Slavnosti sněženek
Bohumil Hrabal
https://www.databazeknih.cz/img/books/64_/64005/bmid_slavnosti-snezenek-OsB-64005.jpg
4
464
56
Povídky z Hrabalova oblíbeného Kerska. S typicky hrabalovskou úsměvnou poetikou popisované postavičky a osudy obyčejných lidí. 1.vydání
Přidat komentář
Krásná knížka kde některé povídky rozesmějí k pláči a jiné jsou velmi smutné. Moje nejoblíbenější povídka byla Jumbo.
Myslím, že tvůrci filmu velice dobře vybrali ty příběhy, které jsou širšímu publiku přístupnější. Kniha je emoční všechochuť jako každý běžný život, jako každý běžný Hrabal - občas jsem se smál několik minut v kuse nahlas, občas jsem se kousal nudou, občas se i dojal či snad i rozbrečel? Neřeknu, ale příběh Maminčiny oči je absolutně fantastický a bez debat nejlepší z celé knížky.
Tož já mám s Hrabalem jeden problém a tím jsou pábitele, respektive ten termín. Nesnáším jej do morku svých studených kostí, ble i ta definice celkově je mi odpudivá, ano souhlasím s tím, že to tak nejspíš je, ale proč to musí z každého textu tak ostentativně trčet a upozorňovat na sebe! Na každém dni, každého umoulousaného ožralce třpití se perlička; no a? Kdyby nebylo pábení, měl bych Hrabala mnohem víc rád, ale to je mu stejnak jedno. Slavnosti sněženek je soubor povídek celé řady podivínů, v podstatě nešťastných lidí, některé povídky jsou až zlé, jiné melancholicky hřejivé, hravé. Nejvíc se mi líbí pasáže, ze kterých vystupuje Hrabal sám a popisuje genezi textu, kterých tedy moc není. Napsané je to výborně, čtivě, nenudil jsem se, ale popravdě jsem se už těšil až to dočtu, za poslední cca týden jsem přečetl dva Hrabaly a zase na dlouhou dobu stačilo.
Panoptikum prostých, prásklých a nepochopitelných dědinčanů.
Jeho knihy jsou prostě jako nějaká fantasmagorie.
Stresuje mě i film.
Že lidské? proboha, to bysme na tom byli hodně špatně, kdyby tito křupani byli výrazem lidství.
Nejlidštější na tom byla věta " pozor na polívku ať se nevylije.,., vezu ji pro kamarády....dáme si ji o půlnoci" - člověk ve chvíli, kdy umíral, myslel na kamarády, ne na sebe. Ovšem na "kamarády", kteří na něj kašlali a raději se pořád jak malí parchanti rvali.
Jinak se to veze v rytmu s knedlíkem- se zelím.
Buranské.
Neuvěřitelně lidské a naprosto humánní příběhy prostých lidí. Krásná poetiky, lehká melancholičnost jsou pro Hrabala typické. I love Kersko :D
Úžasná kniha plná lidského humoru...co se týče filmového zpracování, pomohlo mi v představě pana Karla, jak v leže pleje záhony, moje hlava to nebyla schopna samostatně fantazijně zpracovat )))
Knihu a film by som vôbec nespájal. Dve rozdielne veci. Obe fantastické, ale každá úplne inak. Milujem tú knižku.
Bogan prostě uměl popsat život jaky je krásný a živočišný laskavý i krutý .Já ty jeho knihy prostě miluju !!!!!!!!
Tato kniha mne už tolik nezaujala, jako předchozí Hrabalova tvorba. Některé části se mi velmi líbily, některé jsem musela (ač nerada) lehce přeskakovat, jelikož mne zkrátka nebavily. Možná je to tím, že tato kniha už není tak plná humoru. Je spíše naplněna hořkostí života lidí na venkově.
Hrabalovy knihy, které vycházely oficiálně v sedmdesátých letech (tedy mimo samizdat a zahraniční vydání) byly výrazně poznamenány censurou. Redaktoři nakladatelství (v podstatě cenzoři) žádali od spisovatele jediné - aby z textů odstranil všechny nepřípustné motivy a historické, politické i kulturní souvislosti.
Cenzurními i autocenzurními zásahy nejvíc utrpěla Jarmilka a povídková sbírka Slavnosti sněženek, jejíž autorskou verzi čtenáři poznali teprve v roce 1993, kdy vyšla jako Rukověť pábitelského učně, Sebrané spisy sv. 8.
Slavnosti sněženek vznikly z deníkových poznámek, která byly upraveny tak, aby je bylo možno publikovat. Jak říká sám Hrabal (Rozhovor ve Skotsku, Sebrane spisy, sv. 17, Praha 1996) :“Na těch si já dodnes nezakládám . Snažil jsem se prostě dát tomu jistou formu, aby to šlo publikovat.“ (volně citováno).
Sám jsem autorskou verzi nečetl, nemohu proto porovnat své vydání z r.1978 s necenzurovanou verzí – obecně ale platí, že na knihy vycházející zejména v období tzv. normalizace je nutno nahlížet prismatem doby. To může být pro později narozené leckdy poněkud obtížné.
Štítky knihy
Část díla
- Čekání na chleba
- Hostina
- Hostinec u Bernarda / Hostinec u Bernardýna 1975
- Jeden dětský den
- Králíčci v křídle
Autorovy další knížky
| 2000 |  Ostře sledované vlaky |
| 2009 | Postřižiny |
| 2007 | Obsluhoval jsem anglického krále |
| 1978 |  Slavnosti sněženek |
| 1964 | Taneční hodiny pro starší a pokročilé |
Kniha Slavnosti sněženek je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 740x |
| Čtenářské výzvě | 55x |
| Doporučených | 48x |
| Knihotéce | 192x |
| Chystám se číst | 129x |
| Chci si koupit | 18x |
| dalších seznamech | 2x |
Za těmi postavami jsem viděl Krejčíka, Hrušínského, Hanzlíka, Čepka, Štibicha a další známé tváře z filmu, ale vůbec mi to nevadilo, a seznámil jsem se i s několika neznámými postavami, a všechno to bylo pěkné a lidské.