Smuteční slavnost
Eva Kantůrková
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/1208/bmid_smutecni-slavnost-Puz-1208.png
3
14
6
Román, v němž smrt stranického tajemníka, která je napůl nešťastnou náhodou a napůl vraždou pro neposkytnutí pomoci v kritickou chvíli, a chystaný pohřeb, dávají příležitost k retrospektivě do poválečného života na malémvenkovském městě a zejména pak do únorových událostí tohoto městečka, kdy se měnily majetkové poměry venkovských boháčů. Román je vyprávěn několika vypravěči vždy v prvé osobě a zachycuje tak při zdánlivě stejné formě několikprotínajících se pohledů na stejné události.... celý text
Přidat komentář
Neměla jsem problem ve střídání postav ani času, naopak jsem se v tom i celkem vyžívala a v pozadí mne běžela atmosféra filmu, který znám jen tak z rychliku.
Doba to musela být mj. pro kulaky silena, a co lidi se střílelo nebo se veseli, než aby odevzdali majetek....
Smuteční slavnost je velice pochmurný, místy až drásavý, sociálně-kritický román, který se tematicky a kompozičně velmi podobá ceněné, o rok starší Vaculíkově Sekyře, která je co do kompozice - prolínání časových rovin a vypravěčských perspektiv - možná přeci jen o něco sofistikovanější, ale z pohledu bezprostředního emocionálního dopadu na čtenáře ne zase tak působivá, po dočtení posledních stránek Smuteční slavnosti skutečné mrazí...
Zatímco Kantůrková se soustředí na vytvoření silných, autentických postav (zejména ženských), jejichž promluvy stylově nerozlišuje, pro Vaculíka je úloha řeči zásadní, vše ostatní se ji podřizuje.
Filmová adaptace Zdeňka Sirového je solidní a věrná duchu textu, ale ochuzena o spoustu motivů a rovin, které jsem osobně vnímal jako velmi podstatné a zajímavé.
Neměla jsem problém se střídáním postav, jako spíše se zorientovat v běhu času - z počátku se časové linie mění a teprve asi v druhé půlce knihy se jakž takž ustálí a vše plyne beze skoků volně k závěru. Časově navíc jednotlivá vyprávění lze jen těžko zařadit, teprve z výkladu jednotlivých postav se dá usuzovat, zda jsme v čase před nebo po vyprávění postavy předešlé. Každopádně i když jsou v knize docela dobře zachyceny charaktery jednotlivých hrdinů, musím dát za pravdu 1.Agness, že styl vyprávění je u všech postav velmi podobný a to trochu bortí vykreslení jednotlivých postav jako individuálních jedinců.
Kniha je vyprávěna z pohledu asi 6 postav, což mi moc nevyhovovalo - nevěděla jsem, kdo je kdo a jaké právě řeší problémy. Navíc každá z postav mluví stejným stylem jazyka, ať už jde o primáře, nebo řidiče. Z toho důvodu mi moc nevynikla těžká doba kolektivizace, která je v románu zobrazena.
Na pozadí jedné tragédie je zde vykreslen život na vesnici během kolektivizace a po ní. Kniha se nečetla zrovna lehce, ale za přečtení určitě stojí. Ani jedna postava není černobílá a jsou nahlíženy z úhlů mnoha osob. Každé je pak věnována jedna kapitola.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1990 |  Přítelkyně z domu smutku |
| 1967 |  Smuteční slavnost |
| 1991 | Jan Hus |
| 1990 | Pozůstalost pana Ábela |
| 2013 | Tajemství sametu |
Kniha Smuteční slavnost je v
| Přečtených | 22x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Knihotéce | 11x |
| Chystám se číst | 9x |
| Chci si koupit | 1x |
Kniha se mi velice špatně četla, prostě jsem nenašla tu správnou notu. Ani film za mě nic moc, vše moc ponuré.