Smrt odpoledne

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Smrt odpoledne zaujímá mezi všemi ostatními Hemingwayovými knihami významné a zcela ojedinělé místo. Na rozdíl od ostatních autorových knih totiž není ani románem, ani sbírkou povídek, ale literaturou faktu. Hlavním a jediným námětem Smrti odpoledne jsou býčí zápasy a vše kolem nich. Hemingway vždy rád a často cestoval a ve Španělsku strávil dlouhou dobu a rád se do něj často vracel. Našel zde mnoho přátel jak mezi spisovateli a umělci (např. Pablo Piccasso aj.), tak i mezi nejlepšími toreadory a dalšími rodilými Španěly. Hemingway byl býčími zápasy, corridou, fascinován od první chvíle. Vnímal je jako velice dramatický rituál, jehož aktéři jsou každou chvíli vlastní vůle v nebezpečí smrti. Corrida jej svými riskantními okamžiky na hranici života a smrti inspirovala i k mnoha obecnějším úvahám o boji člověka s přírodou a formulování mnoha jeho životních kréd. Hemingway se v knize striktně drží faktického hodnocení a popisu teorie i praxe býčích zápasů. Používá a podrobně vysvětluje mnoho odborných termínů, přikládá i detailní nákresy a sérii fotografií. Kniha je rozdělena na dvě části. V první části se Hemingway zaměřuje především na býčí zápasy jako takové. Popisuje historii jejich vzniku, pravidla, způsob jejich pořádání a vše, co s býčími zápasy souvisí. Je zde také mnoho drobných historek a postřehů z jednotlivých býčích zápasů které zažil buď sám Hemingway, nebo které mu byly vyprávěny. Mimochodem, sám autor se zúčastnil více než 1 500 býčích zápasů. Vše v knize však směřuje především k tomu, aby čtenář byl přesvědčen o tom, že býčí zápasy nejsou jen bezduchým zabíjením a sadistickou hrou, při níž jde pouze o zabíjení zvířat. Snaží se corridu představit jako tradiční rituál, lidovou slavnost a velkolepou alegorii světa. Za tímto účelem je také připojena druhá část knihy. Ta začíná dlouhými, obsáhlými a detailními vysvětlivkami. Následuje pasáž nazvaná Reakce jednotlivců na regulérní býčí zápasy - pokus o polemiku s odpůrci corridy. Dále je v knize krátká kapitola, která se zabývá americkým matadorem Sidney Franklinem. Nakonec je přiložen také kompletní kalendář dat a míst, kde se konají býčí zápasy....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/16781/big_smrt-odpoledne-1bY-16781.jpg 3.860
Žánr:
Literatura světová, Literatura faktu

Vydáno: , Odeon
Originální název:

Death in the Afternoon, 1932


více info...
Nahrávám...

Komentáře (13)

Kniha Smrt odpoledne

jadran
27.10.2021

Nepatřím k obdivovatelům Ernesta Hemingwaye, přesto jsem přečetl asi všechna jeho základní díla (Komu zvoní hrana, Sbohem armádo, Stařec a moře, Zelené pahorky africké), ale paradoxně, jedinou zajímavou pro mě zůstává tahle tak trochu literatura faktu o zábavě, která je ryze španělská a mně mentálně zcela cizí. Mám pocit, že Hemingway byl přímo posedlým tím, kde se zabíjelo, kde tekla krev a je jedno, jestli se jednalo o válku, lov nebo zrovna býčí zápasy. Strašně ho to zajímalo a dokázal to podat velmi podrobně a pro fandu corridy (ani nevím, jetsli se to ještě vůbec koná) a její historie to musí být pecka, pokud ovšem pan Ernst i tady poněkud nefabuloval. Hemingwaye strašně zajímal a vzrušoval člověk v mezní situaci (což je espada prakticky vždy ve vrcholné chvíli celého programu), ale sám nikdy nedokázal překročit onu mez, aby se do ní dostal a nějak tak podvědomě si vždy našel cestu, aby byl jakoby "při tom", ale aby nebyl skutečně ohrožen. Stačí se seznámit s jeho účastí ve první světové válce, počínáním ve válce španělské i té druhé, jeho lovy a nakonec i jeho pobytem na Kubě. V tomto směru byl typickým salónním spisovatelem, typickým Američanem. A takhle ho viděl třeba Robert Ruark v Medojedkách a takhle ho chápu i já, zejména když ho porovnám s Remarquem. Ten si válku "užil" naplno, ne zpoza fronty, vlastně i dost velkou část svého díla nejdříve prožil a pak o tom psal. Proto i ty jeho poněkud slabší knihy mají tak hlubokou autenticitu a pravdivost. Hemingway pozoroval z bezpečné dálky a a psal ne o tom, jaké to je, zúčastnit se, ale pouze o svých představách. Ono je snadné se opájet se corridou, oním rituálem boje a smrti, když sedím v lóži, ale ti, co v aréně na odpoledním sluncem rozpáleném písku riskují zranění a nebo dokonce život to prožívají asi zcela jinak...

Ava365
11.12.2019

Pokud se chcete dozvědět vše o býčích zápasech, přečtěte si tuto knihu, která se tak trochu vymyká z ostatního autorova díla.


DeepSea21
26.06.2019

Hemingway tak jak ho mám rád.
Surový,nepřikrášlený,skvělé popisy a myšlenky.

Prince_of_book
07.04.2019

Od Hemingwaye jsem četl vlastně jen Stařec a moře a to kvůli maturitě, po smrti odpoledne jsem sáhl vlastně ani nevím proč, knihu jsem přečetl a trochu mě naučila o býčích zápasech jejich pravidlech a historii. Bohužel stejně jako jsem nevěděl prč jsem po knize sáhl to nevím ani teď když jsem knihu dočetl. Nebude to nejspíše knihou jako tím, že ona kniha není vlastně nic z mého šálku obvyklé četby. Kniha sama o sobě nebyla špatná, ale vlastně neměla nic co bych očekával.

Calucifer13
02.12.2018

Kniha, po jejímž přečtení jsem se naprosto zapálila pro býčí zápasy. Některé informace z ní jsou už ale dnes, kdy se některá z popsaných pravidel zápasu změnila, poněkud zastaralé.

Wladimirski
17.09.2018

Na knihu jsem se těšil, spojení velkého autora a zajímavého tématu mne lákalo. První část knihy jsem četl se zaujetím, které ale postupně sláblo. Po úvodním seznámení s Corridou a vším, co se kolem ní točí, začínalo být vše stejné, až jakoby zpravodajské. Autorova vášeň k danému tématu je nesporná, ale čtení mi přišlo poměrně těžké.

Kristy78
04.02.2018

Kniha detailně popisuje býčí zápasy, místy se jedná o místopis Španělska. Začátek knihy na mě moc rozvláčný s mnoha odbočkami. Corrida je zajímavé téma, jsem ráda, že jsem se o ní něco dozvěděla, ale styl psaní této knihy mi moc nesedl. Ale své čtenáře si jistě najde. V tomto případě jde o splnění dvojité výzvy, jak té čtenářské, tak zároveň té, že do ní zahrnu co nejvíce knih z mé knihovny, které jsem ještě nedržela v ruce ;)

Marekh
01.04.2019

Ernest Hemingway je můj oblíbený autor a kniha Smrt odpoledne je devátou knihou, kterou jsem od něj přečetl. Upřímně řečeno jsem se trochu obával, jak se mi kniha bude líbit, poněvadž tématem knihy jsou býčí zápasy. S tématem býčích zápasů jsem se už setkal u některých jeho knih, ale bylo to jen okrajově. V této knize jde do hloubky. Je vidět, že Hemingway rád navštěvoval býčí zápasy a dokonce bych řekl, že je miloval. Knihu lze zařadit do kategorie literatura faktu. V knize se dozvíme hodně informací o průběhu býčích západů, o chovu býků, seznámíme se s různými profesemi z této oblasti, např. matador, banderillero, picador aj., nahlédneme do historie býčích zápasů včetně nejvýznamnějších mužů, kteří se zapsali do historie býčích zápasů. CORRIDA nebo CORRIDA DE TOROS znamená v překladu španělský býčí zápas.

Myslím si, že tato kniha se nebude líbit všem čtenářům a určitě knihu nevyhledají čtenáři, kteří se neztotožňují a nesouhlasí s pořádáním býčích zápasů a považují to za něco hrozného, protože v jejích očích zcela zbytečně trpí zvířata - býci a koně, anebo čtenáři, které nezajímá toto téma. Matadoři při zápasech vždy zabijí býky a mnohdy jsou zraněni, anebo usmrceni také koně. Musím říci, že jsem se v knize dozvěděl hodně informací o celkovém průběhu těchto zápasů. V autorské poznámce Hemingway píše: "Tato kniha, Smrt odpoledne, nechce být ani historickou, ani vyčerpávající studií. Má to být jakýsi úvod do moderních španělských býčích zápasů, který se snaží tuto podívanou objasnit jak po stránce emocionální, tak praktické. Byla napsána proto, poněvadž takovéto objasnění zatím žádná španělská ani anglická kniha neposkytla." Býčí zápasy jsem nikdy na vlastní oči neviděl a myslím si, že by mne ani nelákaly a nenavštívil bych je. Když se nad tím zamyslím celkově, tak si myslím, že zvířata zbytečně trpí a zároveň také lidé jsou často zraněni, anebo přicházejí zbytečně o život. Býčí zápasy se uskutečňují ve Španělsku, v Mexiku a ve státech Jižní Ameriky, kde tyto zápasy považují za důležité, dalo by se říci národní sport, a rovněž je to obživa pro hodně lidí, kteří pracují v této branži.

V této knize se vyskytovaly také odbočky, např. rozhovor se starou paní, kde si povídali o býčích západech, ale nejenom o nich. Některé dialogy a příběhy byly úsměvné. Také se v knize dočteme o spisovatelských teoriích a kréd, které tvoří základ techniky psaní a filozofie jeho beletristických knih. Je zřejmé, že autor v této knize používá tzv. metodu ledovce, o jejímž principu se krátce rozepíše. Podle mě je kniha hodně podrobně zpracovaná. Hemingway ví, o čem píše, a pokud by chtěl, nepochybně by knihu dokázal rozšířit třeba o dalších 300 stran se všemi podrobnostmi a detaily. Hemingway naznačuje, co všechno v této knize není uvedeno a jaké množství informací a zážitků mohl do ní vložit. Je to autor, kterému by to nečinilo žádné problémy, ale pro mě to bylo dostačující až moc co se týče býčích zápasů. Pokud by se v knize vyskytovalo více vyprávění mimo býčí zápasy, tak bych to samozřejmě přivítal. Zajímavá je také pasáž o rozkoši ze zabíjení a také zamyšlení nad životem. Hemingway v závěru píše, že "tohle není žádná pořádná kniha, ale bylo zapotřebí několik věcí říct. Bylo zapotřebí říct několik konkrétních věcí." :)

Ač nejsem fanouškem býčích zápasů a nikdy jím nebudu a další knihy s tímto námětem číst rozhodně nebudu, oceňuji jeho poutavé vyprávění, jak se do toho vžil a vše čtenáři srozumitelným způsobem vysvětlil.

V knize se vyskytují Vysvětlivky slov, názvů a frází, užívaných při býčích zápasech, což určitě oceňuji, protože různých pojmů, které se v knize vyskytují, je velmi hodně. Vysvětlivky jsou hodně podrobné. V knize se vyskytují také reakce jednotlivců na regulérní španělské býčí zápasy, zhodnocení amerického matadora Sidneye Franklina a data, ve kterých se konají býčí zápasy v různých zemích.

Kniha má pěkný přebal a také se mi líbí grafické zpracování knihy. V Ediční poznámce je uvedeno, že první a jediné české vydání je z roku 1981. Tato kniha vychází z dotisku díla z roku 1982.

Citáty z knihy, které mne oslovily:

Je lehčí být od přírody statečný a hloupý, než mít vynikající inteligenci, a být přesto po všech stránkách statečný.

Lék na život neexistuje, madam. Nejúčinnější lék na všechna trápení je smrt, a tak uděláme nejlíp, když těch řečí necháme a půjdem ke stolu. Třeba se ještě dožijeme toho, že vědci všechny ty staré choroby sprovodí ze světa, a dočkáme se zániku veškeré morálky.

Próza je architektura, nikoli aranžérství, a baroko je už za námi. Když spisovatel vkládá vlastní úvahy, za které by jinak jako za eseje moc nedostal, do úst uměle vykonstruovaným postavám, jež se mu jako lidi v tománu vyplatí víc,, je možná dobrý obchodník, ale nevytvoří literaturu. Lidi v románu, nikoli obratně vytvořené postavy, musí vycházet ze spisovatelových asimilovaných zkušeností, z jeho poznatků, z jeho hlavy, z jeho srdce a ze všeho, co je on sám. Jestliže má štěstí, je seriózní a dostane je ze sebe celé, nebudou jednorozměrné a vydrží dlouho. Dobrý spisovatel by měl vědět takřka všechno. Samozřejmě že všechno vědět nemůže..

Největší emocionální přitažlivost býčích zápasů spočívá totiž v pocitu nesmrtelnosti, který zápasník během faeny zažívá a který vnuká i svým divákům. Vytváří umělecké dílo, ale zahrává si se smrtí, kterou k sobě vábí blíž a blíž, zahrává si se smrtí, jejímiž nositeli jsou, jak divák ví, býčí rohy; důkazem toho jsou ty mrtvoly koní na písku zakryté plachtovinou. Vnuká pocit, že je nesmrtelný, a člověk se na to dívá a dostává ten pocit i sám. Když pak mají ten pocit oba, podá o něm důkaz matador svým mečem.

Zjistil jsem, že když se člověk napije, je to skoro stejné, jako to bývalo. Vím, že se věci mění, ale je mi to jedno. Podle mě se mění všechno, ale jen ať se mění. Než se to změní příliš, nikdo z nás tu už nebude..

1