Není kouře bez ohýnku
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/97_/9744/bmid_neni-koure-bez-ohynku-vqx-9744.jpeg
4
853
114
Slečna Marplová série
< 4. díl >
Do Lymstocku, poklidného venkovského městečka, přichází Jerry Burton se svou sestrou Joannou, aby se zotavil po těžkém úrazu, který utrpěl při havárii letadla. Jejich život by plynul neměnně a nevzrušeně, kdyby sourozenci náhle neobdrželi poměrně nechutné anonymní dopisy. Posléze zjistí, že i jiní obyvatelé dostávají podobné dopisy. Městečko postupně propadá zvláštní psychóze... Každý podezřívá toho druhého: co když je na pomluvách něco pravdy, co když nic nevzniká bezdůvodně? Když manželka jednoho váženého občana spáchá sebevraždu poté, co obdrží další anonym, začíná policejní vyšetřování. Vzápětí dojde i k vraždě, prvnímu činu toho druhu v historii Lymstocku... Kdo z obyvatel nedostal žádný anonymní dopis? Šlo o anonymy v pravém slova smyslu? A byla sebevražda opravdu sebevraždou nebo šlo o první oběť? Spolu s autorkou sledujeme příběh krůček po krůčku, a přece jen málokdo odhalí tajemství dříve, než se zachce autorce samé. Nakonec nebudeme ochuzeni ani o milostný příběh, u královny zločinu jemný a něžný jako kouř nad ohýnkem.... celý text
Literatura světová , Detektivky, krimi , Romány
Vydáno: 2001 , Knižní klub
Originální název:
The Moving Finger , 1943
více info...
Přidat komentář
Pro mě -jako i mnoho dalších čtenářů- jedna z nejlepších, nejoriginálnějších i nejvtipnějších detektivek od Agathy. Nàmitky čtenàřky na happyend chápu, za mlada mě to také trošku dráždilo, ale lety to čím dàl víc oceňuji. Svět i detedktivky jsou drsné, kruté někdy bez špetky naděje...takže ten dobrý konec tu předchozí hrůzu vyvàží.
Vždy pokud potřebuji nějakou zaručeně perfektní detektivku a nechce se mi přemýšlet, po čem šáhnout, knihy od mistryně, královny, bohyně detektivek nikdy nezklame.
Všechny jsou skvělé, žádná není špatná. Originální, skvělé, nepřekonatelné.
16/2022 Krátka a jednoduchá detektivka, jež nese několik typických znaků knížek Agathy Christie. V centru dění se vyskytuje malé městečko Lymstock, jehož obytelé začnou jednoho dne dostávat anonymní dopisy plné nechutných sprosťáren a zcela nesmyslných obvinění. Ale... opravdu jsou nesmyslná a vymyšlená? Nebo je na nich nějaké zrnko pravdy? Konec konců, říká se, že na každém šprochu, pravdy trochu. A není kouře bez ohýnku. Kdo píše anonymní dopisy a páchá na malém městečku vraždy? Stejně jako v jiných knihách Agathy Christie je tu celá plejáda podezřelých, pachatelem by mohl být téměř každý. Ale jak je u Agathy dobrým zvykem, většina stop je klamných, a má čtenáři (vyšetřovatelům) jen zamotat hlavu. Což vlastně platí i pro samotný ústřední motiv zápletky, a sice anonymní dopisy. Ty jsou podané jako dílo nemocné osoby, která má srdce plné nenávisti a dští kolem sebe jedovaté sliny hlava nehlava... koho mi to jen připomíná? Aha, internetové trolly, které píšou do diskuzí na internet urážky a je jim úplně jedno, koho zasáhnou. Fake news mají také častokrát nějaký pravdivý základ, jenže jinak jsou dokonale překroucené a odtržené od reality, což je ale jejich šiřitelům obvykle úplně jedno. V tomhle směru vlastně Agatha Christie popsala fenomén, který zdaleka nevymizel, ale ve skutečnosti v naší společnosti přetrvává. Co je taky pro Christie typické je (pro mě bohužel) fakt, že pachatele absolutně nejde vypátrat, čtenář si musí na rozuzlení zkrátka počkat, sebevětší důvtip obvykle na rozluštění zápletky nestačí. Tato kniha navíc končí podivně uspěchaným happy-endem hned pro několik postav najednou, což působí zkrátka poněkud vykonstruovaně - hlavně, aby se všechny dějové linky hezky uzavřely. Ze soudobého pohledu poněkud zastaralý přístup...
Záhadné anonymní dopisy a vraždy cloumají malým ospalým městečkem. Mnoho postav a zdánlivé souvislosti i nesouvislosti, které ústí v pro mě vždy překvapivý konec, co se týká Agathiných detektivek.
(SPOILER)
Na malé městečko se přestěhuje za účelem rekonvalescence po úrazu Jerry Burton se svou sestrou. Brzy se ukáže, že městečko si, co se rozruchu týče, nezavdá ani s jejich domovským Londýnem. Anonymní dopisy, sebevražda, vražda…a možná nic není takové, jaké se zdá.
Prostě klasická Agatha.
•
Nejvíc oceňuju práci s postavami.
I když jich tam napere strašnou spoustu hned zkraje, každou vystihne tak dobře, že si ji čtenář zapamatuje a celkem snadno se pak mezi nimi orientuje. Co mi ale zvedá tlak, to je ochota policejních složek zapojovat do vyšetřování běžné občany. Chceš nahlédnout do složky případu? Není problém, i kafe ti uvaříme… Přimotal ses do zásadní situace, která měla být průlomem v šetření a celé jsi to svou přítomností pohnojil? No co, to se stává…, a klidně tě za to ještě poplácáme po rameni…
A nakonec jeden nepatrný detail, který asi jaksi unikl - bacha SPOILER:
V první části vyprávění opakovaně zazní informace, že se anonymní dopisy začaly objevovat dávno před příjezdem Burtonových do města. I proto jsou od začátku mimo podezření. Při rozuzlení případu ovšem vyjde najevo, že pachatel dopisy připravil všechny dopředu a najednou. Jak tedy mohli být Burtonovi mezi příjemci těchto psaníček, když je v době jejich vzniku autor ani neznal? Jednou se tam sice hovoří o zřetelném přepsání příjmení na obálce, nicméně ty dopisy pro ně byly celkem tři…
Příběhy se slečnou Marplovou jsou pro mne vždy slabší. Tenhle mě ale bavil hodně a nejspíš je to minimální přítomností tety Jane. Anonymní dopisy v malém městečku, které žije drby mne opravdu bavily. Jen ty milostné konce mi vždy u Agathy přijdou tak nějak z ničeho nic a našroubované.
Perfektně zpracovaná další vynikající detektivka, kterou netřeba představovat. Důmyslný zločin a skvělé vykreslení postav včetně vraha.
Myslím, že tahle kniha je celkově jedna z nejhorších knih od Agáty a to mám autorku opravdu ráda. Děj byl celkově předvídatelný a už na začátku jsem tušila, jak všechno dopadne. Chyběl mi moment překvapení.
Tahle kniha patří tozhodně mezi nejlepší knížky od Agathy Christie. Jako všechny ostatní je zápletka naprosto geniální a možnost vraha by vás vůbec nenapadla. Takže za mě rozhodně skvělé.
Není to špatné, ale moc mě to nevtáhlo. Taková klidná jednohubka na zimní večer pro staré jemné dámy k čaji. Závěr je hodně naslazený, což fakt nemusím. Pokaždé u toho musím přemýšlet, jestli to je jen přehánění paní Agathy, nebo se opravdu v jistých dobách lidé žádali o ruku na základě sympatií při několika setkáních a považovali to za horoucí lásku. Divný, divný, neskonale divný. Bohužel, tady z toho víc než průměr nevytluču...
Tohle je pro mě srdcovka. Migen/Megan je moje oblíbená postava - její povaha, jak vnímá svět a tak je mi velmi sympatické.. takže tenhle díl rozhodně půjde do mé top od Agáty:-)
Tak tohle fakt můžu. Mám přečteno hodně knížek od Agathy, ale tahle mi nějak v písemné formě unikla. Jako film jsem to viděla několikrát, ale není nad knížku. I klasická detektivka bez potoků krve může být skvělá, zvlášť od A. Christie. I trocha romantiky se tam najde.
Není kouře bez ohýnku – tentokrát celkem krátce po přečtení (spíše z nouze) také vyposlechnuto.
A - musím přihodit jednu hvězdičku; to se neomrzí…
Tu jsem milovala za velmi ranného mlada! Asi jak byli všichni mladí a životaschopní. Takhle po letech to vyjde nastejno. Výborné je, jak se na tom vyšetřování podílí půlka vesnice. Jakmile je nejhůř, je třeba ovšem povolat slečnu Marplovou, jinak by to zase Yard i všichni ostatní celé pokazili! Jen se tam mihne, tak akorát.
Výborný to bylo...
A objevila jsem jednu pro mě dost nečekanou věc. Vypravěčem příběhu byl mladý muž - a byl vtipný :-) To bych od Agathy vážně nečekala :-)
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány slečna Marplová vydírání senioři anonymní dopisy
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Kniha Není kouře bez ohýnku je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 1 398x |
| Čtenářské výzvě | 124x |
| Doporučených | 47x |
| Knihotéce | 438x |
| Chystám se číst | 74x |
| Chci si koupit | 27x |
| dalších seznamech | 5x |
Tato kniha je pro mě veliké překvapení. Už jen tím, jak je vtipná, spoustě komentářů od Jerryho jsem se zasmála. Agathu zbožňuji, ale tak vtipnou knihu od ní jsem ještě nečetla - i když u Hercula tam nějaký humor bývá, ale ne v takové míře. A navíc zaplesalo i mé romantické srdce ženy středního věku - co si víc přát! Romantiky je snad už víc jen v knize Muž v hnědém obleku, jinak u ní moc nebývá. A i když té slečny Marplové tam bylo málo - přišla až na konci knihy vše vyřešit jak deus ex machina... ( podobně jak Harley Quin), vlastně to nevadilo, protože myšlenkové pochody - navíc zábavné - jsme mohli sledovat u Jerryho...