Solar
Ian McEwan
Michael Beard je nositelem Nobelovy ceny za fyziku, ale svou nejlepší práci – vlastně spíš náhodný geniální objev – odvedl v raném mládí. Jako padesátník žije ze své pověsti, přednáší za horentní honoráře, zaštiťuje svým jménem renomované vědecké instituce a s vlažným zájmem vede výzkumný program zabývající se možnostmi čelit důsledkům globálního oteplování, štědře dotovaný vládou. S nutkavým sukničkářem Beardem se seznamujeme ve chvíli, kdy se rozpadá jeho páté manželství. Tentokrát je to ale jiné: nevěrná je mu žena, zatímco on ji stále miluje. Když se Beardovy profesionální a intimní světy protnou v typicky mcewanovském dějovém zvratu, dostane nečekanou příležitost vymanit se z manželské krize, oživit vědeckou kariéru a spasit svět před hrozící environmentální katastrofou. Autorův nejnovější román je podobenstvím o neukojitelné touze, chtivé nenasytnosti i podvádění sebe sama.... celý text
Přidat komentář
Skvělý román ještě lepšího spisovatele. Je těžké napsat, kterou z jeho knih mám nejradši, ale pokud bych měl jednu uvést, byl by to Solar. Téma je naprosto neotřelé: co se zbytkem života, když to nejlepší jste vykonali už dávno, pak usnuli na vavřínech a po probuzení zjistili, že doba už je jinde. Jenže Beard, hlavní hrdina se možná ani neprobudil. Velmi dobře však ví, že se kolem něho vyskytují mladší, pracovitější a možná i mnohem talentovanější jedinci, než kdy on byl. Naštěstí však nejsou nositeli Nobelovy ceny...... McEwan píše jednoduchým stylem a přesto dosahuje neobyčejné myšlenkové hloubky. Má schopnost vystihnout pocity, které jsou člověku dobře známé, ale mnohdy se za ně stydí.
Po McEwanovi siaham väčšinou ani nie kvôli deju jeho kníh, ale pre jeho typický štýl písania. V tomto prípade ma však naopak viac zaujímalo, kedy sa na nesympatického Bearda zosypú všetky jeho dávne hriechy, ako štýl, akým bol román napísaný. Chýbali mi detailné popisy, uvažovanie, prevládnutie formy nad obsahom a taký ten znepokojivý pocit, ktorý vie autor vo mne vyvolať...jednoducho takmer všetko, pre čo sa McEwan dostal medzi mojich obľúbených autorov.
Samotný román ale nie je zlý, len to nie je typický McEwan, vlastne to vôbec nie je McEwan.
Román z priečinka: Neurazí, nenadchne, a po pár mesiacoch od dočítania, si už ani nebudete pamätať, o čom bol.
Nelituju, že jsem ji četla, ale vysloveně nadšená nejsem. Vědecké pasáže mi - jako přírodovědci - nevadily. Četla jsem ji po "Nezničitelné lásce" a do očí mě uhodil podobný motiv určitého napětí mezi kreativitou a jejím úpadkem do stádia pouhé kompilace či manažerství. Stejný typ degradace u obou protagonistů.
Vlastně bych si asi více užila konec bez těch Božích mlýnů. Něco ve stylu Elmera Gantryho :o)
Solar jsem dlouho odkládala, hlavně kvůli námětu. Nakonec se potvrdilo neblahé tušení, že toto nebude můj oblíbený McEwan, a námět s tím ve výsledku neměl co dělat. McEwan je výborný ve svém řemesle, ale poprvé jsem měla dojem, že podcenil propojení intelektuálních, úvahových pasáží s dějem (což mistrně zvládl v Sobotě, podle mého vrcholu své tvorby). Kniha se tak rozpadá a vedle čistě dějových částí (úvodní manželské peripetie) je tam několik ker odtržených od celku, přičemž čtenář musí přeskakovat z jedné na druhou; a to vyčerpá.
Proti hlavní postavě nemám ani to nejmenší - zase trochu jiný vzorek (opět se mi na mysl dere srovnání se Sobotou, ty dvě postavy snad nemohou být více jiné!). Námět mě nakonec vůbec neotravoval, přestože klimatické změny vnímám s vlažným destruktivním klidem, a hojný výskyt věděckých úvah a termínů mi nakonec taky nevadil (a to jsem ryze humanitně založený typ).
Komukoliv jinému bych byla schopná dát za tento román tři hvězdy, ale McEwan nemá nárok na víc než dvě. Protože umí mnohem líp.
Pribeh fyzika a laureata Nobelovej ceny, ktory po jednom uspechu upadol do necinnosti a sam nevie ako sa s tym vysporiadat, plus autor riesi jeho manzelske problemy a problemy s milenkami... a do toho este zakombinoval dnesne problemy sveta- klimaticke zmeny a ich riesenie...Osobne ma tato kniha velmi nenadchla, niekedy som mala chut hlavneho hrdinu prefackat, aby sa spamatal...Cakala som viac:(
Až příliž velký intelektuální rozdíl mezi samotným příběhem a odbornými, řekl bych až vědeckými pasážemi. Nedokázel jsem se až atk soustředit na obojí. Ale jinak vcelku velmi dobrá kniha.
McEwana si kupujem už naslepo, až na jednu výnimku (pokánie, ktoré ma netušim prečo aj napriek nesporným kvalitám akosi neoslovilo) sú jeho knihy už klasikou. Ani Solar nevypadáva zo šablónky a ide o typicku mcewanovinu, kde človek očakáva akýsi rozvláčny koniec a vždy príde niečo ine. Pokial sa Vám páčili aj ostatné knihy tak Solar by vas nemal sklamať. Mňa nesklamal.
Napísané síce brilantne, čo je McEwanovi vlastné, ale nebola to zrovna moja šálka kávy. Siahodlhé mne nič nehovoriace odborné pasáže z oblasti enviromentalistiky na mňa vplývali vyčerpávajúco, naopak verím, že tých, čo sa v tomto smere orientujú, určite nadchnú a nepochybne obohatia o nové postrehy, informácie.
Nebola som si istá, či je pointou konfrontácia konkrétnych enviromentálnych problémov, na ktoré sa tu autor hojne zameral, alebo samotný príbeh hlavného hrdinu - vedca, sukničkára, robíjača manželstiev, riešiaceho osobné problémy.. Skôr mi to prišlo, že jeho príbeh je len doplnením toho prvého. Sem-tam vtipné vložky nezachránili celkový dojem a fakt, že po pár týždňoch som si lámala hlavu a nevedela som si celkom spomenúť, o čom to vlastne bolo.. To sa mi často nestáva, zvlášť u McEwana.. 4 hviezdičky dávam výlučne z úcty k autorovi.
Prokousat se "odbornými pasážemi" mi sice dalo trochu zabrat, ale jinak je příběh o hrozbě(?) globálního oteplování, výhodnosti (?) solární energie a o tom, zda lež má krátké nohy velmi zajímavý.
Stejně jako řada předchozích děl Iana McEwana, věnuje se i nejnovější román Solar klasickému tématu milostných poměrů, životním křižovatkám i absurdním situacím. Hlavní postava - Michael Beard, nositel Nobelovy ceny - je jakýmsi "antihrdinou" plným protikladů a nedostatků, opájející se v neustálém sebeklamu, který svým chováním vyvolává u čtenářů jak pocity lítosti, tak i pohrdání. Tentokrát nás autor v rámci příběhu zavádí do výzkumných institutů, na mrazivou akrtickou expedici či do rozpáleného Nového Mexika, aby poukázal na otázku důležitosti postavení vědy, lidského ukájení, problémy globálního oteplování nebo sílu médií.
McEwan nemoralizuje - nechává jen na čtenářích, aby si udělali vlastní názor (Jsou některé problémy ve skutečnosti tak horké, jak jsou nám prezentovány? Nebo je dobré je nechat u ledu? A kdy už je pozdě problémy řešit?), stejně tak ve své knize nepředkládá odpověď na teorii / výmysl / fakt / globálního oteplování. Jeden poznatek je ale trefný: Jak se mají lidé vypořádat s globálními problémy, když se nedokáží vypořádat ani s těmi vlastními? Brilatně napsáno, ostatně jako vždy.
Štítky knihy
partnerské vztahy anglická literatura fyzika globální oteplování věda psychologické romány sobectví
Autorovy další knížky
| 2008 |  Pokání |
| 2007 |  Na Chesilské pláži |
| 2015 | Myslete na děti! |
| 2020 | Betonová zahrada |
| 2021 | Stroje jako já |
Kniha Solar je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 236x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Doporučených | 10x |
| Knihotéce | 179x |
| Chystám se číst | 96x |
| Chci si koupit | 17x |
| dalších seznamech | 2x |
Hrdina této knihy nemá příliš předpokladů budit sympatie, ať už fyzicky nebo psychicky, ale přesto jeho určitá klidná vytrvalost a schopnost přenést se přes mnohdy poměrně dramatické životní komplikace je svým způsobem obdivuhodná. Vzhledem k tomu, že ani ostatní postavy nejsou většinou bez viny, bylo mi ho na konci až líto.