Škvár

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Škvár je posledním dílem Charlese Bukovského. Byl vydán krátce po autorově smrti a vyvolal příznivé kritiky i v médiích, která oslovují širokou veřejnost a jež Bukowského po celý život až okázale ignorovala. Škvár je stejně drsný a satirický jako jeho ostatní díla, avšak díky svému meditativnímu charakteru, vyvolanému vědomím neodvratně se blížícího konce, rozeznívá i jiné struny – elegickou lyričnost a spirituální hloubku největších autorových básní....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11254/skvar-UaJ-11254.jpg 4.1663
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Pragma
Originální název:

Pulp, 1994


více info...
Nahrávám...

Komentáře (74)

Kniha Škvár

gaspoda
11.07.2021

je libo Lsd nebo Bukowského

ozzak
10.04.2021

poledni román jediný není autobiograficky ale detektivní ale i tak je výborný


LaciJan
19.10.2020

Hluboká brutální detektivka, ve které se ztratíte. Jak příběhově, tak časově. 5 hodin uteče jak 5 minut.

mishulda
09.08.2020

Moje první seznámení s Bukowskim a nepochybně se stane mým oblíbeným autorem. Co se týče Škváru, každý si v něm může najít něco jiného. Někdo příběh a jiný zase detailní popis pocitů a života hlavního hrdiny. Kniha byla opravdu vtipná, ale asi ne pro každého. Na druhou stranu, když popisoval své deprese, byly stejně intenzivní jako ty předchozí veselé stránky. Přečteno za dva dny a pro mě to byla krásná kniha plná života i smrti.

Lordan
26.04.2020

Škvár je hodně zajímavá kniha. Na jednu stranu je znát, že ji Bukowski psal těsně předtím než umřel a tak nějak už tušil, že si pro něj ta "svině s kosou" jde, na druhou stranu je to dost vtipný příběh, který mi v lecčems připomněl třeba Big Lebowskiho. Určitě stojí za přečtení.

VikyKleinik
26.03.2020

Dost možná má nejoblíbenější kniha. Bukiho mě přivedl ke čtení a tenhle román mě od něj baví nejvíc, protože je neucelenější a nezábavnější. Jasně, je to detektivka, ale já proti schématu nic nemám, když ho dobrej autor použije jako kostru, na kterou navleče vlastní přirozenost. Snad díky tomu do knihy skvěle zapadly i ty fantaskní prvky.

Soukromej detektiv Belane z Los Angeles je skvělá postava. Zbožňuju jak se v té knize mezi sebou postavy baví. Ty dialogy, ten popis. To je ryzí Charles Bukowski, poslední chlap starýho Hollywoodu. Byl jsem baven každou stránkou.

Doufám, že někdy uvidím filmovou adaptaci Škváru, která se předlohy bude držet tak jako v případě Klubu Rváčů.

lubtich
24.03.2020

Škvár jak se patří.
Celé dílo je propleteno naprosto absurditou - což mě neskutečně bavilo, nic nebylo předvídatelné.
Postavy se točily jak na kolotoči, samotnej Nick Belane je specifická pozitura, ale člověk si ho oblíbí chtě nechtě.
I ty vulgarismy jsem překousl, co asi jiného čekat od amerického románu že :D občas z toho vytanula i docela žertovná chvíle, byť jednodušší, ale pro vesnické křupany jako jsem já,zřejmě dostačující:
„Ale já tu kurvu zaženu tak daleko, že už ji nikdy neuvidíte!”
„Já si nemyslím, že je kurva, pane Belane.”
„To je jen takovej slovní obrat. Nechtěl jsem tu děvku urazit.”

A v čem jsem si lebedil úplně nejvíce, byly takové ty náhodné extmpore v textu, jen tak z ničeho nic:

Pak jsem jel domů. Vrhnul jsem se na kuře a bramborový salát. Jedním grapefruitem jsem si kutálel po koberci.
NEBO
Jenom tak vegetujeme jako zelenina. I já. Nevím, jaký druh zeleniny jsem. Cítil jsem se jako tuřín.

Zkrátka k pokoukání.
Ke knize jsem se dostal dost povrchně. V anotaci knihy Petříček Sellier a Petříček Bellot se nachází věta „Máte rádi Bukowského?”
Nyní mohu dít, byť pouze dle jednoho díla, že bezesporu ano.

mi-380
24.01.2020

Tak tohle opravdu nebude pro každého, ale naposledy jsem se takhle nahlas zasmál, když jsem podruhé začal číst Švejka. Dokonalá razantní četba Zdeňka Loníčka pomáhá dělat z téhle bizarní, brutální a vulgární parodie na losangeleskou drsnou školu originální zábavu. Obdivovatelé autora tam nacházejí i něco víc.
85 % (589 hodnotících je aktuálně na průměru 81 %).

Býval jsem nadaný, jsem nadaný. Občas jsem si prohlížel své ruce a uvědomoval si, že jsem mohl být velkým pianistou nebo něčím takovým. Ale co s těma rukama dělám? Drbu se na koulích, píšu šeky, zavazuju si tkaničky, splachuju záchod atd. Nevyužil jsem svých rukou, promarnil jsem je. A svůj mozek také.

McKelvey se hrozivě zašklebil. „Dobře mě poslouchej, Belane. Tommy je tu jen za jediným účelem, a tím je pomalu tě rozmlátit na maděru. Že jo, Tommy?" „Jo," řekl Tommy. Vypadal na sto sedmdesát kilo. S oholenými chlupy by vážil možná sto šedesát.

Nebo možná našel nějaký způsob, jak zastavit proces stárnutí. Podívejte se na filmové hvězdy, vezmou kůži z vlastní prdele a nalepí si ji na tvář. Kůže na prdeli se vrásčí naposled. Ve svých pokročilých letech mají všichni herci prdelní ksichty.

Nasadil jsem si svůj hnědý klobouk a zapnul telefonní záznamník. Pak jsem šel pomalu ke dveřím a otevřel je. Stál tam McKelvey. Měl mohutný hrudník a vypadal, jako by měl v ramenou vycpávky. „Tvoje nájemní smlouva vypršela, smrade!" vyprskl. „Chci, abys votuď vypad!"
Pak jsem si všiml jeho panděra. Vypadalo jako hromada sraček a já mu do něj narval pěst. Chytil se za břicho a obličejem narazil do mého zvedajícího se kolena. Upadl na zem a pak se převalil na stranu. Strašný pohled. Překročil jsem ho a vytáhl mu peněženku. Fotografie dětí v pornografických pózách. Měl jsem chuť ho zabít. Ale vzal jsem si jen jeho zlatou kreditní kartu, kopl ho do zadku a sjel výtahem dolů.

1