Souostroví Gulag - 1. díl
Alexandr Isajevič Solženicyn
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17102/bmid_souostrovi-gulag-1-dil-STD-17102.jpg
5
266
55
Souostroví Gulag série
< 1. díl >
Kniha, kterou napsal Solženicyn na základě svých zkušeností z pracovních táborů a za kterou byl perzekuován. Nejedná se o čtivou beletrii, ale o svědectví o obludnosti systému za Stalinovy éry, svědectví o zvěrstvech páchaných na lidech, nesmyslném zatýkání, koncentračních táborech, fyzické a duševní likvidaci celých národů. Svůj osobní příběh od zatčení přes vyšetřování, pobyt v tranzitní věznici a pracovním lágru doplňuje autor autentickými příběhy mnoha dalších vězňů a líčením celého systému vězeňského průmyslu, vyšetřovacích metod, soudních praktik, způsobů přepravy vězňů atd.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1990 , OK CentrumOriginální název:
Архипелаг Гулаг , 1973
více info...
Přidat komentář
Encyklopedie GULAGu, naprostý základ pokud se o podobné téma zajímáte. Skvěla napsané, absurdní, dojemné čtivé.
Nemám na to, jakkoliv komentovat. Vše už bylo řečeno. Každý by si měl s touto knihou přečíst i jeho Jeden den Ivana Děnisoviče a Rakovinu.
Rozsah knihy je ohromující: přes 1000 stran většího rozsahu. Není to čtení na dobrou noc. Číst je třeba soustředěně, takže 20 stran v jednom kuse asi 2 h a víc se nedá. Díky tomu jsem celé dílo zvládl za 3,5 měsíce a rozhodně stálo za to. I když jsou části, které se opravdu nečtou snadno, jsou i pasáže, které jsou naopak velmi čtivé, např. část o třítýdenním útěku z tábora se čtou jedním dechem.
Jedná se o velmi podrobně zpracované a doložené svědectví o hrůzách v Sovětském svazu, počínaje revolucí 1917 (ale v mnoha zmínkách i z doby carského Ruska), kde hlavní část je především z let cca 1940-1960. Odhaluje neskutečné, až neuvěřitelné (přesto přesvědčivě napsané) hrůzy, páchané na milionech obyčejných, nevinných lidech. Ukazuje, že se smrtí Stalina v roce 1953 a nástupem Chruščova tyto hrůzy neskončily, jen se trochu překabátily. A já si troufnu říct, že i dnes, v roce 2014, mnohému není v této zemi konec. Budiž nám tato četba poučením, vzpomeňme si na absolutní bezmocnost lidí uvrhnutých do nepředstavitelně krutých podmínek ve vykonstruovaných procesech. Buďme neustále na pozoru, kam se nyní svět ubírá. Orwell nám to naznačil, Solženicyn doložil.
Nechť se tato kniha stane biblí demokracie. Nemohu už více psát, prosím, přečtěte si dílo a utvořte si svůj vlastní obraz. Z celkového pohledu prostě nelze dát míň než 5*. 12.4.2014.
Naprosto geniální. Kdykoli mě přepadne nehorázný optimismus, sáhnu po Solženicynovi nebo Orwellovi. Mé malé já nemá žádné právo vznést jakoukoli kritiku.
Léta jsem si tuto knihu chtěl přečíst, konečně jsem to udělal. Hodně mi dala, hodně mě poučila, hodně mě donutila přemýšlet nad lidmi, nad světem, nad sebou... Proč tedy dávám jen 4 hvězdičky a ne 5, jak si asi za svou obsažnost a hloubku zaslouží? Je to proto, že do hodně kapitol (především v první ze tří částí) jsem se musel doslova nutit, některé Solženicynovy výčty byly opravdu nekonečné a uspávací (ačkoli chápu jejich nutnost).
I přesto Souostroví Gulag každému doporučuji a věřím tomu, že by si každý měl tuto knihu přečíst. Zvlášť důležité je to v dnešní levici opět velmi nakloněné době, kdy člověk pozoruje okolo sebe tu samou rétoriku, ty samé pseudo-argumenty a ty samé vzorce myšlení, jako jsou popisovány v knize.
Objevily se tu komentáře, že to je těžká četba a znovu už to dotyčný číst nebude. Já za sebe musím říct úplný opak, Solženicynův styl jsem si zamiloval, zejména jeho komentáře v závorkách. Ohromně se mi líbí šíře jeho záběru: historie, politika, filozofie i obyčejné vyprávění příběhů. V určitých pasážích, zejména v první knize, se hodí mít přehled o moderních Ruských dějinách, kterého se mi naštěstí dostalo.
Jedna z nejlepších knih, kterou si rozhodně přečtu ještě jednou a mám dojem, že brzy.
Kniha, u které není tak nutno dočíst poslední stranu, pár kapitol dokonale některým postačí. Člověk žasne nad takovou spoustou zvěrstev a neuvěřitelné drzosti, bezohlednosti a hlouposti představitelů vlády a jejich přisluhovačů. Čtenář nabyde dojmu, že rusové jsou národ stvořený k utrpení a bídě... i když něco podobného bylo napsáno i o polácích...
Jak tento stát vůbec může fungovat, když si vyhubil většinu inteligence, elity národa a osob důležitých z hlediska mravního?
Kniha je svým způsobem podrobným popisem toho, jak funguje mlýnek na maso... rusové jsou početný národ...
Tohle není román, spíše literatura faktu. Kniha kromě popisů autorových zážitků a vzpomínání na vyprávění spoluvězňů obsahuje i spoustu historických dat a každé tvrzení je doloženo literaturou. (Občas jsem kapitoly přeskakovala, protože historie zatýkání či výslechů mě nezaujala.) Při čtení Souostroví Gulag vypadají i Hitlerovy koncentrační tábory jako lázně, protože sovětská zmatená logistika a vzdálenosti přidávají odsouzeným útrapy navíc. Je mi trapné tvrdit, že Židé byli vyhlazování humánně bez zbytečného mučení, ale ve srovnání s gulagy to tak vypadá.
Navíc je tato zpověď hrůzná v tom, že Stalin týral a zabíjel vlastní lidi. Trestal vojáky za to, že se nenechali zabít ve válce, lidi, kteří přišli do styku se Západem nebo obyčejné lidi, které někdo udal.
Vše je popsáno sugestivně a emotivně, kniha je stylisticky vybroušená k dokonalosti. Doporučuji přečíst, protože hodně o Sovětském Svazu nevíme.
Podruhé to číst určitě nebudu, silně depresivní literatura. Ale přečíst by si to měl každý, speciálně voliči KSČM.
Těžké ale velmi poučné čtení.Člověk člověku největším nepřítelem.Smutná pravda.
Souhlasím, tohle by měl číst každý, ale je to tak děsivé čtení, že jsem to několikrát odložil.
Jak hluboko musí člověk klesnout, aby si uvědomil a přijmul základní rovnici života? A je nutné se pro pochopení potopit až na dno? Alexandr Solženicyn tam byl a ví:
[...Nehoňte se za přeludy, za majetkem, za tituly: toho dosáhnete po desítkách let, zaplatíte za to nervy a přijdete o to za jedinou noc. Žijte s vyrovnanou převahou nad životem - nebojte se neštěstí, nežeňte se za štěstím, vždyť je to všechno jedno: ani hořké netrvá věčně a sladkého nikdy není vrchovatě. Spokojte se s tím, že nezmrznete a že vám žízeň a hlad nervou svými spáry útroby. Jestliže nemáte přeražený hřbet, můžete na obě nohy, hýbáte oběma rukama, vidíte na obě oči a slyšíte na obě uši - komu byste chtěli co závidět? A proč? Vždyť závist užírá ze všeho nejvíc. Protřete si oči, očistěte srdce - a pak si budete nade vše vážit těch, kteří vás mají rádi a jsou vám nakloněni. Neurážejte je, nenadávejte jim, ani se z nikým z nich nerozcházejte ve zlém: vždyť nevíte, třeba je to váš poslední čin před zatčením a zůstanete tak v jejich paměti!...]
Zvolila jsem si to nevědouc o jak obsáhlé dílo jde jako povinnou četbu na gymnáziu, ale nakonec jsem nelitovala.
Teď už bych asi neměla čas to vůbec přečíst, ale dodnes si některé pasáže pamatuji, zanechalo to ve mě hluboký dojem.
Štítky knihy
koncentrační tábory gulagy stalinismus Sovětský svaz političtí vězni pracovní tábory státní terorismus Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2000 |  Jeden den Ivana Děnisoviče |
| 2011 | Souostroví Gulag: 1918–1956 |
| 1990 | Souostroví Gulag - 1. díl |
| 1991 | Rakovina |
| 2004 | Dvě stě let pospolu. Díl 1, Dějiny rusko-židovských vztahů v letech 1795-1916 |
Kniha Souostroví Gulag - 1. díl je v
| Právě čtených | 24x |
| Přečtených | 409x |
| Čtenářské výzvě | 29x |
| Doporučených | 44x |
| Knihotéce | 257x |
| Chystám se číst | 202x |
| Chci si koupit | 47x |
| dalších seznamech | 4x |
Po přečtení tohoto díla jednoho zamrazí. Tolik utrpení, lidské zrůdnosti a zloby, na druhé straně naděje lidí, kteří se nevzdávají své touhy po svobodě a lidskosti . Tohle dílo by si měl přečíst každý aby si začal vážit osobní svobody. V současné době kdy svět stojí před dalším konfliktem blíž než kdy jindy je o to více aktuální.