Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363903/bmid_slepa-mapa-7BH-363903.jpg
5
6046
1441
Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu Anežky. V roce 2018 dotisk.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Napoprvé mě kniha nezaujala, teď jsem se k ní po přečtení Hany a po poslechnutí rozhovorů s paní Mornštajnovou vrátila a sedla mi velmi, navíc jsem ji dočetla 17.listopadu (neúmyslně) a po dočtení Karikovy knihy Na smrt. Tři generace žen, rodinné a partnerské vztahy, dvě světové války, divoký odsun, komunismus, je tam toho hodně. Mě osobně velmi zaujala postava Anežky, bylo mi jen hodně líto, jak se k ní zachovali první dva partneři.
Dočíst tuto knihu 17.listopadu pro mě dokonale dokresluje celé poselství knihy. Paní Mornštajnová je vždy záruka dobrého příběhu, skvělých postav a určitého poselství.
Díky za to.
Díky, že můžem.
Dobrá kniha, ale celkově na mě působí takovým neučesaným dojmem. Příběh se mi líbí, ale občas je to už moc překombinované, což působí uměle a nereálně. A vím, že autorka umí psát lépe-proto jsem hvězdičku ubrala.
Krásně napsaná knížka. Slepá mapa měla všechno co mám ráda - rodinné ságy a knížky z období 20.století.
Takže za mě super. Ano, občas bylo něco až neuvěřitelné, hlavně konec, ale mi to nevadilo.
Moc hezké čtení z jiného soudku, než jsem zvyklá. A jsem za to moc ráda, v dnešní době by si takovou literaturu čas od času měl přečíst každý. Velmi pěkně napsané.
Opět velmi čtivá kniha, jako ostatně všechno od A. Mornštajnové. Akorát tam na můj vkus bylo až moc postav, témat, událostí a osudů, méně by možná bylo více (šlo by pak jít víc do hloubky). A závěr byl trochu násilný a málo uvěřitelný, ale jinak uspokojivé čtení.
Kniha má spád a je velmi čtivá, hlavní hrdinky si nelze neoblíbil, přestože je každá jiná a každá má svého "kostlivce ve skříni". Rozhodně je to knížka, která stojí za přečtení.
Další pěkný román od paní Mornštajnové. Opět čtivé a hluboké. Musím přiznat, že zvolení jmen hlavních hrdinek pro mě bylo mírně matoucí a postavy se mi pletly. S Anežkou a jejími pocity nedostatčnosti soucítím.
"Podle tebe máme přivádět děti na svět jenom proto, aby lidstvo přežilo?"
"Ty nejsi ráda, že jsi na světě?"
"Jenom občas nevím, proč tu jsem."
Kdyby mi někdo před rokem řekl, že budu číst historické romány, vysmála bych se mu. Teďka jsem si pořídila kompletní sbírku paní Mornštajnové a postupně ji pokořuji. Večery trávím životem někoho jiného a dokonce i v jiné době. A pořád si říkám, proč jsme dnes tak nespokojeni a stále se za něčím honíme... Každodenní strach o život, to byl důvod k nespokojenosti. Občas je takovýto exkurz asi potřebný, ať si něco v té naší hlavičce uvědomíme.
Knížka přečtena do tří dnů, vyloženě jsem ji zhltla.
Opět neskutečný exkurz do duše, tíživé historie a lidské mysli.
Pro Mornštajnovou příznačné rozporuplné hrdinky a hrdinové, které si nemusíte oblíbit, nemusíte je ani nenávidět, ale jejich příběh budete hltat a na konci nebudete mít ani zdaleka dost.
Pět hvězdiček je u paní Mornštajnové standardní hodnocení :) Ani Slepá mapa nezklamala a já se s radostí v blízké době vrhnu do její novinky.
Pro mě od spisovatelky doposud nejlepší kniha nechtela jsem ať kniha skončí....
Tiché roky mi sedly trochu více. Je vidět, že s každým dílem se autorka zlepšuje a rozvíjí své spisovatelské dovednosti. Nehledě na to je román skvělý! Velice čtivý a napínavý. Líbí se mi, že autorka nepodává žádnou postavu jako dobrou či zlou. Každý má dobré i špatné vlastnosti a autorka na to nezapomněla ani zde. Příběh o lidských osudech, ztrátách a křivdách. Přesto s možností nového začátku. Přesto s nadějí, bez které bychom nemohli existovat.
Opět krásně čtivá knížka od Aleny Mornštajnové.Osudy tří generací žen v jedné knize,krásně napsané.
První knihu autorky jsem četl až jako čtvrtou v řadě. Před ní byly Les v domě, Hana a Tiché roky. Právě jsem dočetl a musím opět udělit pět hvězdiček. Na téhle knize se Alena Mornštajnová naučila to, co umí teď. To ale neznamená, že by za novějšími jakkoli zaostávala. Naopak, příběh je rozdělen na tři části. Babičku, maminku a dceru. Každá část je stejně tragická i krásná. Buďme rádi, že doba, v níž hrdinky žily, je za námi. Já bych to, co ony, rozhodně nevydržel. Smekám Anně, Alžbětě, Anežce a hlavně autorce. Moc díky za další knižní zážitek. A teď se jdu vrhnout na Hotýlek....
Průřez dvacátým stoletím prostřednictvím vypravěčky Anežky , která líčí osudy své babičky, matky a dalších zajímavých členů rodiny. Čtivé, lidské, emotivní.
Knihu jsem přečetla za dva dny. Na osudech tří generací žen (krásná Anna, pragmatická Alžběta a průměrná Anežka) nám autorka skvěle vypráví o tom, jak u nás vypadalo 20. století. Přijde mi, že paní Mornštajnová umí skvěle vykreslit to nejdůležitější, co se událo a hlavně tak, že člověk vidí a chápe obě strany mince. Jak těžká musela být válka pro Židy, Čechy ale i (některé ) Němce! Jak komunismus zasáhnul do života lidí, co v něm zdánlivě proplouvali a snažili se nevyčnívat. A vlastně je Slepá mapa i příběh lásek a silných povah žen, které se ale potřebuji opřít o pro ně správné muže.
Tak paradoxně jsem z této knížky nebyla moc nadšená, ač mám Morštajnovou moc ráda. Pletly se mi jména, Anna, Anežka, Alžběta, bylo tam strašně moc postav a přišlo mi, že knížka nemá vůbec žádnou zápletku, stále jsem čekala na něco, co mě překvapí. Byl to prostě je příběh jedné rodiny, sága jedné rodiny. Po téhle knížce od Morštajnové asi už nesáhnu podruhé.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
Kniha Slepá mapa je v
| Právě čtených | 116x |
| Přečtených | 9 246x |
| Čtenářské výzvě | 2 399x |
| Doporučených | 626x |
| Knihotéce | 1 385x |
| Chystám se číst | 1 525x |
| Chci si koupit | 357x |
| dalších seznamech | 31x |
Rodinná sága tří gnerací žen a předávání rodinného traumatu, ačkoli se každá z hrdinek vyrovnává s naděleným osudem po svém a podle svých možností a schopností. Jako vždy poutavé psaní, které na příkladu osobních příběhů poodhaluje otázky a dilemata , s nimiž se český národ ve své historii 20. století musel vyrovnávat - sudetská otázka a odsuny Němců, komunistický únorový puč 1948, kádrování, procesy, vstup "spřátelených vojsk" v osmašedesátém , spolupráce s StB, sametová revoluce a vypořádávání se s minulostí. AM jak je jejím zvykem, neodpovídá na žádné z nadhozených dilemat, nechává čtenáře zanořeného v reflexi a vlastním přemítání o tom, co je/není správné, kde jsou hranice vlastní svobody, sebeúcty, hrdinství i odpuštění. Hluboký příběh s mnoha rovinami.