Síla krkavce a moudrost hada
Noragh Jones
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/292447/bmid_sila-krkavce-a-moudrost-hada-3ku-292447.jpg
5
8
1
Noragh Jonesová popisuje prostřednictvím zpěvů, rituálů a tradic udržovaných ženami staletý rytmus práce, života a umírání. Dochází k závěru, že neshody a stres v moderní společnosti nevyřešíme útěkem, nýbrž tak, že budeme i ve svých životech vědomě usilovat o opětovné dosažení dávného a hlubokého porozumění, které bylo pro tyto ženy charakteristické. Jejich pohostinnost, družnost a každodenní oslava všedních činností nás mohou v naší moderní, městské společnosti mnohému naučit.... celý text
Esoterika, astrologie, okultismus , Literatura naučná
Vydáno: 2016 , Pragma
Originální název:
Power of Raven, Wisdom of Serpent , 1994
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
Keltové tradice ženy porozumění rituály a obřady spiritualita esoterismus, ezoterika dějiny civilizace - ezoterické pojetí
Síla krkavce a moudrost hadaKniha Síla krkavce a moudrost hada je v
| Přečtených | 9x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 13x |
| Chystám se číst | 7x |
| Chci si koupit | 5x |
| dalších seznamech | 1x |
Toto bude nejspíš kniha pro ty, které keltská spiritualita zajímá. Myslím, že ostatním bude připadat jednosměrná a možná i svým způsobem nudná. Popisuje každodenní život obyčejných lidí, který už nám v dnešní době asi moc neříká. Písní a průpovídek je v ní opravdu hojně a mně tedy nešla přečíst na jeden zátah. Nejsem ještě rozhodnutá, jestli si ji nechám, ale odnáším si z ní hodně.
Život našich předků byl těsně svázaný s vírou, ať už křesťanskou, nebo pohanskou. Byl těžký a jejich každodenní činnosti byly bojem o přežití. Záleželo na tom, aby výsledek jejich práce byl dobrý. Záleželo na tom přežití. Každou činnost provázely tudíž prosby, modlitby, či zaříkání, které dodávalo obyčejným pracem až obřadní ráz a také pomáhalo se soustředit na to, co dělali, proč a pro koho. Napadlo mě při čtení, kolik lidí jsem už při nezdarech slyšela říkat, že mají pocit, že mají prostě smůlu, nebo je dokonce někdo proklel. Ale když se daří, už je nenapadne poděkovat za požehnání, kterého se jim dostalo. Požehnání rodičů, to bylo dřív něco, na čem dětem velmi záleželo. Moje babička žehnala chleba, než ho rozkrojila a těsto, než ho zadělala. A když jsem někam odjížděla, vždy mi dělala křížek na čelo. Je škoda, že lidé už většinou zapomněli, jak udělat z obyčejných činností neobyčejné. A také to, že když budeme žehnat a říkat si o požehnání, ono přijde.