Souostroví Gulag - 1. díl

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Kniha, kterou napsal Solženicyn na základě svých zkušeností z pracovních táborů a za kterou byl perzekuován. Nejedná se o čtivou beletrii, ale o svědectví o obludnosti systému za Stalinovy éry, svědectví o zvěrstvech páchaných na lidech, nesmyslném zatýkání, koncentračních táborech, fyzické a duševní likvidaci celých národů. Svůj osobní příběh od zatčení přes vyšetřování, pobyt v tranzitní věznici a pracovním lágru doplňuje autor autentickými příběhy mnoha dalších vězňů a líčením celého systému vězeňského průmyslu, vyšetřovacích metod, soudních praktik, způsobů přepravy vězňů atd....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/17_/17102/souostrovi-gulag-1-dil-STD-17102.jpg 4.7156
Série:

Souostroví Gulag (1.)

Žánr:
Literatura světová, Literatura faktu
Vydáno:, OK Centrum
Orig. název:

Архипелаг Гулаг (1973)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (33)

Kniha Souostroví Gulag - 1. díl

Přidat komentář
Hebrey
10. dubna

Knihu jsem četla opravdu velice dlouho. Ačkoliv je jeden díl jen úzká brožurka, nečte se úplně snadno, protože téma není zrovna příjemné. Je v ní hodně informací, příběhů, úvah... Přesto je to fantasticky zpracovaná kniha, kterou by si měl přečíst snad každý. Autor kromě valstních zážitků posbíral nespočet zpráv, dokumentů, článků a především osobních svědectví svých spoluvězňů i dalších lidí, které stalinovské čistky jakkoliv postihly. Během vyprávění překvapivě používá i (poněkud černý) humor, kniha tedy není nudnou faktografií.

Sygi
18. března

Skutečný unikát. Složité a zároveň čtivé pojednání o dění v průběhu několika prvních desetiletí Sovětského svazu. V knize se střídá několik literárních žánrů, faktická literatura, příběh, filozofické pojednání...
Samotný obsah knihy je k neuvěření. Tolik zmařených lidských životů, tolik hrůz, tolik zlomených duší... tolik bezmoci. Nechtělo se mi věřit popisům o nelidském zacházení s "vězni", absurdním důvodům obvinění, neúměrným trestům, vězeňským podmínkám...
Kniha obsahuje nepřeberné množství jmen, lokací, příběhů jednotlivců, které autor posléze opouští nebo se k nim opět vrací. Nejvíce mi v paměti utkvěl proces s Průmyslovou stranou ("Přesvědčil jsem továrníky, aby snížili devítimetrový strop na šestimetrový! "Šestimetrový? A proč ne pětimetrový? Sabotáž! Plýtvání prostředky! Smrt zastřelením!) a závěr knihy, ve kterém autor detailněji popisuje vězení a přepravu do lágrů (36 lidí v samotce a 323 lidí v cele). Naprostá šílenost. Před dalším dílem si budu muset udělat delší pauzu a připravit se na příběhu z průběhu lágrů, u kterých se bojím, že budou ještě drsnější než první díl...

Crimble
11. ledna

Přemýšlel jsem, že nebudu ani hodnotit, jelikož tato klasika svým obřím významem přesahuje jakékoli hvězdičky. Solženicynův sarkastický styl mi vyhovuje, přesto jsem občas měl problém se začíst. Jednu hvězdu ale ubírám spíš za toto konkrétní vydání ze začátku 90. let, které trpí určitým amatérismem v sazbě. Nesmírně cenné dílo dokumentující neslýchaný teror na vlastním obyvatelstvu, zvláště ve světle toho, jak dnešní vládnoucí elita opět zamlžuje a cenzuruje tento úsek dějin.

TomBook
31.12.2018

Tohle je skutečně povinná literatura. Tím spíš pro ty, kteří se ještě i dnes hlásí ke komunismu. Poměrně náročný a dlouhý čtení, ale stojí za to.

Nestorkea
10.09.2018

Zkusila jsem, ale po 45ti stránkách odkládám, je na mě moc náročná. Nehodnotím, protože mám pocit, že se k ní ještě někdy vrátím a bude to lepší..

MaxQ
23.03.2018

Tvrdá obžaloba komunismu plná smrtící ironie, šokujících detailů a hlubokého vhledu do problematiky, kterou si může dovolit jenom ten, kdo to skutečně zažil. I přes svou délku by to měla být povinná četba. Minimálně pro ty, co hrůzy Sovětského svazu v 1. polovině 20 století bagatelizují a podceňují. Solženicyn svým jednoduchým jazykem sděluje tak závažné věci, až z toho mrazí. Přitom zůstává lidským a nad věcí a občas pustí ke slovu i humor. Samozřejmě černý. A pár citátů:

Srdce obrůstá pýchou jako prase žrádlem.

Kdyby to bylo tak jednoduché! - že kdesi jsou lidé, kteří ve zlém úmyslu páchají černé skutky, a že je třeba je jen rozeznat od ostatních a zničit. Avšak čára, jež dělí dobro od zla, protíná srdce každého člověka. A kdo zničí kousek vlastního srdce?

Požehnaná nejsou vítězství ve válkách, nýbrž porážky. Vítězství jsou zapotřebí vládám, porážky - lidu. Po vítězstvích se touží po dalších vítězstvích, po porážce se touží po svobodě.

My jsme si totiž zvykli rozumět statečnosti jen vojenskou statečnost, jen tu, jež zvoní řády. Zapomněli jsme na jinou statečnost - na občanskou - a jen té, jen té je zapotřebí naší společnosti.

Chcete abych vám teď vyklopil, co je v životě nejdůležitější, v čem spočívá veškerá jeho záhada? Nehoňte se za přeludy, za majetkem, za tituly: toho dosáhnete po desítkách let, zaplatíte za to nervy a přijdete o to za jedinou noc. Žijte s vyrovnanou převahou na životem - nebojte se neštěstí, nežeňte se za štěstím.

Pavelpi
05.02.2018

Kniha je dost drsná,popisuje život vězňů za Stalinovy vlády v SSSR.Čte se dost těžko,hlavně jsem měl zmatky ve jménech.Fakt je ten,že lidé mizeli v těchto táborech,i když většinou nic neudělali.Pouze se znelíbili tzv.gubernátorům Stalinem počínaje a těmi nejnižšími konče,protože do těchto táborů neposílal lidi jenom Stalin,ale i třeba okresní náčelníci (nebo jak se to jmenovalo v SSSR).U nás jsme to poznali v padesátých létech,kdy se u nás dělo něco podobného i když v mnohem menším rozsahu.

KnihovniceVěra
28.01.2018

První díl Souostroví mě šokoval hned na začátku tím, že sovětský režim si plánoval počty vězňů na nucené práce a velmi obtížně jsem se prokousávala celou peripetií osudů od zatýkání, přes nelidské mučení při vyšetřování, bezpráví při stanovení rozsudku, transporty, věznice... Při čtení mě definitivně docvaklo, odkud pocházely ty inscenované procesy v 50. letech u nás, kdy se obvinění veřejně přiznávali, kdo vymyslel škůdce a že bez všeobecného strachu a udavačství komunistický režim nemůže existovat. První část trilogie mi připadá nejdrsnější.