Silo
Hugh Howey
V silu pod zemí, zamořenou jedy, se ukrývají lidé: naučili se tu žít, milovat se i umírat. Jednou za čas je někdo z nich vyslán na povrch čistit senzory. Ví, že se nikdy nevrátí. Ví, že jde na smrt… Po letech udržování křehké rovnováhy se však systém octne před zhroucením. Hluboko ve spodních patrech, ovládaných lidmi z mechanického úseku, se vzedme vlna odporu proti takřka všemocnému IT oddělení. Mají naději na úspěch? Odkryjí děsivá tajemství přísně střežených serverů? A chtějí je vůbec znát? Silo je jedinečný postapokalyptický sci-fi thriller, který lze číst jako varování i jako věštbu. I proto se setkal s nebývalým celosvětovým čtenářským zájmem a ohlasem. Filmovou verzi se chystá natočit Ridley Scott (Vetřelec, Blade Runner, Gladiátor).... celý text
Literatura světová Thrillery Sci-fi
Vydáno:
2014
,
Knižní klub
Originální název:
The Wool , 2011
více info...
Přidat komentář
Takže takhle. Předem avizuju, že můj šálek kávy je fantasy. Ale protože jsem chtěla najít pod stromečkem nějaký tvrdý dárek, dostalo se ke mně i Silo. (když je knížka dobře napsaná, na žánru přece nezáleží ne?)
A dostalo mě? Bohužel musím říct, že úplně ne. Né že bych se celou dobu nudila (těch prvních 200 táhnoucích se stran byla pro mě ale opravdu zatěžkávají zkouška), né že bych se skoro nezamilovala do pár opravdu skvělých postav (kdyby měli trochu víc času a prostoru), né že bych nechtěla vědět, jak to vlastně dopadne a konec nepřečetla vlastně za dva dny. (ten nebyl úplně špatnej – zvlášť Sólo to zachraňoval jak se jen dalo) Ale celou tu dobu, jsem si připadala jako bych tu knížku četla s ochranným oblekem na těle, odříznutá od emocí jak jen nejvíc to jde, jako by ony byly tím největším toxinem obklopující sila.
Sotva moje srdce zaplesalo nad pěkně se rozvíjející postavou hodnou toho nejjemnějšího čtenářského hýčkaní, autor ji prostě (čtěte sprostě) a jednoduše odpravil (hlavně na začátku mě pěkně párkrát dožral, vůbec za tu první smrt jsem měla chuť mu vyškrábat oči – a neospravedlňuje to ani fakt, že tím se to všechno dalo do pohybu), a i když Jules byla holka s ostrými lokty a bystrou myslí, tak nějak jsem pořád čekala na něco, co jsem nakonec vlastně nedostala.
A co je horší na další díl mě mnohem víc nalákaly komentáře tady na databázi, než kniha samotná a to je myslím trochu málo na jakýkoliv žánr. Takže to chvíli nechám uležet, počkám až vyjde i trojka, pročtu pár dalších komentářů a pak se teprve uvidí, jestli se do toho pustím ještě dvakrát.
Bylo to vončo! Je to první kniha, ve které se dozvídám, že někdo používá bidet :D
Přečetl jsem si knihu ještě jednou. Abych si to osvěžil před čtením druhého dílu a musím říct, že už se mi ten začátek nezdál zdlouhavý. Vychutnal jsem si spoustu detailů, které mi při prvním čtení nějak neutkvěly v paměti. Nejlepší postapo, co jsem kdy četl.
Kniha byla zajímavá a jsem stoprocentně ráda, že jsem jí přelouskala. Do ruky se mi dostala v rámci čtenářské výzvy: kniha doporučená přítelem. Předem jsem byla upozorněna, že se Silo tváří nenápadně, ale příběh je překvapivě silný, a s tím nemohu jinak než souhlasit. Skvěle je propracovaná psychika postav, takže s nimi prožíváte každou ztrátu i všechen strach.
Pár věcí mi přesto vadilo. Za prvé přílišná popisnost a podrobnost (někdy jsem měla pocit, že autor popisuje doslova každý krok a každý nádech postav). A za druhé mě naštvalo to, že by kniha mohla nést podtitul: Aneb jak pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí. Závěr byl podle mého názoru příliš rychlý a příliš "optimistický" (na uvozovkách trvám, protože věřit, že by se taková situace, jaká na závěr knihy nastala, dala vyřešit prostě jen tím, že řeknou pravdu, a ono to dobře dopadne, je přinejlepším naivní).
Malý SPOILER: Vážně bych chtěla vědět, kdo by se ke Knoxově revoluci po jeho "projevu" přidal. Vždyť zásobovačům prakticky nic neřekl, jen řval pořád dokola, že chtějí pravdu.
Začátek byl pro mě hodně zdlouhavý a uvažovala jsem, že knihu odložím. Nakonec jsem ji ale přece jen dočetla, ale nezaujala mě tak jako ostatní tohoto žánru. Největší problém jsem měla s postavami - žádná z nich mě nezaujala natolik, abych s ní byla schopna prožít ten příběh emočně. Takže to vidím na takový průměr.
Kniha mě svým námětem velmi mile překvapila a nejvíce jsem si oblíbila postavy starostky Jahnsonové a Jules. Za přínosné považuji i to, že kniha postupně představuje několik hlavních postav, přes které se děj plynule přesouvá dál (Holston, Jahnsonová, Marnes, Jules, Lukas, ...). Maličko mě mrzí závěr knihy, který mi přišel zbytečně rychlý a dle mého názoru mohl být lépe a detailněji propracovanější. Přesto jsem z knihy nadšená a doporučuji ji všem fanouškům postapokalyptických příběhů, knih a ság.
Dobra kniha.Sice jen dalsi variace na neprekonateny Nonstop,ale uveritelna katastoficka sci-fi,ktera by mohla kdykoliv,v nasem posahanem svete ,nastat.Takove knihy,jako je Silo,muzeme s klidem brat jako jakousi prirucku pro preziti-vesmirna dobrodruzstvi jsou zatim jen pohadky,zatimco pozemska eskapada lidstva smeruje k nevidanym koncum.
Davam 4*.
Kniha s neotřelým námětem, dobře se četla, udržela mně v napětí, tak proč nedat, lehce slabší, ale i tak plný počet?
Díky velmi poutavým reklamám jsem se o Silu doslechla ještě před jeho českém vydání a okamžitě jsem usoudila, že tohle bude něco pro mě. Ke knize jsem se dostala až teď, asi rok po jejím vydání, a trochu lituju toho, že jsem se čtením ještě pár let neotálela. Postavy mi věkově byly celkem vzdálené, takže jsem se do nich nedokázala pořádně vžít.
Tak dlouho jsem se do žádné knihy ještě nezačítala. Ne že by mi vadily podrobné popisy a seznamování s prostředím, jenže tady jsem se jimi nemohla vůbec prokousat. Mnoho pasáží mi tam přišlo zbytečných. Bylo sice zajímavé číst, jak silo vypadá a jak tam věci fungují, ale třeba rozsáhlý popis činnosti nějakého generátoru mě vůbec neoslovil.
Ale samozřejmě kniha MÁ svoje kvality. Promyšlenost, originalita, napětí a mnoho dalšího.
Autor vytvořil skvělý a rozhodně nezapomenutelný postapokalyptický sci-fi román, ze kterého vám běhá mráz po zádech a v mnoha chvílích vám i poklesne čelist. Musím uznat, že Hugh Howey má skvělý vypravěčský talent a dokáže upoutat čtenářovu pozornost; obzvlášť na koncích kapitol. :)
Nejsem s knihou na 100 % spokojená, ale z hlediska děje nezklamala. Dobré knihy dokážu ocenit a tahle není výjimkou. Lepší 4*.
Mno, stala me velmi premahani donutit se číst dal a dal.. Nesplnila očekávání
Upřímně. Přečetl jsem velké množství sci-fi románů. Dá se uvažovat o tom, že takřka to nejlepší z žánru.
Podle anotace se tato kniha měla zařadit mezi tyto klenoty. Bohužel, podle mého názoru, nedosahuje těchto kvalit ani zdaleka.
Banální příběh, hlavní postavy bez charisma, donekonečna se vlekoucí popisy SILA, činností jeho obyvatel, nulové napětí. Snad jen uprostřed knihy byla šance na uchopení čehosi tajemného, ale autor to kupodivu nechal být a propásl příležitost knihu někam dovést.
Pokud se takhle dají vydělat miliony, pokud tohle je to nejlepší ze současného žánru sci-fi, tak je nejvyšší čas s touto literaturou skoncovat. Alespoň já končím.
Myslím, že pánové jako Asimov, Clarke, Aldiss, Silverberg, nebo svého času G.R.R. Martin, by měli stejný názor jako já. Promiňte, ale jen z úcty k obsáhlosti díla uděluji tři hvězdičky.
Začátek se trošku vleče potom se to krásně rozjede a děj naprosto vstáhne. Bohužel konec je fakt nezvládnutý a přijde mi šitý horkou jehlou celé rozuzlení tam vyjde asi na 10 stran a to je prostě málo. Jinak rozhodně doporučuji. Pokud by Ridley Scott fakt natočil film podle toho mohl by být skvělý předloha je to výborná.
Za mě zklamání z konce, poměrně rychle mě to chytlo, krásné vzbouření se proti systému a pak posledních dvacet stran kýč jak z young-adult série. Nebýt konce tak tomu těch pět hvězdiček hrdě dám.
Kniha o podzemním společenství lidí a nepřátelské krajině okolo. Všichni jsou na sobě závislí, přesto se někteří začnou bouřit a je stále těžší udržet vše pod kontrolou. Napínavý příběh, doufám, že se brzy natočí film.
Konečně jsem dočetl knihu, která se mi v knihkupectví dostala do ruky na žádost o knihu "na zlepšení nálady/bez omezení žánru". Musím říct, že nejde o nic zábavného. Kniha má sice optimistický konec, ale vše o čem jste četli se octlo v ruinách. Silo se mi četlo obtížně. Dlouho dokonce hledáme hlavní postavu(pochopíte až se začtete). Pokud se Vás někdo optá na knihu k zahnání špatné nálady, nedoporučujte Silo.
Bylo to něco úžasnýho! Po prvních pár stránkách jsem si nejdřív nebyla moc jistá, jestli mě to bude bavit ale jak stránky pomalu ubíhaly, bylo to čím dál tím lepší a lepší. Fůra napětí, akce, tajemství... bezvadně promyšlené, originální a čtivé! Už teď mám jasno, že další díl si určitě koupím a nemůžu se dočkat, až se pustím do čtení. Ještě teď jsem z toho unesená. :) Moc moc moc DOPORUČUJU!!!
Začátek peklo.... vůbec sem se nemohl do té knihy začíst... možná to bylo představou takového způsobu života.... ale nakonec sem se do toho dostal a konec byl dobrej.... dokonce se těším na pokračování...
Představte si, že existujete od narození ve světě kde nesmíte jít ven. Nesmíte ani pomyslet na to, že byste šli ven (ostatně rodiče vám to vtloukají do hlavy od malička stejně jako to jejich rodiče vtloukali jim). Protože kdybyste to někdy řekli nahlas... tak půjdete. Jen už se pak nikdy nevrátíte zpátky.
Čistění vnějších senzorů obřího podzemního krytu je způsob jak popravit zločince, buřiče proti systému i lidi, kteří ten tlak proti přirozenosti prostě už dál nesnesou. V úvodní povídce vás atmosféra toho rozpadávajícího se kovového válce doslova vcucne a tiché, zoufalé odhodlání hlavního hrdiny vyvolá otázky na které je těžké najít uspokojivou odpověď. Dozvíte se také mimo jiné proč nakonec každý čistí, ačkoli v cele prohlašuje, že to neudělá.
Všechny tři části knihy rozehrávají motiv tragické nebo nenaplněné lásky (a v Silu, kde jedno z hlavních nařízení zakazuje oficiálně nepovolené romantické vztahy je snadné takovou mít). Selekční tlak a výchova ve stylu "hlavně neříkej nahlas nic za co bys šel čistit" ovšem udělali z obyvatel podzemí introverty. Rozhodně tam nepotkáte žádnou hysterku. Postavy knihy šílí láskou, planou nenávistí nebo mají sebevražednou depresi, ale ten prožitek je otočený dovnitř... než se věci provalí ve zničujícím výbuchu, jako když přetlakujete papiňák.
Přes panující drsné podmínky je Silo kniha na postapo či antiutopii optimistická (no sarcasm sign). Lidé tam jsou ve svěm údělu šťastní nebo přinejlepším spokojení, prostě si "dělají svoje" bez nějaké větší zatrpklosti... a nechtějí jít ven.
Kdybych ho měla k něčemu přirovnat, z kinematografie mi Silo atmosférou připomínalo Battlestar Galacticu: lidé dlouhodobě zavření v původně provizorních podmínkách plus ta křehkost: tohle je to poslední, co zbývá z lidské rasy a stačí tak málo, aby už nezbylo ani to.
Z postav jsem měla slabost pro šéfa IT oddělení: tak dobře napsaného kontrolou posedlého sadistického psychopata jsem už dlouho ne... nečetla :-) (Bylo moc špatné zklamat Bernarda a zároveň bylo téměř nemožné ho nezklamat).
Jazykově je Silo pojaté velice jednodušše, skoro stručně, přesto má působivě vybudovanou atmosféru.
Na závěr si porýpu do, řekněme, konstrukčních vad :-)
Když to porovnám třeba se Stephensonovým Anatémem, kde všechny detaily soběstačného světa sedí do puntíku, je to rozčarování. Autor třeba nikde neřeší jak lidé přežívají roky bez slunečního světla (zvykli si, chodí se opalovat pod růstová světla do hydroponických zahrad nebo mají choroby spojené s nedostatkem vitaminu D?). Taky jsem nadskakovala při zmínkách o kávě a tabáku, nejsem botanik, ale z toho co vím, obě tyhle plodiny mají velké nároky na půdu, rychle ji vyčerpají a bez nějakých genetických modifikací mi jejich pěstování "for fun" přijde v nastavených podmínkách nereálné.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie boj o přežití americká literatura budoucnost podzemí nanotechnologie sci-fi zfilmováno – TV seriál vládní sledování občanů (surveillance) postapokalyptické romány
Kniha Silo je v
| Právě čtených | 98x |
| Přečtených | 2 654x |
| Čtenářské výzvě | 338x |
| Doporučených | 224x |
| Knihotéce | 788x |
| Chystám se číst | 1 157x |
| Chci si koupit | 290x |
| dalších seznamech | 25x |
Začátek úplně strhující, byla jsem hrozně napnutá při odhalování tajemství a lží uvnitř sila. Postupem času to nějak ztrácelo dech a začalo to být místy zdlouhavé, hlavně nekonečně dlouhé pasáže technických popisů. Ale kniha byla pro mě něco jiného a musím říct, že i příjemným překvapením. Jen mi trošku vadilo, že kniha má podobný charakter jako 1984, Orwell byl v tomto ale nenahraditelný.