Shledání
Anne Enright
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/24335/bmid_shledani-nPU-24335.jpg
3
62
12
Prózy Anne Enrightové jsou pověstné ponurostí a nesmiřitelností, s níž prezentuje současné Irsko. Román se odehrává během několika týdnů života čtyřicátnice Veroniky, jež se musí vypořádat s nepříjemným úkolem – přivézt z Anglie do Irska mrtvé tělo bratra Liama, alkoholika, který spáchal sebevraždu na Brightonské pláži. Pro Veroniku není lehké vyrovnat se se smrtí milovaného bratra, mnohem hůře však zvládá vzpomínky, které jeho dobrovolný odchod ze světa vyvolal. Vzpomínky na dětství, kdy žila spolu s jedenácti sourozenci. Pro většinu dětí bývá dětství jakýmsi záchytným bodem, místem, ke kterému se mohou v myšlenkách vracet. Ne tak v případě Veroniky a jejích sourozenců. Pro ně je dětství velkou noční můrou; nešlo jen o předvídatelnou chudobu a skromné podmínky, ale především o nezájem, s nímž k nim matka přistupovala. Čekali bychom, že právě tíživá situace rodinu semkne, ale v případě Hegartyových to mělo přesně opačný efekt: ničeho se nedostávalo, ani materiálního zabezpečení, ani lásky. Nelze se pak divit, že nikdo ze sourozenců není bez následků – pijou, jsou nespokojeni v soukromém i pracovním životě, nevěří v boha, závidí si. Veronika si bohužel vybavuje i situace, kdy rodinný přítel sexuálně zneužíval jejího bratra. Její úsilí pochopit důvody bratrovy sebevraždy je nakonec korunováno úspěchem, jen díky němu se jí daří vyrovnat se s vlastní minulostí. Román získal v roce 2007 prestižní Man Bookerovu cenu.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2009 , Odeon
Originální název:
The Gathering , 2007
více info...
Přidat komentář
Potenciální čtenáři nechť se nenechají odradit mým nízkým hodnocením této knihy. Ona není špatná, možná je i výborná ale já jsem ji zřejmě nedokázal ocenit. Mám prostě rád knížky kde se něco děje a toto je kniha vzpomínek sestry na zesnulého bratra, potažmo celou rozvětvenou rodinu. Někdy jsem nedokázal rozlišit minulost od přítomnosti, postavy se mi pletly dohromady, zkrátka takové knížky nevyhledávám ale přečetl jsem ji z podnětu kamarádky ClariceL pro letošní Výzvu, za což jí děkuji.
Mít v hlavě to, co hlavní hrdinka, tak jsem nešťastná. Tolik chmurných myšlenek, tak nesourodé uvažování a zvláštní vnímání. Jediné zajímavé pro mě: jak moc naše fantazie a představy dotvářejí a mění naše skutečné vzpomínky. Knížka je převážně bez děje, často se přeskakuje do různých období i do představ hlavní hrdinky. Ta rozhodně nezískala žádné mé sympatie.
Hodně dobře napsaný, nepříliš optimistická kniha, hlavní postava je hodně temná, ale stojí to za to.
Uznávám, že autorka umí skvěle pracovat s jazykem. Dokonale až umělecky rozpitvává detaily. Některé myšlenky jsou skvělé. Dávka cynismu, břitkosti a nadhledu umí pobavit. A ani neříkám, že je kniha špatná. Jen forma plná filozoficko-expresivních úvah v rámci téměř nijakého příběhu, kde navíc třetina jsou jenom domněnky a představy, není to, co by mě bavilo číst. Já k tomu všemu potřebuji pořádný příběh. Ať si je klidně klišoidní, ale potřebuji. Tady chybí. Ale pokud se vyhnete anotaci, nějaké to překvapení vás přeci jenom čeká. :-)
Něco do sebe to má a já oceňuji každý pokus o originalitu, své čtenáře si to určitě najde, ale já dávám přednost jiným knížkám. :-) 40 %
Nelehká kniha na čtení, ale stojí za to si tu námahu dát. Přirovnal bych ji k dobrému bylinkovému likéru - hořká, ale přesto plná chutí a vůní. Jen je třeba to nepřehánět s dávkováním a raději konzumovat po menších dávkách. Už bez metafor - u knihy bych zdůraznil především skvělou práci s jazykem a autorka je také velice dobrá znalkyně lidské psýché.
Ufff... Tak tahle kniha nebyla zrovna můj šálek čaje. Děj minimální a příběh románu se vesměs odehrává jen kolem vzpomínek a úvah o životě rodiny hlavní postavy této knihy.Vím že to k hodnocení nepatří ale ten přebal knihy je podle mě hrozný.
Nejde o dej jako takovy, ale o proud myslenek, vzpominek. S trochou studu priznavam, nakolik me cteni teto knihy dokazalo strhnout, az jsem citila uzkost. Zadne velke vyusteni, sok na zaver, se nekona, ale je to vzdy nutne?
Málokedy čítam celé anotácie kníh, ktoré mám v úmysle prelúskať. Snažím sa odhadnúť, či pre mňa kniha buda zaujímavá, na základe prvých dvoch - troch viet, aby som sa tak vyhla zbytočnému sklamaniu, že ma anotácia o čosi okradla. O radosť z čítania, ponorenia sa do príbehu, rozmotávania jeho tajomstiev. Väčšina anotácii prezrádza príliš veľa, niektoré dokonca zachádzajú do takých krajností, že opisujú celý dej, mimo finálneho rozuzlenia, v extrémných prípadoch ako je tento, dokonca i samotné rozuzlenie! Vyhnúť sa anotácii bolo pri tejto knihe to najlepšie čo som mohla urobiť, inak by pre mňa nemala žiadne čaro a neviem, či by som ju vôbec dočítala.
Spočiatku som mala obrovský problém zahĺbiť sa do deja, kniha ma chytila až po dobrých sto stranách. Nepokoj, roztrieštenosť, chaotické myslenie ústrednej postavy rozprávania - Veroniky, akoby sa odrážali v štruktúre celého textu. Bez zrejmého ohraničenia sa tu prelína prítomnosť, Veronikine niekedy len veľmi hmlisté spomienky a rôzne varianty minulosti, ktoré si vytvára vo svojej mysli v snahe dopátrať sa kľúčového momentu, ktorému pripisuje príčinu všetkého nešťastia mnohopočetnej rodiny Hegartyových. Anne Enrightová sa nevyhýba vulgarizmom, rovnako nie sú tabu otázky sexu či alkoholizmu, kniha je plná protirečení, kontrastu pozitívneho a negatívneho - napríklad hovorí o tom, aká je hrdá na svoje dcéry a vzápätí v tej istej vete dodáva, že sú len potravou pre budúce hroby. Veronika miluje, ale zároveň nenávidí svoju rodinu, manžela, samú seba, život v súčasnej podobe, ktorý nechce žiť, ale zároveň po ničom inom netúži. Na to, aby mohla byť šťastná, našla si svoje miesto v živote a vyrovnala sa so smrťou najmilšieho brata Liama, potrebuje rozprávať o minulosti, pochopiť a akceptovať udalosti, ktoré ovplyvnili životy členov jej rodiny a najmä zbaviť sa pocitu viny...
Tak tohle "obdivuju" nejen u autorů beletrie....spousta zbytečného expresivního textu, který jsem dočetla pouze v mylném očekávání překvapivého konce.
Přestože téma knihy pro mě -naštěstí- není aktuální, je to jedna z "otevíračů očí". Líčení v ich-formě tak, jak ho autorka podává, je brutálně přesná osobní "entomologie".
Štítky knihy
sebevražda irská literatura zneužívání psychologické romány alkoholismus problémové rodiny úmrtí v rodině Bookerova cena
ShledáníKniha Shledání je v
| Přečtených | 84x |
| Čtenářské výzvě | 15x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 83x |
| Chystám se číst | 43x |
| Chci si koupit | 6x |
| dalších seznamech | 3x |
Dost temná kniha.
Hrdinka této knihy, má na duši velké šrámy, přes některé se nedokáže přenést. Velké úvahy a pochmurné vzpomínky na svou rodinu - bratra, který ji zemřel a nedokáže se s tím vyrovnat.
Jestliže je člověk psychicky dole, ať knihu raději nečte.