Skleněný pokoj
Simon Mawer
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/285387/bmid_skleneny-pokoj-UQd-285387.png
4
2782
651
Román inspirovaný skutečným osudem vily Tugendhat, který zaujme od první věty. Na pozadí příběhu majitelů vily zrcadlí tragédii celého českého národa.
Literatura světová , Romány , Historické romány
Vydáno: 2013 , Kniha Zlín
Originální název:
The Glass Room , 2009
více info...
Přidat komentář
Na začátku knihy je hned napsáno, že "dům i místo, kde se nachází, skutečně existují", ale příběh je smyšlený. Chápu ale, že se čtenářům znalých reálné historie domu a jeho obyvatel nemusí líbit. Mě se kniha líbila moc a zároveň mě také "nakopla" zjistit si skutečné informace.
Nedokážu se asi nikdy úplně oprostit od faktů. Vilu Tugendhat i historii její reálné rodiny znám, dalo by se říci jako své boty. Mawer nikdy netvrdí, že Skleněný pokoj je založen na reálných událostech, naopak se snaží aby kniha byla brána jako fikce. Dle mého by se ale měl snažit více.
Kniha nebyla zdlouhavá, čtení nebylo nudné, ale celkový dojem zůstává u průměru. Autor sám, ale průměrným člověkem není - je to moc milý a galantní pán a jsem ráda za to, že jsem se s ním alespoň na chvíli měla možnost setkat.
Knížka mě úplně nevtáhla tak jak jsem čekala, ale dočetla jsem jí a myslím, že si dohledám skutečné osudy lidí co ve vile žili. Také musím říct, že jsme si občas připadala, že čtu červenou knihovnu. Knížku jsme se chystala číst už dlouho a díky výzvě jsem ji konečně přečetla.
Kniha se mi líbila, pravděpodobně také pro to, že se příběh odehrával v prostředí, které jsem navštívila a které na mě velmi zapůsobilo.
Na tento román jsem se chystala opravdu dlouho...Pamatuji si, že když u nás poprvé vyšel jeho překlad, tak se o něm v novinách hodně psalo. Jedni ho chválili, jiní naopak kritizovali, dočetla jsem se také, že potomci původních majitelů tento román odsoudili. Velmi je pobouřil. Po přečtení už chápu proč. Přesto musím uznat, že jde o velmi čtivé dílo, díky němuž se budu dívat na vilu jinýma očima.
Přikláním se k názoru, že je to trochu "červená knihovna", ale i přesto se kniha čela dobře, určitě se autorovi nedá upřít, že psát umí par excellence. Přesto jsem spíš čekal něco k pravdivé historii o vile a trochu bylo pro mě zklamáním, že příběh je smyšlený.
Do knihy jsem se pustila díky čtenářské výzvě a nelituji.
Zajímavý příběh, četl se lehce, nicméně se mi nedařilo pořádně do něj ponořit. Vila opravdu popisována excelentně, ale příběh na mne působil malinko těžkopádně - jak už tu někdo zmiňoval, postavy ne úplně propracované.
I když patří kniha k obsáhlejším dílům, čte se velmi dobře. Moc se mi však nelíbilo ukončení příběhů některých postav - jakoby autor najednou nevěděl jak dál, a tak se rozhodl pro červenou knihovnu, kdy se postavy po letech náhodně setkávají (ale tak zázraky se dějí i v reálném životě, že). Při čtení mi také vadil neustále se opakující popis Skleněného pokoje objevující se zejména v začátcích kapitol. Chápu, že byl de facto brán jako ústřední postava či motiv, ale popis mi prostě přišel na jedno brdo. I přes tyto nedostatky ale doporučuji si knihu přečíst - je opravdu zajímavá a čtivá.
Nicméně chápu rozhořčení rodiny Tugendhatových. Děj byl sice z větší části smyšlený, ale zasazený do existujících reálií. Díky popisům vily a událostí, které se opravdu staly (koně ve vile, tělocvična) člověk nabývá dojmu, že se nejedná o fikci, nýbrž o skutečný příběh bývalých majitelů. Jak pak lidem vysvětlit, že je vše smyšlené, že?
Co se autorovi dle mého názoru podařilo opravdu dobře vystihnout, je genius loci vily Tugendhat. Dosud se mi poštěstilo ji 2x navštívit, a klidně bych se tam podívala znovu. To místo je opravdu velmi zvláštní, těžko říct, zda je to dokonalou polohou, výhledem nebo zpracováním, ale já měla pocit, že prostě tak nějak žije svým vlastním životem. A to i přesto že je dnes z velké části "jen" kopií. Nedovedu si představit, jak působila za doby Tugendhatů. Pokud budete mít možnost, určitě se tam zajeďte podívat.
Možná, kdybych nečetla opravdový příběh této vily, byla bych nyní dala plný počet, ale kdo ví...? Skutečný příběh se mi natolik vryl do duše, že jsem nemohla vstřebat jakousi napodobeninu, i když opravdu napsanou velice čtivě. Každopádně mě to konečně přinutilo sednout k rezervačnímu webu a teď už se jen těšit na návštěvu této vily.
Knihu jsem si přečetla díky čtenářské výzvě, když jsem hledala knihu, jejíž děj se odehrává v Brně. Je skvělá, ukazuje část historie českého národa, jsou v ní neskutečné popisy vily, její výstavby a historie využívání. Ano, i já chci navštívit vilu Tugendhat ...
Na úvod bych chtěla předeslat, že miluji renesanci a funkcionalismus se mi vůbec nelíbí, přesto už mám rezervovanou prohlídku ve vile Tugendhat :-)
Dům je popsán kouzelně a barvitě. Nelze číst tuto knihu a nezatoužit se tam podívat, byť tuším, že budu zklamaná..Vždyť jako studentka jsem kolem mnohokrát prošla a nikdy mi nepřišlo na mysl, že by to byl až takový div..
Na jednu stranu jde jen o obyčejný příběh jedné židovské rodiny, která měla více štěstí než jiní, samozřejmě s nezbytnými historickými kulisami ať už válečné hrozby, fašistické vlády nebo komunistických represí, na druhou stranu je to poutavě vyprávěná kniha plná citů, emocí i lidské nenávisti. Pokud čteme román, nemůžeme ho brát jako historický dokument, a proto mi to nepřipadá jako zneužití rodiny Tugendhat. Stejně jako mě nepobuřuje, když čtu A. Dumase a jeho Tři mušketýry.
A na závěr jedno malé upozornění. .Doporučila jsem v knihovně tuto knihu jedné starší paní, milovnici architektury. Když mi ji vracela, jen zakroutila hlavou, nad mým dychtivým dotazem, jak se jí to líbilo. „ Ale děvečko zlatá, cos mi to dala, vždyť tam byl lautr samej sex.“:-)
Nezlobte se na mě, že dávám odpad. Jen tím chci na něco poukázat. Příběh byl podle mě zdařilá "červená knihovna", plná vztahů, sexu, erotiky s dojemným koncem. Má v sobě navíc dějinné události v pozadí a odehrává se v krásné vile. Co tedy namítám? Vila byla postavena jako výraz názoru "ornament je zločin", cožpak není už samotná tato kniha svojí líbivou kýčovitostí v protikladu k strohé pravdivosti vily? I kdybych přijala skutečnost, že příběh je vymyšlený, stejně není dobře napsaný, žádná hluboká psychologie postavami nehýbe, děj jede dál, ať se děje nevěra a ať je to přitažené za vlasy jak chce. Postava Hany, která prochází všemi fázemi děje, jako bisexuálka vyžadující sex, je toho důkazem. Další věc, která mě mrzí, že autor zneužil skutečné rodiny Tugendhat jako podkladu pro svůj příběh a tím, že řekl, že rodina v jeho příběhu je smyšlená si "umyl ruce". Nedivím se, že se potomkům rodiny tento román nelíbí, když hlavní, co se v něm odehrává je, že otec měl milenku z které si udělal zvláštním kotrmelcem konkubínu. Nevím, proč je zapotřebí psát takové knihy, když samotné příběhy židů za války jsou zajímavé, i rodina Tugendhat měla zajímavé osudy.
Perfektni knizka, zajimavy pohled na dum v ruznych casovych rovinach, a take na osud jednotlivych postav.Jejich vyvoj v prubehu let.
Tuto knihu jsem měla dlouho v knihách, které jsem měla v plánu číst. Z důvodu, že se jedná o knihu z mého oblíbeného Brna a i vilu samotnou jsem několikrát míjela. No, musím říct, že lituji, že jsem se do ní nepustila už dříve. Moc pěkná knížka, rychle se četla. Jediné čeho lituji, že až na popisy vily samotné jde o smyšlený příběh lidí, kteří v ní žili. Myslím, že většinu čtenářů, přepadne po dočtení knihy touha si ihned vyhledat nějaký dokument o domě a skutečné rodině, která v této jedinečné vile žila a určitě bude chtít i vilu osobně navštívit. Já tedy ano.
S knihou jsem byla spokojená. Nepřečetla jsem ji sice jedním dechem, ale příběhy tohoto typu si dávkuji po částech a delší dobu. Vilu jsem navštívila již na střední škole a díky této knize jsem si její krásy připomněla. Bylo zajímavé dovědět se něco i o hlavních postavách. Kniha je spjatá s historií českého národa, což mi připomnělo "vážit si" dnešní moderní doby bez války.
Puvodne jsem chtela knihu ohodnitit 5*, protoze se mi opravdu hodne libila a velice dobre cetla. Presto 1* davam dolu za caste popisy zenskeho klinu a nabyti dojmu, ze kazda zena touzi po lesbicke lasce a ceka na svou "milenku".
Zajímavý a působivý příběh, i když smyšlený. Chtěla bych číst o skutečných osudech rodiny T. Rovněž další knihy od autora bych ráda četla.
Vilu Tugendhat jsem nedávno navštívila a prohlídka mě natolik uchvátila,že mě to přimělo šáhnout po tomto knižním titulu. Román je místy věrohodně popisný a dobře napsaný,že mi umožnil znovu se v představách dotknout onyxové stěny, projít vilu a užít si její krásy. V neposlední řadě i smyšlený příběh rodiny a přátel byl zajímavý,nejvíce jsem si oblíbila svéráznou Hanu.
Štítky knihy
Brno architektura zfilmováno první republika, 1918-1938 vila Tugendhat Protektorát Čechy a Morava podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2013 |  Skleněný pokoj |
| 2010 |  Mendelův trpaslík |
| 2012 | Dívka, která spadla z nebe |
| 2018 | Pražské jaro |
| 2013 | Pád |
Kniha Skleněný pokoj je v
| Právě čtených | 43x |
| Přečtených | 4 200x |
| Čtenářské výzvě | 1 378x |
| Doporučených | 313x |
| Knihotéce | 703x |
| Chystám se číst | 1 192x |
| Chci si koupit | 200x |
| dalších seznamech | 18x |
Vila Tugendhat. Funkcionalistický skvost a jedna z úžasných památek. V současnosti i pro budoucnost.
Chápu, že základní osnova osudu majitelů této vily ( vysněný domov, jeho realizace a následná emigrace před nacisty a potom i komunisty) inspirovala autora k napsání románu. Já se přidávám na stranu lidí, kteří jsou nadšeni. Sex a vztahy jsou nedílnou součástí života většiny z nás. Koneckonců bez toho, by se nikdo z nás nenarodil. A červená knihovna kde vše dobře skončí? No, já to zde nevidím. Vidím osudy lidí, kteří se vyrovnali s krutou realitou minulosti a žili dál svůj život, jak nejlépe uměli.