Sláma v botách

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Příběhy Slámy v botách vycházely na internetu s podtitulem Když blondýna začne biofarmařit, nyní je autorka vydává i knižně. Veronika jednoho dne zjistí, že hlavní položku napjatého rozpočtu tvoří výdaje za biopotraviny. A tak začne jednat. Zakoupí rýč a gumáky a začne zúrodňovat ladem ležící pozemek manželovy babičky na vsi. Vypěstovat pro rodinu kedlubny a brokolice se však ukáže těžší, než si městská vysokoškolačka myslela. Podaří se jí naplnit sklep zaručeně ekologickou úrodou? A jak její nový koníček zasáhne do života celé rodiny? Slzy smíchu i dojetí zaručeny!...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/367413/slama-v-botach-AeN-367413.jpg 4.417
Žánr
Biografie a memoáry, Zahrada, Ekologie, živ. prostředí
Vydáno, Lounští Lounským, Městská knihovna (Louny)
Orig. název

Sláma v botách, 2017

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (8)

Kniha Sláma v botách

Přidat komentář
suchar777
06.08.2020

Bavila moc :)

Dáma s hrnstjm
21.03.2020

To bylo tak milé, vtipné! Blog znám, ale ne od začátku a nenašla jsem čas ani chuť procházet jednotlivé příspěvky od začátku po proudu času. Raději jsem koupila knihu a je možné, že má jinou "atmosféru" než blogové příspěvky, já ale neměla s čím porovnat, takže považuju knihu za skvělé čtení. Téma mě zajímá a osobně se mě týká, permakulturu mě fascinuje. Autorka je prudce vtipná, tak trochu smolařka a děsně mě baví. V určitých směrech je kniha inspirující, kontrast město versus vesnice je popsán zajímavě. A ta bábi, která kontroluje všechno, co se v Domoušicích na políčku šustne a neváhá to náležitě okomentovat... tak podobný typ mám u své minizahrádky taky :-)


tsal
24.02.2020

Letos jsem se navzdory své vražedné minulosti rozhodla založit vlastní minizahrádku na balkoně. Kdy jindy by tedy byl lepší čas sáhnout po knize pražské blondýny, která z nuly startuje na obrovskou bio zahradu v rámci jedné sezóny?

Autorku sleduji na blogu a asi nikoho nepřekvapí, že jako kniha její příspěvky nefungují tak dobře jako na internetu v rámci občasníku. Více vynikne opakování, dlouhé prodlevy a nekonzistentnost textu. Obzvláště druhá sezóna brána jen letem světem, zkratkou a hopem působila chaoticky a divně, že jsem měla sto chutí ji prostě přeskočit. Taky mi tu na nervy lehce drnkaly některé autorčiny názory, které mi doposud nevadily nebo mě nezarazily. Takže ano, stylisticky to není žádné veledílo. Číst se to ale dá snadno.

Pokud jde o obsah, tak mi eskapády Veroniky Kučerové nadobro rozmluvily jakoukoliv větší zahradu a představu menší regulérní odsunuly kamsi do vzdálené budoucnosti. Ať už je ta ženská jakákoli a má jakkoliv potřeštěné nápady, nesnaží se nic přibarvovat. Když se jí něco nedaří (a to se stávalo často), tak to přímo napíše. Stejně tak upřímně píše o svých emocích, radostech i starostech, o svém nadšení a častém rozčarování. Dalo by se říct, že mi posloužila jako učebnicový příklad toho, co se stane, když se to přežene, a jaké odměny se člověku dostane, když zatne zuby a přetrvá. Taky mě nadchnul autorčin vztah k přírodě a její probuzení se z čistě městského tvora do tvora, který vidí svět kolem sebe, všímá si jeho změn, zákonitostí a krás. Tímhle jsem sama nedávno prošla a bylo pěkné si to připomenout.

Co tedy závěrem? Nečekejte návody, nečekejte zaručené postupy. Je to prostý a obyčejný příběh holky, která se chtěla naučit něco nového a stále před sebou má dlouhou cestu. A víte co? Informační hodnotu to možná mělo nulovou, ale náladu mi to zvedlo skvěle.

Evans108
20.01.2020

Obě knihy jsem přečetla jedním dechem v rekordním čase. Nepamatuju si, že bych se někdy u čtení tolikrát nahlas smála a citovala manželovi v slzách a záchvatech smíchu. 
V knihách najdete humor, v druhém díle navíc s velkým přesahem a důležitými životními otázkami. 
V mnohém bych našla paralelu ... dvě malé děti a vše s tím spojené, krize v manželství, zimní deprese, hledání sebe sama, láska k přírodě, nikdy nekončící práce na zahradě, ekologie a alternativa, snaha najít a vést smysluplný život...
Knihy příjemně plynou, jsou upřímné, autentické a hlavně tááák vtipné.
Veroniko, děkuji za Váš humor, který je tak moc potřeba a otázky, které si kladete. Díky Vám jsem zase o kousek blíž tomu, kdo jsem a co v životě chci.

hayalet
30.03.2019

Zahrádka, pěstování. Kniha mě tím nalákala. Některé pasáže jsou úsměvné a dá se říci, že autorka byla tak trochu kopyto, co se týče pěstování (v začátcích). Například její tápání, jak co vyset hluboko. Párkrát jsem s ní souhlasila, jako když vysejete hrášek a on zmizí a zoufale hrabete a nikde ani kulička? Věčný boj se slimáky, vaření medu z pampelišek,.. A stále přítomné a lehce kousavé poznámky babičky a jejích rad. Kniha se čte dobře. Více se mi líbí první část - pěstování v první sezoně, kde je vše více rozepsané. Druhý rok v pěstování už je asi jen doplňkový a lehce stručný. Moc nechápu, proč v celé knize autorka pojmenovává místo kde pěstuje - jako tajemné "D" a její babička je "D" .-cká. Asi nechce prozradit, kde má svou bio zahrádku?? OK. Potom by ale neměla dávat k závěru knihy fotku se svými výrobky ve skleničkách s velkým nápisem Domoušice :D. Kniha je pohodová a pokud si ji přečtete zkraje jara, máte šanci nechat se inspirovat a něco taky vyset.

Sojka21
28.03.2019

Úžasné čtení plné humoru, receptů, návodů, ale hlavně lidskosti!
Díky Veronice , její knize i blogu, jsem začala více přemýšlet o tom, co udělám se svojí zahrádkou, co vše zvládnu vyrobit sama a jak si víc užívat ten ... obyčejný.... život.

Aninka87
18.03.2018

Odpočinkové čtení, zvláště pro ty, kteří se pokouší stát se zahradníky. První sezona v knize se mi zdála lepší, než druhá.

Pernice
27.02.2018

Úžasně pozitivní, inspirativní čtení.