Sherlock Holmes a Shadwellské stíny

Podle popisu jsem čekala něco akčního, spoustu soubojů se spoustou příšer, ale mé nadšení mě opustilo hned na začátku. Už po pár prvních kapitolách jsem přemýšlela, že knihu odložím a nechám nedočtenou, což není můj styl. Celou dobu jsem se do čtení musela nutit a vůbec mi to nešlo. Za mě je to jedna velká NUDA a nezachránilo to ani finále. Další díly určitě číst nebudu. Škoda, Sherlocka, jako postavu, mám ráda, ale tohle opravdu ne!

Nejprve je nutno podotknout, že se autor velmi zdařile vnořil do světa a mluvy sherlockovského universa. Nastudoval reálie a vnikl do specifického světa. Osvědčil lásku k jednomu autorovi a nepředvídatelně ji spojil s autorem druhým čili s Lovecraftem. Vznikl tak specifický mix detektivky a horroru. Holt Cthulhu je mocný bůh.

Dle mého názoru se tento příběh autorovi zjevil ve snu a když se probudil, řekl si, na rozdíl od většiny lidí budících se z divných snů, že je to celkem dobrý nápad na knihu. Ostatně proč by nebyl? Možná ale v jiném podání.
Vadily mi dlouhé, nepodstatné popisné pasáže a myšlenky Watsona. Byť je mu zde 28, chová se jako starší páprda a trochu se utápí v sebelítosti.

*ZAČÁTEK SPOILERŮ*

Autor se snažil nacpat a zahrnout do děje co nejvíc postav "z Sherlocka" až bych řekla, že na sílu. Sherlock, navzdory tomu, že byl a je vždy velmi racionální, tady uvěří hned skoro všemu a stane se z něj alchymista(?!)

*KONEC SPOILERŮ*

Přijde mi to jako vykořisťování dvou významných, úspěšných autorů a přiživování se na jejich jménu. Na to bych možná nenahlížela tak negativně, kdyby byl výsledek na jedničku.
Po přečtení cca poloviny knihy jsem si řekla " Tak tady je konec, ne? Co tam chtějí ještě dělat?".
Nečetlo se mi to moc dobře, příběh, ač měl ty tendence, neodsýpal, jak by měl a mohl. Jakožto milovník Sherlocka Holmese jsem velmi zklamaná. Potenciál to mělo, ale autor jej, jak je vidět, bohužel nevyužil.

Mám ráda případy Sherlocka Holmese od dětství, takže jsem se bála, že spojení s Lovecraftem bude blbost. Bylo to příjemné překvapení. Dobře se to četlo. Autorovi se povedlo spojit obě témata. Stále to pro mě zůstává v kategorii odpočinkové čtení, ale určitě se v brzké době podívám po pokračování.

Musím říct, že jsem dost neznalá v oblasti příběhů Sherlocka Holmese, ale tohle mi přišlo jako slušná "fantas magorie". Hvězdičku navíc dávám jen díky finální poutavé výpravě. Ale jinak mi kniha přišla dost mimo můj šálek kávy.

Hodně dlouho jsem při psaní této recenze přemýšlela, o čem kniha vlastně byla.
Což tedy vypovídá dost si myslím.
Nebyla tak poutavá, že by moje hlava měla potřebu si ji pamatovat.
Přiznám se, ze mi zde byl i celkem nesympatický Sherlock Holmes. A to byl i kámen úrazu.
Každopádně kniha za mě svižně ubíhala, je zde i troška nadpřirozena.
Ale jinak je to celkem nuda.

Ja som bol spokojný. Iste, môžeme autorovi vytýkať, že príbeh šliape na odkaz Doylovej klasiky (predovšetkým pokiaľ ide o ikonické momenty), avšak ak sa na to čitateľ pozerá ako na zaujímavú, alternatívnu verziu Sherlocka Holmesa, je nutné uznať, že ide o zábavný a dobrý detektívny príbeh, v ktorom sa kombinujú dva veľké literárne svety a je nutné podotknúť, že celkom úspešné. Mňa to bavilo a rád si prečítam ďalšie dva diely.

Jak jistě víte, Sherlocka mám ráda a nebráním se mnoha variacím různých autorů. Ti totiž obvykle čerpají z určitého základu, který je vždy stejný, jen s tím rozdílem, že si stvoří vlastní příběh. Od tohoto autora už jsem jednu takovou verzi četla a byla jsem hodně spokojená. Píše čtivě a hezky, takže kniha rozhodně baví. Od začátku do konce se drží zajetého konceptu ústřední dvojice. Dojde i na mrtvoly, detektivní pátrání, dedukce a podobně.

Jediný rozdíl je tentokrát ale v tom, že autor přidal do děje nadpřirozeno. Což by mi ani tak nevadilo, ve formě nějakého tajemna, zla a mysticismu. Bohužel ale použil takovou variantu připomínající sci-fi, že mě postupně víc a víc ztrácel. Po takto tematické stránce se mi to bohužel nelíbilo a ke konci to působilo jako totální slátanina. Docela zklamání, sice jsem nečekala zrovna veledílo, co by mě složilo, ale tohle se nepovedlo. A pokračovat v sérii už nehodlám.

Několikrát jsem knihu odložila, ale protože nemám ráda nedočtené, prokousala jsem se až na konec, někdy je kniha alespoň čtivá, i když je slabá nebo to není můj šálek kávy, ale tady bohužel ani to

Přečteno v rámci společného čtení. Už při čtení anotace jsem pochyboval, že crossover Holmese a mythosu Cthulhu nedopadne moc dobře. Bohužel jsem se příliš nemýlil.
Hned ze začátku mi moc neseděl způsob, jakým jsou univerza propojeny. Ve zkratce se dá říct, že Watson popře některé části Holmesovského kánonu jako lži s tím, že vše bylo trochu jinak. Ač Watsonovi je v příběhu 28 let, jeho zatrpklý cynismus a náhled na svět by seděl spíše na člověka o 20 let staršího. Myslím, že trochu zbytečně a hodně na sílu byl do příběhu zapojen klasický Holmesův protivník. Originální antagonista by byl uvěřitelnější a nevyžadoval by další překrucování kánonu.
Přestože se mi přístup k Sherlockovu univerzu moc nelíbil, neznám ho zase tolik, aby mě to vytrhlo. Lovecraftovská část příběhu byla bohužel o to větším zklamáním. Autor si vypůjčil některé entity, skutečnosti a koncepty, ale měl jsem pocit, že k jejich zasazení přistoupil v přímém protikladu k tomu, jak působí Lovecroftovo dílo. Místo abstraktního kosmického hororu a hlavního hrdiny zpochybňujícího svou příčetnost tady dostáváme hrdinu, který k prastarým entitám přistupuje ihned jako k realitě a to, co Lovecraft ukazuje v děsivých náznacích se v příběhu přelévá prakticky do fantasy, kde hrají roli kouzelné artefakty a magické lektvary.
Dávám 2* se závěrečným komentářem, že jako odpočinkový kříženec detektivky s nadpřirozenou zápletkou se to číst dá bezproblémů. Ve čtenáři, který nezná Lovecrafta to může budit dojem, že jejo mythos je o magicky ovládaných příšerách útočících na lidi, což je velmi mylné a zavádějící. Chápu, že autor je zřejmě fanouškem Holmese i Cthulhu, ale propojit tyto světy tak, aby to dávalo smysl a zároveň vzdal poctu jejich stvořitelům se mu rozhodně nepovedlo.

(SPOILER) Sherlocka jsem četla už od více autorů, ale v tomto spojení s nadpřirozenem a černou magií to mi k Sherlockovi úplně nešlo. Taky mi k němu úplně nesedělo zmíněné bojové umění. Aby byl Sherlock skoro až jako ninja nevim no... napsané je to hezky jen asi ne úplně můj šálek

Mám dočteno a přemýšlím, co si z toho odnést... Jako první asi to, že jsem dostal chuť na Psa Baskervilského.
Když bych měl zhodnotit knížku, jak už je tu psáno, předmluva je skvělá...
A tím to na dalších 180 stránek končí... Čteme to, co už všichni milionkrát znají a to je jak se seznámil Watson s Holmesem, jen pěkně pokroucené to tohoto "vesmíru"?
Střední část má spád a je asi nejzajímavější jen proto, aby pak všechno kalupem skončilo a... skončilo? Spíš jen ukončeno/neukončeno...
Co mě asi nejvíc zaráželo bylo neustálé podsouvání čtenáři, že spousta věcí a událostí z jiných předchozích knížek a příběhů se tak nestala a že to byly lži... Jakože cože? Mno nevím, na mě to nefungovalo a spíš mi to vadilo...
Ani se autor nemazal s tím všechny ty překroucené momenty okomentovat odkazem na původní díla...
Hodně, opravdu hodně budu přemýšlet, jestli budu věnovat pozornost a čas dalším dvěma (myslím že připravovaným) dílům.
Tři hvězdičky fakt jen za předmluvu a tu prostřední část. Zbytek si to nezaslouží.

Předmluva byla nejzajímavější.
Pak už jen ploché, plytké, předvídatelné.
Ale stejně to budeme dál číst, když je v názvu Sherlock:)