Sophiina voľba

20.01.2023

Kniha byla i zfilmovaná. Ve své době to byl bestseller a kdo nechtěl být "out" musel si ji přečíst. Ale k plnému počtu mi tam něco přece jen chybělo.

15.01.2023

Popisné pasáže snad nemusely být tak obsáhlé, ale jinak jde o skutečně vynikající literární dílo, které čtenáře nutí k zamyšlení, ať už jde o vypravěče Stinga, Nathana, ale hlavně hlavní hrdinku Sofii. Mohla by si na Sofie na válečných troskách, pod kterými jsou pohřbeni její nejdražší, znovu vystavět spokojený život, kdyby nepotkala duševně nemocného Nathana, nebo její vztah s ním byl podvedomou sebedestrukci? Osobně se přikláním k názoru, že spíš to druhé. Vědomí, že jsem jedno své dítě musela poslat na smrt a bylo jen na mně, které půjde do plynové komory a kterému bude dána slabá šance na život, musí být nesmírně traumatizující. Chudák ženská.

07.01.2023

Jejda, procházím své přečtené knihy a vidím, že jsem nereflektoval to, že jsem to dočetl.
Achich. Přeceňovaná ptákovina, vše je dílem náhody, žádné chování postav nepředurčuje jejich osudy, pořád se jen řeší sex a podružnosti. Tomuhle vážně věnoval literární svět tolik pozornosti? Po dočtení a s odstupem času ještě snižuji ze 3 hvězd na 2.

Knihu jsem se pokoušela sice číst, odkládala a zase brala do ruky, přeskakovala a nakonec nedočetla. Nedokázala jsem ji dočíst ale ani nečíst. Přelouskat poctivě celou bylo pro mne nemožné hlavně proto, že mi vadila (a vlastně i dost nudila) linka s tím mladým spisovatelem a taky sebedestrukční potácení se Sophie ve vztahu s... už ani nevím jak se jmenoval. A nečíst mi nešla hlavně proto, že jakmile jsem dospěla ke klíčové pasáži "volby", nedokázala jsem přestat číst, dokud jsem pro slzy viděla písmo. Strašlivá představa... A kvůli tomu jednomu odstavci jsem sice četla, ale už se nikdy znovu nepokusím.

26.12.2022

Kdyby knihu napsala žena, nebo kdyby postava pozorovatele byla žena, bylo by to mnohem zajímavější. Takhle jsem měla několikrát pocit, že autor není schopen se vžít do hlavní postavy, že si zkrátka ukousl příliš velké sousto. Sophie se mi tak místy jevila nekompletní, minimálně její reakce. Vedle toho postava Nathana byla vykreslená velice zajímavě a neotřele. Celý příběh nás přenáší do padesátých let minulého století, do malého penzionu v New Yorku. Od té doby nám autor představuje příběh dvou mladých lidí, kteří nedokáží být spolu ale ani bez sebe. Vše pozoruje spisovatel, který se přistěhoval a tam náš příběh také začíná. Na stránkách knihy odhalujeme tragickou minulost Sophie, která s tímto křížem na zádech není schopna dál pokračovat. Kniha je nejen popisem ztracené a nešťastné lidské bytosti, která se snaží žít dál, je ale také svědectvím toho, že druhá světová válka zapříčinila konec více životů, než nám statistiky uvádějí. Stojí za přečtení ačkoli se z příběhu (dle mého názoru) dalo vytěžit podstatně více.

(SPOILER) Príbeh o novinárovi, ktorý sekne s novinárčinou, lebo chce byť spisovateľom. A tak celú knihu čítate o tom, ako chce byť spisovateľom a jediné čo robí je - odkedy sa (ešte na začiatku knihy) presťahuje do "spoločného domu, kde bývajú mnohí neznámi" - že sleduje "spolubývajúcich" v dome a ich sexuálne orgie a tiež chce s istou menovanou v názve knihy sexovať. A nakoniec s ňou aj sexuje. Toť celý príbeh. Akurát opradené tým, že menovaná "nádejnému" spisovateľovi počas orgií hovorí zážitky z koncentráku. Lenže ani to nezabránilo tomu, že kniha je totálny odpad, každá iná kniha o holokauste je lepšia. Nehovoriac o tom, že kniha je sčasti aj antisemitská, lebo Američan si na tej v názve knihy menovanej židovke odbavuje svoje chúťky napriek tomu že vie, aké to mala za vojny ťažké a ona sa nakoniec zahubí prakticky aj kvôli nemu, lebo namiesto toho, aby pochopil jej život, chápe len svoj nenásytný "chtíč".
Divím sa takému vysokému hodnoteniu, divím sa, že to ľudia nevidia, nedivím sa však propagande knihy, lebo ju napísal Američan. Keby túto knihu napísal ktokoľvek iný - Rus, Poliak, Čech, Slovák... dnes by po knihe neštekol pes a keby sa spomenula, tak by sa zaradila medzi vojnové-povojnové čítanie a zapadla prachom, ako desiatky slovenských spisovateľov, ktorých knihy z tej doby sú omnoho lepšie spracované.

01.12.2022

Ze začátku jsem myslela, že knihu odložím, ale jsem ráda, že jsem to neudělala. Příběh postupně graduje a zanechá ve vás stopu.

13.11.2022

Sophiinu volbu jsem si chtěla přečíst už hodně dávno, ještě za studií na gymplu, ale dostala jsem se k tomu až nyní. A také mi to trvalo, než jsem se touhle cihlou prokousala. Nejen proto, jak je to dlouhé, ale také pro to, jak je to obsahem nesnadné čtení. A taky pro ten pomalejší styl psaní. A musím dodat, že to byl zrovna ten styl psaní, co mne při čtení této knihy jaksi potrápilo.
Styl psaní se mně osobně zdál poněkud rozvleklý a příběh postupuje docela pozvolna. Především v první polovině se může zdát, jako by se autor zabýval banalitami, ale až v závěru čtenář poznává, že ty detailní popisy a dějové zákruty, které tu autor dělá, jsou záměrné, jak se skrze hlavního hrdinu autor snaží pojmout velmi zevrubně příběh a ukázat ho ve vší celistvosti. Musím však přiznat, že mi tohle uvědomění došlo až moc pozdě a já měla tak problém v knize pokračovat a vlastně jsem v určitém bodě začínala mít pocit, že se do čtení musím nutit. V tomto ohledu mi nakonec dost pomohla audiokniha, kterou jsem si pořídila kterou jsem poslouchala při jiných činnostech. A právě díky audioknize jsem se dostala na konec příběhu, dokázala jsem lépe vnímat celé to vyprávění a "lépe" ho nasáknout do sebe. Mluvené slovo se mi v tomto ohledu poslouchalo lépe, než by se mi vnímalo tištěný text, protože na čtení mi to osobně připadalo občas roztahané a trochu těžkopádné. Ale podotýkám, že je to jen můj osobní dojem a určitě to nijak neubírá na kvalitě této knihy.
Styron v této knize otevírá nejedno téma. Nejsilněji pak tady vyplouvá na povrch téma svědomí a viny, které pozorujeme na příběhu Sophie. Z počátku nenápadně, ale s přibývajícími stranami o to silněji, výrazněji a bolestněji. Ještě silněji to pak vyznívá v kontextu myšlenky, kterou tu Styron několikrát naznačil: Jak se asi musí cítit člověk při uvědomění si toho, že zatímco on si žil v relativním bezpečí, poklidu a v nevědomí (např. v Americe), zatímco v srdci Evropy umírali lidé v koncentračních táborech? Tenhle ten kontrast mi tu přišel hodně výrazný.
Dalším silným tématem, které tu Styron otevírá, je otázka psychických nemocí, života s podobnou nemocí a života vedle člověka, který nějakou psychickou nemocí trpí. I tohle téma na začátku může působit nenápadně, ale prohlubuje se s blížícím se koncem.
Postavy jsou jakoby zatížené vlastním tragickým osudem, který tíží a nelze se ho zbavit, a dost se to přenáší i na čtenáře, řekla bych. Jakoby v životě těchto postav neexistovalo nic pozitivního a postavy byly od samého začátku předurčeny jen trpět...
Celkově je tato klasika hodně působivá, hlavně svým obsahem, který mi bude v hlavě rezonovat ještě dlouho. Formální stránka knihy mi bohužel úplně nesedla a nebýt audioknihy, buď bych se se čtením patlala ještě dlouho, nebo bych možná ani nedočtla. Ale jak říkám, to je hlavně moje potíž. Nicméně nakonec jsem se zdárně dostala na konec a dávám 4 hvězdy, za ten obsah. Sice slabší 4 hvězdy, ale nakonec přeci jen...

28.09.2022

Kniha zajímavá, i když čtení občas obtížnější a zdlouhavé.

28.08.2022

Další kniha z období maturity. Moc pěkný a hluboký příběh. Určitě doporučuji.

05.08.2022

Možná jsem ji nečetla správně nebo ve správnou chvíli, ale musím říct, že jsem ji dočetla jen proto, že jsem se pro to zkrátka rozhodla, ale byla to pro mě dost louskačka. Určité části byly opravdu silné, ale jinak jsem ji nedokázala bohužel ocenit.

20.07.2022

Místy sice zbytečně zdlouhavé až nezáživné, ale celkově velice hluboký a náročný příběh. Donutí vás přemýšlet, jak by jste se rozhodli vy...

07.07.2022

četla jsem v češtině a několikrát. vracím se k ní často

02.07.2022

Četl jsem v češtině i slovenštině. Hluboký příběh.

02.07.2022

Kniha má velmi silné téma a aby ji člověk ocenil, musí mít toho hodně načteno. V románu se prolínají 2 časové roviny a to mi úplně nesedlo - když jsem knihu večer odložila a vrátila se k ní další den, nemohla jsem se zorientovat. Zaslouží si určitě víc hvězdiček,ale momentálně nemůžu jinak.

22.06.2022

Na tuto knihu nelze zapomenout, i když jsem četla před mnoha lety, pamatuju si z knihy skoro všechno. Nenechá člověka lhostejným, dotýká se něčeho velmi hluboko v nitru mnoha lidí.

09.05.2022

Úžasný příběh, který mě nejdřív uhranul jako film s naprosto dokonalým hereckým obsazením a „dorazil“ mě v knize, která se na dlouhé roky stala mou nejoblíbenější. (Ne, že bych teď měla nějakou knihu víc oblíbenou, jen už prostě nevnímám věci tak jednoduše, abych o nich uměla rozhodovat, která je v čemkoliv nej... Záleží na okolnostech.) Pořád ale patří mezi mé topovky a užila jsem si ji i v audioverzi, v přednesu Martina Stránského. Naštěstí to byla má první audiokniha v jeho provedení, protože poté jsem si od něj naposlouchala všechny knížky od Jonassona a ze začátku jsem v Analfabetce a jiných Jonassonových humoristických hrdinkách slyšela Sofii, což se moc neslučovalo, ale pořád to ještě byla ta lepší varianta, než kdybych ty dva žánry poslouchala v obráceném pořadí.
Jak jsem již jinde zmiňovala, příběhy z 2. světové války mají (nejen pro mě) své kouzlo a dokážou se nás dotknout hlouběji. Sofiin speciální příběh, který je hlavním táhlem a tím, co vám po dočtení knihy / shlédnutí filmu uvízne v hlavě, je tak mrazivý, že přebije vše ostatní v knize – i to, že hlavním hrdinou je vlastně Stingo.

08.05.2022

Pod chladným pískem snil jsem o smrti / však záhy ráno jsem se probudil / a uzřel jitřenku v její zářné slávě.

22.04.2022

Knihu jsem několikrát odložila, strašně blbě se mi četla. Konečně jsem ji dočetla :-) Samo o sobě je to hrozné téma a nevím, jak bych se zachovala já, kdybych se měla rozhodovat jako Sofie. I přes divný styl autorova psaní, knihu hodnotím kladně.