Skokády

Holého první sbírky se zakládají na autostylizaci barbara, který vtrhává do vyumělkované soudobé poezie a drsným hlasem napadá společenské zlo. To však zůstává blíže neupřesněno (na rozdíl od obdobné, avšak zcela nadosobní kontrarevolty Petra Bezruče, kterého později Holý označí za svého epigona).