Smrt staré Maši
Vratislav Maňák
Bylo, nebylo. Panna Maria zemřela ve Varšavě, pytláci párali tetřevům břicha, ze lvích tlap šily se maškarní holiny, v Persii zavřeli brány karavanám, úplněk půjčoval zajícům na kožich a nad Prahou kokrhal kouzelník Žito. Smrt staré Maši, sbírka šesti alegorických povídek, je pokusem vyprávět o současnosti tak, jako by se už dávno stala a zbyla z ní jenom torza mýtů — nebo přesně naopak, je to pokus hledat v současnosti to, co z mýtů ještě zbývá.... celý text
Přidat komentář
Titulní povídka "Smrt staré Maši" mi po pravdě vzala dech. Nápaditá, přemýšlivá, poučná, má všechno, co mám rád a čeho si cením. Účinek ostatních povídek už nebyl tak drtivý, ale rozhodně doporučuji.
Okomentovala jsem všechny povídky, sem jen souhrn.
Šest alegorických historizujících povídek, které různými způsoby upozorňují na věčné nešvary lidské společnosti (populismus, chamtivost, nevděk) takže se dají vztáhnout i na současnost. Maňák má obrovskou slovní zásobu a originální nápady. Ale nemůžu si pomoct, všechny povídky na mě působily jako skvěle řemeslně zpracované výtvory bez duše. Jako by se autor držel nějakého teoretického návodu na dokonalou povídku a odškrtával si bod po bodu. Důsledkem je předvídatelnost, klišé v charakterizaci postav nebo v dějové linii a, co mi vadilo nejvíc, mravoučná tendence která přebíjí příběh a umělecký dojem. Ukazovat, že tolerance je lepší než sobectví nebo fanatismus, není samo o sobě nic nápaditého, sdělení vynikne až formou. Tady je to ale masivní kostra jen lehce zahalená v archaismech a odkazech na všemožné literární styly.
Čím abstraktnější povídka, tím víc se mi líbila. Baladické Tetřeví perly mají atmosféru a nejednoznačný závěr, O zaječí kožce několik možných výkladů a v závěru dojemnou působivost. Ostatní povídky jsou zajímavá stylistická cvičení, jinak na mě nezapůsobily.
Šestice povídek inspirovaných mýty různého druhu. Vratislav Maňák má výborný styl i vypravěčský jazyk. Osobně nejsem nadšený úplně ze všech textů, přiznám, že tři z nich mě moc nebavily, ale to je spíš otázka toho, že se mi nedostalo pod kůži zvolené téma. Avšak o těch, které mě zaujaly více, mohu s klidem říct, že byly skvělé a vskutku originální. Zejména "středomořská arabeska" O kupci a ševci je skvostná próza, závěrečná legenda O Žitovi je taktéž brilantní. Celkově jde o knihu tematicky pestrou, plnou mnoha více či méně skrytých společenských narážek a velkých témat ukrytých mezi řádky promyšlených a příjemně fantaskních příběhů. O téhle sbírce, myslím, ještě uslyšíme, přestože já se přiznám, že mě z ní nadchla přesně půlka. To však neznamená, že by ostatní povídky byly špatné, objektivně jejich kvalitu vidím. Jen jsme se minuli. O to víc mi však sedla druhá trojice textů.
Štítky knihy
Část díla
- O dvou modrých minaretech 2022
- O kupci a ševci 2022
- O smrti staré Maši 2022
- O tetřevích perlách 2022
- O zaječí kožce 2022
Autorovy další knížky
2016 | Rubikova kostka |
2011 | Šaty z igelitu |
2014 | Muž z hodin aneb Proč se na podzim mění čas |
2022 | Smrt staré Maši |
2016 | Expedice z pohlednice |
Kniha Smrt staré Maši je v
Přečtených | 28x |
Čtenářské výzvě | 4x |
Doporučených | 3x |
Knihotéce | 6x |
Chystám se číst | 30x |
Chci si koupit | 14x |
dalších seznamech | 1x |
Já mám knihy autora moc ráda. Ne vždycky jsem z nich nadšená dějově, ale po jazykové stránce jsou to čiré orgie. Jenže jak už to u povídek bývá, ne vždycky vás osloví všechny stejně. Tady mě nejvíc nadchla ta poslední a celkově mě bavilo, jak si autor pohrává a nakousává některá, řekněme, intimnější témata, aniž by se do nich pořádně opřel. Namísto křiku tichý a konzistentní proud slov.