Slané prokletí
Komentáře knihy Slané prokletí
Přidat komentář
Táto kniha bola prvá ktorú som od našej slovenskej spisovateľky Jany Pronskej. V tomto románe opisuje krásny príbeh lásky vyklenutých do opisu histórie Slovenska. Určite odporúčam milovníkom romantiky a histórie .
Určite ODPORÚČAM aj ďalšie dielka od tejto autorky ❤
Ďalšie moje recenzie na knihy istagram: majusikboxxy ♡
Ak máte rady historické romance, jej knihy nesklamú. Aj preto sa stala kráľovnou slovenskej historickej romance a knižky vychádzajú stále v nových vydaniach. Tak je to aj s príbehom Prekliata láska, ktorý vyšiel pôvodne v roku 2012, vypredal sa a tak vychádza opäť s novou ešte krajšou obálkou.
A čitateľky sa opäť môžu tešiť na podmanivý ľúbostný príbeh plný vášní, zrady a intríg.
Krásna Seleina, pani Soľnohradu a dedička vzácnych soľných prameňov, právom pokladá svoje „slané dedičstvo“ za prekliate, veď len kvôli nemu prišla o milovaného muža, mladého rytiera Jakuba Šóšu, a ocitla sa v nanútenom manželstve s tyranom a mamonárom Arvanom Révaiom.
Keď hrad dobyje jeho právoplatný majiteľ a Jakubov brat Ctibor Šóša, Révai zbabelo utečie a Seleinu nechá napospas osudu. Rytier Ctibor, hnaný pomstou za bratovu smrť, je presvedčený, že práve Seleina môže za všetko zlo, čo postihlo jeho rodinu, a tak spočiatku nemá s mladou ženou zľutovania...
Prekliata láska je nádherný príbeh zo slovenského stredoveku, v ktorom Jana Pronská opäť zručne namiešala dostatočnú dávku lásky, romantiky, dobrodružstva, k tomu nenávisť, intrigy a snahu prekonať osudové prekážky.
Aj postavami v tomto príbehu zmietajú búrky emócií a činov. Výborne vystihla medziľudské vzťahy, psychológiu postáv, silné impulzy v podobe mocenských záujmov a hier. Závisť, neprajnosť okolia, ale aj vrúcne a tie najčistejšie city.
Jana Pronská vie dobre narábať príbehom a postavami, zvyšovať dramatickosť, dodávať spád, kde treba. Dokonalá kombinácia romantiky, dobrodružstva na pozadí prepracovaného historického príbehu. Šikovne vystihla vtedajšiu dobu, násilie páchané na ženách i utrpenie spoločnosti.
Prečítajte si úryvok z knihy Prekliata láska:
... Že sa s ňou niečo deje, poznal Ctibor okamžite. Oči sa jej rozšírili, leskli sa v mihotavom svetle plameňov. Videl v ich hĺbke potláčaný strach, poznanie pravdy, uvedomenie si toho, že hoci je v bezpečí, zlo, čo ju mesiace mučilo, nezmizlo...
Ctibor jej nechcel ublížiť. Len čo dohovoril, už to oľutoval.
„Odpusťte,“ šepol, „nechcel som vás rozrušiť.“
„To ja...“ ozvala sa, no pre stiahnuté hrdlo nemohla pokračovať. Hanbila sa za svoju naivitu a ľutovala, že ho nerešpektovala, že mu neverila...
„Nedôverujete mi, ja viem,“ povedal, akoby jej čítal myšlienky, a narovnal sa. Bol sklamaný, ani nevedel, čo čakal. Obrátil sa, aby jej nemusel pozerať do očí.
Bál sa pravdy, ktorú by v nich mohol zazrieť.
Na druhej strane, po tom, čo prežila...
Obrátil sa a ona stála tesne za ním. Dívala sa naňho, akoby ho videla prvý raz, plecia zvesené, ani čo by ju k zemi tlačil balvan, na spánkoch drobné kvapôčky, pery navreté, vlhké, lákavé.
Vnímal len tie pery a nemú výzvu...
Je to naozaj výzva, alebo len výplod jeho fantázie? Alebo ho nenaplnená túžba zvádza okúsiť jej chuť?
Naklonil hlavu ešte bližšie.
Neuhla. Len veľkými očami visela na jeho ústach.
Chce to.
S perami tak tesne pri jej tvári, že cítil teplo jej pokožky, vydýchol: „Smiem?“
Chvela sa na celom tele, podlamovali sa jej kolená. Mala pocit, že sa neudrží na nohách. Dych sa jej zasekával, srdce išlo vyskočiť z hrude.
Nemohla povedať nie.
Nevládala povedať nič, len vnímala to rastúce napätie medzi nimi, príťažlivosť, ktorá jej ovládla telo i myseľ.
Dotkol sa jej perami a srdce sa mu zastavilo.
Bol to len letmý dotyk, sotva by sa dal nazvať bozkom. Stál s perami na jej perách, so zvesenými rukami, ktoré ju chceli objať, a s telom napätým od túžby, no neodvážil sa naliehať.
Bola to ona, kto napokon prekonal vzdialenosť medzi nimi. Pritúlila sa k jeho hrudi a tichý ston, ktorý nedokázala zadržať, ho presvedčil, že môže pokračovať. Ovinul si ruky okolo jej drobného tela a zovrel ju v náručí. Perami sa prisal k jej ústam a konečne si mohol vychutnať lákavý nektár, o ktorom sníval celé dni. Chutila ako med, ako lahodné víno.
Nevedel prestať, nemohol sa tej úžasnej chuti nasýtiť. Bola jedinečná.
Rukami si navždy vrýval do pamäti tvar jej bokov, útleho pása, ktorý sa mu zmestil do dlaní, krivku jej chrbta, hebkosť jej vlasov, klenbu šije.
Seleina prestala myslieť vo chvíli, keď sa im spojili pery. Celú jej bytosť zaplavili pocity, ktoré boli také pohlcujúce, že im nevládala vzdorovať. A ani nechcela.
Bola by ako blázon, ktorý sa čelom postaví víchrici a dúfa, že ho nezmetie. Poddala sa sile vášne, o ktorej až doteraz nemala ani tušenia.
Krv jej klokotala v žilách, v hrudi hlasno búšilo srdce. Až do tejto chvíle nevedela, o čom to vlastne trubadúri spievajú.
Ctibor sa odtrhol od jej úst vo chvíli, keď si uvedomil, že bozk mu už nestačí, že chce, že potrebuje viac. Oprel si čelo o jej plece a snažil sa lapiť dych. Mocne zvieral Seleinu v objatí, akoby s ňou chcel splynúť v jedno.
Tvár jej horela, vnútro jej spaľovali plamene. Pomaly sa vracala do svojho tela, začala si uvedomovať, kde je a čo sa stalo. Pohla sa a Ctibor ihneď reagoval. Zdvihol hlavu a pozrel jej do očí. Vpíjal sa do nich pohľadom, hľadal v nich úprimnosť, ktorú na nej tak obdivoval.
Chcel vedieť, či táto skúsenosť bola pre Seleinu rovnako neopísateľná, mocná a živočíšna ako preňho.
Jej omámené zrenice boli verným odrazom jeho vlastných. Nebolo treba slov. Videl, čo chcel vidieť.
„Seleina, ja...“ pokúsil sa niečo povedať, no ona mu priložila prst na pery a umlčala ho.
Privítal to.
Rukami jej zovrel tvár, palcami prešiel po navretých perách. Opäť sklonil hlavu a dotkol sa jej úst. Nežne posial bozkami čelo, vlhké oči a líca. Najradšej by ju uložil na lôžko, preskúmal každý kúsok jej tela a vzal si ju ako muž ženu...
Kniha která neurazí ani nenadchne. Čte se příjemně, ale bez většího nápadu a originality...
Ach jo. Tak jsem si chtěla odpočinout od válčení a drsného chlapského prostředí ve starověku. Hmátla jsem tedy po novince v naději, že se dovím něco zajímavého z historie. Když se jednalo o sůl u východních sousedů. Ono se to mohlo vlastně odehrávat i někde u Kroměříže a jít o dodávky obilí, historie tu dělá jenom křoví. Důležitější roli tu hrají vztahy. Jako obvykle jde o úklady a lásku v romantickém hávu. Když padouch, tak až do morku kostí, když týraná žena, tak krasavice inteligentní, která se své osudové lásky nakonec dočká. Zlo je potrestáno, dva si řeknou ANO. Buším se do hlavy. Proč já, blbec, tohle vlastně čtu, když je to pořád jenom jedno a to samé dokolečka? Dobře mi tak.
Sestrina zrada bolí velmi,či už šošu alebo révaia.Chamtivosť mať vela peňazí to je vlastnosť každého boháča.
Pěkná knížka a brzo jsem se do ní začetla a byla zvědavá jak to dopadne s hlavními hrdiny a i jejich přáteli a celkem mě překvapilo jak nakonec dopadli jejich nepřátelé...
Prečítala som ju po druhýkrát a musím len povedať: nechápem, ako som kedysi
"hltala" B.Cartland ...síce sa mi jej knihy páčia,ale sú veľmi "presladené" :-) takže
historické romance sú momentálne Nr.1
Kniha byla pěkná, ale připadalo mi, že je děj nějak natahován. Něco bych z toho vynechala a mezi hlavními hrdiny bych dala trochu víc "milostných akcí". Ale jinak se mi kniha líbila.
Když vidím na obálce jméno autora a on/ona je český/slovenský do knih se nepouštím. Nemám je ráda tak nějak všeobecně. Tahle ale měla pěknou obálku a jako bonus i zajímavý název.
Od autorky jsem už četla Hřích první noci, ale vůbec mi to nesedlo. Měla jsem problém uvěřit tomu, co jsem četla. Takováto nedůvěra ve mě byla i v této knize. I když musím uznat, tohle dílo bylo o hodně lepší, mám k tomu několik výhrad.
Jak už tu napsala Amalthea děj se nikam neposouval a stejných scén jsem si v knize užila víc než dost. Přišlo mi to jako kdybych se motala v začarovaným kruhu. A to pak jednoho omrzí.
Kniha není špatná, ale autorka nevyužívá plně její potenciál. Spíš se zasekne na jednom bodu a neví, jak knihu posunout o další příčku výš.
Velmi pěkný příběh o krásné Seleině ,paní ze Solńohradu , od této knihy jsem se nemohla odtrhnout, nádherná romance. Doporučuji všem , kdo mají rádi historické romance.
Jak hodnotit tuto knihu? Je to jednoduché - byla báječná! Historická romance taková, jaká má být. V okamžiku, kdy se dokážete přenést přes opravdu nezvyklá jména, která hrdinům knihy autorka dala, jsem si téměř jistá, že si tuto skvělou knížku opravdu vychutnáte.
Styl psaní má autorka opravdu čtivý. Děj plyne příjemným tempem, a já jsem se nenudila ani na chvilinku. Dialogy mezi jednotlivými postavami byly lehounké jako vánek a mnohokráte se stalo, že byly plné vtipu, což celý děj krásně osvěžovalo.
Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nenapadá mě jediná výtka k tomuto příběhu. Skutečně, alespoň pro mě, doslova skvostné dílo, hodné obdivu všech milovníků klasické historické romance.
Takže za mě - příběh určitě doporučuji. Jakmile se začtete do děje, nebude chtít přestat!
S dílem slovenské královny historických romancí Jany Pronské se náš čtenář mohl zatím setkat v roce 2011 v knize „Hřích první noci“, podle stejnojmenného slovenského originálu „Hriech prvej noci“. Letos na podzim se tak dostala na náš trh její druhá kniha „Slané prokletí“.
Děj nás zavede do středověkých Uher, tedy na dnešní Slovensko, kde na Solnohradě je mladá a krásná Seleina fyzicky i duševně trýzněna svým druhým manželem Arvanem Révaiem. Ten dobyl Solnohrad a jejího prvního manžela Jakuba nechal popravit. A to vše jen pro jedno – bohatství plynoucí z vlastnictví solných pramenů a dolů. Arvan a jeho rodina nic jiného neznají, než bažit po další a větší moci a penězích. Po Seleině chtějí jen jedno, mužské potomka, který by jim zaručil dědičné právo na všechno to bílé zlato. Osud Seleiny a jejího dědictví se dramaticky změní, když se do Uher vrátí Jakubův starší bratr Ctibor. Smrt bratra a krádež rodinného bohatství spolu s hradem Solnohrad není ochoten akceptovat. Vyžene Arvana i s jeho zlodějskou bandou ze Solnohradu. Avšak v jeho očích je i Seleina taky zrádná bestie, která obětovala rodinu i svého manžela Jakuba. Ale zlost je špatný rádce. A především jen Seleina a její komorná a porodní bába vědí, že legitimní dědic Solnohradu existuje. I kdo jeho skutečným otcem.
Historické romance patří k nejtypičtějším žánrům literatury pro ženy a dívky. Proto jsem jako čtenář-muž k této knize, kterou mi poslal Josef Pepson Snětivý (nakladatel i překladatel knihy), přistupoval s jistými … odstupem. Ale stejně jako nemiluji pouze jeden druh filmů, neposlouchám jeden hudební styl, ani v knihách nepreferuji pouze jeden žánr či autora. Mám rád prostě dobré věci (knihy), které mi nabídnou to, co jsem od nich očekával. A „Slané prokletí“ jako moje první historická romance předčila všechna moje očekávání. Kniha je totiž dokonalou kombinací jak tedy romantiky, tak historického příběhu s propracovaným dobrodružným dějem. Pronská velmi umně obsadila svůj román množstvím charakterově odlišných postav, čímž docílila přiměřené dramatičnosti. Ke všemu její postavy nejsou až tak zcela černobílé, jak by se od romance očekávalo. Za velmi zdařilý považuji její styl, kdy na jednu stranu značně realisticky a emocionálně popisuje násilí na ženách, utrpení o to větší díky jejich postavení v tehdejší společnosti, na druhou stranu to odlehčuje některými postavami mužů, vyobrazenými s lehkou dávkou vtipu pro jejich (tedy náš mužský) machoismus.
Knihu s nepřehlédnutelnou krásnou obálkou vydalo nakl. Čas v roce 2013.
Bohdan BoboKing Volejníček
Mohlo by se zdát, že jde jen o další historickou romanci, ale ve skutečnosti se v ději skrývají zajímavé detaily. Nejvíce vyčnívá téma týraných žen a jejich práva v době středověku. Arvan totiž nebere ohledy na nikoho a ženy s potěšením mlátil a znásilňoval, jako by je vůbec nepovažoval za lidi. A jeho kumpáni nebyli o nic lepší, klidně si se služkou užili na stole během hostiny a všichni to brali jako zábavu.
Kniha se četla velmi dobře, hlavně díky lehkému ději, který se sice dal předvídat, za to však byl hodně procítěný, až jsem příběh prožívala příliš. Vtáhne vás do sebe a nepustí do konce. Jen nesmíte očekávat příliš, to byste mohli být zklamáni.
Výhodou děje je to, že kromě lásky a pocitů se v něm vyskytuje i akce. Je tu spousta místa na intriky, lži, zrady a záporné postavy, které kují pikle proti Seleině a Ctiborovi.
Historická romance, která nepostrádá procítěnost, hloubku příběhu a zvraty. Dojde řada i na trochu lechtivější scény, ale nečekejte erotiku. Knihu jistě ocení ženy toužící po lehké četbě k odpočinku.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Štítky knihy
milostné romány rytíři slovenská literatura dědictví pomsta romance týrané ženy historické romance ztráta blízkých slovenské rományJana Pronská také napsal(a)
| 2011 | Hřích první noci |
| 2018 | Rebelka |
| 2020 | Šťastné náhody |
| 2017 | Kumánska princezná |
| 2013 | Kliatba |

93 %
40 %
78 %


Přišel čas vrátit se po čase zas k nějaké historické romanci, které jsem dříve tak milovala. A zároveň přišel čas na to vyzkoušet novou autorku. A jsem opravdu ráda, že jsem nešáhla vedle. Příběh je psán velmi věrohodně. Kniha nabízí to, co většina podobných knih: krutost středověku, vraždy, hrdiny, zrádce, silné ženy, romantiku a všechna s tím spojená klišé. Oceňuji, že příběh se odehrává na Slovensku, které může být pro čtenáře stejně tak přitažlivé jako Anglie, Skotsko či Francie, kam bývají historické romance zasazeny častěji. Knížka se mi líbila, přes nevelká očekávání jsem ji smlsla jako malinu a určitě se v budoucnu po nějaké další knížce od autorky ještě poohlédnu.