Shannarův meč

11.11.2022

Je to vcelku slabá a ze začátku zdlouhavá kopírka Společenstva prstenu. To už nebyla ani inspirace, v mnoha situacích jsem tam přesně viděla společenstvo prstenu. Tihle se jen honili za mečem, ale jinak byla ta podoba až do očí bijící. Ale s tím rozdílem, že jsem si tu prakticky žádnou postavu neoblíbila. Přišli mi všichni jako ploché a nepropracované charaktery. Ale taky přiznávám, že mě tak v půli to neustálé putování unavovalo a místy jsem i něco přeskočila. Na další díl mě to teda nenavnadilo ani náhodou.

2 10.09.2022

(+ SPOILER) Vše podstatné už bylo řečeno. Napočítala jsem 3 týdny, během kterých malé “společenstvo meče” procestovalo křížem krážem celou “středozem”. Vzdálenosti pro ně nic neznamenají, asi mají u prdele tryskových motor. Stovky schodů překonávají během pár minut (skoro doslovná citace). Cestují po všech možných prostředích, co jich jen může být, spát nepotřebují, stačí jim tři čtyři hodiny na dobití baterek po 24 hodinové šichtě, nikdy nikomu nedojde jídlo a v poušti ani voda. Pohoda. Když narazí na problém, vždy se z toho vysekají značně přímočaře, žádné větší zápletky opravdu nečekejte. Navíc jsou vyjímečně tupí. Řešení, které je očividné, asi přehlíží záměrně, protože jinak by pan spisovatel nemohl mít tu zápletku. Jo a připravte se taky na to, že postavy neustále přemýšlí. Obvykle furt dokola nad tím samým. Jeden by řekl, že když už to jednou dvakrát promysleli, že příště bude nějaká nová myšlenka, ale ono ne. Jo a prosím vás, jak má ta zrzka otce, tak ten při evakuaci umřel nebo utekl nebo jak to, že před evakuaci promlouvá k radě, ale při a po evakuaci už o něm nikde není ani zmínka? A tu protestní delegaci taky nechali nejspíš v Tyrsisu shnít v kobkách, jak jsem pochopila… prostě pan spisovatel trochu zapomněl na par postav. Jako, kdyby se mu to nestávalo tak často, tak bych to asi neřešila. Sečteno a podtrženo: další díly číst rozhodně nebudu, už u tohohle jsem umírala

25.07.2021

Dobrodružství Willa mě hodně bavilo. Příběh mě nadchl i když jak už tu bylo zmíněno, se někdy zdá, že je to okopírované podle Tolkiena. Postava druida Allanona mě hodně baví. Popravdě seriál se mi líbil víc, ale už se nemůžu dočkat až se dostanu k dalšímu dílu.

2 06.05.2021

Ke knize jsem se dostala na základě seriálu Shannara Chronicles. I když platí to, že se autor velmi inspiroval v Tolkienově Společenstvu prstenu, mě ta kniha bavila. Jako odpočinková kniha ideální.

4 03.05.2021

Abych knihu v rychlosti nějak shrnul ...

Je to kopírák Společenstva Prstenu. Téměř se vším všudy, jen oproti Tolkienovi s pár změnami :

1) Nejsou tady nekonečné lány zbytečné vaty
2) Terry Brooks ví, jak vystavět drama. Tudíž všem pasážím, které mohou být konečně vzrušivé, poutavé, zajímavé, nebo napínavé, se nevyhýbá, ale pěkně "realtime" vám je popíše. A nenechá je až zpětně a nezůčastněně odvyprávět Gandalfem.
3) Jeho postavy mají o něco větší jiskru.

Ale jo, mohl bych pokračovat. Ale nechce se mi zabíhat úplně do detailů. Je fakt, že je to kopírák Společenstva Prstenu a to mnohem lepší. Ale lepší spisovatel než Tolkien je skoro kdokoliv, takže to moc neznamená.

Kdo Tolkiena nečetl, nechť zví, že se jedná o naprosto dřevní...dokonce dřevnější než dřevní, super-klišovité "Sword and sorcery" zcela podle základního mustru. Mé slabé hodnocení opravdu není "hate", protože přesně na tenhle styl fantasy jsem vysloveně ujetej a neskutečně si užívám knihy, které podle výše zmíněných atributů jedou.

Jenže postavy jsou toporné, děj už dopředu znám a téměř bez odboček prostě kopíruje něco, co už jsem jednou přečetl a celkově je tato kopie nemastná, neslaná a naprosto bez chuti a zápachu. Zcela obyčejný derivát základního fantasy klišé bez přísad a bez koření.

Ze začátku to ještě byla zábava, rochnit se v mé milé subškatulce a neměl jsem z toho úplně špatný pocit. Ale pak to začalo být horší. Vzhledem k mé lásce k old-school klišovitým sword and sorcery fantasy příběhům jsem se vážně nutil k tomu, aby mě to bavilo, ale fakt to nešlo. Terry se vůbec nesnažil. Navíc závěr vůbec negradoval a autor použil to nejhorší, co na fantasy nesnáším snad ze všeho nejvíce - a to vyvrcholení v podobě válečného tažení, kde pořád dokola čtete jen o tom, jak levé křídlo armády postoupilo dopředu, pravé křídlo obklíčilo skřety, trolové poslali posily, jízda prorazila pěchotou a další totálně nezůčastněná, emocí a prožitku prostá, suchá hlášení, jak z nejnudnějších statí učebnice dějepisu ze ZŠ. Tady, ať se snažíte fakt sebevíc, je vám úplně jedno, jak se která část armády kam hýbe. Nikoho to nezajímá !!! Hrdinů se to nijak netýká a já nechápu, že Terrymu (a často i nepochopitelně mnoha dalším autorům) prostě nedoteče, že tohle nemůže fakt nikoho bavit číst.

Kdyby s tímhle Terry přišel dneska, nejen že by jeho rukopis letěl do koše, ale nenechali by ho ve vydavatelství ani vařit kafe. Jenže on s tím přišel ve správný čas a ve správnou chvíli a papouškování obecně zažitého názoru o "kultovnosti díla" dodá člověku pocit názorového bezpečí, ale bohužel, když takhle jedná každý, tak zaručí i škváru nesmrtelnou slávu. A potom jsme tady.

Ale neházím flintu do žita. Další knihy jsou prý lepší a já chápu, že prvotina může leckdy být fakt průšvih a později mohou přijít veledíla. Dám si pauzu a uvidíme.

24 13.03.2021

Začátek byl moc zdlouhavý a celkem nudný. Už jsem byla rozhodnutá knihu odložit, ale pak se to rozjelo a už jsem nemohla přestat číst. Příběh mě naprosto pohltil.
Souhlasím, že kniha připomínala Pána prstenů - putování elfa, trpaslíka, hraničáře a druida za tajemným předmětem.
O opisování však nemůže být řeč. Skoro vše už bylo napsáno a je těžké napsat příběh, který by se naprosto ničemu nepodobal.
Stejně mě šokovalo, že kniha byla napsána už v roce 1977.

4 08.04.2021

(+ SPOILER) No hej, ono je to taká Tolkienovská fanfikcia kde sa autor dvakrát nepretrhol vlastnými nápadmi a iba zúrivo drví všetky fantasy klišé, kulisy a typy postáv. Tajomný mág príde za obyčajným chalanom pretože sily zla sú v pohybe a on je ten vyvolený stratený kráľovský potomok, ktorý ako jediný môže použiť zázračný meč aby zastavil strašného čierneho mága zvaného čierny mág. Pridá sa k nim udatný hraničiar, mrzutý trpaslík aj nejaký tí elfský bratia a spolu po ceste na steampunkový zámok zápasia s Jožinom z bažín či samoopravovacím prasopsom. Práve tie skromné postapo prvky fantasy sveta ktorý je pozostatkom atómovej civilizácie čo zničila sama seba sú na tom celom jediným záchvevom originality, ale nejaká zvláštna pozornosť sa tomu nevenuje. Inak celkovo kvitujem ten béčkový prístup kde nemusím preskakovať strany plné elfskej poézie a radšej sa držíme kľučkovania s vyplazeným jazykom nebezpečnými lokalitami medzi rôznorodou háveďou. Škoda že hrdinovia nikdy nedokážu zachrániť sami seba a vždy im len musí na poslednú chvíľu helfnúť niekto tretí, kto sa objaví v pravý moment. Keď sa to tak deje zas a znova a furt a stále, začne to človeku vytekať ušami. Najhoršie na tom celom je ale fakt že je nám predhadzovaná nejaká akože strašná osudová hrozba, ale je to len nejaká tradičná zgerba trollov čo si čierny mág vytiahne zo zadku a pošle buzerovať svet. Preto ma ani záverečná megarubačka aspoň spočiatku moc nebavila, lebo je to len anonymná masa debilov proti zmäti strašne moc gýčovito udatných hrdinov ktorý sú mi vlastne ukradnutý a najlepšou postavou celej knihy sa pre mňa stal jednoruký zlodej, lebo je to fajn pako. No a potom je tu ten čierny mág, najšialenejšia hrozba na svete ktorý sa vo finále konečne objaví a dokáže vzdorovať hrdinovi s kúzelným mečom snáď aj 5 minút, nech nežerem! Nuž, tak som im naložil, ale ako nepríliš vynaliezavá plagiátorská béčková jazda fantasy svetom dokáže svojim sileným drevorubačetvom predsa len solídne pobaviť a neuspať. Snáď sa tu autor naozaj len rozbieha a v ďalších dieloch zo seba vydlabe niečo trochu menej kostnaté.