Škola humoru
Jaroslav Hašek
Výbor asi třiceti humoresek, uspořádaný podle autorova výběru, má čtenáři ukázat Haška méně známého. Každá povídka je bystrým postřehem nějaké lidské pošetilosti či hlouposti: lakomství, ješitnosti, šosáctví, snobství, obžerství.
Přidat komentář
Haška mám rád jen jako povídkáře. Románový Švejk mě zcela minul. Problémem Haška je, že mu už vydali kdejaký prd, co napsal, bez nějaké reflexe. Na některých povídkách jde vyloženě vidět, že je psal narychlo jen pro peníze. Tato sbírka naštěstí má to štěstí, že do ní byly vybrány převážně silné a úderné povídky. Silné v humoru, satiře a Haškově klasickém popichování. V tomhle má hodně oblíbená knižní edice nezklamala.
Přečetl jsem celého Švejka, ale přiznám se, že jsem z něj unesený nebyl. Nebyl to můj typ humoru (stejně jako mne nebavil třeba Stoletý stařík), proto jsem ke sbírce krátkých povídek přistupoval hodně opatrně. Některé povídky celkem pobavily, některé už si ani nepamatuji a z většiny jsem cítil takové spisovatelovo nucení, že musí vymyslet jakoukoliv bejkárnu, hlavně aby to bylo třeskutě vtipné. To perfektně funguje o povídek Š + G, tady už méně. Takže nejlepší krátkou prací této knížečky je pro mě autorův úvod, který pobavil nejvíce.
Část díla
- Čžen-si, nejvyšší pravda
- Dobročinnost
- Hasicí přístroj agrárníka Koloděje
- Hledá se vrah 1909
- Hovor s malým Mílou
Autorovy další knížky
Kniha Škola humoru je v
| Přečtených | 40x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 31x |
| Chystám se číst | 1x |
Některé části byly skvělé - třeba Něco o soudních znalcích nebo Hovor s malým Mílou - jiné ale opravdu hodně nudné nebo dlouhé - část Czen-si, nejvyšší pravda jsem po několika minutách vypnula, na tohle jsem trpělivost opravdu neměla - takže bych řekla takový průměr.