Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/2087/bmid_smrt-je-mym-remeslem-wyS-2087.jpg
5
3840
652
Román Smrt je mým řemeslem je psychologickou studií "vzorného nacisty" Langa, inspirovanou skutečnou postavou válečného zločince Rudolfa Hösse. V horizontu let 1913 až 1945 zachycuje takřka deníkovou formou proměnu "obyčejného" člověka ve zvráceného jedince, zrůdu odpovědnou za vraždění v koncentračním táboře Osvětim. Krize poválečného Německa dvacátých let minulého století, růst nacismu a fašismu, mravní krach velké části národa - to vše vytváří horizont děsivého příběhu o ztrátě smyslu pro nejzákladnější lidské hodnoty. Cyničnost a nedostatek rozlišovacích schopností, které tento úpadek doprovázejí, nejlépe ilustruje scéna z knihy, kdy je Lang postaven ve Varšavě před soud. Na obvinění, že zabil tři a půl miliónu osob, požádá o slovo a odpoví, jako by nechápal pravý význam svých slov: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl miliónu."... celý text
Literatura světová , Romány , Válečné
Vydáno: 2005 , Naše vojsko
Originální název:
La mort est mon métier , 1952
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Pořád se z té knížky vzpamatovávám. Hrozně mě bavila, přečetla jsem ji jedním dechem. A po dočtení... jakoby mi ani nedocházelo, co se tam stalo. Pak jsem si ji začala zpracovávat k maturitě a všechno to na mě dolehlo.
Tak za prvé jsem zjistila, že Rudolf byl reálný člověk (což jsem si během knihy myslela, ale neověřovala jsem si to). No a pak na mě začalo doléhat to poslání, které sebou kniha nese. Když se na to dívám s odstupem... já ho vlastně chápu, neříkám, že to co dělal schvaluji, ale po tom, co nám byl vykreslen jeho život, já to prostě dokážu pochopit, proč se tak choval (zvlášť to, že jeho život byl vystavěn na rozkazech a bez nich nevěděl, co dělat - ta myšlenka: "Kdo vydal rozkaz je za něj odpovědný a já se na nic neptám," je minimálně k zamyšlení).
Kniha do mě vypálila díru a myslím, že si ji budu nosit už celý život s sebou.
Autorovi se povedlo dokonale odosobnit hrůzu holocaustu a až na pár odporných pasáží, to působilo celé jako běžný logistický úkol. Nejhorší je, že SS velitelé tomu opravdu věřili a bylo zajímavé se jim podívat do hlavy. Úsporný styl knihy je z toho důvodu pochopitelný, dlouhé popisy by byli proti účelu knihy, četlo se to dobře. Ke knize bych se nevracel, ale nebyl to pro mě traumatický zážitek
Knihu jsem četla po dobu jednoho až dvou týdnů. Potřebovala jsem totiž nějaký ten čas, abych byla schopna určité části zpracovat. Bylo to silné, drsné až odporné. Kolikrát jsem při čtení skoro zapomněla dýchat.
Vybrala jsem si tuto knížku úmyslně k maturitě a bez problémů předčila všechna má očekávání. Bylo to něco neuvěřitelného. Myslím, že nad tím budu ještě hodně dlouho přemýšlet.
Bylo zajímavé přečíst si téma Osvětim i z druhého pohledu, než na který jsme zvyklí.
Tak to bylo drsny, doslova. Po urcitych castech knihy mi bylo nekolik dni zle a to doslova. Mela jsem v ustech pach, ktery autor tak barvite popisoval, bylo mi zle, jakmile jsem si predstavila zrudnosti, ktere byly pachany. Nejhorsi na tom je, ze v teto knize je jasny dukaz toho, ze kdyz ma clovek nad sebou nekoho kdo mu dava rozkazy a on je plni do jednoho, ma pak dojem, ze nic neni jeho vina. Pritom ten samotny clovek je cinitel a taky ten nejvetsi vinik, nastroj. Knihu by si mel precist kazdy, kdo ma pocit, ze ma v zivote neceho malo, nekdo v zivote nemel nic, jen utrpeni, strach o svoji rodinu, svoji lasku a celkove svuj zivot. To je to nejcennejsi, co mame, svuj zivot, svobodu volby (i kdyz v dnesni dobe je to rozporuplne)...
Rozhpdne doporucuji!!
Desive cteni o tom, jak doba, armada a ideologie zmeni obycejneho cloveka v bezcitneho netvora.
Velice zajímavě napsáno. A také vítám pohled z druhé strany , bylo to zvláštní. Rudolf chtě nechtě byl v knize docela sympatický . Víc toto dílo není třeba hodnotit.
Těžko se dají ohodnotit knížky s tématikou, která byla obsahem této knížky. Lze snad hodnotit hvězdičkami takové knihy na základě jejich příběhu? Nicméně jsem ráda, že jsem si mohla přečíst i "druhou stranu mince" a to zpověď Rudolfa Lang, kde byly popsány faktory ovlivňující jeho vývoj osobnosti a také jeho myšlenkové pochody a názory na jisté věci. Knížka mě velmi zaujala a doporučila bych ji k přečtení ostatním čtenářům.
Za mě velmi zajímavý příběh, který je viděn z ,,druhé strany" než nabízí většina příběhů - ze strany moci.
Knihy psané v "ich" formě mají tu nebezpečnou vlastnost, že je vám hrdina mnohdy sympatický, i když si to objektivně příliš nezaslouží. Tak tomu bylo u mě i v tomto případě. Rudolf mi byl prostě od dětství sympatický. Proč ? Protože měl charakter, miloval svou vlast, svůj národ a byl ochoten za něj obětovat život, byl statečný voják, byl skromný, pracovitý, pravdomluvný, měl smysl pro disciplínu a jen tak mimochodem také zorganizoval vyvraždění několika set tisíc lidí. Což bral jako protivnou práci, které se neúspěšně snažil uniknout.
Kniha byla inspirována skutečnými autentickými vzpomínkami Rudolfa Hösse, které napsal v polském vězení (česky vydáno pod názvem Velitelem v Osvětimi). Tato kniha je historický materiál vysoké kvality, ale nemá uměleckou sílu Merleova románu, který je strhující.
Tato knížka je jedna z mála, kterou bylo možné za mého mládí na toto téma číst. Tenkrát jsem naivně myslela, že už takoví lidé byli potrestaní a nic takového se nemůže opakovat. Postupem času člověk pozná, že ti lidé nezmizeli a stále plnili "jen" rozkazy. Fanatici, kteří si neuvědomují, že to, co páchají, je zločin.
Tohle je pro mě obzvlášť těžké hodnocení... na knihu jsem byla hodně zvědavá, téma holocaustu mě zajímá dlouhodobě, ale tady jsem narazila... nevím, přesně čím to je, Merleho znám, už jsem několik jeho knih četla, ale nejspíš jsem očekávala něco jiného a v tomhle případě jsme se s autorem zřejmě zcela minuli. Mým největším problémem bylo, že hlavní hrdina je tak strašně emočně plochý, prakticky bez jakýchkoliv vnitřních myšlenek a hlubší analýzy, že se mě vlastně vůbec nedotýkal. Je samozřejmě možné, dokonce pravděpodobné, že to byl autorův záměr a způsob, jak nám ukázat chladnou až strojovou osobnost jednoho z nejhorších nácků druhé světové války... ale já jsem po celou dobu čtení (kromě období hrdinova dětství) měla pocit, že jen kloužu po povrchu a celá ta strašlivá mašinérie a zvrácené, ale metodicky důkladné počínání Rudolfa, se mi nedokázalo dostat pod kůži a něco, cokoliv, ve mně vyvolat... a to mě mrzí...
Velice zajímavé čtení jak se z ušlápnutého chlapce vyrůstajícím ve stínu despotického otce, který vyžaduje bezvýhradnou poslušnost, stane jeden z největších masových vrahů v dějinách. Ačkoliv já sám mám s tímto rychlým hodnocením trochu potíž. Jak sám Rudolf uvádí, on sám si vraždění nevymyslel, jenom plnil rozkazy jak se na německého vysokého důstojníka slušelo - "Mojí ctí je moje věrnost"
Tohle je silná kniha, pro silné žaludky. Náhled do tak zvrácené mysli, že by si snad člověk myslel, že něco takového není ani možné. Jak málo stačí obratnému manipulátorovi, aby z běžného - poněkud tápajícího jedince učinil likvidační stroj bez svědomí a špetky empatie. Všem, kdo si troufají, knihu doporučuji - jako memento, čeho všeho je člověk schopen.
Kniha je výborně napsaná, ale musela jsem jí odkládat a četla jsem jí na etapy, protože to zlo a hrůzu v knize popsané jsem nemohla pobrat najednou. Doporučuji přečíst.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus válečné zločiny nacisté rozhlasové zpracování holokaust, holocaust podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2005 |  Smrt je mým řemeslem |
| 1974 | Malevil |
| 1989 | Dědictví otců |
| 1974 |  Až delfín promluví |
| 1989 | V rozpuku mládí |
Kniha Smrt je mým řemeslem je v
| Právě čtených | 43x |
| Přečtených | 5 641x |
| Čtenářské výzvě | 610x |
| Doporučených | 585x |
| Knihotéce | 1 167x |
| Chystám se číst | 1 775x |
| Chci si koupit | 393x |
| dalších seznamech | 37x |
Moja druha kniha od Merleho a teda mozem povedat, ze sa to cita neskutocne lahko, odhliadnuc od tematiky. V oboch jeho knihach sa mi stalo, ze som si na jednom mieste skoro grcla jak ma natiahlo. :,D To teda klobuk dole, ale akosi sa neviem zbavit pocitu, ze spracovava namety velmi priamociaro az naivne. Chyba mi v tom hlbsi filozoficky presah, alebo nieco na zamyslenie, nie vsetko naservirovane na tanieri.. Toho skoda.. (Vyrok storocia, Bola to nudna praca..#Thug life#Epic-kamenak jak svina)