Slezské písně ekniha

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Třetí svazek Kritické hybridní edice—Slezské písně Petra Bezruče — přináší v knižním čtenářském vydání nově revidovaný text této jediné Bezručovy sbírky a v elektronické vědecké edici veškeré varianty textu básní. Knižní čtenářské vydání se opírá o znění Slezských písní z prosince roku 1928, tedy o nejširší podobu sbírky z období před tím, než autor podrobil text svých básní plošným úpravám, které vedly k jejich výraznému uměleckému znehodnocení. Básně ze Slezských písní, které nejsou součástí zvoleného základního vydání, nalezne čtenář v komentáři. Elektronické vědecké vydání (na přiloženém DVD) obsahuje obrazovou podobu a přepis všech relevantních zjištěných rukopisů, jež byly dosud reprodukovány jen výběrově a nedostatečně, dále znění časopiseckých otisků, předcházejících zařazení básně do knižního celku, a znění básní v knižních vydáních Slezských písní od prvního souboru s titulem Slezské číslo(1903) do posledního vydání, na němž se autor ještě podílel (1958). Proměny kompozice sbírky, která v prvním knižním vydání obsahovala méně než tři desítky básní a ve své konečné podobě se rozrostla takřka trojnásobně, zachycuje samostatný přehled. Součástí edice je i shrnutí životních osudů a vydavatelské historie Slezských písní, přinášející množství dokumentárního obrazového materiálu. Edici doplňuje ediční komentář soustřeďující se primárně k historii textu. Po bezmála padesáti letech se tak dostává čtenářům do rukou nově pořízené čtenářské i vědecké kritické vydání sbírky. Čtenářské vydání Slezských písní vychází současně jako e-kniha (bez elektronické vědecké edice). Projekt je realizován za finanční podporyMinisterstva kultury ČR....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/28_/286532/slezske-pisne-m6F-286532.jpg 3.5718
Žánr
Literatura česká, Poezie
Vydáno (ekniha) · Akropolis, Ústav pro českou literaturu AV ČR
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (98)

Kniha Slezské písně

Přidat komentář
Kryštofka
02. září

Ponuré, ach tak ponuré. Autor na mě působí velmi depresivně.
A škobrtavé, místy neumělé a tak se opakující. Chybí tomu lehkost.
Jako dítě jsem si přečetla v kalendáři básničku o kaktusu a naprosto mě okouzlila. Po přečtení sbírky musím konstatovat, že tato báseň je mi nejbližší. Tím, že je zařazena jako první, tak jsem měla vlastně to nejlepší hned na úvod. To nejlepší a tak odlišné od zbytku sbírky.
Pak je tu pár básní, které mají dramatickou linku a spád a které se zařadily do čítanek. Kantor Halfar, Maryčka Magdonova, Labutinka.
Přesto se ze mě fanoušek Bezruče nestal.

RosMeggie
18. srpna

Rozhodně klasika, kterou bychom měli aspoň jednou za život přečíst, ale pro mou osobu není potřeba ji číst vícekrát.. :D

Vaše Rose

dancadragneel
18. srpna

Klasika, kterou by si měl přečíst každý. Samozřejmě i některé básně jsou trochu nic moc, aspoň pro mě byli, ale pořád jsou tam ty krásné, které stojí za to si je přečíst.

Radka1911
27. června

Nádherná dojemná klasika. Sbírku si čas od času přečtu.

ArwenAragorn
13. června

Ne, Petr Bezruč mě zas tak moc nebral.

Burinkacdbd
08. června

JAK HASNOU BESKYDŠTÍ GORALI
ZA ZVUKŮ VERŠŮ TAK KRÁSNĚ:
CO CHCEŠ TY RAPSODE ZOUFALÝ?
JSOU LIDÉ, KTEŘÍ ČTOU BÁSNĚ.

Sbírku Petra Bezruče (byť se dodnes vede spor o autorství) jsem znala ze školy, pamatovala jsem si jen Maryčku Magdónovou (Dále jen MM) a došla jsem k názoru, že je třeba "uzavřít kapitolu" a přečíst sbírku básní celou.
Toto dílo prý bylo "jednorázovým" vystoupením proti útlaku slezského lidu. Sbírka vznikala od 90. let 19. století do Bezručovy smrti v roce 1958.
Proto si dovolím být jízlivá (a možná si to i myslím špatně), ale zajímalo by mě zda bylo Bezručovi alespoň líto cca. 6 milionů udávaných židovských obětí (žen, dětí, starců, mužů) za 2. světové války...
Ze školy jsem si pamatovala MM a do historických souvislostí jsem si vše začala dávat opravdu až nyní, kdy nad každou básní přemýšlím a čtu ji klidně několikrát za sebou.
Básně jsou úderné (nemyslím to jízlivě, jen, že mají řízný zvuk při přednesu a sílu slova), Bezruč vyčítá "cizí" školy, černé doly, rudé hutě, fabriky a nikdy nekončící dřinu za kterou si horník takřka nic nekoupí, neuživí s ní rodinu a často pod zemí umírá...

PADÁTE SEKEROU
NA ROZKAZ Z VÍDNĚ,
HYNETE POMALU,
HYNETE KLIDNĚ!
MLČÍTE, HYNETE,
SMRKOVÉ MOŘE,
BEZ KONCE, BEZ KONCE,
SLEZSKÉ VY HOŘE!

Nejvíce mě kromě notoricky známé MM zaujala báseň CHYCENÝ DROZD, báseň LEONIDAS a báseň SLEZSKÉ LESY.
Přečteno: prosinec 2018

Laféeverte
04. června

Ve škole mě to minulo, tak jsem si řekla, že si doplním vzdělání... Všechny básně mi přišly velmi podobné, pracující se stejnými motivy - útlak ze strany pánů, Němců, Poláků, Židů, těžké životní podmínky, bída, ztráta identity, smrt. Prostě jsem tomu nedokázala přijít na chuť.

babystar
26. května

Tak jsem se díky výzvě vrátila do mládí. Maryčku a Ostravu jsem dokonce ještě uměla zpaměti. Jen nevím, jaké vydání jsem teď četla (on ty básně prý Bezruč stále měnil a doplňoval), protože si v Maryčce pamatuji první sloku trochu jinak. Také mne docela překvapilo, protože si to z dřívějška vůbec neuvědomuji, že on vlastně "nadával" nejen uhlobaronům, ale také vyčítal Němcům poněmčení, Polákům rušení českých škol a Pražákům, že tančí na Žofíně a na lidi pod Beskydami kašlou, a také židům, že demoralizují chudáky prodejem kořalky. Stářím asi člověk získá jiný pohled i na básně.