě vyprávění ženských postav, nebo postavu slušného fašistického důstojníka. Pokud si ale člověk přečte Orwellův Hold Katalánsku, všimne si marginalizace osudu POUM nebo vykreslení zpitých, nepoužitelných anarchistů (v Holdu hlavních tahounů války. Což se klidně mohlo změnit, vzhledem k tomu, že se s nimi komunisté nedělili o své materiální dodávky ze SSSR...) Zatímco na Orwella a jeho kamarády zhruba o rok dříve, než se Komu zvoní odehrává, komunisté udělali hon, pro Hemingwaye jsou – chtě nechtě – tou silou, na které stojí demokracie Španělska. Aby to bylo objektivní, i zde je ukázána výjimka v podání komunistického psychopata, před kterým postavy zachrání slušný (!) novinář Pravdy (v obou případech jde o historické postavy, což mě potěšilo). Nu co, je to román a navíc ještě hodně dobrý román, ze kterého si člověk odnese, že občanská válka je svinstvo, ale lidi jsou pořád úžasní.

Baushka
09. června

Kolikrát jsem knížku chtěla odložit? Příliš mnohokrát. Opravdu je psaná příliš jednoduchým jazykem, neopakují se pouze myšlenky, ale i věty. Téměř mi to přišlo, jakoby měl E. H. za úkol napsat co nejvíce slov na úkor čtivosti. Prvních 400 stran by zasloužilo pokrátit na stovku, přidat posledních 100 stran a pak bych nebyla tolik zklamaná.

E. H. si ani zde neodpustil svou zálibu v býčích zápasech. Navíc některé popisy mi nepřišly převeditelné do představy. Dávám si od E. H. pauzu.

hoho99
19. května

Podle mě skvělé pojetí příběhu z války ve Španělsku. Popsáno, jak hrůzy války vnímá obyčejná partyzánská skupina kdesi v horách. Průnik tří dnů v životě dobrovolníka bojujícího za to, čemu věří a jeho soudruhů - partyzánů. Líbí se mi postavy. Jak hlavní hrdina Robert Jordan, tak viejo Anselmo a zajímavá osoba je určitě Pablo. Jak říká partyzán Agustín, válka je kurva. A podle toho také příběh dopadne.

IVANA0123
11. dubna

Nemám ráda knížky o válce, ale tato knížka je spíš o tom co dělá válka s obyčejnými lidmi a koho dělá z obyčejných lidí. Ve válce člověk přemýšlí jinak a dělá věci, které by normálně neudělal. A hlavně krade lidem možnost prožít normální život. Knížka se nečte úplně lehce, ale je dobré ji přečíst.

Marekh
06. dubna

Kniha se mi líbila, konec knihy byl smutný.

Citáty z knihy, které mne oslovily:

Kdo myslíš, že to má snazší? Ti, kdo mají nějaké náboženství, nebo ti, kdo prostě berou všechno tak, jak to je? Je to pro ně hrozně velká útěcha, ale my víme, že se není čeho bát.

Zlé je jenom ta ztráta. Umírání je zlé jenom tehdy, když dlouho trvá a bolí tolik, že to člověka ponižuje. Právě v tom spočívá to tvoje štěstí, rozumíš? U tebe nic takového není.

Ne, to není správné! Protože můžeš ještě něco udělat. Dokud ještě víš co, tak to musíš udělat. Dokud si ještě uvědomuješ co, tak na to musíš počkat. No tak. Ať už přijdou. Ať už přijdou. Ať už přijdou.

domino1701
29. března

Do knihy jsem se prostě nemohla začíst, na to, že to má 400 stránek se tam toho tolik neodehrálo. Dvě hvězdičky dávám za smutný konec, který mě dojal.

Damato
19. března

Ernest Hemingway píše úžasně a to že nerozumím válečným věcem je jen a jen můj problém. Proto jen ty 4 *, protože jsem celou knihu nedočetla, neměla jsem na to asi tu správnou čtenářskou motivaci. Ale nějak je mi trapně dát knize pana Hemingwaye méně.

annes
01. března

Knihu jsem vydržela přečíst jen díky sledování příběhu Roberta a Marii.

Makaja
19. února

Mám Hemingwaye ráda, jen to téma se mi moc nelíbilo

Kmotr99
13. února

...(aj)

RudýOnkel
11. února

Je škoda, že o tomto konfliktu je strašně málo knih, filmů nebo povědomí u obyčejných lidí. Bere se jako něco druhořadého, jakoby to nebylo nic. Však zde si Němci a Sověti zkoušeli svůj zbrojní arzenál. Kniha vám letí před očima jako pendolíno. Opravdu se rychle čte, a pokud si myslíte, že děj ve 3 (potažmo 4) dnech na asi 400 stran je strašně zdlouhavý, opak je pravdou. V knize se vám řekne vše, abyste pochopili, proč se tato válka nesmí opomíjet.

Příběh 9/10

Romance 7/10
Akce 8/10
Humor 4/10
Napětí 9/10

Peternikdy
09. února

Asi sa tu už povedalo všetko, čo sa o tomto románe vôbec povedať dá...perfektný aj mizerný, otriasajúci aj nudný, táraniny aj hlboké úvahy. Všetko možné. A je to tam, naozaj. Prečítal som si to rád a takmer jedným dychom, no už to v živote čítať nechcem

scroft
11. ledna

Spolu s E.M. Remarquem můj nejoblíbenější autor. Knížka mne pohltila, chvílemi jsem ani nadýchala, snad abych spolu s hlavním hrdinou nepřilákala nežádoucí pozornost :) Rozhodně stojí za přečtení.

Katy25
11. ledna

Kniha mě moc nezaujala. Jo jasně je to z války a každého to tak neláká si to přečíst. Je to vlastně o občanské válce ve Španělsku. Příběh mnoha myšlenek a pocitů. Kdyby jsem to neměla jako povinnou četbu, tak bych si to sama asi nikdy nepřečetla. Kniha mě už od začátku nějak nenakopávalá, že bych udělala jo to mě bude bavit. Dá se říct, že jsem stěží otáčela stránky této knihy. Četla jsem to jen kvůli referátu.

katulinek99
03. ledna

Tato kniha mě příliš nezaujala. Byla zdlouhavá, hůře se mi četla a nebavila mě hlavní dějová linka. Milostný příběh mi přišel uspěchaný a dost neuvěřitelný. Navíc se zde objevovaly nudné popisné pasáže. Když bych to měla srovnat s knížkou E.M.Remarqua, Na západní frontě klid, rozhodně se mi více líbila druhá jmenovaná. Navíc ani téma španělské občanské války úplně mi není mým šálkem čaje.

Tylluan
28.12.2017

398 stránek. 3 dny děje. 1 až příliš uvěřitelný příběh plný pocitů a myšlenek. Skutečné veledílo. Jenom se musím přiznat, že se tam objevilo pár pasáží, kdy jsem se trošičku nudil.

lisc
21.12.2017

Začala jsem ji číst kvůli čtenářské výzvě, ale moc se mi nedařilo se začít a prokousávala jsem se jí doslova "násilím". Přitom si vzpomínám, že před lety jsem s chutí přečetla od Hemingwaye několik knih. To mě přivedlo k úvahám, nakolik čtenářský vkus podléhá módním vlivům, nebo jak se mění s věkem člověka.

85098211
23.11.2017

Knihu jsem četla už před mnoha lety v rámci povinné četby, proto si na ni zase až tak dobře nevzpomínám. V paměti mi ale utkvělo, že mne kniha zaujala a líbila se mi. Takže ji hodnotím na základě těchto vzpomínek ;-).

LucyMi
12.11.2017

„Žádný člověk není ostrov sám pro sebe; každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny; jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj : smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“

Propojení lásky, násilí a hledání smyslu lidského života. Dokonalé ❤️

Meri47
05.11.2017

Po knize jsem sáhla díky čtenářské výzvě. Nějak jsem se nemohla jejím dějem prokousat i když musím uznat, že je vlastně úžasně napsaná. Prostě tento styl psaní mi moc nesedí.

LynnGunn
27.10.2017

Knížka u které vždy, když se blíží konec, potřebuji kapesník :)

Sova15
13.10.2017

Nevím, jak knihu hodnotit. Hemingway je jistě výborný autor, jinak by nezískal ceny....Ale nemohla jsem se vžít do role partizána (jak už někdo psal), některé pasáže byly příliš rozvleklé. Jiné zajímavé. Krásně vykreslené postavy, jejich pocity. Rozmlouvání hlavního hrdiny se sebou samým.... K přečtení mě vedly dva důvody - bod ve čtenářské výzvě a vzpomínky na dovolenou v Andalusii, kdy nám z této knihy četla průvodkyně v autobuse. Ta hrozná scéna o ubití fašistů se stala ve městě Rondo, ke kterému měl Hemingway vřelý vztah. Je tam po něm i pojmenovaná ulice.

Scathia
10.10.2017

Hemingway je vynikající spisovatel, přes 70 let stará kniha a člověka přesto naprosto pohltí. Skvělá historická výprava do války zmítaného Španělska, do dob, kdy ještě nikdo netušil, kam až se zrůdnost fašistické ideologie rozroste.

parxel
19.07.2017

Na první pohled je tato kniha poněkud zdlouhavá a roztahaná. To však nemění nic na tom, že je celkem čtivá a některé výjevy jsou popsány velmi živě, že máte pocit jakoby jste byli přímo v centru dění.

Když však přijde na řadu láska a pocity, tak je Hemingway kýčovitý jako stádo růžových velbloudů. Zde však příběh ze své vlastní podstaty vylučuje cukrkandlování na minimum a tak naštěstí zůstane pouze u "králíčka" a "země se pohnula", ale i tak to bohatě stačí.

Naopak pokud jde o vylíčení hlavního hrdiny jako racionálně uvažujícího člověka, který v rozhodujícím okamžiku nepřipouští žádné "ale", tak tam jsem Hamingwayovi uvěřil každé slovo. To je prostě poloha, která mu sedí, jak palčáky na tulení ploutve. Ze stejného důvodu však Hamingway nikdy nebude mím oblíbeným autorem.

Dávám 4 hvězdy, protože i když mi Hamingwayův styl v určitých ohledech nesedí, tak musím uznat, že se jedná o poměrně slušné čtení.