Sophiina volba
William Styron
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539/bmid_sophiina-volba-19n-539.jpg
4
3187
500
Rozsáhlý mnohovrstevnatý román (1979) začíná okamžikem, kdy se mladý jižanský spisovatel Stingo přistěhuje do brooklynského penzionu, aby tam pracoval na svém románu. Brzy začne být proti své vůli vtahován do citového dramatu mezi jeho sousedy: přecitlivělý Žid Nathan se propadá do zničující duševní choroby a krásnou Polku Sophii poznamenalo prožité v utrpení v Osvětimi. Stingo sleduje, jak jejich osudy směřují k tragickému závěru, a poslouchá Sophiino vyprávění o minulosti, z něhož se po částech vynořuje děsivý, krutě realistický obraz společenského zla, které páchá nenapravitelné škody na lidské duši. Pomocí psychologické drobnokresby a epické malby charakterů i prostředí obnažuje autor otázky viny, kolektivní odpovědnosti a povahy zla, ať už jde o nacismus či o americké stigma otrokářské minulosti. Sophiina volba zůstává románem trvalé literární hodnoty.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2005 , Knižní klubOriginální název:
Sophie's Choice , 1979
více info...
Přidat komentář
Žádnou knihu jsem snad neodložila tolikrát. Né že by se mi nelíbila, jen na mě byla asi trochu moc zdlouhavá a chvílemi mě z ní nebylo úplně dobře. Možná jsem se příběhu bránila z pohledu matky. Nevím.. Každopádně stojí za přečtení.
Kniha vo mne zanechala zmesicu rôznych pocitov.
Musím povedať že to bolo vynikajúca kniha. Štýl písania bol naozaj vynikajúci, a nevedela som sa odtrhnúť.
Veľmi sa mi páčili dve dejové línie, kde bolo krásne ukázané ten rozkol medzi vojnou poznačenou Sofiiou a mladým Stingom ktorého sa vojina až tak nedotkla. Stále bol mladý, šťastný optimistka, kde je svet gombička a na druhej strane Sofia a Nathan.
Vedela som čo je tou pomyselnou hlavnou Sofiinou voľbou čiže m to až tak neprekvapilo ako postupne odhalovala svoje klamstvá.
Nie je to moja prvá kniha z toho obdobia, ale je to kniha ktorá má neskutočne silné myšlienky.
Už len zarovnanie čo robil Stingo v momente keď sa Sofii diali tie veci.
Je to dobrá kniha, nemyslím si že by to malo byť povinné čítanie, decká na škole to nepochopia.
A tu je to posolstvo, nikto z nás to nepochopí, nikto keďže sme to nezažili. Páči sa mi ako tam Sofii vraví, že nemôžeš súdiť skutky ľudí v táboroch, za normálnych okolností by sa tak v živote nezachovali. Ale tam nezažili normálne okolnosti, takže tak.
Koniec som tušila tak od 3/4 knihy. Úprimne som sa im ani nečudovala. Prekvapil ma Nathan, to s jeho chorobou bolo drsné to som nečakala.
Najviac vo mne ostaly dve vety z knihy.
Kde bol Boh v Osvienčime?
A kde bol človek?
Naprosto mistrovsky vystaveny roman. Na sedmistech strankach postupne rozkryvame minulost vedouci k chovani hlavni hrdinky zpocatku tak nepochopitelne. Samotny pribeh je neskutecne dojemny, nepropada vsak obvyklemu patosu spojenemu s tematikou holocaustu. Absolutni hodnoceni a jedna z nejlepsich knih.
Četla jsem knihu, viděla i film. Obojí fascinující. Jak po herecké stránce - výkonech, tak i té písemné... Každopádně pocity jsou z toho děsivé. Hlavně, když jsem si uvědomila, že jsem pouhým čtenářem v jiné době, než v té válečné... Ta hrůza z toho, že mnoho a mnoho osob nebylo pouhými čtenáři a žili v době 2. světové války..., tím pádem vlastně paradoxně vůbec žádnou volbu neměli..., na mne po dočtení této knihy, ještě dlouho doléhala.
Doufám, že nebudu nenáviděna za svůj komentář, ale první myšlenka po dočtení byla: konečně konec! Na asi 160 straně jsem knihu neodložila jen ze dvou důvodu: je mi proti srsti nedočíst knihu a některé pasáže už začaly být trochu zajímavé. Nejvíc mně bavily kapitoly ze jejího života v Polsku, za mně by to na knihu stačilo. Jinak význam slovního spojení ,,Sophiina volba" je už vcelku známý, takže víceméně to bylo jen čekání na ten moment. Určitě jsem ráda, že jsem si tuto klasiku přečetla, ale byla to dlouhá a náročná četba.
Prvé strany knihy sú skôr trápením a nemať vycibrenú trpezlivosť, asi knihu odložím “na neskôr”.
Príbeh je o (ne)priateľstve troch ľudí, ktorý majú každý svoje trápenie.
Stingo (hlavný rozprávač) je nádejný americký spisovateľ, ktorý má o 2.sv.vojne veľmi skreslené predstavy a zamiluje sa do Sofie. Tá prežila Osvienčim a pomaly mu rozpovedá svoj príbeh, o ktorom nemá jej milenec Nathan potuchy. Ten trpí psychickou poruchou, ktorú celkom dobre skrýva.
Až na niektoré siahlodlhé opisy a filozofické úvahy, som knihu doslova hltala.
Čo som však v knihe s takouto tématikou nečakala, boli veľmi štedro vykreslené sexuálne pasáže...a že ich bolo!
Ukončenie knihy nie je moc neočakávane, ale aj tak čitateľa prekvapí...
...až na posledných stranách som zistila skutočný význam prirovnania Sophiina voľba. Keď som čítala tie riadky, prišlo mi zle. Možno by som to tak nepreciťovala nemať dve deti, každopádne ma to dostalo a myslím že dlho sa z tejto knihy nebudem vedieť spamätať.
Hurá, konečně dočteno.A že to byl boj.
Než "Sophiina volba" by název měl být " Stingovo vyprávění," nebo tak něco.
Za mě strašné zklamání,zdlouhavé,spoustu témat atd atd.
Dobrá kniha, i když náročná četba. Ale tuto knižní klasiku jsem si nemohl nechat ujít. Ve finále, ale vlastně ani nevím, jestli byla taková jakou jsem očekával. Mám z ní takový roztodivný pocit ...
Čtení Sophie jsem odkládala zhruba 10 let. Prakticky do spousty knih opravdu dozrávám až teď ve třiceti. A jsem za to ráda, protože dřív bych si asi zrovna Sophiinu volbu nedokázala správně přečíst.
První část knihy je jakási roadshow Stinga, utváří pohled sám na sebe, taky na růžový penzionek a potichu našlapuje kolem Nathana a Sophie. Nejlepší pasáž? Rozhodně ta s Leslie, jeho barvité popisy nemají chyby a dialogy? Fantastický a upřímný. A neustálé odkazy na Freuda.
A pak to začalo. Chvílemi jsem se nepříjemně zamotávala v Sophiině vyprávění a vytáčkách a v přeskakování časem. Román má několik vrstev a není to úplně čtení na pár volných večerů, chce to soustředění a nalazení se, obzvlášť na vypravěčský styl.
Ke konci čtení už jsem byla v jedné velké depresi. Nejen ze stylu psaní, ale z celkové pochmurnosti knihy.
No a pak to skončilo. Všechno, doslova. Pořád to ve mně rezonuje a je mi to děsně líto. Bezpráví, nespravedlnost, totálně zničené lidské osudy.
Ale do Stinga jsem se trošku platonicky zamilovala.
Příběh ženy, která byla nucena volit které děcko obětuje válečné nesmyslné vraždící mašinerii. Šílenost. Šílená doba, šílení maniaci, nic víc k tomu nelze říci. Viděla jsem film jen jednou a to ještě omylem a zdálo se mi o tom ještě kolik týdnů.
Tuhle knihu mám v knihovně několik let. Film jsem neviděla. Nebo takhle. Viděla, ale dvakrát jsem ho po dvaceti minutach vypnula, protože mě nebavil. A s knihou jsem na tom byla podobně. Prvních 100 stran jsem se fakt nudila. Vyprávění Stinga mi přislo nudné, zdlouhavé a o ničem. Ale kousla jsme se a vydržela číst. Dalších 300 stran se to zlepšilo, ale žádné nadšení ze čtení jsem neměla. Stingo mi přišel jako naprostý mamlas, Nathan jako vzteklina a Sophie se mezi nima plácala. Od 400 stránky jsem se od knihy nemohla odtrhnout nad příběhem přemýšlela i mimo čtení. Najednou nastal v příběhu zlom, chování Nathana bylo popsáno detailně a prozrazeno proč se tak chová a Sophie Stingovi vypověděla svůj příběh. Příběh ze kterého mrazí a který me zcela rozsekal emočně. A závěr?! Dechberoucí.
Knihu určitě doporučuji přečíst. Je v něm vykresleno tolik! Ač se zpočátku možná taky nezačtete, vydržte. Fakt to stojí za to.
A já přesto, že jsem nejdřív chtěla knihu odložit, hodnotím knihu plným počtem hvězd, protože si to opravdu zaslouží.
Těžké čtení. Hodně rozsáhlé popisy, které já úplně nemusím. Ale příběh realistický a z období, o kterém se ráda dozvídám víc. Je to trošku morbidní, ale ráda čtu nebo poslouchám o 2. světové válce. Jsem na sebe vlastně docela pyšná, že jsem tu knihu, ač po roce a půl, zdolala.
Nevím, co jsem vlastně čekala od Sophiiny volby, ale její provedení mě překvapilo a taky mi bylo po několik dní vítaným společníkem. Čekala jsem, že kniha bude více zaměřena na minulost, ale to, jak všechno bylo ve finále odvyprávěno a popsáno, mě nezklamalo, právě naopak. Všechny tyto pasáže tvoří dohromady to mistrovské dílo, které chytlo za srdce miliony čtenářů.
Je to silný emotivní příběh, ve kterém jsou popsána naprostá zvěrstva, která se děla ještě před pár desítky let na naší planetě, která jsou neomluvitelná a postrádají veškerou lidskost. Postavy tu jsou důkladně psychologicky vykreslené. Jejich osobité povahy si zamilujete a zároveň budete zdrceni nad jejich závěrečnými osudy. Možná se nad některými částmi, které sympatický jižanský spisovatel Stingo popisuje, pousmějete, ale některé vás svou temnou podstatou chytnou za srdce a možná si i popláčete. Tohle geniální dílo neboli příběh o ženě, která už žila jen napůl, nám bude už navždycky připomínat, jak hrůzostrašných věcí je lidstvo schopné.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus Polsko zfilmováno 20. století americká literatura duševní poruchy, duševní nemoci
Autorovy další knížky
| 2005 |  Sophiina volba |
| 1993 | Viditelná temnota: Memoáry šílenství |
| 1974 | Ulehni v temnotách |
| 1972 | Doznání Nata Turnera |
| 1965 |  Dlouhý pochod |
Kniha Sophiina volba je v
| Právě čtených | 122x |
| Přečtených | 5 310x |
| Čtenářské výzvě | 590x |
| Doporučených | 457x |
| Knihotéce | 1 314x |
| Chystám se číst | 1 844x |
| Chci si koupit | 274x |
| dalších seznamech | 43x |
Prvně bych asi řekla, že je až s podivem, jak se můj názor na knihu měnil s počtem přečtených stran. Nebudu lhát, první polovina byla chvílemi skoro utrpením. Dalo mi spoustu práce zvyknout si na bohatý jazyk, který nešetří metaforami a barvitými popisy s použitím takových přídavných jmen, která občas evokovala pouze zmatení, ale žádné reálné přiblížení atmosféře nebo popisu.
Knihu jsem začala číst bez jakékoli znalosti o jejím příběhu, kromě samotné volby, kterou jsem si pamatovala z hodin literatury. Překvapil mě styl vyprávění, kdy se se Sophií setkáme dosti pozdě. Místo toho se dostáváme do světa poválečného Brooklynu, do hlavy jednoho sexuálně frustrovaného Jižánka. Kniha se okrajově dotýká mnoha témat, některá jen polechtá, jiná se snaží přenést do popředí více.
Samotná brilantnost celé knihy vyzní až s jejím samotným koncem. Postupné odhalování trochu připomíná kriminálku s výslechy jednotlivých podezřelých. Oceňuji, že tohle není kniha o holocaustu, o koncentračních táborech nebo obecné nenávisti k Židům. Je o lidech (možná chvílemi neuvěřitelných postavách) a o tom, jak prožívají utrpení, co cítí, jak volí - a jak se s tím vším vyrovnávají.
Kniha by mohla být o pár desítek stran kratší, aniž by ztratila na své výmluvnosti. Ale možná jsou to právě výplňkové scény, které z ní dělají řeku - nejdříve pomalý a úzký potúček, rostoucí na síle, až dosáhne takového proudu, že z něj není úniku.
Aneb co jsme dělali, když jinde se děly hrůzy, o kterých se nám ani nezdálo? A je špatné trápit se vlastními malichernými problémy, když jiní trpí nad všechny snesitelné meze?