Smrtelná diagnóza
Martha Stearn
Román z lékařského prostředí o nebezpečí, které představuje smrtelný vir v rukách úchylného člověka.
Literatura světová , Romány , Thrillery
Vydáno: 1995 , Ikar (ČR)
Originální název:
Deadly Diagnosis , 1995
více info...
Přidat komentář
Spousta jmen, které jsem nestíhala třídit do škatulek, do poloviny knihy jsem se přemlouvala, ať knihu odložím a sáhnu po jiné, nakonec jsem vydržela a konec stál za to. Akorát nechápu: přísně střežená laboratoř, kde byli umístěny smrtelné viry a bezpečnostní kartu od uzavřeného oddělení vlastnil uklízeč? Navíc ještě neprověřený uklízeč? Žádné opatření ani po té, co bylo virem nakaženo několik desítek lidí, kteří zemřeli ne zrovna důstojnou smrtí. Tak tohle mě na knize vůbec nesedí. Jinak jak jsem už řekla, konec neztrácel na napětí, (no ... realita to rozhodně nebyla, tady se pisatelka trochu zapomněla) přesto dávám tři hvězdičky, ale podruhé bych už nečetla.
Moc hezký román, dobře vymyšlený příběh z lékařského prostředí,kde nechybí napětí.
Smrtelná diagnóza
V 90. rokoch sa u nás lekárske trilery predávali ako teplé rožky. Medzi najvýraznejších autorov patrili bezpochyby Michael Crichton, Robin Cook, Ken McClure (Chameleón) alebo F.P. Wilson (Select). Stačilo dať na obal ich meno, fotku lekárky, budovu nemocnice, sanitky alebo ľubovoľného nemocničného prístroja a na svete bol bestseller (v danom období boli veľmi rozšírené i filmy a seriály s touto tematikou: Smrtiaca liečba s Hughom Grantom, Smrtiaca epidémia s Dustinom Hoffmanom, Pohotovosť, Nemocnica Chicago Hope, dočerta veď aj Steven Seagal hral lekára!). No hoci som patril medzi ich verných čitateľov, keď mi otec v roku 2021 daroval Smrteľnú diagnózu, ktorú v roku 1997 vydal Ikar a ktorá odvtedy odpočívala v rodičovskej pivnici, vôbec som sa nechytal. Kniha mi nič nehovorila, detto meno autorky, Marthy Stearnovej. Ale povedal som si, že si pripomeniem svoje literárne deväťdesiatkové detstvo a s chuťou som sa do románu z nemocničného prostredia začítal. Vydavateľstvo zvolilo taktiku drobného, hustého písma, takže hoci román má „iba“ cca 200 strán, pôsobí skôr 300 – 350 stranovým dojmom. Zlý pocit zanecháva aj obrovský počet postáv, medzi ktorými je prakticky nemožné sa vyznať. Postupne si na ne ako-tak zvyknete, ale prvé desiatky strán som vôbec netušil, koľká bije. Zarazilo ma, že som sa chytil až niekde po ubehnutí prvej polovice knihy. A ani potom to nebol žiadny zázrak. Kniha je strašne nemastná neslaná, nezáživná a zdĺhavá. Čítanie tejto „napínavej“ knihy nemalo ďaleko od utrpenia. Všetko samozrejme vrcholí kvázi povinným akčným finále.