Sila rozumu v bláznivej dobe - Manuál kritického myslenia

2 28. května

(+ SPOILER) O mnoha knihách se často tvrdí, že by měly být zařazeny do povinné literatury. Podobné výroky tak mohou často být brány na lehkou váhu. U této knihy to ale opravdu platí. Jako mnoho jiných lidí mám občas problém fungovat v dnešním digitálním světě, vyrovnat se se závislostí na digitálních pozlátcích, rozklíčovat pravdu, být otevřený vlastním chybným úsudkům o světě kolem nás. Tato kniha pojednává velmi detailně a přesto srozumitelně o informacích, médiích, kritickém myšlení, manipulacích, omezeních našeho vnímání a o mnohém dalším. Jako příklady jsou uvedeny většině českých i slovenských čtenářů známé kauzy a postavy z veřejného (především politického) života. To činí knihu velmi čtivou, zajímavou a aktuální. Složité problémy jsou vysvětleny pochopitelně a autor knihy se (většinou) opravdu nesnaží hrát si na toho jediného správného člověka s jedinou pravdou a správným nazíráním na svět kolem nás. Knihu si určitě přečtěte, kupte, darujte lidem, kteří by si podle vás měli rozšířit své znalosti o kritickém myšlení a kterým by tak mohla pomoci ke spokojenějšímu životu.
Jsem upřímně rád za některé cenné rady co se týče závislosti na používání internetu / sociálních sítí, které jsem ihned začal praktikovat. Dle mého se o této problematice sice hodně mluví, ale méně se už poskytují praktické rady a zkušenosti, které by se daly aplikovat do běžného života.
Níže shrnu závěrečné kapitoly knihy, které by mohly stačit těm z vás, kteří knihu přece jen číst ani kupovat nebudete. Dle mého je to velmi užitečné shrnutí.

Média
(1) Vnímejte sledování zpráv jako svou občanskou povinnost. Nemáme sledovat a číst pouze ty zprávy, které uspokojují naše potřeby smíchu či drbů, máme se zajímat i o ty nudné a nezáživné věci týkající se zákonů a ekonomiky, jelikož je to prostě potřeba.
(2) Sdílejte jen ty zprávy, kterým opravdu důvěřujete. Nestačí sdílet to, co souhlasí s mými vlastními názory či co působí senzačně. Musíme si být jistí, že je zdroj důvěryhodný. Sdílením nepodložených senzací jen přispíváme k matení našich přátel a známých.
(3) Plaťte za internetový obsah. Pomůžete tak kvalitní a nezávislé žurnalistice, která nebude závislá na miliardářích a reklamách.
(4) Znejte novináře jménem. V českém mediálním prostoru není zase tak velké množství kvalitních a důvěryhodných lidí, jelikož kvalitní novinář se nezrodí jen tak přes noc.
(5) Sledujte zahraniční média. Krom českým zpráv tak budete moct číst také o velkých globálních problémech, na které česká média jednoduše nemají čas, prostor a peníze.
(6) Čtěte knihy, dívejte se na dokumentární filmy. Ty o množství témat dokáží poskytnout daleko detailnější informace, než jaké může nabídnout rozsah novinového článku či televizní reportáže.
Internet a sociální sítě
(7) Nestaňte se digitálními narkomany. Množství informací o současné závislosti na internetu a sociálních sítích spolu s radami, jak se závislostí bojovat.
(8) Nenechávejte si na internetu ukrást soukromí. Rady týkající se dobrého antiviru, hlídání si svého soukromí na sociálních sítích, nesdílení polohy se všemi aplikacemi. Každá informace nás v budoucnu bude moci kompromitovat a zastavit nás například před vstupem do politiky.
(9) Bojujte o tichou většinu. Rady jak přistupovat k diskusi na sociálních sítích, jak vyjadřovat své názory a ovlivnit tak mlčící většinu, která by jinak měla dojem, že existuje jen jeden názor. Autor zmiňuje skupinu #jsmetu, která se snaží diskutovat tam, kde by jinak byly zastoupeny pouze názory jedné strany.
Odpovědné občanství
(10) Věnujte svou pozornost tématům, která dokážete ovlivnit. Přesuňte svou pozornost z detailního sledování mezinárodního dění spíše na komunální úroveň, kterou reálně můžete ovlivnit a dopadá na vaše životy každodenně.
(11) Budujte občanskou společnost. Výzva k zapojení se do občanské společnosti, do komunální politiky, neziskových organizací či k občanskému aktivismu. Tato drobná síť vztahů mezi lidmi je funkční obranou demokracie a ničí se daleko hůře, než izolovaní jednotlivci žijící na jednom místě.
(12) Přečtěte si ústavu.
(13) Věnujte se jednomu tématu do hloubky. Spíše než zabývání se množstvím témat, ve kterých nebudeme odborníky a nebudeme moct svými znalostmi někomu pomoct, zaměřením se na jedno téma a zacílení naší energie jedním směrem možná přineseme pozitivní změnu sobě i svému okolí.
(14) Neodsuzujte dobré v honbě za dokonalým. Měli být více shovívaví k politikům, novinářům a dalším lidem ve veřejné sféře, po kterých často chceme dokonalost. Jsou to lidé jako my. Proto bychom jim měli tolerovat chyby a nedokonalosti. Pokud politik poruší zákon, vnímejme rozdíl mezi přejitím na červenou, nezaplacením pokuty a braním úplatků od mafiánů.
Vnitřní poctivost
(15) Když neznáte odpověď, přiznejte to.
(16) Buďte připraveni uznat, že jste se mýlili.
(17) Nestrpte dehumanizaci a veřejný lynč. Nenávistné urážky na internetu a sociálních sítích odrazují od vstupu do politiky velké množství lidí. Zastávejte se lidí, nahlašujte nenávistné příspěvky a výhružky, nebuďte k nikomu hrubí a zlí. Tím jen přispíváte k prohlubování příkopů ve společnosti.
(18) Snažte se porozumět svým názorovým protivníkům. Čtěte i média, která normálně nečtete. Bavte se s lidmi, ideálně v reálném světe, kteří pocházejí z jiné skupiny než vy. Stavějte mosty.
(19) Nezapomínejte. To se týká jak politiků, kteří sázejí na krátkou paměť voličů, tak také na naše vlastní dějiny. Přítomnost války, strádání, přítomnost nedávného komunistického režimu s tajnými agenty a lidmi v lágrech měli bychom mít stále na paměti, co k takovým událostem vedlo.
(20) Zachovejte si chladnou hlavu. Příspěvky na sociálních sítích jsou často psány tak, aby v nás vzbuzovaly emoce. Zachovejte chladnou hlavu a nenechejte za sebe mluvit emoce.
(21) Nezavírejte oči před utrpením. Mnozí lidé u nás žijí v chudobě, jsou bez domova, strádají kvůli domácímu násilí či bojují se závislostmi. Nesmíme nechat negativní zprávy a nenávist, aby převážila a udusila v nás naši lidskost.