Spasitel Duny ekniha

od:


KoupitKoupit eknihu

Paul Atreides, zvaný teď převážně Muad'dib, je absolutním pánem světa – a zároveň obětí své vlastní předzvěstné schopnosti, která z něj v očích jeho poddaných udělala boha. Na Arrakis přijíždějí tisíce poutníků, aby se poklonili novému spasiteli a jeho sestře Alii. Fremenská vojska šíří vesmírem hrůzu a zkázu a ničí všechno a všechny, kdo se Paulovi postaví do cesty. Bývalé mocnosti, dnes do značné míry zbavené své moci, se ale nehodlají jen tak vzdát: Bene Gesserit, Gilda a Tleilaxané připravují tajné spiknutí proti božskému vládci – a silného spojence mají v jeho vlastní domácnosti: Paulovu manželku Irulán, dceru bývalého vládce Shaddama, která svému manželovi trpce vyčítá, že s ní nechce mít děti. Na scénu vstupuje tajná zbraň – ghola Hayt, Tleilaxany znovuoživený Duncan Idaho, který přináší svému staronovému vládci zkázu....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476906/big_spasitel-duny-1Mj-476906.jpg 3.9690
Série:

Duna 2.


Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi

Vydáno: (ekniha), Baronet
Originální název:

Dune Messiah, 1969


více info...
Nahrávám...

Komentáře (92)

Kniha Spasitel Duny

monika3332
23. dubna

Tak teď dotčeno. A wau - začátek takový utahaný, pozvolný až se dojde do bodu, kde se vše začne vršit a tělo příběhu se stane sprintem. Už se těším na další díl

Ternem
05. dubna

Vyplatilo se být s některými (se spousty) kapitolami trpělivý. Protože ten spád posledních 50 stran! Ten za to sakra stál.

Duna mě naprosto uchvátila. Ano, začalo to loňským trhákem v kině. Tušila jsem, jak už to tak bývá, že knižní podoba nabídne ještě víc. Dohnalo mě to k dalšímu dílu a žene mě to dál. :-D

A jestli tu je nějaký milovník deskovek, tak deskovou hru Duna mohu jen doporučit!


mirek93
11. března

Nejprve bych chtěl říct, že kniha není špatná, ale není tak dobře napsána jako první díl, který považuji za mistrovské dílo.
Příběh je převážně o politice a intrikách kolem imperátorského dvora. Co se v této knize stane je velmi důležité pro další díly - aspoň tomu věřím.
Kniha má nějaké pasáže zbytečně nafouklé a četla se mi hůř než první díl, i když je o hodně kratší. Některé části jsou poměrně hodně složitě napsané a těžké k porozumění svou formulací. Závěrem to rozhodně doporučuji těm, co budou chtít číst další díl.

markinho962
10. března

Přes velmi utahaný začátek se dojde k naplnění

opic 12
22. února

Mesiášovo utrpení.
Tíha a břemeno na svých ramenou.Osud světa ve svých dlaních.
Vyplnit proroctví.Otrok svých vizí.Tot věru těžká cesta.
Muad´dip pochybující.Pod vlivem koření a své předurčenosti.
Milovaný i nenáviděný.S modrýma očima pod azurovým nebem v moři písku v oslepující záři na planetě Arrakis-Duna.
.......
Pod tíhou a očekávání druhých dílů.Bez mýtů a spekulací.
Na jednu stranu dvojky mají nevýhodu v tom ,že tak nějak už víte do čeho jdete.Že vás nepřekvapí a snad jen těžko uhranou.Snad ? Namátkou ?
Na druhou stranu,když už to tady znáte a slyšíte rozeznít balisetu,nic není ztracené.Cítíte se tu jako doma.Jste s tím svým známým domovským vesmírkem tak nějak spřízněni.O to více se nerušeně můžete ponořit a hltat něco z dalších osudů svých oblíbených.
Co je třeba říci a to na rovinu.Takřka bez vyložené akce.Upozaděné dobrodružství nevizní možná tak epicky jako první díl,ale ...
Ale to neznamená že se tu nic neděje.Džihád jede na plno a naopak děje se toho mnoho i přibilo spousty nového.
Jen je to tentokrát s velkým důrazem jízda komorní až meditativní nářez.Fedejkinové vás stejně nenechají spát.
Na jen tak nějaké pokračování to má velkou hloubku.
To stírání hranic mezi dobrem a zlem následované otázkou...kdo je tu za vlastně za toho hodnýho ?? Růžovoučký či černobílý děj tu nenaleznete.Opak je pravdou.Spirála propasti mizejícího červa je nastaveným zrcadlem ... no hádejte asi čeho ?
Říše a tlak na Paula s jeho vizemi by ustál jen málokdo z nás obyčejných fremenů.Až fanatické zbožštění.At žije revoluce.Opium chudých.Machinace konspirace fixace a depilace.To už by jste chtěli moc ne ?
Osobní zpověd a nitro psychologicky filozoficky duchovní linka společně se všemi starostmi jak osobními v podobě dědice skrze lásky či žárlivosti prodchnutou spiknutím zradou a jedním návratem ztraceného a znovu nalezeného.Intriky politika něco v duchu viz Nadace.
Pořád se něco děje,jinak by nebyly dějiny :) (Gilda)
Mnohovrstevnatá a těžce promyšlená šleha s plno detaily a dějstvími v druhém plánu.Nojo tohle ostatně bylo i v prvním dílu.Tady toho je v podstatě jenom víc v takovém tom poklidnějším duchu.Pod povrchem to však bublá a vře.
Někdy skoro až basnicky vypravováno s důrazem na jakousi poetiku stínů,skrývající se v mlhách metafor.
.......
Jednička je jedinečná to bez debat.Jenže kdyby všechny dvojky byly takovým šlágrem jako toto pokračování tak smekám čupřinu a svlíkám si filtršaty.
Uhrančivé čtení s přídomkem kultovní.Takže až se vydáte na hádž nezapomente přibalit kromě krispelu i melanž.At se vám neucpe vodolinka.
V síči v době uvítání siháji (brzy nám nastane) nezapomente projevit úctu šaj-hulúdovi.
Tohle samozřejmě už všechno znáte po přečtení Duny.Tak hurá na Spasitele :)

-Pečivo-
12. února

Peči se rozjel! Jede totiž vlakem a ten vlak je rozjetej, takže tady hned další literární pravdy - tentokrát Duna 2! Vžum!

Teda ono se to jmenuje Spasitel duny, aby to každého, kdo si chce prostě jen přečíst druhou dunu hned z kraje při hledání knihy nasralo.

Krom toho jsem ani nebyl už zdaleka tak nadšen - příběh navazuje na jedničku, Timoty Kulomet už je imperátor a teď se na oplátku snaží svrhnout někdo jeho. Konec byl takový, že si peči řekl a dost a trojku si nekoupil. Určitě se totiž nejmenuje Duna 3, ale nějak dementně jako Dunyel Landa a síla vesmírného národa.

6 pouští z 10.

zelda7
08. února

(+ SPOILER) Druhý díl se mi v něčem líbil mnohem více než první, asi tím, že už jsem svět dun, znala. Tento díl je více filozofičtější. Nejvíc se mi na dílu líbili gholové, obecně Bene Thleilax, trochu mi to připomnělo mou oblíbenou Nadaci. Knihu tedy doporučuji.

Lenka.Vílka
17. února

O Spasitely Duny se zde potenciální čtenář dozví následující:
- těžká kniha na čtení
- nic se v ní nestane
- je strašně nudně napsaná, že dost lidí ani nedočetlo
- obsah téhle knihy měl být součástí Duny
Což je ke knize nefér. Může to totiž ovlivnit hodně lidí.

Přiznávám, i mě se četlo hůř. Což bylo způsobeno tím, že jsem četla první vydání, kde je text poměrně nahuštěný s minimálním řádkováním. Takže to na mě bylo moc.
Trochu mi nesedí tvrzení dost čtenářů, že by Spasitel Duny měl být součástí Duny. Přeci jen, text je popisován jako strašná nuda. Takže bych si četla, že těch posledních 200 stran Duny byla strašná nuda, a že to bylo zbytečné a navíc? :D A přes to, co budu psát dál...fakt by mě mrzela též varianta, kdy by poškrtaný obsah Spasitele Duny byl epilogem Duny.

Čili teď k tomu, proč je druhý odstavec kravina. Děj se odehrává 12 let po konci Duny. Autor hned na začátku poměrně originálně shrne dosavadní události a co nás dostalo právě sem. Takže si nějak neumím představit, jak by to šlo zakomponovat. Absence toho by mě mrzela. A dál se řeší současná situace, která je katalizátorem děje budoucího. A podle konce mi přijde, že pokud přečtete dvojku, nečíst trojku by byla velká chyba. Jednička třeba takhle psaná není. Možná proto dost lidí skončilo po ní. Že je naštval ten utnutý konec a zbytečně rychlá poslední třetina. Protože to dokonale vynahradí začátek právě Spasitele Duny. Protože mě v Duně vážně vadilo, jak určité emoční věci byly (to s Chani a co se stalo Paulovi) tak rychle přeskočeny, a je pravda, že začátek knihy na mě působil vážně příjemně. Ten začátek, kdy se poprvé Paul a Chani chovají jako dva normální lidi a na pár stránek se zapomene na "všechny ty kraviny kolem". Bylo to prostě strašně osvěžující.

Prostřední část je tedy hodně politiky, intrik a filosofování. A musím říct, že mi to sedlo. Během první knihy mi přišlo, že i přes ten dějový emoční zlom, kdy mi Paul konečně přišel jako lidská bytost a ne jako zmatený robot, mi dost jeho myšlenek úplně nesedlo. Jenže tady mi přišlo, že se víc nechá ovládat právě emocemi, takže myšlenky a jejich směřování mi dokonale sedly.

Hodně mě bavil "návrat" jedné postavy, s čímž bylo spojeno dost budoucích problémů. A jsem ráda, že mi to nedošlo dřív než to měl autor v plánu. A hlavně se to všechno nabalí jako sněhová koule. A když už jsme u těch koulí. Na konci knihy jsem byla úplně v háji. Nebudu lhát, pobrečela jsem si. Protože co si budem...kdo by to v sobě našel a rozhodl se takhle?
(Kdyby to takhle napsal současný autor, trend jít proti logice je sviňa, tak ho dost čtenářů vyfakne a nepochopí, že to prostě jinak nešlo, a já byla vlastně i přes ty slzy šťastná, protože to bylo...krásný.)

Co jsem se dozvěděla já na konci Spasitele Duny:
- rozhodně to není těžká kniha na čtení. Byla by, pokud by to byla vaše první od autora
- jéminánku, tam se stane věcí
- rozhodně není nudně napsaná a já jí ráda dočetla

Tohle jsem si fakt užila  :)
(A protože jsem hodná holka, tu jednu zásadní myšlenku ohledně toho "co je, sakra, tohle", si nechám do komentáře k třetímu dílu.)

1