Smrt bez spravedlnosti: Mrtví Ratajského lesa

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Byla vražda Anny Kvašové, spáchaná v lednu 1952, promyšleným činem nebo excesem pachatele? Urychlila kolektivizaci na Kutnohorsku, jak se všeobecně tvrdilo? Došlo v roce 1958 k nalezení spravedlnosti, nebo snad měl tehdy vedený proces blíže k institucionalizované mstě komunistického režimu? Představuje násilná smrt tehdy neznámé funkcionářky stín protikomunistického odboje, či naopak v daném kontextu nastoluje „mašínovské“ otázky? Jak je možné, že proces s takzvanou skupinou Landstoff a spol. se stal ukázkovým příkladem „třídně“ pojímané spravedlnosti v době, kdy doba „třídní justice“ měla být podle mnohých již překonanou minulostí? A proč zapomínáme na to, že kolektivizace, prosazovaná násilím a prostřednictvím perzekucí, vedla k nespočtu lidských tragédií, ve výsledku pak k zpřetrhání tradičních vazeb v sociální struktuře české vesnice, a že represe s ní spojené se staly legitimním zdrojem odporu a odboje vůči komunistickému režimu? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět autor této knihy....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/379319/big_smrt-bez-spravedlnosti-mrtvi-ratajs-83Y-379319.jpg 4.84
Nahrávám...

Komentáře (4)

Kniha Smrt bez spravedlnosti: Mrtví Ratajského lesa

Kakho-Oto
03.04.2020

Velmi fundovaná publikace. Autor se dopodrobna zabývá událostí z 10. 1. 1952, kdy byla na Kutnohorsku zastřelena místní komunistka Anna Kvašová. Události komunisté využili k perzekuci soukromých zemědělců, úplně stejně využili tzv. babické události z 2. 7. 1951. Za vraždu byli v roce 1958 odsouzeni tři muži k trestu smrti, ačkoliv se jednalo zřejmě o rozhodnutí jednoho z nich. Ostatní členové jeho "skupiny" byli možná jen pro postrašení Kvašové (ostříhat ji, podobně se to dělalo s ženami, které se zapletly s německými okupanty). Soud z roku 1958 se ovšem nijak nelišil od soudních líčení cca z let 1949-1954. Smutné bylo alespoň pro mě zjištění, jak se k případu postavili právníci v roce 2010 (na druhé straně mě to moc nepřekvapilo). Už vůbec mě nepřekvapilo, jak komunistická propaganda neobjektivně popisovala činnost Kvašové, poněvadž podle některých archiválií z jejího života se dozvídáme rovněž o kritice její práce. Totéž platí o dobovém propagandistickém profilu všech členů tzv. skupiny Antonína Landstoffa, na kterých komunisté nenechali nit suchou (přitom např. Anna Kubelková vyvíjela skutečnou protikomunistickou činnost - letáky, pomoc jednomu muži v přechodu na Západ). Vypadalo to na jasných pět hvězdiček, avšak některé rozvláčné kapitoly (zejména z druhé části knihy) mě nakonec vedou k hodnocení (silnými) čtyřmi hvězdičkami.

Lenka4
18.06.2019

Velice podrobně a přehledně popsaná situace zemědělců v době kolektivizace, vyšetřovatelské metody a způsob fungování justice. Také ukázka manipulace s veřejným míněním pomocí zpolitizování kriminálních případů a jejich využití k agresivní propagandě.


Opatov
30.09.2018

Vyborne zpracovano. Na knize je videt, ze autor disponuje znalosti faktu. Velmi presvedcive.

Felidae
01.07.2018

Velice erudované dílo historika ÚSTR zpracovává vraždu Anny Kvašové v kontextu 50.let. Koho zaujal Pelánův Ratajský les, který stejnou kauzu ukazuje uměleckými prostředky, nechť sáhne po odborné literatuře a dozví se, jak bylo vše dle pravdy.