Slunce, které nezapadlo

Druhá světová válka opět tak trochu z druhé strany.
Anna je mladá Němka, která má jedno velké tajemství, které nesmí vyjít na světlo.
A tady začíná hlavní dilema - má být věrná své lásce a počkat na člena odboje, která je poslán na frontu? Nebo si vzít vysoce postaveného člena SS a doufat, že ji to udrží v relativním bezpečí?
Zní to dost jako červená knihovna, že? Ale nebojte, kniha je také o odboji, o rodinných vztazích, o těžkých životních rozhodnutích, ...
Popravdě ze začátku mi hlavní hrdinka přišla docela naivní a hloupá, ale! Příběh se rychle rozběhl, Anna prozřela a pak už to bylo smutné, dojemné a někdy obojí zároveň. Oko nezůstalo suché.
Vlastně je to trochu jiný příběh z 2SV, než jaké jsem doposud četla.
Za sebe vřele doporučuji a autorku řadím mezi své oblíbené - nechtělo se mi věřit, že je to její prvotina!

Jako by se mi v hlavě odvíjel napínavý film nebo nesmírně poutavý seriál...
Tereza Šmakalová by byla výbornou scénáristkou.

Na mladou českou debutantku jsem byla velmi zvědavá. Ale opravdu jsem nečekala, že hned první večer, co její knihu otevřu, s ní strávím nepřerušovaných pět hodin, a kdybych na písmenka nepřestávala vidět, četla bych asi až do rána. Přečetla jsem již tolik příběhů z druhé světové války, ale způsob, jakým bylo napsáno SLUNCE, KTERÉ NEZAPADLO, na mě neskutečně zapůsobil. Jeho nádherná dějovost překypující zvraty, množství postav z nichž si každá prochází jiným osudem a atmosféra událostí ve válkou prosyceném Berlíně mě doslova strhly. Nečekala jsem to.
Ze začátku jsem si totiž myslela, že bude snadné příběh předvídat. Jeho čtení mě bavilo, k postavám jsem si tvořila vztah, ale trochu jsem se bála, že to pojede podle šablony, kterou kopíruje téměř každá třetí kniha z tohoto historického období. Ale nestalo se tak. Jen, co jsem se v příběhu zorientovala, začala Tereza Šmakalová pálit všechny mé obavy. Přicházel zvrat za zvratem, odhalení za odhalením a najednou jsem si netroufla předvídat, co přinese další stránka nebo kapitola.
I když se na stránkách pořád něco dělo, nebylo to překombinované a čtenář se necítil zahlcen ani hnán příliš rychle dějem kupředu. Nevím, jak se to Tereze Šmakalové povedlo. Ale napsala vážně poutavý příběh, od kterého se nešlo odtrhnout a já si moc přeji, aby mezi ostatní nezapadl, a aby jsme ho třeba mohli vidět i na televizních obrazovkách nebo na filmovém plátně. Moc by mu tahle podoba slušela. A seriál by z toho byl opravdu napínavý.

Pokud bude autorka ve své tvorbě pokračovat, máme se na co těšit. Já si její další díla určitě přečtu.
Nejsilnější stránkou této autorky je děj. Je čtivá, ale její jazyk není tím, co udělá její tvorbu výjimečnou a zapamatovatelnou. Budou to její zápletky, postavy a zvraty, u kterých budete třeštit oči. Je neuvěřitelné, že i tak mladý člověk je schopný napsat takhle krásnou ucelenou knihu.
Nakladatelství MOTTO má pod sebou velkou literární naději.

Smekám před autorkou a jejím debutem . Styl příběhu mi evokoval spíše zahraničního autora a že je autorka Češka mě mile překvapilo . Krásný , propracovaný příběh , za který děkuji a doufám, že nebude poslední . Autorka má před sebou velkou budoucnost .

Určitě to nebyla nejlepší kniha na druhoválečné téma, kterou jsem kdy četla. Ale! Beru v potaz, že je to prvotina (velmi) mladé autorky. A když jí budu hodnotit jako takovou, vlastně to vůbec nebylo špatné. Děj je, na můj vkus, až moc jednoduchý a v některých směrech trochu "pohádkový", určitě by šlo ho rozpracovat hlouběji. (Třeba když už se pracuje s deníkovými zápisy, ocenila bych, kdybych jich tam bylo víc.) Ale autorčino psaní má rozhodně potenciál a věřím, že až se "vypíše", bude psát kvalitní knihy.

Na knihu jsem se těšila, protože tematiku 2. sv. války mám ráda. První půlka knihy se četla dobře, ale pak jsem začínala být otrávená z přílišného množství vět, které jen popisovaly až moc barvitě myšlenky a situace.
Přiznám se, že ke konci jsem dost přeskakovala a chtěla mít již dočteno.
Až moc “obláčkový ” konec.

Příběh je to krásný a plný zvratů. Chvílemi mi bylo při čtení ouzko ale celou dobu jsem Anně držela pěstí. Bála se o ni a doufala….doufala, že vše dopadne dobře. V knize se setkáváme se všemi situacemi, které se děly. Perzekuce Židů, dění v odboji, fanatická podpora nacismu od SS, strach obyčejných lidí i jejich odpor proto nacismu…protože ne každý Němec byl nacista! Ja sice válečné knihy úplně nečtu (vždycky mě to děsně rozbije), ale tato se mi moc líbila a jsem zvědavá, co autorka napíše dalšího. Pokud vás tento druh příběhu baví, knihu doporučuji k přečtení.

Nad touto knihou jsem dlouho váhala, a jsem ráda, že jsem jí nakonec přečetla. Určitě zajímavý pohled na druhou stranu mince ze života o druhé světové válce. Místy mi to připomínalo knihu Růže bílá, černý les.., kterou také vřele doporučuji.
Slunce, které nezapadlo je velmi čtivý příběh, jen mi tam občas chybělo více emocí, protože tady ta doba si silné emoce zaslouží, ale určitě skvělý nápad na příběh, postavy nejsou černobílé, čehož si vážím.

(SPOILER) Ani nevím, kde pořádně začít, myslím že takhle napsanou knihu jsem ještě nečetla, co patrám v paměti. Německý odboj je velice zajímavé téma a je dobré vědět, ze i tady se našli lidé, kteří s Hitlerovou ideologií nesouhlasili a snažili se ji zastavit.

Kniha se četla sama, čtenáře udržovala v napětí, s kazdou další kapitolou jsem chtěla vědět víc.

Kniha sleduje život Anny, jejíž otec je vysoce postavený muž a snaží se ochránit svou dceru za kazdou cenu a jeji velké a v tuto dobu nebezpečné tajemství.

Byla zde otázka kolektivní viny, za mě společnost nemůže za činy jednotlivců. I dnes se ovšem najdou tací, kteří nemají rádi jeden národ kvuli pár lidem. Těžko soudit takového člověka, pokud si prožil neco zlého za co může určitá osoba, raději zanevře na všechny. Neměli bychom zapomenout, ale taky rozlisit kdo byl zločinec a kdo oběť.

Myslím, ze autorka se tohoto složitého tématu války a kolektivní viny zhostila se ctí.

další část obsahuje spoilery a filozofická okénka

Popravdě mi na konci bylo trochu Rainera líto a hned vysvětlím proč. Je těžké vyrůstat v rodině a zachovat si nějaké svoje názory, když od mala mu vtloukaji do hlavy jisté názory. To je jako dneska, někteří lidé dezinformacim bezmezně věří a jiní ví, že je to blbost. Rainer věřil, ze dělá dobrou věc, protože takto byl vychovan, proto možná ani nechápal že ho Anna nechce, byl z rodiny, kde si brali co chtějí. Annu podle mě miloval a kdyby to bylo vzájemné snesl by ji modré z nebe.

Zajímalo by mě, jak by na ni reagoval, kdyby od začátku věděl jeji tajemství díval by se nakonec na celou problematiku jinak, připojil by se k odboji? Těžko říct.

Anny mi bylo rozhodně líto, nedovedu si ani trochu představit byt s mužem, ke kterému nic necítím, chvili jsem se lekla, ze to dítě je Rainera. Aspoň konec příběhu ji dopřál vše, co si zasloužila.

Ke konci jsem se trochu bála, aby Rainer neodtáhl Annu do Brazílie, kam většina lidí na vyšších mistech po válce utekla před spravedlností. I kdyz co jsem slyšela, tak ne všichni byli potrestáni za sve skutky.

Souhlasím s komentářem ivousekk, viz níže. Knížku napsala mladá slečna a je to její prvotina, přidávám bod. Mně s přibývajícími stránkami připadalo, že děj je stále naivnější. Ale výhoda je, že když přeskočím věty či odstavce, tak mně nic neuniklo. (Knížku jsem si vybrala v knihovně, protože má vysoké hodnocení)

Autorčin styl vyprávění mi skvěle sedl, dokázala mě vtáhnout do děje a v pár momentech vyvolat silné emoce.

„Jsi sluncem mého života, měsícem mých emocí a hvězdou mých nadějí.” Krásný citát!

Jedná se o román, který se odehrává v odbobí druhé světové války v Něměcku a příběh se točí okolo Anny.
Anna je sympatická hrdinka, které nejde nefandit. Patří k těm Němcům, kteří nemají nacistické myšlení.
Ironíí osudu padne do oka Rainerovi, což je esesák jak vyšitý a odhodlaný ji získat pro sebe. Zároveň se do jejího srdce začne vkrádat o několik let starší Erwin, důstojník spolupracující s jejím otcem.

Zasazení děje do Německa je určitě plusem. Vidíme přímo u zdroje, jak bylo zacházeno nejen se Židy, ale i německými odpůrci režimu. A s těmi se tedy vůbec nemazlili, nezáleželo ani na tom, jak vysoce byli postavení. Mučivé výslechy, soudní procesy, propravy. Naštěstí není popsáno nějak podrobně, ale i tak to na člověk padne. I Anna se dostane do situace, ze které vedou jen dvě cesty, z nichž jedna je smrt a ta druhá.. taky žádná sláva. Bylo mi jí hrozně líto.

Kniha ve mně zanechala silný dojem. Pokud máte rádi historické romány z období druhé světové války, kde nechybí romantická linka, těžká rozhodnutí a osudy obyčejných lidí v neobyčejně kruté době, určitě by vám Slunce, které nezapadlo nemělo uniknout.

Kniha se mi moc líbila a trefila se mi i do čtecí noty. Dala jsem si dost neplánovaně květen - měsícem knih odehrávajících se během 2.SV a tato byla již třetí knihou s touto tematikou - a přesto byla každá z knih úplně jiná...
Slunce, které nezapadlo bylo pro mě, i přes svůj příběh a děj z nacistického německa, takovým zvláštním pohlazením po duši. Annu jsem si velice záhy oblíbila a brzy mi bylo z toho co prožívala a musela podstoupit až úzko. Sympatizovala jsem s jejími city k Erwinovi a z celého srdce jsem doufala, že to mezi nimi dopadne a znovu se shledají. Naopak k Rainerovi jsem cítila hroznou zášť. Obdivovala jsem Anninu houževnatost a vlastně všechny, kteří "bojovali" proti nacismu. Ať už to byl jakýkoliv boj.
Kniha je to velmi emotivní se silným příběhem, s velice zajímavými myšlenkami a s působivými citáty. Plná nevyzpytatelných osudů a cest. Smutku a naděje.

// ČV 2026 = Kniha, v níž se objevuje reálná osobnost

Zajímavě pojatý příběh, který se odehrává za druhé světové války v Německu. Nejprve jsem byla dost naštvaná, tolik lásky, tolik myšlenek než mi došlo, že to je asi to jediné, co lidi potřebovali, aby to všechno přežili.

Příběh odehrávající se za druhé světové války v Německu – Anna vyrůstá jen s otcem, vysoce postaveným vojákem, který ale nesouhlasí s politikou Adolfa Hitlera… Nyní pracuje Anna jako písařka na armádním úřadě a postupně odhaluje věci, o kterých dřív neměla ani tušení, a stává se jejich součástí…

Debut Terezy Šmakalové považuju za velice vydařený – poctivě a detailně vypráví o nelehké době a zdůrazňuje, že ne všichni Němci byli fašisti… Je vidět, že se o historii druhé světové války zajímá, neboť do textu zakomponovává spoustu faktických maličkostí, které asi ani nebudete znát, čili se dozvíte i něco nového… Styl je klasický, oceňuju tempo vyprávění – není příliš rychlé, ale ani příliš pomalé – zvrat vždycky přijde v tu pravou chvíli… Taky se mi líbilo, že příběh není úplně snadno predikovatelný – nedá se říct, že byste už do začátku věděli, jak všechno dopadne, a vyskytnou se tu i nějaká ta překvapení…

Určitě tedy doporučuju, především pro milovníky klasických historických vyprávění, myslím, že by román mohl oslovit třeba čtenářky a čtenáře Jany Poncarové nebo Hany Marie Körnerové, a na další autorčinu knihu se těším, ráda si ji přečtu…

Hodnocení: 4 * z 5 *

zkusím příští knihu, ale s touto jsem se nesetkala. Možná čteno ve špatnou chvíli

„Jsi sluncem mého života, měsícem mých emocí a hvězdou mých nadějí.”

Za tuto krásnou knihu moc děkuji autorce Tereze Šmakalové

Historický román, který se odehrává v Německu za druhé světové války. Už jen to, jak se na Židy házela špína, nikde je nechtěli a neustále jim bylo ubližováno jen proto, že byli… To už samo o sobě je dost emotivní a u nejedné pasáže jsem brečela.

Tohle ale není jen o válce a smrti. Tohle je příběh, kde naděje hraje hlavní roli. Bojovat i o ten poslední střípek… do posledního dechu.

Anna je úžasná a citlivá dívka, které není její okolí lhostejné. Rasová diskriminace je jí proti srsti, ale vyjádřit nebo vyslovit své názory je příliš nebezpečné. A není jediná, kdo to cítí stejně. Právě to jí dává naději na lepší zítřky.

V Annině životě se pohybují dva muži. Fanatický esesák Rainer, který si bere, co chce, a je schopný pro to udělat cokoliv. A důstojník jejího otce Erwin, který se snaží svým citům bránit. Je starší a nebylo by to vhodné… ale pravé lásce se prostě nelze bránit. Oba podléhají svým citům.

Nacistický režim s nimi ale rozehrál krutou hru. Annin otec je obviněn z plánování atentátu na vůdce. Erwin je degradován a poslán do první linie. A aby si Anna zachránila život, musí přijmout Rainera jako svého manžela a splnit „povinnost“ čistokrevné rasy.

V lásce jim stojí až příliš mnoho překážek a naděje je to jediné, co je drží pohromadě.

Příběh mi doslova trhal srdce. Šťastný konec byl vybojovaný do posledního dechu a o to víc byl zasloužený. Terka si s knihou dala obrovskou práci a je to opravdu skvělá autorka. Hltala jsem stránku za stránkou, až mě mrzelo, že už je konec.

Všem moc doporučuji. Tohle není jen příběh o válce… tohle je příběh o lásce.

PS: Terko, tohle byl sen. Emotivní, lidský a plný naděje. Jen tak dál.

Úžasná kniha o válce z pohledu Němky. Krásně je v ni vyliceno, ze ne všichni Němci byli ti špatní. Na to bychom neměli nikdy zapomínat a neměli bychom tak házet všechny lidi jedné skupiny do jednoho pytle. Oceňuji také to, ze autorka napsala tuto skvělou knihu takto mladá. Má můj obdiv, píše mnohem lépe než jiní zkušenější autoři.

Slunce, které nezapadlo od Terezy Šmakalové pro mě bylo nádherným a velmi emotivním čtenářským zážitkem. Kniha se četla lehce, plynule a od prvních stran mě vtáhla do příběhu plného lásky, naděje, bolesti i hlubokých emocí. Osud Anny a Erwina mě zasáhl natolik, že jsem jim po celou dobu z celého srdce přála jejich opětovnému setkání.

Autorka dokázala vytvořit silný , citlivý příběh, který v čtenáři zůstává ještě dlouho po dočtení. Nádherná přirovnání, hluboké myšlenky a jemný styl psaní dodávají knize výjimečnost.
Erwinovu citaci "Jsi sluncem mého života , měsícem mých emocí a hvězdou mých nadějí" jsem si doslova zamilovala.

Tuto knihu bych s radostí doporučila milovníkům emotivních, historických a silných příběhů, které pohladí po duši a zároveň chytnou za srdce. Pokud jde o prvotinu autorky, pak je její debut obdivuhodný a velmi povedený.

Tereze Šmakalové patří velké poděkování za tento krásný literární zážitek. Je až neuvěřitelné, že se jedná o její první knihu, o to větší obdiv si zaslouží . Přeji jí mnoho inspirace a dalších stejně nádherných příběhů, protože její talent je rozhodně nepřehlédnutelný.

Válka. Téma, které si pro své knihy vybírá spousty spisovatelů, abychom nikdy nezapomněli na zvěrstva, která se v minulosti odehrávala. Stejně tak tomu bylo i v případě Terezy. Ve své knize se nezaměřila jen na lidské utrpení, ale i na vztahy. Vztahy mezi lidmi, kteří si ve válce nemohli přijít na jméno. Každý podezříval každého a z války už byli všichni vyčerpaní. Z nedostatku jídla, ze ztrát blízkých osob a z neustálého nebezpečí.

Anna je mladá písařka pracující v Berlíně. S hrůzou sleduje, jak válka vše ničí. Její otec zastává vysokou funkci v armádě a ví, že její rodina má jedno velké tajemství. Takové, které by se neměl nikdo dozvědět, aby válku přežili ve zdraví.

Anna je zamilovaná do Erwina. Pohledného muže, který ale musí jako spousty ostatních narukovat do války. Do cesty se jim plete Rainer. Fanatický esesák, který si jde tvrdě za svým. Chce Annu získat za manželku stůj co stůj. Musí mu dát minimálně tři děti a splnit tak svou povinnost oddané německé ženy. Anna v sobě řeší obrovské dilema. Erwina miluje, Rainera nenávidí. Jenže je zde ještě rodinné tajemství, které ji nutí o sňatku s Rainerem uvažovat. K záchraně života svých blízkých a sebe.

Když jsem knihu začala číst, tak jsem byla lehce zklamaná a znepokojená, jak byl příběh povrchní. Postavy ne úplně vykreslené, takže jsem si k nim hledala cestu. Byla zde i jedna scéna nad kterou jsem vyloženě povytáhla obočí s tím, že tohle by se rozhodně nemohlo stát, protože by daní lidé neuvěřitelně riskovali životy. Ale říkala jsem si, že tomu dám ještě pár stran a uvidím, jestli se příběh bude vyvíjet lépe. A ono se tomu skutečně stalo. Jako kdyby autorka chytila druhý dech a najednou byl příběh čtivější a hlavně skvěle napsaný. Několikrát mě zamrazilo a jednou jsem měla slzy v očích. Po dočtení mi opravdu padla brada, když jsem se dočetla pár informací na konci knihy.

Kdyby autorka ještě víc prohloubila informace o tom, proč se i mezi Němci se našli odpůrci války, určitě by to příběhu dodalo ještě lepší prožitek a pochopení všech souvislostí. Přeci jen mohou příběh začít číst lidé, kteří o 2. světové válce vědí minimum (třeba někdo takový je). Každopádně je ale na textu rozhodně znát, že se autorka ve 2. světové válce orientuje a zajímá ji. Chápu, že nechtěla napsat pětisetstránkovou bichli a zaměřila se víc na tu milostnou linku. Ano, příběh je předvídatelný. Je hlavně o síle, o víře a odhodlání. Příště možná maličko ubrat na konci. Knížku vám s klidným svědomím ale doporučuji a Terce přeji, aby napsala ještě spousty knih. Rozhodně si najdou spokojené čtenáře a já se řadím mezi ně.

"Můžou ti vzít všechno. Jediné, co ti nikdy nevezmou, je víra a naděje.”

“Jsi sluncem mého života, měsícem mých emocí a hvězdou mých nadějí.”

Děj této knihy se odehrává Berlíně během druhé světové války. Hlavní postavou je Anna, jejíž otec je generál v armádě. Už nějakou dobu se jí dvoří Rainer, esesák tělem i duší. Jenže Anna se seznámí s Erwinem, důstojníkem, do kterého se zamiluje. A je teď na ní, pro koho se rozhodne – zda se bude řídit hlavou nebo srdcem. Rozhodování je to obzvlášť těžké, protože se nachází v situaci, kdy jde doslova o život.

Válečné období není lehké pro nikoho. Annu ale naučilo spoustu věcí. Ta nejzásadnější byla, že čas se na nic neptá. Nikdy nevíme, kolik nám ho zbývá.

Tahle kniha je o lásce, přátelství, zradě, bolesti, rodinných poutech, válce, ale také odvaze být sám sebou a bojovat za sebe.

Je to čtivá kniha a dovolí čtenáři mimo jiné taky nahlédnout mezi členy odboje nebo postavení Židů za války. Při čtení pocítíte, jak může být láska silná a co díky naději je schopen člověk udělat a vydržet.

Za mě ji tedy doporučuji, pokud máte rádi všechno to, co jsem zmiňovala.