Soumrak mužů
Christina Sweeney-Baird
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491700/bmid_soumrak-muzu-Q4E-491700.png
4
79
32
Píše se rok 2025 a ve Skotsku se objevil záhadný vir – smrtelná nemoc, která je zřejmě fatální pouze pro muže. Když doktorka Amanda MacLeanová tento nový fenomén nahlásí, je vnímána jako hysterka. Když lidé její varování konečně začnou brát vážně, už je příliš pozdě. Vir způsobil globální pandemii – a také politickou. Všechny oběti jsou muži. Svět se stává něčím neznámým – světem žen. Následují příběhy lidí, kteří zůstali naživu a musejí se s následky viru vyrovnat. Jsou vyprávěny v první osobě a zahrnují příběh Amandy MacLeanové, Catherine – sociální historičky, která je rozhodnuta zdokumentovat osudy žen po „mužském moru“, analytičky tajných služeb Dawn, která má za úkol pomoci vládě vytvořit novou společnost a Elizabeth – jedné z mnoha vědců, kteří se zoufale snaží vynalézt vakcínu. Skrze tyto ženy a příběhy dalších lidí poznáváme nesčetné způsoby, jakými absence mužů změnila společnost, ať se jedná o osobní ztrátu – manželů a synů – či politickou – změny v pracovní síle, plodnosti a významu rodiny. V Soumraku mužů Christina Sweeney-Baird mění nepředstavitelné na nezapomenutelné.... celý text
Literatura světová , Romány , Sci-fi
Vydáno: 2022 , Fobos
Originální název:
The End of Men , 2021
více info...
Přidat komentář
Námět super, postavy se mi sice trochu pletly, ale psychologie a emoce na jedničku, ale na tu pohromu, jakou to mělo vyvolat, to bylo pořád ještě nějak moc klidné. Bylo tam toho prostě málo.
- Rozmazlení mileniálové nevydrží bez sladkostí ani v době národní krize. -
Podívejte se kolem sebe, na svou rodinu, na své blízké, na svého partnera, na své přátele, na své kolegy v práci... A teď si představte, že všichni zemřou. Každý muž, kterého jste znala či milovala zemře a vy nebudete moc udělat vůbec nic, jen se dívat. O tom je celá tahle kniha.
Začátek knihy byl naprosto skvělý, kniha se mi výborně četla a stránky ubíhaly.
Musím říct, že některé příběhy mě opravdu dojaly k slzám a emoce v nich popsané na mě působily velice silně. Celkově se kniha snažila hrát více na emoce, než na popis apokalypsy. Není to klasické postapo, nic podobného jsem ještě nečetla, je to jako číst deníky žen poté, co "mor" zabil skoro celou mužskou populaci.
Vyprávění šlo hezky chronologicky a bylo z pohledu mnoha postav z různých koutů světa, různých profesí, názorů a také rodiných situací. Některé postavy se objevily jen jednou, aby vám ukázaly jiný pohled na věc, kolikrát jsem se úplně zasekla a říkala si, jak to, že mě to vlastně vůbec nenapadlo.
Přesto, že se mi knížka opravdu líbila, nemohu dát plný počet. Jedním z důvodů je to, že mi přišlo, že ke konci už knize docházel dech, poslední cca čtvrtina už byla dost mdlá. Dalším bodem je to, že pořád je to apokalypsa a její průběh mi vlastně přišel jako procházka růžovým sadem. Katastrofa a její dopad byl v příběhu prostě odsunut na vedlejší kolej, ale pro mě bylo pro scifi knížku postavení pouze na emocích příliš málo.
A pokud bych si měla vybrat jeden jediný příběh, byl by to ten Catherine.
Když jsem si knížku brala, čekala jsem od ní klasickou dystopii s určitou dávkou akce a napětí. Bohužel nic z toho se nekonalo.
Námět nebyl úplně špatný, i když na téma pandemie už toho také bylo napsáno víc. Stylově připomínalo spíše novinařinu s občasnými hlubšími úvahami. K postavám jsem nepřilnula a vzhledem k tomu, že jejich charaktery byly vcelku podobné, splývaly mi.
Celkově byla knížka dost vleklá a nijak dobře se mi nečetla.
Kniha byla za mne spíše slabší. Čekala jsem něco více napínavého a akčnějšího, ale blížilo se to často spíše novinovým článkům a filozofickým úvahám o smrti a ztrátě blízkých. Bylo v tom hodně smutku, bolesti a slz. Často se některé pasáže opakovaly a zbytečně se zabíhalo do podrobností, které byly nedůležité a nezajímavé. K tomu ještě ten velký počet stran. Musela jsem se uchýlit k přeskakování, abych se tím prokousala do konce. Širší okruh postav mi nevadil a ani jsem se v nich neztrácela. Celé to ale chtělo proškrtat, zkrátit a zrychlit.
Je to tady! Muži houfně umírají na rýmičku! Příznaky smrtícího viru se objeví třetí den, okolo pátého dne umírají v bolestech. Nastává SOUMRAK MUŽŮ.
Poté, co ve Skotsku začnou umírat zdraví a mladí muži bez příznaků, svět se uzavírá. Není čas se rozloučit s nejbližšími, neexistuje ochrana. Umírá 9 z 10 mužů! Ženy jsou imunní, ale přenašečky. Jsme tak svědky dramatických situací, kdy ženám umírají děti i manželé doslova v náručích. Světu hrozí občanské nepokoje, závažná ekonomická krize, možnosti teoretických útoků, nedostatek potravin a léků, ulice plné odpadků.
Hloupost, nekompetence a strach jsou ve vládních úřadech natolik zakořeněny, že nikdo z nás by neměl být překvapen, kdyby se instituce, o kterých jsme si mysleli, že nás ochrání, ukázaly v boji proti pandemie zcela nefunkční.
V knize je před 15 postav, každá píše ze svého pohledu, měla jsem tahák s jejich jmény a pár detaily, protože občas se objeví až po dalších 200 stranách. Ale jak se blíží závěr, jejich osudy se jemně a nenásilně propojují. Každá z nich si prošla nějakou formou pekla a je zajímavé sledovat jejich výboj. Líbilo se mi sledovat proměny v lidské povaze, jsou zde zajímavé myšlenky a úvahy, situace se podobá covidové pandemii.
Teď přijde velké ALE! Bože! Já čekala svět v plamenech, hroutící se systémy, hladomor, války aj. Už během čtení jsem měla podezření, že je autorka lehce vysazena proti mužům, dost často je ponižuje, nechává plazit apod. Ale ten ultrafeministický konec? To je normálně na veřejný lynč, takhle zprasit potenciál knihy! Umře 90 % chlapů a svět jede dál? Asi jsem namlsaná realisticky vystavěnými díly Elsberga jako Blackout či Chamtivost, ale chci více než jen pár zmínek a odkazů na nefunkční svět! Proto 3,5/5.
Některá traumata jsou příliš velká na to, abychom se z nich mohli vzpamatovat.
Knihu jsem dostala na doporučení a za mě sice námět vcelku zajímavý, ale zpracování nepovedené. Zejména konec mi přišel velmi dlouhý a rozvláčný.
Ani se mi nechtělo věřit, že autorka tuto knihu psala už v letech 2018-2019, protože popsala v podstatě naprosto dokonale přesně dění během corona-pandemie. Rušení letů, uzavření hranic, zákaz vycházení, omezení nákupů, zavřené restaurace Bylo to až děsivé, když si to člověk při čtení uvědomoval. Jako kdyby měla křišťálovou kouli a jen se sekla v tom, o jakou nemoc se bude jednat. Každopádně četlo se to skvěle a rychle, zvládla jsem to za dvě a půl noci, bylo to poutavé a napínavé, člověk potřeboval nutně vědět, co se bude dít dál. Jen ke konci se děj trošku táhnul, neb se autorka zaměřila na psychologickou sondu do pocitů a emocí přeživších, kteří ztratili své nejbližší, a jejich životy se prakticky ze dne na den obrátily vzhůru nohama, aniž by měli sebemenší možnost se proti tomu jakkoli bránit, něco s tím udělat. Ale zase to byl velice zajímavý náhled, jak se s touto situací ženy vyrovnávaly. Celkově vzato ve mně tato knížka zanechala opravdu silný dojem.
Naprosto se ztotožňuji s komentářem Špekyn. Kniha mě moc bavila, byla plná emocí, ale vadily mi četné chyby v textu a někdy je těžké se zorientovat v postavách. Jinak super.
Co kdyby Covid byl fatální pouze pro muže? Jak bychom tento vir vnímali jinak? Autorka psala tuto knihu prý před začátkem covidu, ale určitě příběh z části ovlivnil. Velice působivý realistický fiktivní popis virové pandemie.
První půlka kniha se bude číst těžce, protože vám to bude připadat, že se to opravdu stalo a bude soucítit s postavami. Druhou půlku zhltnete jedním dechem. Kdo by nechtěl přece vědět, jak se svět dá po pandemii do pořádku, nebo nedá?
Až si říkám, jestli si tuhle knihu nenechat v knihovničce jako návod, kdyby taková pandemie nastala. Ale finger crossed, nesmí.
Velmi působivá kniha. Skvělý námět nutící k zamyšlení. První třetina knihy je nacpaná emocemi, druhá předkládá leckdy až překvapivá řešení nastalé situace, třetí už jen pozvolna uzavírá obraz nového světa (a poněkud nudí). Vyprávění v podobě příběhů jednotlivých žen je dobře uchopeno a vytváří ucelený obraz. Ale charakter postav není dotažen a občas je těžké se v nich orientovat. V knize je také mnoho překlepů, které kazí dojem. Každopádně na tuto knihu, myslím, dlouho nezapomenu.
Asi takhle, feminismus lze z knihy cítit snad na každé stránce. A to není na škodu, vůbec ne. Nápad představit společnost bez mužů je ve své podstatě svůdná a je zajímavé sledovat, jak si hlavní hrdinky v dystopické budoucnosti poradí s virem, co nekompromisně posílá pod drn jejich drahé polovičky.
Bohužel, to je asi jediné pozitivum knihy. Stylisticky, potažmo literárně, se jedná o zcela průměrnou žánrovku, co neurazí, ani nenadchne. Postavy jsou bohužel popsány tak vágně, bez jakékoliv hloubky, že se slévají v jednotvárný archetyp ženy/feministky/znovubudovatelky.
Jako jednohubka asi dobrý.
Sci-fi běžně nečtu, tato knížka se ke mě dostala v rámci knižní štafety.
Musím říct, že jsem se od ní nemohla odtrhnout!!!
Nechápu čtenářské nadšení z této knihy. Za mě velké zklamání, čekal jsem něco světoborného, dystopického. Plytký děj, nevyzrálý vypravěčský styl, zbytečně ukecané, Jednotlivé postavy od sebe nejdou rozeznat. A nad tím vším dost naivní představa autorky o tom, jak se řeší pandemie tohoto typu a jak by svět vypadal, kdyby z něj zmizeli muži.
Asi jsem hned na začátku ledna vybrala jednu z nejlepších knih tohoto roku. Když jsem po knize sahala, tak mě malinko odrazovala hodnocení. Nicméně jak jsem se do knihy pustila naprosto mě pohltila. První polovina byla neskutečně smutná a taky děsivá. Všude jsem viděla podobné situace jako při nástupu covidu. Běhal mi z toho mráz po zádech a neustálé jsem musela obracet stránky. Konec už nebyl tak rychlý, ale opět velmi zajímavý, v tom jak se svět změnil a všichni se museli přizpůsobit nové situaci. Kniha je z pohledu velkého množství postav, takže šlo o krátké úryvky různých osob, které se postupně pěkně doplňovaly a tvořily ucelený příběh. Moc doporučuji!
Dobrá kniha. Popis, který by bohatě mohl stačit. Je to opravdu dobrá kniha. Dobrý nosný příběh, dobré postavy, dobrý konec. Dobrý, je ale za tři. Kniha je ke konci hrozně utahaná, postavy nejsou ve většině případů dostatečně zajímavé, aby Vás jejich trápení vlastně zajímalo. To proč Vás to zajímá je, že se to odehrává v post-pandemické době. V době, kdy si mnoho lidí prošlo podobnými příběhy jako hrdinové knihy. Naštěstí pro nás, covidová pandemie nebyla tak smrtící. Konec je navíc trochu až přehnaně feministický. Opravdu ,kniha není špatná, co jí ovšem hodně sráží dolů je obrovské množství překlepů a chyb. Omlouvám se, ale tohle je poslední dobou už asi třetí kniha, kde se tento problém objevuje.
Perfektní námět - kvůli viru vymře 90 % mužů na planetě. Sledujeme zde několik různých postav a na jejich osudech a pohledech projdeme celým procesem - od začátku šíření až po vakcínu a nějaké uzdravení společnosti. Bylo to ohromně zajímavé, nicméně tím, že jsme tu měli x postav, jsem si k žádné vlastně nemohla vytvořit vztah, maximálně k lékařce, která mi přišla nejvýraznější. Každopádně četlo se to skvěle, mělo to nějaký vývoj.
Tuhle knihu jsem četla hned po Světové válce Z, takže způsob vyprávění rozdělený na několik postav mi přišel jako návrat domů. Oproti SVZ je ale příběh ucelenější a máme tu méně postav, sledujeme jejich příběhy od začátku do konce a máme víc prostoru si na ně udělat názor. Ale stejně, jako u SVZ, i tady mi pak konec přišel víc utahaný.
Možná je to tím, že první třetina knihy je emoční náser, pak se věci vyklidní a pak už jen sledujeme pomalý dojezd. Potom kniha začne působit nudně, i když by za jiných okolností nebyla.
Kdybyste těch pandemií neměli za posledních pár let plné zuby, tak doporučuju k přečtení.
Soumrak mužů, letošní novinka od nakladatelství Fobos, se svým způsobem dotkne každého z nás. Ještě před vypuknutím covidu a následnými omezeními a úmrtími, napsala Christina Sweeney-Baird román se svou představou, jak by vypadal svět, kdyby svět napadl virus, který by zabil téměř všechny muže. Jak autorka v dodatku píše, je moc ráda, že mnoho z jejích predikcí se ve skutečnosti nestala. Přesto se jedná o naprosto jedinečnou knihu, která nabízí neuvěřitelně realistický pohled do ženských duší.
Bylo až děsivé číst některé pasáže, protože přesně takovými stavy jsme si prošli. Proč by nás měla zajímat nemoc, která zabíjí stovky kilometrů daleko? Nás se to netýká. Pak ale nemoc dorazí i k nám a život, jak ho známe, se změní. Je vyhlášena karanténa, nemocnice kolabují pod náporem pacientů, padá ekonomika, vědci a politici jsou bezradní a snaží se najít protilátku. A vy se jen modlíte, aby nemoc nepostihla toho, koho milujete.
Příběh je vyprávěn z pohledu několika žen z různých zemí. Některé se tam objeví jednou, jiné se opakují. Jedná se o sociální antropoložku Catherin, která vliv moru na lidi a jejich příběhy zkoumá, doktorku Amandu, jež mor jako první objevila a která vypátrala jeho původ, a viroložku Liz, která nakonec přišla s protilátkou.
Smutek, jenž přímo sálá z příběhů těch, které ztratily svého manžela, syny, otce, je tak neuvěřitelně silný a reálný, že mi bylo při čtení těžko. Knihu tedy nedoporučuji citlivějším povahám. I já měla co dělat.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie muži pandemie
Soumrak mužůKniha Soumrak mužů je v
| Přečtených | 90x |
| Čtenářské výzvě | 14x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 139x |
| Chystám se číst | 97x |
| Chci si koupit | 17x |
| dalších seznamech | 2x |
Námět mě moc zaujal a první třetina knihy byla moc zajímavá (až na větší počet postav, které se mi pletly, ale to se mi stává u poloviny knih). Bohužel poslední třetiny knihy byla naprosto o ničem a opravdu nudná :(.